Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví tvůj anděl strážný
Žalmy 91 : 11
11 neboť svým andělům [a] vydal o tobě příkaz, aby tě střežili [b] na všech tvých cestách.
Matouš 18 : 10
10 „Dávejte si pozor, [t9] abyste nepohrdli [a] ani jedním z těchto maličkých. Neboť vám pravím, že jejich andělé [b] v nebesích stále [t10] hledí na tvář [c] mého Otce, který je v nebesích.
Žalmy 34 : 7
7 Tento chudý [a] volal, a Hospodin ho vyslyšel. [b] Zachránil ho ze všech jeho soužení. [c]
Židům 13 : 2
2 Nezanedbávejte pohostinnost; [t1] vždyť skrze ni [t2] někteří nevědomky [t3] pohostili anděly. [a]
Židům 1 : 14
14 Což nejsou oni všichni služební [a] duchové, posílaní k službě kvůli těm, kdo mají dostat do dědictví [b] záchranu? [c]
Matouš 4 : 11
11 A tehdy ho Ďábel opustil. A hle, andělé [a] přistoupili a sloužili mu.
Lukáš 1 : 11 – 20
11 Tu se mu ukázal Pánův anděl, [a] stojící po pravé straně oltáře [b] pro obětování kadidla.
12 Když ho Zachariáš uviděl, rozrušil [a] se a padl na něj strach. [b]
13 Anděl mu řekl: „Neboj se, [a] Zachariáši, neboť tvá prosba [b] byla vyslyšena, [c] a tvá žena Alžběta ti porodí syna a dáš mu jméno [d] Jan. [t17]
14 A budeš mít radost [a] a veselí [b] a mnozí se budou radovat z jeho narození.
15 Neboť bude veliký [a] před Pánem, vína a opojného nápoje se nenapije [b] a již od lůna své matky [c] bude naplněn Duchem Svatým. [d]
16 A mnohé ze synů Izraele obrátí [a] k Pánu, jejich Bohu.
17 A sám půjde před ním v duchu a moci Eliášově, [a] aby obrátil srdce otců k dětem [b] a neposlušné k smýšlení [c] spravedlivých [d] a přichystal [e] Pánu připravený [t18] lid.“
18 I řekl Zachariáš andělovi: „Podle čeho to poznám? [a] Vždyť jsem stařec [b] a má žena je již pokročilého věku. [c]“
19 Anděl mu odpověděl a řekl: „Já jsem Gabriel, [a] který stojí [t19] před [c]Bohem, a byl jsem poslán, [b] abych k tobě promluvil a oznámil ti tuto radostnou zprávu. [c]
20 A hle, budeš němý [a] a nebudeš moci promluvit až do dne, kdy se to stane, protože jsi neuvěřil [b] mým slovům, která se ve svůj čas naplní.“
Zachariáš 1 : 10
10 Ten muž, který stál mezi myrtovím, promluvil [t9] a řekl: To jsou ti, které Hospodin poslal, aby procházeli zemi.
Daniel 6 : 22
22 Vtom ke králi promluvil Daniel: Králi, navěky buď živ.
Zjevení 5 : 11
11 I uviděl jsem a uslyšel jsem hlas mnoha andělů okolo [a] trůnu a těch živých bytostí a těch starších, jejich počet byl desetitisíce desetitisíců [b] a tisíce tisíců, [c]
2. Tessalonicenským 1 : 7
7 a vám, kteří jste v soužení, úlevou spolu s námi, (až se zjeví) [t4] z nebe Pán Ježíš (se svými mocnými anděly [a]
Matouš 28 : 1 – 20
1 Po [a] sobotě, když už svítalo [t1] na první den týdne, přišla Marie Magdalská a ta druhá Marie, [b] aby se podívaly na hrob.
2 A hle, nastalo veliké zemětřesení, [a] neboť Pánův anděl [b] sestoupil z nebe, [c] přistoupil, odvalil kámen [t2] a posadil se na něm.
3 Jeho vzhled byl jako blesk [a] a jeho roucho bílé [b] jako sníh.
4 Strachem z něho se strážci roztřásli a zůstali jako mrtví. [a]
5 Anděl promluvil [t3] k ženám: „Vy se nebojte. [a] Vždyť vím, že hledáte Ježíše, toho ukřižovaného.
6 Není zde, neboť byl vzkříšen, [t4] jak řekl. [a] Pojďte a podívejte se na místo, kde ležel Pán.
7 A rychle [a] jděte a povězte jeho učedníkům, že byl vzkříšen [t4] [z mrtvých]; a hle, jde před vámi do Galileje, tam ho spatříte. Hle, řekl jsem vám to.“
8 Rychle odešly od hrobky a se strachem i velikou radostí to běžely oznámit jeho učedníkům.
9 A jak šly dát zprávu jeho učedníkům, hle, Ježíš je potkal a řekl: „Buďte pozdraveny!“ Ony přistoupily, objaly [t5] mu nohy a poklonily [a] se mu.
10 Tehdy jim Ježíš řekl: „Nebojte se! Jděte a oznamte mým bratřím, [a] aby odešli do Galileje; tam mě uvidí.“
11 Když ženy odcházely, hle, někteří ze stráže [a] přišli do města a oznámili velekněžím všechno, co se přihodilo.
12 Ti se shromáždili se staršími, poradili [a] se a dali vojákům hodně peněz [t6]
13 (se slovy): [t7] „Řekněte: ‚Jeho učedníci přišli v noci, a když jsme spali, ho ukradli.‘
14 Doslechne-li se o tom vladař, [a] my [ho] uchlácholíme a vás zbavíme starostí.“ [b]
15 Oni vzali peníze [a] a učinili, jak byli poučeni. A (tato zpráva [b] je mezi Židy rozšířena) [t8] až do dnešního dne.
16 Jedenáct [a] učedníků odešlo do Galileje [b] na horu, kterou jim Ježíš určil.
17 Když ho spatřili, poklonili [a] se mu; ale někteří [t9] pochybovali. [b]
18 Ježíš přistoupil a promluvil k nim: „Byla mi dána veškerá [a] pravomoc na nebi i na zemi.
19 Jděte [a] [tedy] a čiňte [t10] učedníky [b] ze všech národů, [c] křtěte [t10] je ve jméno Otce i Syna i Ducha Svatého [d]
20 a učte [t10] je zachovávat [a] všechno, co jsem vám přikázal. [b] A hle, já jsem s vámi [c] po všechny dny až do skonání tohoto věku. [d] [Amen.]“
Matouš 18 : 1 – 35
1 V [a] tu hodinu přistoupili učedníci k Ježíšovi a říkali: „Kdo je tedy v království Nebes největší?“ [b]
2 Ježíš přivolal dítě, postavil je doprostřed nich
3 a řekl: „Amen, pravím vám: [a] Neobrátíte-li se a nebudete-li [t1] jako děti, [b] jistě nevejdete [c] do království Nebes.
4 Kdo se tedy pokoří [t2] jako toto dítě, ten bude [t3] největší v království Nebes.
5 A kdo přijme jedno takové dítě na základě mého jména, mne přijímá.“ [a]
6 „Kdo [a] by však (svedl k hříchu) [t4] jednoho z těchto maličkých, [b] kteří věří ve mne, pro toho by bylo lépe, aby mu na krk pověsili velký [t5] mlýnský kámen [c] a potopili ho do mořské hlubiny. [t6]
7 Běda světu pro svody! [t7] Svody sice musí přijít, [a] avšak běda tomu člověku, skrze kterého svod přichází!
8 Jestliže tě tvá ruka nebo tvá noha (svádí k hříchu), [t8] utni ji a odhoď; lépe je pro tebe, abys vešel do života zmrzačený nebo chromý, než abys měl obě ruce nebo obě nohy, a byl uvržen do věčného ohně.
9 A jestliže tě svádí [t8] tvé oko, vyjmi je a odhoď; lépe je pro tebe, abys vešel do života jednooký, než abys měl obě oči, a byl uvržen do ohnivé Gehenny.“ [a]
10 „Dávejte si pozor, [t9] abyste nepohrdli [a] ani jedním z těchto maličkých. Neboť vám pravím, že jejich andělé [b] v nebesích stále [t10] hledí na tvář [c] mého Otce, který je v nebesích.
11 Vždyť Syn člověka přišel zachránit, co zahynulo. [a]
12 Co myslíte? [a] Kdyby [b] nějaký člověk měl sto ovcí [c] a jedna z nich by zabloudila, [d] nenechá těch devadesát devět na horách [e] a nevydá se hledat tu, která bloudí?
13 A stane-li se, že ji nalezne, amen, pravím vám, že se z ní raduje [a] víc než z těch devadesáti devíti, které nezabloudily.
14 Právě tak není vůle [a] (vašeho Otce), [t11] který je v nebesích, aby zahynul jediný z těchto maličkých.“
15 „Jestliže tvůj bratr [proti tobě] zhřeší, [a] jdi a pokárej [b] ho (mezi čtyřma očima). [t12] Poslechne-li tě, získal jsi svého bratra. [c]
16 Jestliže by však neposlechl, vezmi s sebou ještě jednoho nebo dva, aby ‚ústy dvou nebo tří svědků byl potvrzen každý výrok‘. [a]
17 Jestliže by je neposlechl, pověz to shromáždění, [t13] a jestliže by neposlechl ani shromáždění, [t13] ať je ti jako pohan a celník.“ [v14]
18 „Amen, pravím vám, cokoli svážete na zemi, bude již svázáno v nebi, a cokoli rozvážete na zemi, bude již rozvázáno v nebi. [a]
19 [Amen,] opět vám pravím: Shodnou-li [a]se dva z vás na zemi v jakékoli věci, o niž požádají, [b] stane se jim od mého Otce, který je v nebesích.
20 Neboť kde jsou dva nebo tři shromážděni [a] (v mé jméno), [t15] tam jsem já uprostřed nich. [t16]“
21 Tehdy přistoupil (Petr a řekl mu): [t17] „Pane, kolikrát mám odpustit svému bratru, když proti mně zhřeší? Až sedmkrát?“
22 Ježíš mu řekl: „Pravím ti, ne sedmkrát, ale až sedmdesátkrát sedmkrát. [t18]“
23 „Proto je království Nebes podobné [t19] králi, [t20] který chtěl provést vyúčtování [a] se svými otroky.
24 Když začal účtovat, přivedli mu jednoho, který mu dlužil deset tisíc talentů. [v21]
25 Protože však neměl čím zaplatit, rozkázal ho jeho pán prodat i se ženou a dětmi i se vším, co má, aby tak splatil svůj dluh. [a]
26 Onen otrok padl na zem, klaněl [a] se mu a říkal: ‚Měj se mnou trpělivost, [b] [pane,] a všechno ti vrátím!‘
27 I slitoval se pán onoho otroka, propustil ho a dluh mu odpustil.
28 Ale když onen otrok vyšel, nalezl jednoho ze svých spoluotroků, [a] který mu byl dlužen sto denárů; [v22] popadl ho a začal ho škrtit, říkaje: ‚Zaplať, co mi dlužíš!‘
29 Jeho spoluotrok padl k jeho nohám a prosil ho: ‚Měj se mnou trpělivost, a zaplatím ti.‘ [a]
30 On však nechtěl, ale šel a uvrhl ho do vězení, dokud nezaplatí dluh.
31 Když jeho spoluotroci uviděli, co se přihodilo, velmi se zarmoutili; [a] šli a oznámili svému pánu všechno, co se stalo.
32 Tehdy si ho jeho pán zavolal a řekl mu: ‚Otroku zlý, celý ten dluh jsem ti odpustil, protože jsi mě poprosil.
33 Neměl ses také ty smilovat nad svým spoluotrokem, jako jsem se i já smiloval nad tebou?‘ [a]
34 A jeho pán se rozhněval a předal ho mučitelům, [t23] dokud mu nezaplatí celý dluh. [a]
35 Tak i můj nebeský Otec [a] učiní vám, [b] jestliže ze srdce [t24] neodpustíte každý svému bratru jeho přestoupení. [c]“
2. Korintským 11 : 14
14 A není divu; vždyť sám Satan [a] se přestrojuje za anděla světla.
Lukáš 16 : 22
22 Stalo se, že ten chudák zemřel a byl anděly [a] odnesen do klína Abrahamova; [t11] zemřel pak i boháč [b] a byl pohřben.
Zjevení 12 : 7 – 9
7 A v nebi nastala válka: Michael [a] a jeho andělé museli bojovat s drakem. Drak i jeho andělé [b] bojovali,
8 ale neobstáli, a už pro ně nebylo [t5] místo v nebi.
9 A byl svržen veliký drak, ten dávný had, [a] nazývaný Ďábel a Satan, [b] který svádí [c] celý obydlený svět. [d] Byl svržen [e] na zem a jeho andělé byli svrženi s ním.
1. Tessalonicenským 4 : 16
16 protože (za zvuku přikazujícího zvolání, hlasu archanděla [a] a) [t12] Boží polnice [b] sám Pán sestoupí z nebe a mrtví v Kristu vstanou nejdříve. [c]
Židům 1 : 7
7 O andělech sice říká: ‚On činí své anděly (závany větru) [t9] a své služebníky [t10] plamenem ohně,‘ [a]
Leave a Reply