Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví ukvapenost
Žalmy 116 : 11
11 Když jsem se unáhlil, [a] řekl jsem: Každý člověk je lhář. [b]
Přísloví 14 : 29
29 Kdo je pomalý k hněvu, [t32] je velice rozumný, [t33] kdo však je vznětlivý, [t34] (vystavuje na odiv) [t35] hloupost.
Přísloví 19 : 2
2 Bez poznání jistě [t3] není touha [t4] dobrá, (kdo je ukvapený,) [t5] hřeší. [t6]
Přísloví 21 : 5
5 Plány jsou pilnému jenom ku prospěchu, [a] ale každý, kdo je ukvapený, [b] dojde jenom nouze.
Přísloví 25 : 8
8 (nepřinášej ukvapeně na soud.) [t8] Co jinak budeš dělat na jeho konci, [t9] když tě tvůj bližní zahanbí?
Přísloví 29 : 20
20 Viděl jsi člověka, který je ukvapený ve svých slovech? Pro hlupáka je víc naděje [a] než pro něj!
Kazatel 5 : 2
2 Neboť s mnohým plahočením [t1] přichází sen a (hlas hlupáka s mnohými slovy.) [a]
Kazatel 7 : 9
9 Neukvapuj [a] se v duchu, aby ses rozzlobil, [b] protože mrzutost [t11] spočine v klíně hlupáků.
Exodus 2 : 12
12 Ohlédl se sem i tam, a když viděl, že tam nikdo není, zabil Egypťana a ukryl ho v písku.
Skutky 7 : 25
25 Domníval se, že [jeho] bratři pochopí, že jim Bůh dává skrze jeho ruku vysvobození, ale oni to nepochopili.
Numeri 20 : 12
12 Hospodin však řekl Mojžíšovi a Áronovi: Protože jste mi nevěřili a nedosvědčili jste moji svatost [a] před očima synů Izraele, proto nepřivedete [b] toto shromáždění do země, kterou jsem jim dal.
Soudců 11 : 39
39 I stalo se po [t26] dvou měsících, když se navrátila k svému otci, že s ní naložil podle svého slibu, který dal. [v27] Ona nepoznala [a] muže. Stalo se pak v Izraeli zvykem, [t28]
2. Samuelova 6 : 7
7 Hospodinův hněv vzplál [a] proti Uzovi a Bůh ho tam pro neúctu [t9] zabil. Zemřel tam u Boží truhly.
2. Samuelova 16 : 4
4 Král řekl Síbovi: [a] Hle, tvé je všechno, co patřilo Mefíbóšetovi. Síba odpověděl: Klaním se. Kéž naleznu milost [b] ve tvých očích, můj pane a králi.
2. Samuelova 19 : 29
29 Vždyť (celý dům mého otce byl hoden smrti) [t26] od mého pána a krále. Ale ty jsi svého otroka určil mezi ty, kdo jedí [v27] u tvého stolu. (Jaký bych měl mít další nárok) [t28] volat ještě o pomoc ke králi?
1. Královská 12 : 15
15 Král nevyslyšel [t14] lid, neboť (nastal zvrat) [t15] od [a] Hospodina, aby naplnil své slovo, které Hospodin promluvil prostřednictvím Achijáše [b] Šíloského k Jarobeámovi, synu Nebatovu.
2. Paralipomenon 35 : 1 – 296
1 Jóšijáš [a] slavil v Jeruzalémě Velikonoce Hospodinu. Čtrnáctého dne prvního [b] měsíce zabíjeli velikonoční oběti. [t1]
2 Ustanovil kněze do jejich služby a posilnil [t2] je pro službu Hospodinova domu.
3 Řekl lévitům, kteří vyučovali [t3] celý Izrael a byli svatí Hospodinu: [a] Dejte svatou [v4] truhlu do domu, který postavil izraelský král Šalomoun, syn Davidův. Nemusíte ji už nosit na ramenou. [b] Nyní služte [c] Hospodinu, svému Bohu, a jeho lidu Izraeli.
4 Připravte se podle domu svých otců, podle svých oddílů, jak je v zápisu izraelského krále Davida a v zápisu jeho syna Šalomouna.
5 Postavte se ve svatyni podle tříd [t5] domu otců svých bratrů, synů lidu, oddíl domu otců na lévity.
6 Zabíjejte velikonoční oběti, posvěťte se a připravte to pro své bratry, aby se jednalo [t6] podle Hospodinova slova vydaného prostřednictvím Mojžíše.
7 Jóšijáš daroval synům [t7] lidu brav, beránky a kůzlata, to vše na velikonoční oběti pro všechny, kdo tam byli, v počtu třicet tisíc kusů a tři tisíce kusů skotu. To bylo z králova majetku. [a]
8 Také jeho knížata darovala lidu, kněžím a lévitům dobrovolné [a] oběti. Chilkijáš, Zekarjáš a Jechíel, představený Božího domu, dali kněžím na velikonoční oběti dva tisíce šest set kusů bravu a tři sta kusů skotu.
9 Kónanjáš, Šemajáš a Netanel, jeho bratři, Chašabjáš, Jeíel a Józabad, předáci lévitů, darovali lévitům na velikonoční oběti pět tisíc kusů bravu a pět set kusů skotu.
10 Služba [t8] byla připravena: Kněží se postavili na své místo a lévité do svých oddílů podle králova příkazu.
11 Zabíjeli velikonoční oběti, kněží (kropili jejich krví) [t9] a lévité stahovali kůži.
12 Oddělovali části pro zápalné oběti, aby je dali skupinám synů lidu podle domu otců [t10] na obětování Hospodinu, jak je psáno v knize Mojžíšově. Totéž činili se skotem.
13 Velikonoční oběť pekli [a] na ohni podle nařízení, zatímco svaté věci vařili [b] v hrncích, kotlících [c] a mísách a rychle nosili všem synům lidu.
14 Potom připravili také pro sebe a kněze, protože kněží, synové Áronovi, přinášeli zápalné oběti a tučné [a] části až do noci, takže lévité připravili oběť [t11] pro sebe a kněze, syny Áronovy.
15 Zpěváci, synové Asafovi, byli na svých stanovištích podle příkazu Davida, Asafa, Hémana a králova vidoucího [a] Jedútúna; [b] tak i vrátní [c] byli v každé [t12] bráně. Nemuseli opustit svou službu, protože jejich bratři lévité pro ně oběť připravili.
16 Onoho dne byla připravena všechna Hospodinova služba, aby slavili Velikonoce a přinášeli zápalné oběti na Hospodinově oltáři podle příkazu krále Jóšijáše.
17 V té době slavili synové Izraele, kteří tam byli, Velikonoce a svátek nekvašených chlebů po sedm dní.
18 Takové [a] Velikonoce se v Izraeli neslavily ode dnů proroka Samuela. [t13] Žádný z izraelských králů neslavil takové Velikonoce, jaké slavil Jóšijáš, kněží, lévité a všichni Judejci a Izraelci, kteří tam byli, a obyvatelé Jeruzaléma.
19 Tyto Velikonoce se slavily v osmnáctém roce [a] Jóšijášova kralování.
20 Po tom všem, kdy Jóšijáš obnovil chrám, vytáhl egyptský král [a] Néko, aby bojoval v Karkemíši [b] u Eufratu. Jóšijáš vytáhl proti němu.
21 Néko k němu poslal posly se slovy: (Co je ti do mě,) [t14] judský králi? (Netáhnu dnes proti tobě, ale proti království, které válčí se mnou,) [t15] a Bůh řekl, [a] abych si pospíšil. (Zanech [b] protivení se Bohu,) [t16] který je se mnou, ať tě nezničí.
22 Jóšijáš se [t17] od něj však neodvrátil, ale bojoval proti němu v přestrojení. [t18] Neuposlechl Nékova slova z Božích úst a vytáhl bojovat na pláň Megido. [a]
23 Střelci krále Jóšijáše postřelili. [a] Král řekl svým otrokům: Vezměte mě odsud, protože jsem velmi raněn. [b]
24 Jeho otroci ho vzali z válečného vozu, naložili ho na jeho druhý vůz a dovezli ho do Jeruzaléma. Zemřel a byl pohřben v hrobech svých otců. Všichni Judejci a obyvatelé Jeruzaléma nad Jóšijášem truchlili. [a]
25 Jeremjáš zazpíval [a] nad Jóšijášem žalozpěvy a všichni zpěváci a zpěvačky je pronášejí ve svých žalozpěvech nad Jóšijášem až dodnes. Staly se v Izraeli zvykem [t19] a jsou zapsány v žalozpěvech.
26 Ostatní Jóšijášovy činy a jeho zbožné [a] skutky, jak je psáno v Hospodinově zákoně,
27 jeho činy první i poslední, jsou zapsány v Knize izraelských a judských králů.
Leave a Reply