zákon

Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví zákon

Lukáš 16 : 17
17 Je však snadnější, aby pominuly nebe a země, než aby padla jedna čárka Zákona. [a]

Římanům 7 : 12
12 A tak Zákon je svatý i přikázání je svaté, spravedlivé a dobré.

1. Timoteovi 1 : 8 – 10
8 Víme, [a] že Zákon [b] je dobrý, když ho někdo užívá náležitě [t9]
9 a je si vědom toho, že Zákon není dán pro spravedlivého, [a] nýbrž pro lidi nespravedlivé [t10] a nepoddajné, [b] bezbožné [c] a hříšné, [d] pro lidi nesvaté [e] a světské, [f] pro otcovrahy a matkovrahy, pro vrahy vůbec, [t11]
10 smilníky, [a] lidi praktikující homosexualitu, [b] únosce, [t12] lháře, [c] křivopřísežníky, [t13] a co ještě jiného se příčí [t14] zdravému učení [d]

1. Janův 3 : 4
4 Každý, kdo činí hřích, činí také svévoli. [t1] Hřích [a] je svévole. [t1]

Římanům 7 : 7
7 Co tedy řekneme? [a] Je Zákon hříchem? Naprosto ne! [b] Ale hřích bych nepoznal jinak než skrze Zákon. Vždyť o žádostivosti bych nevěděl, [c] kdyby Zákon neříkal: „Nepožádáš.“ [d]

Jakubův 2 : 10
10 Kdo by totiž zachoval celý Zákon, ale v jedné věci klopýtl, [a] stal by se vinným ve všech. [b]

Žalmy 19 : 7 – 9
7 Od konce nebes vychází [t4] a (obíhá opět ke konci;) [t5] před jeho žárem se nic neskryje.
8 Hospodinův zákon je ryzí, obnovuje [a] duši. Hospodinovo svědectví [b] je spolehlivé, prostým [t6] lidem dává moudrost. [t7]
9 Hospodinova přikázání [a] jsou přímá, [b] obšťastňují srdce. Hospodinův příkaz je vytříbený, dává očím světlo. [c]

1. Janův 5 : 3
3 To je totiž láska (k Bohu), [t5] že zachováváme jeho přikázání. [a] A jeho přikázání nejsou těžká, [b]

Přísloví 28 : 4
4 Ti, kdo opouštějí [a] zákon, budou ničemy chválit, ale ti, kdo zachovávají [b] zákon, [t7] se s nimi pustí do boje. [c]

Izaiáš 33 : 22
22 Neboť Hospodin je náš soudce, [a] Hospodin je náš zákonodárce; [t26] Hospodin je náš král, [b] on nás zachrání. [c]

Malachiáš 4 : 4

Římanům 13 : 1
1 Každá duše [a] ať se podřizuje [b] nadřízeným autoritám, [t1] neboť není autority, leč od Boha. [c] Ty, které jsou, jsou zřízeny od Boha,

Matouš 5 : 17 – 45
17 „Nedomnívejte se, že jsem přišel [a] zrušit Zákon [b] nebo Proroky; [c] nepřišel jsem je zrušit, nýbrž naplnit. [d]
18 Neboť (amen, pravím vám:) [v10] Dokud nepomine nebe a země, [a] nepomine jediné (nejmenší písmenko) [t11] ani jedna čárka [t12] ze Zákona, dokud se všechno nestane.
19 Kdo by tedy zrušil jediné z těchto nejmenších přikázání a tak učil [t13] lidi, bude v království Nebes nazván nejmenším. [a] Kdo by je však (činil a učil), [t14] ten bude v království Nebes nazván velkým. [b]
20 Neboť vám pravím: Nebude-li vaše spravedlnost o mnoho převyšovat spravedlnost učitelů Zákona a farizeů, [a] do království Nebes určitě nevstoupíte.“ [b]
21 „Slyšeli jste, že bylo řečeno předkům: [t15] ‚Nezavraždíš.‘ [a] Kdo by zavraždil, propadne soudu.
22 Já vám však pravím, že soudu propadne každý, kdo se [bez příčiny] hněvá [a] na svého bratra. [b] Kdo by svému bratru řekl: ‚Raka [v16]‘, propadne veleradě. [v17] Kdo by mu řekl: ‚Blázne‘, [c] propadne ohnivé Gehenně. [v18]
23 Jestliže tedy přinášíš svůj dar [t19] na oltář a tam si vzpomeneš, že tvůj bratr má něco proti tobě,
24 zanech tam před oltářem svůj dar a odejdi; nejprve se usmiř se svým bratrem, a pak přijď a obětuj [t20] svůj dar. [a]
25 (Dohodni se) [t21] se svým odpůrcem rychle, dokud jsi s ním na cestě, [a] aby tě snad odpůrce nevydal soudci a soudce strážci, a byl bys uvržen do vězení.
26 (Amen, pravím) [v22] tobě: Jistě odtamtud nevyjdeš, dokud nezaplatíš poslední haléř. [t23]“
27 „Slyšeli jste, že bylo řečeno předkům: ‚Nezcizoložíš.‘ [a]
28 Já však vám pravím, že každý, kdo hledí [a] na ženu tak, (že po ní zatouží), [t24] již s ní zcizoložil ve svém srdci.
29 Jestliže tě tvé pravé oko svádí, [t25] vyjmi je a odhoď od sebe; neboť je pro tebe lépe, aby zahynul jeden z tvých údů, než aby celé tvé tělo bylo vrženo do Gehenny.
30 A jestliže tě svádí tvá pravá ruka, utni ji a odhoď od sebe; neboť je pro tebe lépe, aby zahynul jeden z tvých údů, než aby celé tvé tělo odešlo [t26] do Gehenny.“
31 „Také bylo řečeno: ‚Kdo propustí [t27] svou ženu, ať jí dá rozlukový list.‘ [a]
32 Ale já vám pravím, že každý, kdo propouští svou ženu, kromě případu smilstva, [a] uvádí [t28] ji do cizoložství, a kdo by se s propuštěnou oženil, cizoloží.“ [b]
33 „Dále jste slyšeli, že bylo řečeno předkům: [a] ‚(Nebudeš křivě přísahat), [t29] ale splníš Pánu své přísahy.‘ [b]
34 Já však vám pravím, abyste nepřísahali [a] vůbec; ani při nebi, protože je to trůn [b] Boží;
35 ani při zemi, protože je to podnož [a] jeho nohou; ani při Jeruzalému, protože je to město velikého Krále. [b]
36 Nepřísahej ani při své hlavě, protože ani jediný vlas nemůžeš učinit bílým nebo černým. [a]
37 Ať je tedy vaše slovo ‚ano, ano‘ — ‚ne, ne‘; [a] co je nad to, je ze Zlého. [t30]“
38 „Slyšeli jste, že bylo řečeno: ‚Oko za oko a zub za zub.‘ [a]
39 Já však vám pravím, abyste neodporovali zlému člověku, ale když tě někdo udeří [t31] do [tvé] pravé tváře, nastav mu i druhou tvář.
40 A tomu, kdo se s tebou chce soudit a vzít ti košili, [v32] nech i plášť. [v33]
41 A když tě někdo bude nutit k službě na jednu míli, jdi s ním dvě.
42 Tomu, kdo tě žádá, dej a od toho, kdo si od tebe chce vypůjčit, se neodvrať.“
43 „Slyšeli jste, že bylo řečeno: ‚Budeš milovat svého bližního [t34]‘ [a] a nenávidět svého nepřítele.
44 Já však vám pravím: Milujte své nepřátele, [a] [žehnejte [b] těm, kdo vás proklínají, dobře čiňte [c] těm, kdo vás nenávidí,] a modlete [d] se za ty, kteří vás [urážejí a] pronásledují,
45 abyste byli syny [a] svého Otce, který je v nebesích; neboť on nechává své slunce vycházet nad zlými i dobrými a déšť [b] posílá na spravedlivé i nespravedlivé.

Skutky 7 : 53
53 vy, kteří jste přijali Zákon (skrze anděly), [t33] ale nezachovali jste jej.“

Jan 1 : 17
17 Neboť Zákon byl dán skrze Mojžíše, [a] milost a pravda [b] se stala skrze Ježíše Krista.

Římanům 13 : 10
10 Láska [a] bližnímu nepůsobí nic zlého. Naplněním Zákona je tedy láska.