znásilnění

Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví znásilnění

Deuteronomium 22 : 25 – 28
25 Jestliže však potká muž zasnoubenou dívku na poli, ten muž se jí zmocní a bude s ní spát, ať zemře jenom ten muž, který s ní spal.
26 Dívce ale nic nedělej. Dívce nenáleží trest smrti, protože to je případ, [a] jako když někdo povstane proti svému bližnímu a zavraždí ho. [t26]
27 Protože ji potkal na poli, zasnoubená dívka křičela, ale nebyl, kdo by ji zachránil. [t27]
28 Jestliže potká muž dívku, pannu, která není zasnoubená, [a] zmocní se jí, bude s ní spát a budou dopadeni,

Deuteronomium 22 : 28 – 29
28 Jestliže potká muž dívku, pannu, která není zasnoubená, [a] zmocní se jí, bude s ní spát a budou dopadeni,
29 ten muž, který s ní spal, dá otci dívky padesát stříbrných. [t28] Stane se jeho ženou za to, že ji znásilnil, a nesmí ji po celý svůj život propustit.

Abakuk 1 : 3
3 Proč mi ukazuješ [t5] zlo [t6] a hledíš [t7] na trápení? Zkáza a násilí je přede mnou, trvá spor a pozvedá se svár. [a]

Efezským 5 : 25
25 Muži, [a] milujte své ženy, jako i Kristus miloval [b] církev a sám sebe za ni vydal, [c]

Žalmy 9 : 9
9 on bude soudit [a] celý svět spravedlivě; národy rozsoudí s přímostí. [t16]

Žalmy 82 : 3
3 Zjednejte právo bezmocnému a sirotkovi, [a] nuznému [b] a chudému zjednejte spravedlnost! [c]

Genesis 6 : 11
11 Země však byla před Bohem zkažená; [t10] země byla plná násilí. [t11]

Římanům 13 : 8 – 10
8 Nikomu nebuďte nic dlužni, [a] než abyste se navzájem milovali, [v7] neboť ten, kdo miluje druhého, naplnil Zákon. [b]
9 Vždyť přikázání ‚nebudeš cizoložit, nebudeš vraždit, nebudeš krást, nebudeš žádat,‘ [a] a je-li ještě nějaké jiné přikázání, jsou shrnuta [t8] v tomto slovu: ‚Budeš milovat svého bližního jako sebe samého.‘ [b]
10 Láska [a] bližnímu nepůsobí nic zlého. Naplněním Zákona je tedy láska.

Kazatel 4 : 1
1 A [t1] znovu jsem viděl všechno utlačování, [t2] které se pod sluncem páchá. [a] Hle, slzy [b] utlačovaných, [t3] a ti nemají utěšitele; [c] v ruce jejich utlačovatelů [d] je soustředěna moc, a utlačovaní nemají utěšitele.

Žalmy 72 : 4
4 Bude soudit chudé [t5] z lidu, bude spásou synům nuzného [t6] — utlačovatele však srazí.

Izaiáš 10 : 1 – 2
1 Běda [a] těm, kdo vydávají zlá ustanovení, a těm, [t1] kdo předpisují trápení, [t2]
2 aby převraceli právní nárok chudých [a] a uchvacovali právo nuzných mého lidu, aby se vdovy staly jejich kořistí a aby oloupili sirotky. [b]

Efezským 5 : 28 – 29
28 Takto jsou povinni [i] muži milovat své ženy jako svá těla. Kdo miluje svou ženu, miluje sebe.
29 Neboť nikdo nemá své tělo v nenávisti, ale živí [t23] je a pečuje [t24] o ně, jako i Kristus o církev.

Matouš 22 : 39
39 Druhé je mu podobné: ‚Miluj [t25] svého bližního jako sebe samého.‘ [a]

Galatským 5 : 14
14 Neboť celý Zákon je naplněn v jednom slovu: ‚Budeš milovat svého bližního jako sebe samého.‘ [a]

Deuteronomium 22 : 23 – 24
23 Jestliže bude dívka, panna zasnoubena muži a potká [t23] ji ve městě muž a bude s ní spát,
24 vyveďte oba do brány onoho města, ukamenujte je, [t24] ať zemřou; dívka proto, že ve městě nekřičela a muž proto, že znásilnil [t25] ženu svého bližního. Tak vyhlaď zlo ze svého středu.

Izaiáš 58 : 6
6 Toto je půst, [a] který si přeji: Rozvázat (pouta ničemnosti,) [t6] uvolnit řemeny jha a propustit [b] utlačované na svobodu, [c] zpřetrhat každé jho.

Lukáš 4 : 18 – 19
18 ‚Pánův Duch je (na mně), [t7] protože mne pomazal, abych zvěstoval evangelium [a] chudým; poslal mne vyhlásit zajatcům propuštění a slepým nabytí zraku, propustit [t8] zlomené na svobodu,
19 vyhlásit vítaný Pánův rok.‘ [a]

Amos 5 : 12
12 Neboť znám vaše mnohá přestoupení, [a] bezpočet vašich hříchů: Utlačujete spravedlivého, berete úplatek [b] a odstrkujete [t18] chudé v bráně. [c]

Genesis 24 : 8
8 A kdyby tě ta žena nechtěla následovat, budeš této mé přísahy zproštěn. Jenom tam mého syna nevoď zpátky. [v6]

Genesis 24 : 1 – 648

1 Abraham byl již starý, pokročilého věku a Hospodin mu [t1] ve všem požehnal. [a]
2 I řekl Abraham svému otroku, nejstaršímu [t2] svého domu, který vládl vším, co mu patřilo: Vlož teď ruku pod má bedra. [v3]
3 Zapřísahám tě při Hospodinu, Bohu nebes i Bohu země, [a] že nevybereš [b] ženu pro mého syna z dcer Kenaanců, uprostřed nichž bydlím,
4 ale půjdeš do mé rodné země a k mému příbuzenstvu [a] a vybereš ženu pro mého syna Izáka.
5 Ten otrok mu řekl: Možná [a] mne ta žena nebude chtít [t4] do této země následovat. Určitě mám přivést zpět tvého syna do země, odkud jsi vyšel?
6 Abraham mu řekl: Měj se na pozoru, abys tam mého syna nepřivedl nazpět!
7 (Hospodin, Bůh nebes,) [a] který mne vzal z domu mého otce a z (mé rodné země) [t5] a který ke mně promluvil a přísahal mi: Tvému potomstvu dám tuto zemi, [b] on před tebou pošle svého anděla, [c] a tak odtamtud vezmeš ženu pro mého syna.
8 A kdyby tě ta žena nechtěla následovat, budeš této mé přísahy zproštěn. Jenom tam mého syna nevoď zpátky. [v6]
9 Ten otrok tedy vložil ruku pod bedra svého pána Abrahama a tu věc mu odpřisáhl.
10 Pak ten otrok vzal z velbloudů [a] svého pána deset kusů [t7] a odešel, s sebou měl všelijaké (vzácné dary) [t8] svého pána. Vydal se do (Aramského Dvojříčí,) [t9] do města Náchorova. [v10]
11 Navečer, v době, kdy ženy vycházely čerpat [a] vodu, nechal odpočinout [t11] velbloudy venku za městem u studny s vodou
12 a řekl: Hospodine, Bože mého pána Abrahama, způsob [t12] to dnes prosím při mně a prokaž milosrdenství mému pánu Abrahamovi:
13 Stojím zde u pramene vody a dcery mužů toho města vycházejí čerpat vodu.
14 Ať dívka, jíž řeknu: Nakloň prosím džbán, [a] abych se napil, a ona odpoví: Napij se a také tvé velbloudy napojím, [v13] (je ta, kterou) [t14] jsi určil pro svého otroka [b] Izáka. Podle toho poznám, [c] že jsi mému pánu prokázal milosrdenství.
15 Ještě [t15] nedomluvil, když tu vycházela Rebeka, která se narodila Betúelovi, synu Milky, ženy Abrahamova bratra Náchora, a na rameni měla džbán.
16 Ta dívka byla velmi hezkého vzhledu, [a] panna, muž ji dosud nepoznal. [b] Sestoupila k prameni, naplnila džbán a vystoupila.
17 Otrok jí vyběhl naproti a řekl: Dej mi prosím napít (trochu vody) [a] ze džbánu.
18 Odpověděla: Napij se, můj pane. A rychle [a] sundala džbán na ruku a dala mu napít.
19 Když se napil, [t16] řekla: Načerpám i tvým velbloudům, dokud se nenapijí. [t17]
20 A rychle vylila džbán do žlabu a běhala stále znovu ke studni čerpat, dokud nenačerpala pro všechny jeho velbloudy.
21 Muž na ni mlčky pozorně hleděl, aby poznal, zda Hospodin dopřeje jeho cestě úspěch, [a] či nikoli.
22 Když přestali velbloudi pít, vzal muž zlatý nosní kroužek [a] o váze (půl šekelu) [t18] a pro její ruce dva náramky [b] o váze deseti šekelů zlata [v19]
23 a zeptal se: Čí jsi dcera? Pověz mi prosím, je-li v domě tvého otce pro nás místo k přenocování.
24 Odpověděla mu: Jsem dcera Betúela, syna Milky, kterého porodila Náchorovi.
25 A pokračovala: Slámy i krmiva [a] je u nás mnoho a také místo k přenocování.
26 Muž poklekl, klaněl [a] se Hospodinu
27 a řekl: Požehnán buď Hospodin, Bůh mého pána Abrahama, který od mého pána (neodňal své milosrdenství) [a] a věrnost. [t20] Vždyť mě Hospodin na cestě vedl [b] přímo do domu bratrů mého pána.
28 A dívka běžela a oznámila tyto věci v domě své matky.
29 Rebeka měla bratra jménem Lában. Lában běžel ven k prameni za tím mužem.
30 Když totiž viděl nosní kroužek a náramky na rukou své sestry a slyšel slova své sestry Rebeky: Toto mi ten muž říkal …, tedy šel za tím mužem. A hle, on stál při velbloudech u pramene.
31 Řekl mu: Pojď, požehnaný Hospodinův! [a] Proč bys stál venku? Připravil jsem dům [b] i místo pro velbloudy.
32 Muž vešel do domu a odstrojil velbloudy. Pak dal Lában [t21] velbloudům slámu a krmivo a dal také vodu k umytí nohou [a] jeho i nohou mužů, kteří byli s ním.
33 Když před něj prostřeli, [t22] aby pojedl, řekl: Nebudu jíst, dokud nepromluvím o svých záležitostech. Řekl: [t23] Mluv.
34 Řekl tedy: Jsem Abrahamův otrok.
35 Hospodin mému pánu velmi požehnal, takže je bohatý. [t24] Dal mu brav a skot, stříbro a zlato, otroky a otrokyně, [a] velbloudy a osly.
36 Žena mého pána Sára porodila mému pánu ve [t25] svém stáří syna. Jemu dal všechno, co má.
37 Můj pán mne zapřisáhl slovy: Nevybereš ženu pro mého syna z dcer Kenaanců, [a] v jejichž zemi bydlím,
38 nýbrž půjdeš do domu mého otce, k mé rodině a tam vybereš ženu pro mého syna.
39 Řekl jsem svému pánu: Možná mne ta žena nebude následovat.
40 Odpověděl mi: Hospodin, před nímž chodím, [a] pošle s tebou svého anděla a dopřeje tvé cestě úspěch. [b] A ty vybereš pro mého syna ženu z mé rodiny a z domu mého otce.
41 Jen tehdy budeš zproštěn mé přísahy, když přijdeš k mé rodině a jestliže ti ji nedají, budeš mé přísahy zproštěn.
42 Když jsem dnes přišel k tomu prameni, řekl jsem: Hospodine, Bože mého pána Abrahama, jestliže opravdu dopřáváš úspěch [a] mé cestě, na které se nacházím,
43 hle, stojím tu u pramene vody. Ať dívka, která vyjde čerpat vodu a které řeknu: Dej mi prosím napít trochu vody ze džbánu,
44 a ona mi odpoví: Napij se ty a také pro tvé velbloudy načerpám, to ať je žena, kterou Hospodin určil pro syna mého pána.
45 Ještě [a] jsem v srdci [t26] nedomluvil, když tu vycházela Rebeka a na rameni měla džbán. Sestoupila k prameni a nabrala vodu. Řekl jsem jí: Dej mi prosím napít.
46 Rychle sundala džbán a řekla: Napij se a také tvé velbloudy napojím. Napil jsem se a napojila i velbloudy.
47 Zeptal jsem se jí: Čí jsi dcera? Odpověděla: Dcera Betúela, syna Náchorova, kterého mu porodila Milka. Pak jsem jí dal kroužek na nos a náramky na ruce.
48 A poklekl jsem a klaněl jsem se Hospodinu. Dobrořečil [a] jsem Hospodinu, Bohu mého pána Abrahama, že mě vedl po pravé cestě, abych přivedl dceru [v27] bratra mého pána pro jeho syna.
49 A nyní mi oznamte, chcete-li mému pánu prokázat milosrdenství a věrnost; [a] jestli ne, oznamte mi to také, abych se obrátil napravo nebo nalevo.
50 Lában i Betúel odpověděli: Ta věc vyšla od Hospodina. [a] Nemůžeme ti říct (ani ano ani ne.) [t28]
51 Hle, Rebeka je (před tebou.) [t29] Vezmi ji a jdi, ať se stane ženou syna tvého pána, [t30] tak jak řekl Hospodin.
52 Když Abrahamův otrok uslyšel jejich slova, poklonil [a] se před Hospodinem až k zemi.
53 Pak otrok vyňal stříbrné a zlaté [a] předměty a šaty a dal je Rebece, také dal (vzácné dary) [b] jejímu bratrovi a její matce.
54 A jedli a pili on i muži, kteří byli s ním, a přenocovali. Když ráno vstali, řekl: Propusťte mne k mému pánu.
55 Její bratr a matka však odpověděli: Ať s námi děvče zůstane pár dnů, řekněme [a] deset, a potom půjde.
56 Ale on jim řekl: Nezdržujte mě, když Hospodin dopřál mé cestě úspěch. [a] Propusťte mě, abych mohl jít ke svému pánu.
57 Řekli: Zavoláme dívku a zeptáme se jí. [t31]
58 Zavolali tedy Rebeku a zeptali se jí: Půjdeš s tímto mužem? Odpověděla: Půjdu.
59 Propustili tedy svou sestru Rebeku a její chůvu, [a] i Abrahamova otroka a jeho muže.
60 Požehnali [t32] Rebece a říkali jí: Naše sestro, ať z tebe vzejdou (tisíce desetitisíců) [t33] a tvé potomstvo ať obsadí bránu [a] svých nepřátel. [t34]
61 Pak Rebeka i její služky [t35] vstaly, nasedly na velbloudy a následovaly toho muže. Tak (vybral [a] Abrahamův otrok) [t36] Rebeku a šel.
62 Izák přišel z [t37] Bér-lachaj-rói, [a] bydlel totiž na území [b] Negebu.
63 Když se schylovalo k večeru, Izák se šel procházet [t38] po poli. Pozvedl oči [a] a tu spatřil přicházející velbloudy.
64 I Rebeka pozvedla oči a uviděla Izáka. Seskočila z velblouda
65 a zeptala se otroka: Kdo je tamten muž, který nám jde po poli vstříc? Otrok odpověděl: To je můj pán. Vzala tedy závoj [v39] a zahalila se.
66 Otrok pak vypravoval Izákovi všechny věci, které vykonal.
67 Izák uvedl Rebeku do stanu [a] své matky Sáry a vzal [b] si ji. Stala se jeho ženou a Izák si ji zamiloval. [c] Tak po smrti své matky [d] došel útěchy. [e]