ruka boží

Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví ruka boží

1. Petrův 5 : 6
6 Pokořte [a] se tedy pod mocnou Boží ruku, aby vás povýšil v příhodný čas.

Ezdráš 8 : 21 – 23
21 Vyhlásil jsem tam u řeky Ahavy půst, [a] abychom se pokořovali [b] před svým Bohem a vyprosili si od něj přímou cestu pro sebe, pro své děti a pro všechen svůj majetek,
22 neboť jsem se styděl [a] žádat od krále vojsko a jezdce, [b] aby nás po cestě chránili [t6] před nepřáteli. Řekli jsme totiž králi: Dobrotivá ruka našeho Boha je nade všemi, kdo ho hledají, ale jeho moc a hněv je proti všem, kdo ho opouštějí. [c]
23 Postili jsme se a žádali jsme toto od svého Boha a on se dal pohnout našimi prosbami. [a]

Izaiáš 49 : 14 – 16
14 Ale Sijón říkal: Hospodin mě opustil, Panovník na mne zapomněl. [a]
15 Cožpak může žena zapomenout na své miminko [t25] a nesmilovat se nad synem svého lůna? I když ony mohou zapomenout, já však na tebe nezapomenu. [a]
16 Hle, vyryl [t26] jsem si tě do dlaní: tvé hradby [a] jsou ustavičně přede mnou.

Žalmy 110 : 1
1 Davidův žalm. Výrok [t1] Hospodinův mému pánu: Usedni po mé pravici, [v2] dokud nepoložím [t3] tvé nepřátele za podnož [a] tvých nohou. [v4]

Izaiáš 41 : 13 – 14
13 Protože já jsem Hospodin, tvůj Bůh, který drží tvoji pravici a říká ti: Neboj se, já ti budu pomáhat.
14 Neboj se, červíčku Jákobův, hrstko [a] Izraelova, já ti budu pomáhat, [b] (je Hospodinův výrok. Tvůj vykupitel [t14] je Svatý Izraele.) [t15]

Ezechiel 1 : 3
3 se opravdu stalo [a] Hospodinovo slovo ke knězi Ezechielovi, [v4] synu Buzího, v chaldejské zemi [b] u řeky Kebaru. (Spočinula tam na něm Hospodinova ruka.) [v5]

Jan 10 : 29
29 (Můj Otec, [a] který mi je dal, je větší nade všechny a nikdo je nemůže) [t13] vytrhnout z ruky [mého] Otce.

1. Petrův 3 : 22
22 jenž přišel do nebe, [a] byli mu podřízeni andělé, vlády a moci, a je na pravici Boží. [b]

Jan 1 : 3
3 Všechno [a] vzniklo skrze ně a bez něho nevzniklo (vůbec nic) [t3] (, co je.

Izaiáš 61 : 1 – 11
1 Duch [a] Panovníka Hospodina je na mně, protože mne Hospodin pomazal. [v1] Poslal mne přinášet radostnou novinu [b] pokorným, [t2] ovázat rány zlomeným [c] v srdci, vyhlásit zajatcům propuštění [d] a (vězňům [e] otevření žaláře;) [t3] [f]
2 vyhlásit rok Hospodinovy přízně [a] a den pomsty [b] našeho Boha; potěšit všechny truchlící; [c]
3 zajistit pro truchlící na Sijónu, aby jim byla dána čelenka [t4] místo [a] popela, [b] olej [v5] veselí [c] místo truchlení, závoj [t6] chvály [t7] místo ducha malomyslnosti. Budou nazváni: Duby [d] spravedlnosti, setba Hospodinova, aby byl oslaven. [e]
4 Oni (vybudují odvěké trosky,) [a] dají povstat místům [t8] od počátku opuštěným, [b] obnoví zpustlá města, opuštěná z generace na generaci.
5 Cizinci povstanou a budou pást vaše stáda a synové cizozemce [a] budou vašimi oráči a vašimi vinaři.
6 A vás budou nazývat Hospodinovými kněžími, [a] budou vám říkat služebníci [b] našeho Boha. Budete užívat majetek národů [c] a jejich slávou [t9] se budete chlubit.
7 Místo své dvojnásobné hanby, [a] a protože volali: Potupa je jejich podíl!, obdrží ve své zemi dvojnásobný [v10] podíl a bude jim patřit věčná radost. [b]
8 Neboť já, Hospodin, miluji právo [a] a nenávidím (podlou loupež.) [t11] Dám jim věrně jejich odměnu a uzavřu s nimi věčnou smlouvu. [b]
9 Jejich potomstvo bude známé mezi národy a jejich potomci uprostřed lidí. Všichni, kdo je uvidí, uznají, že oni jsou potomstvem, které požehnal Hospodin.
10 Velice se budu veselit [a] v [t12] Hospodinu, má duše bude jásat [b] v mém Bohu, protože mne oděl [c] rouchem záchrany, zahalil mne pláštěm spravedlnosti. Jsem jako ženich, který má kněžský turban, jako nevěsta, která se zdobí [d] svými předměty.
11 Neboť jako země nechává vzejít svůj výhonek a jako zahrada dává vyrůst své setbě, tak Panovník Hospodin dá vyrůst [a] spravedlnosti a chvále přede všemi národy.