Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví touhy tvého srdce
Žalmy 37 : 4
4 Měj rozkoš [t4] z [t5] Hospodina — on naplní prosby tvého srdce. [a]
Žalmy 37 : 5
5 (Uval [a] na Hospodina) [t6] svou cestu a důvěřuj mu, on bude jednat. [b]
Přísloví 16 : 1 – 3
1 Člověk zvažuje v srdci, ale odpověď jazyka je od Hospodina.
2 Všechny cesty člověka jsou čisté [a] v jeho očích, [t1] Hospodin však zkoumá motivy. [t2]
3 Uval [a] své dílo [b] na Hospodina a tvé plány [c] obstojí. [t3]
Matouš 6 : 21
21 Neboť kde je tvůj [t18] poklad, tam bude i tvé [t18] srdce.“ [a]
Žalmy 37 : 1 – 40
1 Davidův žalm. [v1] Nerozčiluj [a] se kvůli zlovolníkům, [b] nezáviď [c] těm, kdo páchají zvrácenosti,
2 neboť brzy uschnou [t2] jako tráva [a] a zvadnou jako zelené býlí.
3 Důvěřuj [a] Hospodinu a čiň dobré; přebývej [b] v zemi a pěstuj poctivost. [t3]
4 Měj rozkoš [t4] z [t5] Hospodina — on naplní prosby tvého srdce. [a]
5 (Uval [a] na Hospodina) [t6] svou cestu a důvěřuj mu, on bude jednat. [b]
6 Vyvede tvou spravedlnost jako světlo, [a] tvé právo [t7] jako polední jas.
7 Umlkni [v8] před Hospodinem a toužebně na něj očekávej. [t9] Nerozčiluj [a] se kvůli těm, kterým se na jejich cestě daří, kvůli lidem, kteří kují pikle. [b]
8 Přestaň se hněvat [a] a zanech zloby, [b] nerozčiluj se, ať se nedopustíš zlého. [c]
9 Protože zlovolníci budou vyhlazeni, [a] ale ti, kdo očekávají [b] na Hospodina, ti obdrží zemi. [c]
10 Ještě chvilku a ničema [a] už nebude. Zadíváš se na jeho místo [b] a nebude tam. [c]
11 Ale pokorní [a] obdrží zemi [b] a budou si užívat množství pokoje. [c]
12 Ničema spravedlivému chystá [a] zlo a skřípe proti němu zuby. [b]
13 Panovník se mu ale směje, [a] vždyť vidí, že přichází jeho den. [v10]
14 Ničemové tasí meč, [v11] napínají [a] luk, aby srazili chudého a nuzného, [b] aby porazili ty, kdo žijí v upřímnosti. [t12]
15 Ale jejich meč jim pronikne do srdce a jejich luk [a] bude rozlámán.
16 Lepší je málo, které má spravedlivý, než bohatství mnoha ničemů. [a]
17 Neboť paže [v13] ničemů budou zlomeny, [t14] spravedlivé však Hospodin podepírá. [a]
18 Hospodin zná [a] dny [v15] bezúhonných, [b] jejich dědictví potrvá navěky.
19 Ve zlých dobách nebudou zahanbeni a ve dnech hladu [a] budou nasyceni.
20 Ničemové ale zahynou; [a] Hospodinovi nepřátelé pominou jak to nejlepší z pastvin, zmizí v dýmu. [b]
21 Ničema si půjčuje, ale nesplácí. [v16] Spravedlivý se slitovává [a] a dává. [b]
22 Jím [t17] požehnaní obdrží zemi, [a] ale jím [t17] zlořečení budou vyhlazeni.
23 Hospodin upevňuje kroky [a] muže, [b] oblíbil si jeho cestu.
24 Když upadne, [a] nebude zavržen, [t18] vždyť Hospodin mu podepírá [b] ruku.
25 Byl jsem mladý a teď jsem starý, ale neviděl jsem spravedlivého, [a] který by byl opuštěn a jehož potomstvo by žebralo [t19] o chléb. [b]
26 Každého dne se slitovává [a] a půjčuje [b] a jeho potomstvo je požehnáním.
27 Odvrať se od zlého a čiň dobré, [a] a budeš přebývat [t20] navěky.
28 Neboť Hospodin miluje právo [a] a neopouští své věrné. [b] Navěky je bude střežit. [c] Potomstvo ničemů však bude vyhlazeno. [t21]
29 Spravedliví obdrží zemi [a] a budou v ní přebývat navěky.
30 Ústa spravedlivého přemítají [t22] o moudrosti [a] a jeho jazyk mluví o právu. [t23]
31 V srdci [a] má zákon svého Boha, jeho kroky nebudou nejisté.
32 Ničema pozorně sleduje [a] spravedlivého [b] a hledá, jak by ho usmrtil. [c]
33 Hospodin ho nenechá v jeho ruce [t24] a až bude souzen, nebude usvědčen z viny.
34 Očekávej [a] na Hospodina a dbej na jeho cestu. [b] On tě vyvýší [c] a obsadíš zemi, [d] až budou ničemové vyhlazeni, [e] uvidíš [t25] to!
35 Viděl jsem ničemu, násilníka, [a] který se rozvaloval jako nepřesazovaná [v26] zeleň, [t27]
36 ale pominul a hle, už není. [a] Hledal jsem ho, ale nebyl nalezen. [b]
37 (Drž se bezúhonného,) [t28] hleď na přímého, [t29] vždyť pokojným (lidem patří) [t30] budoucnost, [t31]
38 ale vzpurníci budou [a] společně zničeni, budoucnost [t32] ničemů bude zmařena. [b]
39 Spása spravedlivých je od Hospodina, [a] on je jejich záštitou [b] v čas soužení. [c]
40 Hospodin jim pomáhá [a] a vytrhuje je, vytrhuje je od ničemů a zachraňuje je, neboť v něm hledají [b] útočiště.
Přísloví 16 : 9
9 Srdce [a] člověku vymýšlí [t8] cestu, ale jeho kroky určuje [b] Hospodin.
Matouš 6 : 33
33 Hledejte však nejprve Boží [t27] království a jeho spravedlnost, a to všechno vám bude přidáno.
Přísloví 13 : 12
12 Prodlužované očekávání [a] působí srdci bolest, [t18] ale naplněná [b] touha [c] je stromem [d] života.
Římanům 8 : 28
28 Víme, že těm, kteří milují [a] [c]Boha, (všechny věci spolu působí k dobrému,) [t17] těm, kdo jsou povoláni [b] podle jeho předsevzetí. [c]
Přísloví 3 : 5
5 Důvěřuj [t7] Hospodinu celým svým srdcem, nespoléhej [t8] se na svoji rozumnost.
Přísloví 3 : 5 – 8
5 Důvěřuj [t7] Hospodinu celým svým srdcem, nespoléhej [t8] se na svoji rozumnost.
6 Poznávej ho na všech svých cestách, a on napřímí tvé stezky.
7 Nebuď moudrý [a] ve svých očích, boj [b] se Hospodina a odvrať [c] se od zlého.
8 To bude uzdravením pro tvé tělo [t9] a občerstvením [t10] pro tvé kosti.
Přísloví 3 : 6
6 Poznávej ho na všech svých cestách, a on napřímí tvé stezky.
Žalmy 21 : 2
2 Hospodine, král se raduje [a] ze tvé síly! [b] A jak velice jásá nad tvým vítězstvím! [t1]
1. Korintským 10 : 23
23 ‚Všechno je [t11] dovoleno‘, [a] ale ne všechno prospívá. ‚Všechno je [t11] dovoleno‘, ale ne všechno buduje. [b]
Matouš 7 : 8
8 Neboť každý, kdo žádá, dostává, a kdo hledá, nalézá [a] a tomu, kdo tluče, bude otevřeno.
1. Petrův 5 : 7
7 Všechnu svou starost [a] uvrhněte na něho, neboť mu na vás záleží. [b]
1. Korintským 6 : 12
12 Všechno mohu, [a] ale ne všechno je užitečné; [b] všechno mohu, ale ničím se nedám ovládnout.
1. Petrův 3 : 3 – 4
3 Vaše [t4] ozdoba [a] ať není vnější: spletené vlasy, [b] navlékání (zlatých šperků), [t5] oblékání šatů,
4 nýbrž skrytý [t6] člověk srdce v nepomíjitelnosti tichého [a] a pokojného [b] [c]ducha, který je před [c]Bohem vzácný. [c]
Jan 3 : 16 – 20
16 „Neboť tak Bůh miluje [t12] svět, že dal [svého] jediného [t13] Syna, aby žádný, kdo v něho věří, [a] nezahynul, ale měl život věčný.
17 Vždyť [c]Bůh neposlal [a] [svého] Syna na svět, aby svět odsoudil, [b] ale aby byl svět skrze něj zachráněn. [c]
18 Kdo v něho věří, není souzen, kdo však nevěří, již je odsouzen, protože neuvěřil ve jméno jediného [t13] Syna Božího.
19 Toto je ten soud, že světlo [a] přišlo na svět, ale lidé si zamilovali více tmu než světlo, protože jejich skutky byly zlé. [b]
20 Neboť každý, kdo jedná zle, nenávidí světlo a nepřichází ke světlu, aby jeho skutky [a] nebyly odhaleny. [t14]
Jakubův 1 : 1 – 296
1 Jakub, [a]otrok [b]Boží a Pána Ježíše Krista, posílá pozdrav [c] dvanácti kmenům, [d]které jsou v rozptýlení. [t1]
2 Pokládejte za velikou [t2] radost, [a] moji bratři, [v3] když upadnete do rozličných pokušení. [t4]
3 Víte, že zkoušení [a] vaší víry [b] působí vytrvalost. [c]
4 A vytrvalost ať má dokonalý výsledek, [t5] abyste byli dokonalí [t6] a úplní a aby vám v ničem nic nescházelo.
5 Nedostává-li se někomu z vás moudrosti, [a] ať ji žádá [b] od Boha, který dává [c] všem štědře [d] a nevyčítá, a bude mu dána.
6 Ať však žádá (ve víře) [t7] a nic nepochybuje. Neboť kdo pochybuje, [a] podobá se mořské vlně, [b] hnané a zmítané větrem. [c]
7 Ať si takový [t8] člověk nemyslí, že něco od Pána dostane;
8 je to muž nerozhodný, [t9] nestálý (ve všem, co činí). [t10]
9 Bratr v nízkém postavení ať se chlubí ve svém povýšení [a]
10 a bohatý ve svém ponížení, protože pomine jako květ trávy: [a]
11 vyjde slunce se svým žárem [a] a vysuší [b] trávu, její květ opadne [c] a krása jeho [t11] vzhledu zanikne. Tak i boháč uvadne v (tom, co činí). [t12]
12 Blahoslavený [a] muž, který snáší zkoušku, [t13] neboť když se osvědčí, dostane věnec [b] života, jejž Pán zaslíbil [c] těm, kdo ho milují. [d]
13 Ať nikdo, kdo je pokoušen, neříká: ‚Jsem pokoušen od Boha.‘ Bůh nemůže být pokoušen (ke zlému) [t14] a sám také nikoho nepokouší.
14 Každý, kdo je pokoušen, je strháván a váben svou vlastní žádostivostí. [a]
15 Žádostivost pak počne [a] a rodí hřích, a dokonaný hřích plodí smrt. [b]
16 Nemylte se, [a] moji milovaní [b] bratři.
17 Každé dobré dání a každý dokonalý dar je shůry, [a] sestupuje [t15] od Otce světel, u něhož není proměny [b] ani (zatmění z odvrácení). [t16]
18 On se rozhodl a zplodil [a] nás slovem pravdy, [b] abychom byli jakousi prvotinou [c] jeho stvoření.
19 (Víte to), [t17] moji milovaní bratři: Každý člověk ať je rychlý k naslouchání, [a] ale pomalý k mluvení, [b] pomalý k hněvu. [c]
20 Neboť lidským hněvem [t18] se Boží spravedlnost nevypůsobí.
21 Proto odložte [a] veškerou nečistotu [b] a přemíru špatnosti [c] a v tichosti [d] přijměte [e] zaseté [c]slovo, které má moc [f] zachránit vaše duše. [v19]
22 Buďte však těmi, kdo slovo činí, [a] nebuďte pouze posluchači, [b] kteří klamou sami sebe. [c]
23 Neboť je-li někdo posluchačem slova, a ne tím, kdo je činí, ten se podobá muži, který v zrcadle [a] pozoruje svou přirozenou tvář;
24 podíval se totiž na sebe a odešel, a hned zapomněl, jaký byl.
25 Kdo se však zahledí do dokonalého zákona svobody [a] a vytrvá, kdo se nestane zapomnětlivým posluchačem, nýbrž činitelem skutku, ten bude blahoslavený [b] ve svém jednání.
26 Domnívá-li se někdo, že je zbožný, a přitom nedrží na uzdě [a] svůj jazyk, [b] klame [c] své srdce; [d] jeho zbožnost [e] je marná. [f]
27 Zbožnost čistá a neposkvrněná před [c]Bohem a Otcem je toto: navštěvovat [a] sirotky a vdovy [b] v jejich soužení a zachovávat se neposkvrněným od světa. [c]
Leave a Reply