Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví vytrvalost
Židům 12 : 1 – 2
1 Proto i my, majíce (kolem sebe) [t1] tak veliký oblak svědků, odložme [a] veškerou zátěž a hřích snadno nás ovíjející [t2] a s vytrvalostí [b] běžme [c] závod, který je (před námi), [t3]
2 upřeně hledíce k původci [t4] a dokonavateli víry [a] Ježíši, který pro [t5] radost, která byla před ním, podstoupil kříž, [b] pohrdnuv hanbou, [c] a sedí po pravici [d] [c]Božího trůnu.
Římanům 5 : 3
3 A nejen to, chlubíme se také souženími, [t4] neboť víme, [a] že soužení působí vytrvalost, [b]
1. Korintským 9 : 24 – 27
24 Nevíte, že ti, kteří běží v závodní dráze, běží [a] sice všichni, ale jen jeden dostane cenu? [b] Běžte tak, abyste ji získali.
25 Každý, kdo závodí, [a] je ve všem zdrženlivý; oni proto, aby dostali pomíjivý věnec, [b] my však nepomíjivý.
26 Já tedy běžím ne jako (bez cíle); [t11] zápasím pěstmi, ne jako bych tloukl do vzduchu, [a]
27 ale zasazuji dobře mířené rány svému tělu a podrobuji je, abych se snad — jiným hlásaje — sám nestal (tím, kdo se neosvědčil). [t12]
Galatským 6 : 9
9 V činění dobra [a] neochabujme; [b] nezemdlíme-li [t11], [c] budeme ve svůj čas žnout. [d]
Kolossenským 2 : 1 – 23
1 Chci, abyste věděli, jaký zápas [a] vedu [t1] pro vás a pro ty, kdo jsou v Laodiceji, [b] i pro všechny, kteří (mne ani osobně) [t2] neviděli.
2 Zápasím o to, aby byli povzbuzeni [a] ve svém srdci a navzájem spojeni [b] v lásce byli dovedeni do celého bohatství [c] plné jistoty [d] porozumění, k plnému poznání ( [c]Božího tajemství, [e] Krista), [t3]
3 ve kterém jsou skryty všechny poklady moudrosti a poznání. [a]
4 Toto říkám proto, aby vás nikdo nemátl zdánlivě přesvědčivými řečmi. [a]
5 Neboť i když jsem tělem [a] nepřítomen, přece jsem [c]duchem s vámi a s radostí vidím váš řád [b] a pevnost [c] vaší víry v [d] Krista.
6 Když [t4] jste tedy přijali Krista Ježíše, Pána, pak v něm žijte, [t5]
7 zakořeněni [a] a budováni [b] v něm, upevňujte se [t6] ve víře, jak jste byli vyučeni, [c] rozhojňujíce [d] se (v ní s děkováním). [t7]
8 Dávejte si pozor, [a] ať vás někdo neodvede [b] jako zajatce skrze filozofii [c]– prázdný svod podle lidské tradice, podle živlů [d] světa, a ne podle Krista.
9 Neboť v něm tělesně přebývá veškerá plnost [a] Božství.
10 I vy jste v něm naplněni. [t8] On je hlavou každé vlády [a] a moci.
11 V něm jste byli také obřezáni obřízkou, [a] která nebyla udělána lidskou rukou, [b] nýbrž spočívala ve svlečení těla hříchů, [t9] v obřízce Kristově,
12 když jste byli spolu s ním ve křtu pohřbeni [a] a v něm jste byli spolu i vzkříšeni [t10] skrze víru (v působení Boha), [t11] který ho vzkřísil [t12] z mrtvých.
13 I vás, když jste byli mrtvi v proviněních [a] a neobřízce svého těla, spolu s ním obživil, když nám všechna provinění odpustil
14 a vymazal (rukou psaný záznam), [t13] který svými ustanoveními svědčil proti nám a který nám byl nepřátelský; odstranil jej z našeho středu tím, že jej přibil na kříž. [a]
15 Tak odzbrojil vlády [a] a autority a veřejně je vystavil na odiv, když je vedl triumfálním průvodem [b] (v něm). [t14]
16 Ať vás tedy nikdo nesoudí [a] pro pokrm [b] a pro nápoj nebo kvůli svátku, [c] novoluní nebo sobotám. [d]
17 To všechno je stín [a] budoucích věcí, ale (skutečnost je Kristus). [t15]
18 Ať vás nepřipraví o vítěznou cenu [a] nikdo, kdo si libuje v poníženosti a uctívání andělů, (kdo se nechá unášet tím), [t16] co viděl, [t17] bezdůvodně se nadýmá [t18] pod vlivem svého tělesného smýšlení [b]
19 a nedrží se hlavy, [a] z níž celé tělo, podporováno a drženo pohromadě klouby [b] a spoji, roste Božím růstem.
20 Jestliže jste s Kristem zemřeli [a] živlům [b] světa, proč si dáváte předpisovat, jako byste žili ve světě:
21 toho se nedotýkej, to neochutnávej, na to ani nesáhni?
22 To (se týká) [t19] vesměs věcí, které jsou spotřebováním určeny k zániku — (jsou to lidské příkazy [a] a nauky). [t20]
23 Ty sice (působí zdáním) [t21] moudrosti v ochotném uctívání, v pokoře [a] a tvrdé kázni těla, ale nemají žádnou cenu(, leč pro uspokojení) [t22] těla. [b]
1. Korintským 13 : 8
8 Láska nikdy nezanikne. [t8] Proroctví — ta pominou; jazyky — ty utichnou; poznání — to pomine.
1. Korintským 15 : 1 – 58
1 Připomínám [t1] vám, bratři, evangelium, [a] které jsem vám zvěstoval, které jste přijali, [b] v němž stojíte [c]
2 a skrze něž (jste i zachraňováni), [t2] držíte-li [a] se ho tak, jak [t3] jsem vám je zvěstoval — ledaže byste uvěřili nadarmo. [b]
3 Předal jsem vám především to, co jsem také sám přijal, [a] že Kristus zemřel za naše hříchy [b] podle Písem, [c]
4 byl pohřben a třetího dne byl vzkříšen [t4] podle Písem,
5 zjevil [a] se Kéfovi [b] a potom Dvanácti.
6 Dále se zjevil více než pěti stům bratří [a] najednou; většina z nich doposud žije, [t5] někteří však již zemřeli. [t6]
7 Potom se zjevil Jakubovi [a] a potom všem apoštolům.
8 Naposledy ze všech, jako nedochůdčeti, zjevil se také mně. [a]
9 Neboť já jsem nejmenší [a] z apoštolů; nejsem hoden nazývat se [t7] apoštolem, protože jsem pronásledoval [b] Boží církev.
10 Boží milostí [a] jsem to, co jsem. A jeho milost, kterou mi prokázal, nebyla marná, [b] vždyť jsem usilovně pracoval [c] více než všichni ostatní [t8] — nikoli já, nýbrž [c]Boží milost, [d] [která] byla se mnou. [e]
11 Ať už tedy já, nebo oni — takto hlásáme a tak jste uvěřili.
12 Když se tedy hlásá o Kristu, že vstal [t9] z mrtvých, jak to, že někteří mezi vámi říkají, že není vzkříšení [t10] mrtvých? [a]
13 Není-li vzkříšení [t10] mrtvých, pak nevstal [t9] ani Kristus.
14 Jestliže však Kristus nevstal [t9] z mrtvých, pak je naše zvěstování [a] prázdné, [t11] prázdná je i vaše [t12] víra
15 a my (jsme se také stali) [t13] falešnými Božími svědky — vždyť jsme vydali svědectví o [t14] Bohu, že probudil k životu Krista, on ho však neprobudil, jestliže totiž mrtví nevstávají. [t15]
16 Neboť jestliže mrtví nevstávají, [t15] není vzkříšen [t9] ani Kristus.
17 Není-li však Kristus vzkříšen, [t9] je vaše víra marná, [t16] ještě jste ve svých hříších.
18 Pak tedy zahynuli i ti, kteří v Kristu zemřeli. [t6]
19 Máme-li naději [a] v Kristu jen v tomto životě, jsme (nejubožejší ze všech) [t17] lidí.
20 Avšak Kristus vstal [t18] z mrtvých, prvotina [a] těch, kdo zemřeli. [t6]
21 Když tedy přišla skrze člověka [a] smrt, přišlo skrze člověka také vzkříšení [t19] mrtvých.
22 Jako v Adamovi všichni umírají, [a] tak také v Kristu budou všichni obživeni. [b]
23 Každý však ve svém pořadí: [t20] jako prvotina Kristus, potom při jeho příchodu [a] ti, kdo jsou Kristovi, [b]
24 potom bude konec, až Kristus odevzdá království [a] Bohu a Otci a zruší každou vládu, každou vrchnost i moc. [b]
25 Neboť on musí kralovat, dokud nepoloží všechny nepřátele pod jeho nohy. [a]
26 Jako poslední nepřítel bude zahlazena smrt. [a]
27 Neboť ‚všechno podřídil pod jeho nohy.‘ [a] Když však řekl, že je všechno podřízeno, je zřejmé, že všechno kromě toho, kdo mu všechno podřídil. [b]
28 A až mu podřídí [a] všechno, pak i sám Syn se podřídí tomu, jenž mu podřídil všechno, aby byl Bůh všechno ve všem.
29 Co potom budou dělat ti, kteří se dávají křtít za [t21] mrtvé? Jestliže mrtví vůbec nevstávají, [a] proč se za [t21] ně [t22] dávají křtít?
30 A proč i my se v každou hodinu vydáváme do nebezpečí? [a]
31 Denně umírám [a] — jakože [vy, bratři,] jste moje chlouba, [b] kterou mám v Kristu Ježíši, našem Pánu.
32 Jestliže, (po lidsku řečeno), [t23] jsem v Efesu [a] bojoval [b] s šelmami, co mi to prospěje? Jestliže mrtví nevstávají, ‚jezme a pijme, neboť zítra zemřeme.‘ [c]
33 Neklamte se: ‚Špatné řeči [t24] ničí dobré mravy.‘ [v25]
34 Vystřízlivějte, [a] jak se sluší, a nehřešte. [b] Vždyť někteří z vás nemají ani ponětí o Bohu. [c] Říkám to k vašemu zahanbení. [d]
35 Někdo však řekne: [a] ‚Jak vstanou [t26] mrtví?‘ [b] ‚V jakém těle přijdou? [t27]‘
36 Pošetilý člověče! [t28] To, co zaséváš, neobživne, jestliže to neumře. [a]
37 A co zaséváš, není [t29] to tělo, které má vzniknout, nýbrž holé zrno, například pšeničné nebo nějaké jiné.
38 Bůh mu však dává tělo, jak to sám chtěl: každému semeni [a] jeho vlastní tělo.
39 Není každé tělo [t30] stejné, nýbrž jiné je tělo lidské, jiné je tělo dobytka, jiné tělo ptáků a jiné tělo ryb.
40 A jsou těla [t31] nebeská a těla pozemská, ale jiná je sláva nebeských a jiná pozemských.
41 Jiná je sláva slunce, jiná je sláva měsíce a jiná je sláva hvězd. Neboť hvězda od hvězdy se liší ve slávě.
42 Tak je tomu i při vzkříšení [t32] mrtvých: [a] Zasévá se v porušitelnosti, vstává [t33] v neporušitelnosti; [b]
43 zasévá se v potupě, vstává ve slávě; [a] zasévá se v slabosti, vstává v moci.
44 Zasévá se tělo duševní, [a] vstává tělo duchovní. Je-li tělo duševní, je také tělo duchovní.
45 Tak je i napsáno: První člověk, Adam, se stal duší živou, [a] poslední [b] Adam Duchem oživujícím. [c]
46 Ale ne nejprve duchovní, nýbrž duševní, [t34] a potom duchovní.
47 První člověk je ze země, [a] z prachu, [t35] druhý člověk [Pán] z nebe.
48 Jaký je ten pozemský, [t35] takoví i ti pozemští; [t35] a jaký ten nebeský, takoví i ti nebeští.
49 A jako jsme nesli podobu [t36] pozemského, [t35] nesme [t37] také podobu [t36] nebeskéko. [a]
50 Toto vám říkám, bratři, že tělo a krev [a] nemůže být dědicem [b] Božího království ani porušitelné nebude dědicem neporušitelného. [c]
51 Hle, říkám vám tajemství: [a] Ne všichni zemřeme, [t38] ale všichni budeme proměněni,
52 naráz, [t39] v okamžiku, při zvuku poslední polnice. [a] Zazní polnice, a mrtví vstanou [t40] jako neporušitelní a my budeme proměněni.
53 Neboť toto porušitelné tělo musí obléci neporušitelnost a toto smrtelné musí obléci nesmrtelnost. [a]
54 Když toto porušitelné tělo oblékne neporušitelnost a toto smrtelné oblékne nesmrtelnost, tehdy se uskuteční slovo, které je napsáno: ‚Smrt byla pohlcena ve vítězství.‘ [a]
55 ‚Kde je, smrti, (tvé vítězství? Kde je, smrti, tvůj osten)? [t41]‘ [a]
56 Ostnem smrti [a] je hřích a mocí hříchu je Zákon. [b]
57 Budiž dík Bohu, [a] který nám dává vítězství [b] skrze našeho Pána Ježíše Krista.
58 Tak tedy, moji milovaní [a] bratři, buďte pevní [b] a nepohnutelní, stále se rozhojňujte [c] v Pánově díle, [d] vědouce, že vaše námaha [e] není v Pánu zbytečná. [t42]
2. Tessalonicenským 3 : 13
13 Vy však, bratři, neochabněte [a] v konání toho, co je správné.
Efezským 1 : 13 – 14
13 V něm i vy, když jste uslyšeli [c]slovo [c]pravdy, [t19] evangelium své záchrany, [a] a když jste uvěřili, v něm jste byli zapečetěni [b] zaslíbeným [c] [c]Duchem Svatým,
14 jenž je závdavkem [a] našeho (dědictví [b] až do) [t20] vykoupení [c] získaného vlastnictví k chvále jeho slávy.
Římanům 15 : 13
13 [c]Bůh naděje kéž vás naplní veškerou radostí [a] a pokojem ve víře, [t8] abyste se rozhojňovali [b] v naději [c] mocí Ducha Svatého. [d]
Jan 5 : 24
24 Amen, amen, pravím vám, že kdo slyší mé slovo a věří tomu, kdo mne poslal, má věčný život [a] a nejde na soud, ale přešel ze smrti do života. [b]
Římanům 6 : 23
23 Mzdou [t18] hříchu je smrt, ale darem Boží milosti je život věčný [a] v Kristu Ježíši, našem Pánu.
Efezským 2 : 8 – 9
8 Neboť jste zachráněni milostí skrze víru; [a] a ta záchrana není z vás — je to Boží dar; [b]
9 není (na základě) [t6] skutků, [a] aby se nikdo nechlubil. [b]
Filipenským 1 : 6
6 Jsem si jist [a] právě tím, že ten, který ve vás začal dobré dílo, dovede je až do dne [b] Krista Ježíše.
1. Korintským 13 : 1 – 13
1 Kdybych mluvil jazyky [a] lidskými i andělskými, a lásku [b] bych neměl, jsem jako dunící kov [t1] nebo zvučící činel. [c]
2 A kdybych měl proroctví [a] a znal všechna tajemství [b] a měl všechno poznání [c] a kdybych měl veškerou víru, [d] takže bych přemisťoval hory, [e] ale lásku bych neměl, nic nejsem.
3 A kdybych dal [a] pro nasycení chudých všechen svůj majetek [b] a kdybych vydal své tělo k spálení, [t2] ale lásku bych neměl, nic mi to neprospěje. [c]
4 Láska je trpělivá, [t3] dobrotivá, [t4] láska nezávidí, [t5] [láska] se nevychloubá a není domýšlivá. [a]
5 Nejedná nečestně, [a] nehledá svůj prospěch, [b] nerozčiluje se, [t6] nepočítá zlo.
6 Neraduje se z nepravosti, [a] ale raduje [b] se spolu s pravdou.
7 Všechno snáší, [t7] všemu věří, ve vše doufá, všechno vydrží. [a]
8 Láska nikdy nezanikne. [t8] Proroctví — ta pominou; jazyky — ty utichnou; poznání — to pomine.
9 Neboť jen částečně poznáváme [a] a částečně prorokujeme.
10 Když však přijde to, co je dokonalé, [v9] pomine to, co je částečné.
11 Když jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, smýšlel jsem jako dítě, uvažoval jsem jako dítě. Když jsem se stal mužem, zanechal jsem dětinských věcí.
12 Neboť nyní vidíme [a] (jako v zrcadle), [t10] zastřeně, potom však uvidíme tváří v tvář. [b] Nyní poznávám částečně, potom poznám důkladně, jak jsem byl také sám poznán. [c]
13 Nyní zůstává víra, naděje a láska, tyto tři věci. [v11] Ale největší [t12] z nich je láska. [a]
1. Timoteovi 2 : 4
4 který chce, [a] aby byli všichni [b] lidé zachráněni [c] a přišli k poznání pravdy. [d]
Matouš 5 : 16
16 Tak ať vaše světlo září [t9] před lidmi, aby uviděli vaše dobré skutky [a] a vzdali slávu [b] vašemu Otci, který je v nebesích.“
Leave a Reply