O čem Bible říká žít ve strachu – Všechny biblické verše žít ve strachu o

Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví žít ve strachu

2. Timoteovi 1 : 7
7 Neboť Bůh nám nedal ducha bázlivosti, [a] nýbrž ducha moci a lásky a rozvahy.

Jozue 1 : 9
9 Vždyť jsem ti přikázal: Posilni se a buď odvážný, neměj strach [a] a neděs [b] se, protože Hospodin, tvůj Bůh, bude s tebou (všude, kam) [t12] půjdeš.

Židům 13 : 6
6 a tak s důvěrou [t7] říkejme: ‚Pán je můj pomocník, nebudu se bát; co mi udělá člověk?‘ [a]

1. Janův 4 : 18
18 V lásce není strach, [a] ale dokonalá láska strach zahání; vždyť strach (působí muka), [t11] a kdo se bojí, nedošel dokonalosti v lásce.

Žalmy 23 : 4
4 I kdybych šel údolím (nejhlubší tmy,) [t9] nebudu se bát [a] zlého, neboť ty jsi se [t10] mnou. [b] Tvé žezlo [v11] a tvá hůl [v12] mě potěšují. [v13]

Žalmy 27 : 1
1 Davidův žalm. Hospodin je mé světlo [a] i má spása, [b] koho bych se bál? [c] Hospodin je záštita [d] mého života, koho bych se lekal? [t1]

Deuteronomium 31 : 8
8 Hospodin půjde [t4] před tebou, on (bude s tebou,) [a] nenechá tě klesnout a neopustí tě. Neboj se a neděs. [b]

Římanům 8 : 15
15 Nepřijali jste ducha otroctví, abyste se opět báli, [a] nýbrž přijali jste Ducha [b] synovství, [c] v němž voláme: Abba, [d] Otče!

Žalmy 23 : 1 – 6
1 Davidův žalm. Hospodin je můj pastýř, [a] nebudu mít nedostatek. [t1]
2 Dává mi uléhat [t2] na travnatých pastvinách, [a] přivádí [t3] mě k (vodě na místech odpočinku.) [t4]
3 Obnovuje [t5] mou duši, [t6] (pro své jméno) [t7] mě vodí [a] po pravých [t8] stezkách. [b]
4 I kdybych šel údolím (nejhlubší tmy,) [t9] nebudu se bát [a] zlého, neboť ty jsi se [t10] mnou. [b] Tvé žezlo [v11] a tvá hůl [v12] mě potěšují. [v13]
5 Připravuješ [v14] mi [t15] stůl před zraky mých nepřátel, mažeš mi hlavu olejem, [v16] můj kalich [a] přetéká. [t17]
6 Dobrota [t18] a milosrdenství [a] mě budou jistě provázet [v19] po všechny dny mého života. Po dlouhé časy se budu vracet [t20] do Hospodinova domu. [b]

Římanům 8 : 1 – 39
1 Nyní tedy není žádného odsouzení [a] pro ty, kteří jsou v Kristu [b] Ježíši a nechodí podle těla, ale podle Ducha.
2 Vždyť zákon Ducha života v Kristu Ježíši mě [t1] osvobodil [a] od zákona hříchu [b] a smrti.
3 Neboť co bylo Zákonu nemožné, protože byl bezmocný kvůli [t2] tělu, to učinil Bůh, když poslal svého Syna v podobnosti [a] těla hříchu a jako oběť za hřích [b] a odsoudil hřích v těle,
4 aby byl požadavek [t3] Zákona naplněn v nás, kteří nechodíme podle těla, [t4] ale podle Ducha. [a]
5 Ti, kdo jsou živi podle těla, mají na mysli věci těla; [a] ale ti, kdo jsou živi podle Ducha, myslí na věci Ducha. [b]
6 Myšlení [a] těla znamená smrt, [b] myšlení [c]Ducha život [c] a pokoj. [d]
7 Myšlení těla je totiž v nepřátelství [a] vůči Bohu, neboť se nepodřizuje Božímu zákonu, ba ani nemůže.
8 Ti, kteří jsou v těle, [a] se Bohu líbit [t5] nemohou.
9 Vy však nejste v těle, ale v Duchu, pokud ve vás vskutku Duch Boží [a] přebývá. Jestliže však někdo nemá Kristova ducha, [t6] ten není jeho.
10 Je-li však Kristus ve vás, [a] je sice tělo mrtvé kvůli hříchu, ale duch [b] je živý [t7] kvůli spravedlnosti.
11 Jestliže ve vás přebývá Duch toho, který vzkřísil [a] Ježíše z mrtvých, pak ten, který vzkřísil [b] Ježíše Krista z mrtvých, oživí i vaše smrtelná těla skrze svého Ducha, který ve vás přebývá.
12 Nuže tedy, bratři, [a] jsme dlužníky, [b] ale ne těla, abychom podle těla žili.
13 Jestliže žijete podle těla, je vám souzeno zemřít; jestliže však Duchem usmrcujete činy těla, budete žít.
14 Neboť všichni ti, kdo jsou vedeni [t8] Duchem Božím, jsou Boží synové. [a]
15 Nepřijali jste ducha otroctví, abyste se opět báli, [a] nýbrž přijali jste Ducha [b] synovství, [c] v němž voláme: Abba, [d] Otče!
16 Sám ten Duch (svědčí [a] spolu s naším duchem), [t9] že jsme děti Boží. [b]
17 Jsme-li však děti, jsme i dědicové [a] — dědicové Boží a spoludědicové Kristovi, pokud vskutku spolu s ním trpíme, [b] abychom spolu s ním byli také oslaveni.
18 Mám totiž za to, že utrpení nynějšího času se nedají srovnat s budoucí slávou, [a] která na nás má být zjevena. [b]
19 Vždyť celé tvorstvo toužebně vyhlíží [a] a očekává zjevení Božích synů [b]–
20 neboť tvorstvo bylo poddáno marnosti; [a] ne dobrovolně, ale kvůli tomu, který je poddal [b] — a má naději,
21 že i ono [t10] samo bude vysvobozeno z otroctví zániku do slavné svobody [t11] Božích dětí. [a]
22 Víme [a] přece, že celé tvorstvo až dodnes společně sténá a pracuje k porodu.
23 A nejen to, ale i my, kteří máme prvotiny [c]Ducha, [a] sami v sobě sténáme, [b] očekávajíce synovství, [c] to jest vykoupení [d] svého těla.
24 (V té naději) [t12] jsme byli zachráněni; naděje však, kterou [t13] je vidět, není naděje. Kdo něco vidí, (proč by v to ještě doufal)? [t14]
25 Ale doufáme-li v to, co nevidíme, očekáváme to s vytrvalostí. [a]
26 A stejně tak i Duch se spolu s námi ujímá naší slabosti. Vždyť my nevíme, jak a za co se máme modlit, ale sám ten Duch se [za nás] přimlouvá [a] vzdechy, [b] (které nelze vyjádřit slovy). [t15]
27 A ten, který zkoumá srdce, [a] ví, jaké je myšlení Ducha, totiž že se podle Boha [t16] přimlouvá za svaté. [b]
28 Víme, že těm, kteří milují [a] [c]Boha, (všechny věci spolu působí k dobrému,) [t17] těm, kdo jsou povoláni [b] podle jeho předsevzetí. [c]
29 Neboť ty, které předem poznal, [t18] také předem určil, [a] aby byli připodobněni obrazu [b] jeho Syna, tak aby on byl prvorozený [c] mezi mnoha bratřími; [d]
30 které předem určil, ty také povolal; [a] a které povolal, ty také ospravedlnil, [b] a které ospravedlnil, ty také oslavil.
31 Co tedy k tomu řekneme? [a] Je-li Bůh pro nás, [t19] kdo je proti nám?
32 On [t20] neušetřil [a] vlastního Syna, ale za nás za všecky ho vydal. [b] Jak by nám spolu s ním nedaroval [c] všechno?
33 Kdo bude žalovat [a] na Boží vyvolené? [b] Vždyť Bůh je ten, kdo ospravedlňuje! [c]
34 Kdo je ten, který je odsoudí? [a] Vždyť Kristus Ježíš, který zemřel [b] a byl i vzkříšen z mrtvých, je na pravici [c]Boží [c] a přimlouvá [d] se za nás!
35 Kdo nás odloučí od Kristovy lásky? [a] Soužení [b] nebo úzkost, pronásledování nebo hlad, nahota, [c] nebezpečí nebo meč? [d]
36 Jak je napsáno: ‚Celý den jsme pro tebe (vydáváni na smrt), [t21] (pokládají nás) [t22] za ovce určené na porážku.‘ [a]
37 Ale v tomto všem dokonale vítězíme [a] skrze toho, který si nás zamiloval. [b]
38 Jsem přesvědčen, [a] že ani smrt ani život, [b] ani andělé [c] ani mocnosti, ani přítomnost ani budoucnost, ani moci,
39 ani výšina ani hlubina, ani žádné jiné stvoření nás nebude moci odloučit od Boží lásky, [a] která je v Kristu Ježíši, našem Pánu.

Jan 14 : 27
27 Pokoj [a] vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se vaše srdce nechvěje [b] a není bázlivé. [c]

Galatským 5 : 22 – 23
22 Ovocem [a] [c]Ducha je však láska, [b] radost, pokoj, [c] trpělivost, laskavost, [d] dobrota, [e] věrnost, [t15]
23 mírnost, [a] sebeovládání. [b] Proti takovým není žádný zákon.

Žalmy 46 : 1 – 11
1 Pro vedoucího chval. Synové Kórachovi. Na alamót. [v1] Píseň. [t2]
2 Bůh je naším útočištěm [a] i silou, (velkou pomocí, [b] kterou nacházíme v souženích.) [t3]
3 Proto se nebudeme bát, [a] i kdyby se převrátila [v4] země a hory [b] se zřítily [t5] do (mořských hlubin,) [t6]
4 byť by jeho vody burácely a pěnily, byť by se hory pro jeho zpupnost [a] třásly. [b] Sela.
5 Řeka [v7] svým proudem oblažuje Boží město, [a] svaté příbytky [b] Nejvyššího. [t8]
6 Bůh je uprostřed [a] něj, [t9] nezhroutí [v10] se. Bůh mu [t9] přijde na pomoc [b] hned za rozbřesku. [v11]
7 Národy [a] hlučí, [v12] království se otřásají. Vydá svůj hlas [b] a země se rozplývá. [t13]
8 Hospodin zástupů [a] je s námi, [b] nepřístupným hradem [t14] je nám Bůh Jákobův. [c] Sela.
9 Pojďte a pohleďte na Hospodinovy skutky, [a] jakou hroznou spoušť [b] udělal na zemi.
10 Činí přítrž bojům až do končin [a] země, láme luky [b] a přesekává kopí, vozy [t15] pálí ohněm. [v16]
11 Přestaňte! [t17] Uznejte, [t18] že já jsem Bůh, vyvýšený [a] nad [t19] národy, vyvýšený nad [t20] zemí!

Přísloví 14 : 27
27 Bázeň před Hospodinem je pramenem [a] života, aby se člověk vyhnul léčkám smrti.

Matouš 10 : 31
31 Nebojte se tedy; vy jste cennější [a] než mnoho vrabců.“

Žalmy 83 : 18
18 Ať se stydí, [a] ať se jen a jen třesou, ať se hanbí a zahynou. [b]

Comments

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *