Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví sdílení víry
Matouš 28 : 16 – 20
16 Jedenáct [a] učedníků odešlo do Galileje [b] na horu, kterou jim Ježíš určil.
17 Když ho spatřili, poklonili [a] se mu; ale někteří [t9] pochybovali. [b]
18 Ježíš přistoupil a promluvil k nim: „Byla mi dána veškerá [a] pravomoc na nebi i na zemi.
19 Jděte [a] [tedy] a čiňte [t10] učedníky [b] ze všech národů, [c] křtěte [t10] je ve jméno Otce i Syna i Ducha Svatého [d]
20 a učte [t10] je zachovávat [a] všechno, co jsem vám přikázal. [b] A hle, já jsem s vámi [c] po všechny dny až do skonání tohoto věku. [d] [Amen.]“
Filipenským 2 : 12 – 13
12 Proto, moji milovaní, [a] jako jste vždycky poslouchali, nikoli jen v mé přítomnosti, ale nyní mnohem více v mé nepřítomnosti, s bázní a chvěním [b] uvádějte ve skutečnost svou záchranu. [c]
13 Neboť Bůh je ten, který ve vás působí [a] i chtění i činění podle své dobré vůle. [b]
Jakubův 2 : 20 – 24
20 Chceš však poznat, ó nerozumný [t16] člověče, [a] že víra bez skutků je neúčinná? [t17]
21 Cožpak náš otec Abraham [a] nebyl ospravedlněn ze skutků, když na oltáři obětoval svého syna Izáka? [b]
22 Vidíš, že víra (působila spolu s jeho skutky) [t18] a že v těch [t19] skutcích se stala víra dokonalou. [a]
23 I naplnilo se Písmo, [a] které praví: ‚Uvěřil Abraham [c]Bohu, a bylo mu to počteno za spravedlnost‘ [b] a byl nazván Božím přítelem. [c]
24 Vidíte, že ze skutků je člověk ospravedlňován, a ne jen z víry.
Římanům 1 : 12
12 to jest abychom byli, až budu mezi vámi, navzájem povzbuzeni [a] každý vírou [b] toho druhého — já vaší a vy mou.
Jan 15 : 16
16 Ne vy jste si vybrali mne, ale já jsem si vybral [t5] vás a ustanovil jsem vás, abyste vyšli [t6] a nesli [a]ovoce a vaše ovoce aby zůstávalo; aby vám Otec dal, oč byste ho [t7] požádali [b] v mém jménu. [c]
Galatským 5 : 22 – 23
22 Ovocem [a] [c]Ducha je však láska, [b] radost, pokoj, [c] trpělivost, laskavost, [d] dobrota, [e] věrnost, [t15]
23 mírnost, [a] sebeovládání. [b] Proti takovým není žádný zákon.
Kolossenským 1 : 1 – 29
1 Pavel, z Boží vůle [a] apoštol Krista Ježíše, a bratr Timoteus [t1]
2 svatým [a] a věrným [t2] bratřím [b] v Kristu v Kolosách: [v3] Milost vám a pokoj [c] od Boha Otce našeho [a Pána Ježíše Krista].
3 (Vždy, když se) [t4] za vás modlíme, děkujeme [a] Bohu [a] Otci našeho Pána Ježíše Krista —
4 neboť jsme slyšeli o vaší víře [t5] v Kristu Ježíši a o lásce, [a] kterou máte ke všem svatým —
5 pro naději, [a] která je pro vás uložena [b] v nebesích. O ní jste slyšeli již dříve ve [c]slovu [c]pravdy [c] — evangeliu,
6 jež k vám přišlo. A jako na celém světě [a] přináší ovoce [b] a roste, tak je tomu i mezi vámi od toho dne, kdy jste je uslyšeli a poznali [c]Boží milost v pravdě [c]
7 tak, jak jste se naučili od Epafry, [t6] našeho milovaného [a] spoluotroka, [b] jenž je věrný služebník [c] Kristův pro vás. [t7]
8 On nám také pověděl o vaší lásce [a] v Duchu.
9 Proto i my, od toho dne, kdy jsme to uslyšeli, nepřestáváme [a] se za vás modlit a vyprošovat, abyste byli naplněni poznáním [b] jeho vůle [c] ve veškeré moudrosti [d] a duchovním pochopení, [e]
10 abyste vedli život hodný [t8] Pána (a ve všem se mu líbili), [t9] abyste nesli ovoce [a] v (každém dobrém skutku) [b] a rostli v [t10] poznání [c] [c]Boha
11 a abyste byli posilováni [a] každou mocí podle síly jeho slávy k veškeré vytrvalosti a trpělivosti(, s radostí
12 vzdávajíce) [t11] díky [Bohu] a Otci, který nás [t12] učinil způsobilými k účasti na podílu [t13] svatých ve světle.
13 On [t14] nás vysvobodil z pravomoci temnoty [a] a přenesl do království (Syna své lásky), [t15]
14 v němž máme skrze jeho krev vykoupení, [a] odpuštění hříchů.
15 On [t14] je obraz [t16] neviditelného [a] Boha, prvorozený [b] (všeho stvoření), [t17]
16 neboť v něm [a] bylo stvořeno všechno na [t18] nebesích i na zemi, [b] věci viditelné [c] i neviditelné, ať trůny nebo panstva, vlády nebo autority; [d] všechno je stvořeno skrze něho a pro něho.
17 On je přede vším [a] a všechno v něm spočívá. [t19]
18 A on je hlavou [a] těla, [b] církve. On [t14] je počátek, [c] prvorozený [d] z mrtvých, [e] aby on sám (zaujal ve všem první místo), [t20]
19 neboť se Otci zalíbilo, [a] aby v něm přebývala veškerá plnost [b]
20 a aby skrze něho smířil [a] všechno se sebou a způsobil pokoj [b] skrze krev [c] jeho kříže — aby [skrze něho] smířil vše [t21] jak na zemi, tak v nebesích.
21 I vás, kteří jste kdysi [a] byli odcizeni a myslí nepřátelští [b] ve zlých skutcích,
22 nyní smířil (ve svém lidském těle) [t22] skrze svou smrt, aby vás před sebou postavil [a] svaté, bez poskvrny [b] a bez úhony, [c]
23 zůstáváte-li vskutku na víře založeni [t23] a v ní pevni a nevzdálíte-li [t24] se od naděje evangelia, které jste slyšeli, které bylo hlásáno v celém stvoření [a] pod nebem a kterého jsem se já, Pavel, stal služebníkem. [b]
24 Nyní se raduji [a] v utrpeních [b] pro vás a ve svém těle doplňuji, co zbývá ze soužení Kristových pro jeho tělo, [c] jímž jest církev.
25 Jejím služebníkem [a] jsem se stal podle Boží správy, [b] která mi pro vás byla svěřena, [t25] abych naplnil slovo Boží —
26 to tajemství, [a] které bylo od věků a od prvních pokolení ukryté, [b] nyní však bylo zjeveno [c] jeho svatým,
27 kterým Bůh toužil oznámit, jaké je bohatství [a] slávy tohoto tajemství mezi pohany: [t26] tím tajemstvím je Kristus ve vás, naděje [b] slávy.
28 Jeho my zvěstujeme [a] napomínajíce [b] každého člověka a vyučujíce každého člověka ve vší moudrosti, abychom každého [t27] postavili dokonalého [c] v Kristu.
29 Proto také usilovně pracuji [a] a zápasím [b] (v souladu s) [t28] jeho působením, které (je ve mně mocné). [t29]
Matouš 10 : 1 – 42
1 Zavolal si svých dvanáct [a] učedníků a dal jim pravomoc [b] nad nečistými duchy, aby je vyháněli [c] a aby uzdravovali každou nemoc i každou slabost. [d]
2 Jména těch dvanácti apoštolů [t1] jsou tato: [a] první Šimon zvaný Petr, [b] jeho bratr Ondřej, Jakub Zebedeův a jeho bratr Jan,
3 Filip, [a] Bartoloměj, [v2] Tomáš, [b] celník Matouš, [c] Jakub Alfeův, [d] Tadeáš, [t3]
4 Šimon Kananejský [v4] a Juda Iškariotský, [a] který ho pak zradil. [t5]
5 Těchto dvanáct Ježíš poslal, když jim předtím nařídil: [a] „Nechoďte [b] na cestu pohanů [t6] a do samařského [c] města nevstupujte;
6 ale jděte raději k zahynulým ovcím [a] z domu Izraele. [b]
7 Cestou hlásejte: ‚Přiblížilo se království Nebes.‘ [a]
8 Uzdravujte nemocné, [a] probouzejte mrtvé, očišťujte malomocné, vyhánějte [b] démony — zadarmo [c] jste přijali, zadarmo dejte.
9 Neopatřujte [a] si do svých opasků [b] zlato ani stříbro [v7] ani měď;
10 neberte si na cestu ani mošnu ani dvě košile [v8] ani sandály ani hůl, neboť dělník je hoden své obživy. [a]
11 Do kteréhokoli města nebo vesnice vejdete, vyptejte se, kdo v něm je toho hoden; a tam zůstaňte, [v9] dokud neodejdete.
12 Když budete vcházet do domu, [t10] pozdravte jej. [t11]
13 Bude-li toho ten dům [t10] vskutku hoden, [a] ať na něj přijde váš pokoj. [b] Nebude-li však toho hoden, ať se váš pokoj navrátí k vám.
14 A když vás někdo nepřijme a nevyslechne vaše slova, při odchodu z toho domu nebo onoho města vytřeste prach se svých nohou. [a]
15 Amen, pravím vám, v den [a] soudu bude snesitelněji [b] sodomské a gomorské zemi než onomu městu.“
16 „Hle, já vás posílám jako ovce mezi vlky; buďte tedy obezřetní jako hadi a prostí [t12] jako holubice.
17 Mějte se na pozoru [a] před lidmi, neboť vás budou vydávat soudům, [t13] budou vás bičovat [b] ve svých synagogách, [c]
18 dokonce před vladaře a krále [a] vás budou vodit kvůli mně, jim i pohanům na svědectví.
19 A [a] když vás vydají, nestarejte se, [b] jak nebo co promluvit; [c] neboť v tu hodinu vám bude dáno, co máte promluvit.
20 Vždyť to nejste vy, kdo mluví, ale (Duch [a] vašeho Otce), [t14] jenž mluví ve [t15] vás.
21 Vydá na smrt bratr bratra a otec dítě, povstanou děti proti rodičům a usmrtí je.
22 A všichni vás budou nenávidět [a] pro mé jméno. Kdo však vytrvá do konce, [b] bude zachráněn. [c]
23 Když vás budou pronásledovat v jednom městě, utečte [a] do jiného; [b] neboť amen, pravím vám, jistě nebudete hotovi s izraelskými městy, než přijde Syn člověka.“ [c]
24 „Učedník není nad učitele [t16] ani otrok nad svého pána. [a]
25 Stačí, aby učedník byl [t17] jako jeho učitel a otrok jako jeho pán. Jestliže hospodáře nazvali Belzebulem, [v18] tím spíše jeho čeleď!“
26 „Nebojte se jich tedy; neboť [a] není nic zahaleného, co nebude zjeveno, a nic skrytého, [b] co nebude poznáno.
27 Co vám pravím ve tmě, řekněte na [t19] světle; a co slyšíte šeptem do ucha, vyhlaste ze střech.
28 A nebojte [a] se těch, kdo zabíjejí tělo, ale duši zabít nemohou. Raději se bojte toho, [b] kdo může i duši i tělo zahubit v Gehenně. [c]
29 Neprodávají se dva vrabci [v20] za haléř? [v21] A ani jeden z nich nespadne na zem bez vůle vašeho Otce.
30 I všechny vlasy [a] na vaší hlavě jsou spočteny.
31 Nebojte se tedy; vy jste cennější [a] než mnoho vrabců.“
32 „Ke každému, kdo se ke mně přizná před lidmi, [a] se i já přiznám před svým Otcem, [b] který je v nebesích.
33 Kdo mě však před lidmi zapře, toho i já zapřu [a] před svým Otcem, který je v nebesích.“
34 „Nemyslete si, že jsem přišel uvést na zem pokoj; nepřišel jsem uvést pokoj, ale meč. [t22]
35 Neboť jsem přišel [a] postavit [t23] člověka ‚proti jeho otci, dceru proti její matce a snachu [t24] proti její tchyni
36 a nepřáteli člověka budou členové jeho domácnosti‘. [a]
37 Kdo má rád otce nebo matku víc než mne, není mne hoden; a kdo má rád syna nebo dceru víc než mne, není mne hoden. [a]
38 A kdo jde za mnou a nebere svůj kříž, [a] není mne hoden.
39 Kdo nalezne (svou duši), [t25] ztratí ji; a kdo ztratí (svou duši) [t25] kvůli mně, nalezne ji.“
40 „Kdo přijímá [a] vás, přijímá mne; a kdo přijímá mne, přijímá toho, který mne poslal. [b]
41 Kdo přijímá proroka (proto, že je to prorok), [t26] obdrží odměnu [a] proroka; a kdo přijímá spravedlivého (proto, že je to spravedlivý,) [t27] obdrží odměnu spravedlivého.
42 A kdo by jednomu z těchto maličkých [a] dal napít (proto, že je učedník), [t28] i kdyby mu dal jen pohár studené [b] vody, amen, pravím vám, jistě nepřijde o svou odměnu.“ [c]
Lukáš 24 : 47
47 a na základě jeho jména má být všem národům [a] vyhlášeno pokání [b] k [t18] odpuštění hříchů(, počínajíc od Jeruzaléma.
Jakubův 2 : 25 – 26
25 A nebyla podobně ospravedlněna ze skutků i nevěstka Rachab, [a] když přijala posly [b] a propustila je jinou cestou?
26 Neboť jako je tělo bez ducha mrtvé, tak je mrtvá i víra bez skutků.
1. Korintským 11 : 1 – 2
1 (Napodobujte mě), [a] jako i já napodobuji Krista.
2 Chválím [a] vás, [bratři,] že ve všem na mne pamatujete a držíte [b] se (mých pokynů), [t1] jak jsem vám je předal.
Leave a Reply