sebelítost

Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví sebelítost

Římanům 5 : 3
3 A nejen to, chlubíme se také souženími, [t4] neboť víme, [a] že soužení působí vytrvalost, [b]

Jakubův 1 : 2 – 12
2 Pokládejte za velikou [t2] radost, [a] moji bratři, [v3] když upadnete do rozličných pokušení. [t4]
3 Víte, že zkoušení [a] vaší víry [b] působí vytrvalost. [c]
4 A vytrvalost ať má dokonalý výsledek, [t5] abyste byli dokonalí [t6] a úplní a aby vám v ničem nic nescházelo.
5 Nedostává-li se někomu z vás moudrosti, [a] ať ji žádá [b] od Boha, který dává [c] všem štědře [d] a nevyčítá, a bude mu dána.
6 Ať však žádá (ve víře) [t7] a nic nepochybuje. Neboť kdo pochybuje, [a] podobá se mořské vlně, [b] hnané a zmítané větrem. [c]
7 Ať si takový [t8] člověk nemyslí, že něco od Pána dostane;
8 je to muž nerozhodný, [t9] nestálý (ve všem, co činí). [t10]
9 Bratr v nízkém postavení ať se chlubí ve svém povýšení [a]
10 a bohatý ve svém ponížení, protože pomine jako květ trávy: [a]
11 vyjde slunce se svým žárem [a] a vysuší [b] trávu, její květ opadne [c] a krása jeho [t11] vzhledu zanikne. Tak i boháč uvadne v (tom, co činí). [t12]
12 Blahoslavený [a] muž, který snáší zkoušku, [t13] neboť když se osvědčí, dostane věnec [b] života, jejž Pán zaslíbil [c] těm, kdo ho milují. [d]

1. Korintským 10 : 13
13 Nezachvátilo vás jiné pokušení než lidské; věrný [a] je však Bůh, který vás nenechá zkusit více, než snesete, ale (se zkouškou) [t9] dá i východisko, abyste ji mohli snést.

Matouš 11 : 28 – 30
28 Pojďte ke mně [a] všichni, kteří těžce pracujete [t23] a jste přetíženi, [b] a já vám dám odpočinek. [c]
29 Vezměte na sebe mé jho [a] a učte [t24] se ode mne, [b] neboť jsem tichý [c] a pokorný [d] v srdci; [e] a [f]naleznete odpočinutí [f] svým duším.
30 Vždyť mé jho je příjemné [t25] a mé břemeno je lehké.“ [a]

Filipenským 4 : 6
6 O nic nebuďte úzkostliví, [a] ale ve všem oznamujte [t7] [c]Bohu své žádosti [b] v modlitbě a prosbě [c] s děkováním. [d]

Žalmy 13 : 1 – 6
1 Pro vedoucího chval. Davidův žalm.
2 Dokdy, [a] Hospodine, na mě budeš zapomínat? [b] Navěky? Dokdy budeš přede mnou skrývat svou tvář? [c]
3 Dokdy (se budu muset radit jen se svou duší) [t1] a v srdci mít každého dne žal? [a] Dokdy se bude nade mnou můj nepřítel vyvyšovat?
4 Pohleď [a] na mě a odpověz [b] mi, Hospodine, můj Bože! [c] Osviť mi oči, [d] jinak usnu [e] smrtelným spánkem!
5 Aby můj nepřítel neřekl: Zdolal [a] jsem ho. Padnu-li, [t2] moji protivníci budou jásat. [b]
6 Já však doufám v tvé milosrdenství; [a] mé srdce jásá nad tvou spásou. [b] Budu Hospodinu zpívat, [t3] protože mi [t4] prokázal [t5] dobro.

Jakubův 1 : 1 – 27
1 Jakub, [a]otrok [b]Boží a Pána Ježíše Krista, posílá pozdrav [c] dvanácti kmenům, [d]které jsou v rozptýlení. [t1]
2 Pokládejte za velikou [t2] radost, [a] moji bratři, [v3] když upadnete do rozličných pokušení. [t4]
3 Víte, že zkoušení [a] vaší víry [b] působí vytrvalost. [c]
4 A vytrvalost ať má dokonalý výsledek, [t5] abyste byli dokonalí [t6] a úplní a aby vám v ničem nic nescházelo.
5 Nedostává-li se někomu z vás moudrosti, [a] ať ji žádá [b] od Boha, který dává [c] všem štědře [d] a nevyčítá, a bude mu dána.
6 Ať však žádá (ve víře) [t7] a nic nepochybuje. Neboť kdo pochybuje, [a] podobá se mořské vlně, [b] hnané a zmítané větrem. [c]
7 Ať si takový [t8] člověk nemyslí, že něco od Pána dostane;
8 je to muž nerozhodný, [t9] nestálý (ve všem, co činí). [t10]
9 Bratr v nízkém postavení ať se chlubí ve svém povýšení [a]
10 a bohatý ve svém ponížení, protože pomine jako květ trávy: [a]
11 vyjde slunce se svým žárem [a] a vysuší [b] trávu, její květ opadne [c] a krása jeho [t11] vzhledu zanikne. Tak i boháč uvadne v (tom, co činí). [t12]
12 Blahoslavený [a] muž, který snáší zkoušku, [t13] neboť když se osvědčí, dostane věnec [b] života, jejž Pán zaslíbil [c] těm, kdo ho milují. [d]
13 Ať nikdo, kdo je pokoušen, neříká: ‚Jsem pokoušen od Boha.‘ Bůh nemůže být pokoušen (ke zlému) [t14] a sám také nikoho nepokouší.
14 Každý, kdo je pokoušen, je strháván a váben svou vlastní žádostivostí. [a]
15 Žádostivost pak počne [a] a rodí hřích, a dokonaný hřích plodí smrt. [b]
16 Nemylte se, [a] moji milovaní [b] bratři.
17 Každé dobré dání a každý dokonalý dar je shůry, [a] sestupuje [t15] od Otce světel, u něhož není proměny [b] ani (zatmění z odvrácení). [t16]
18 On se rozhodl a zplodil [a] nás slovem pravdy, [b] abychom byli jakousi prvotinou [c] jeho stvoření.
19 (Víte to), [t17] moji milovaní bratři: Každý člověk ať je rychlý k naslouchání, [a] ale pomalý k mluvení, [b] pomalý k hněvu. [c]
20 Neboť lidským hněvem [t18] se Boží spravedlnost nevypůsobí.
21 Proto odložte [a] veškerou nečistotu [b] a přemíru špatnosti [c] a v tichosti [d] přijměte [e] zaseté [c]slovo, které má moc [f] zachránit vaše duše. [v19]
22 Buďte však těmi, kdo slovo činí, [a] nebuďte pouze posluchači, [b] kteří klamou sami sebe. [c]
23 Neboť je-li někdo posluchačem slova, a ne tím, kdo je činí, ten se podobá muži, který v zrcadle [a] pozoruje svou přirozenou tvář;
24 podíval se totiž na sebe a odešel, a hned zapomněl, jaký byl.
25 Kdo se však zahledí do dokonalého zákona svobody [a] a vytrvá, kdo se nestane zapomnětlivým posluchačem, nýbrž činitelem skutku, ten bude blahoslavený [b] ve svém jednání.
26 Domnívá-li se někdo, že je zbožný, a přitom nedrží na uzdě [a] svůj jazyk, [b] klame [c] své srdce; [d] jeho zbožnost [e] je marná. [f]
27 Zbožnost čistá a neposkvrněná před [c]Bohem a Otcem je toto: navštěvovat [a] sirotky a vdovy [b] v jejich soužení a zachovávat se neposkvrněným od světa. [c]

1. Petrův 5 : 7
7 Všechnu svou starost [a] uvrhněte na něho, neboť mu na vás záleží. [b]

Galatským 2 : 20
20 Nežiji už já, ale žije ve mně Kristus. [a] Život, který nyní žiji v těle, žiji ve víře v (Syna [c]Božího), [t21] který si mne zamiloval [b] a vydal sebe samého za mne. [c]

Žalmy 118 : 13
13 Pořádně jsi do mě strčil, abych padl, ale Hospodin mi pomohl. [a]

Matouš 5 : 3
3 „Blahoslavení [t4] chudí [a] duchem, [t5] neboť jejich je království Nebes. [b]

Římanům 12 : 2
2 A nepřipodobňujte [a] se tomuto věku, [b] nýbrž proměňujte [c] se obnovou [d] [své] mysli, [e] abyste mohli zkoumat, [t4] co je ( [c]Boží vůle, [f] co je dobré, přijatelné [g] a dokonalé). [t5]

Jakubův 4 : 7
7 Poddejte [t8] se tedy Bohu. Postavte [a] se proti Ďáblu, [b] a uteče od vás.

Filipenským 3 : 8
8 A opravdu také pokládám všechno za ztrátu pro nesmírnou vzácnost poznání [a] Krista Ježíše, svého Pána. [b] Pro něho jsem se všeho zřekl a pokládám to za odpad, abych získal Krista

Jeremiáš 20 : 14 – 18
14 Ať je proklet den, ve kterém jsem byl zrozen; ať není požehnán den, kdy mě má matka porodila.
15 Ať je proklet muž, který přinesl mému otci zprávu: Narodil se ti syn, chlapec [t10] a udělal mu tím velikou radost.
16 Ať je ten muž [t11] jako města, která Hospodin vyvrátil [t12] a neslitoval se; ať slyší ráno volání o pomoc a v polední čas křik, [a]
17 protože mě neusmrtil hned v matčině lůně; [a] má matka by se mi stala mým hrobem a její lůno by zůstalo navěky těhotné.
18 Proč jsem vyšel z matčina lůna? Abych viděl trápení [a] a žal a mé dny minuly v hanbě?

Job 7 : 15 – 16
15 (Tu si má duše zvolila zardoušení, ano, smrt, raději než mé kosti.) [v20]
16 Pohrdám tím, [t21] nebudu žít navěky; (nech mě být,) [t22] vždyť mé dny jsou marnost. [a]

1. Petrův 2 : 24
24 On sám ve svém těle vynesl naše hříchy na dřevo [a] kříže, abychom zemřeli hříchům [b] a byli živi spravedlnosti. [c] Jeho zraněním [t25] jste byli uzdraveni. [d]

1. Korintským 6 : 19
19 Nebo nevíte, že vaše tělo je svatyní [a] svatého Ducha, který je ve vás a kterého máte od Boha? (Nevíte, že nejste sami svoji?) [t10]

Žalmy 127 : 1
1 Píseň stupňů, [v1] Šalomounova. [a] Pokud Hospodin nebuduje dům, [v2] marně se na něm namáhají stavitelé. Pokud Hospodin nestřeží [b] město, [v3] marně bdí strážce. [c]

Matouš 5 : 5
5 Blahoslavení tiší, [t6] neboť oni dostanou zemi do dědictví. [a]