Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví řeč
Efezským 4 : 29
29 Z vašich úst ať nevychází žádné špatné [t29] slovo, [a] nýbrž (jen takové, které je) [t30] dobré k potřebnému budování, [b] aby dalo milost [c] těm, kdo je slyší.
Žalmy 141 : 3
3 Hospodine, postav stráž [t3] k mým ústům, ostrahu ke dveřím mých rtů. [a]
Žalmy 19 : 14
14 a zdržuj svého otroka i od těch troufalých, [a] aby mě neopanovaly. [b] Pak budu ryzí a prost velikého přestoupení. [c]
Žalmy 49 : 3
3 vy, (synové Adamovi, vy, synové člověka,) [t3] jak bohatí, tak nuzní!
Přísloví 8 : 13
13 Bázeň [a] před Hospodinem znamená nenávidět zlo; povýšenost, pýchu, [b] zlou cestu a obojaká [c] ústa, to nenávidím.
Přísloví 18 : 13
13 Kdo odpovídá [t22] dříve, nežli vyslechl, je to jeho hloupost a ostuda.
Jakubův 1 : 19
19 (Víte to), [t17] moji milovaní bratři: Každý člověk ať je rychlý k naslouchání, [a] ale pomalý k mluvení, [b] pomalý k hněvu. [c]
Jakubův 3 : 2 – 10
2 Neboť všichni (často chybujeme. [a] Kdo nechybuje) [t2] ve slově, ten je dokonalý [b] muž, schopný držet na uzdě [c] i celé tělo.
3 (Dáváme-li koňům [a] do huby udidlo, aby nás poslouchali, řídíme tím) [t3] celé jejich tělo.
4 Hle i lodi, ačkoliv jsou tak veliké a bývají hnány prudkými větry, [a] jsou řízeny maličkým kormidlem podle vůle toho, kdo je řídí.
5 Tak i jazyk je malý úd, ale honosí [a] se velkými věcmi. Hle, jak malý oheň, [b] a jak velký les zapálí!
6 I jazyk je oheň, [a] svět nepravosti; jazyk je mezi našimi údy ten, který poskvrňuje [b] celé tělo, zapaluje (běh našeho života) [t4] a sám je zapalován Gehennou. [t5]
7 Každý druh zvířat a ptáků, plazů a mořských živočichů bývá krocen a je zkrocen druhem lidským,
8 ale jazyk neumí zkrotit nikdo z lidí. Je to nepokojné zlo, plné smrtonosného jedu. [a]
9 Jím dobrořečíme [t6] Pánu a Otci, a jím také zlořečíme [a] lidem, učiněným podle Boží podoby. [b]
10 Z týchž úst vychází žehnání i zlořečení. Moji bratři, tak to nemá být!
Skutky 18 : 9 – 10
9 V noci řekl Pán skrze vidění [a] Pavlovi: „Neboj se, [b] ale mluv [c] a nemlč,
10 protože já jsem s tebou, [a] a nikdo se tě nedotkne, aby ti ublížil. Neboť mám mnoho lidu v tomto městě.“ [b]
Jakubův 3 : 9 – 10
9 Jím dobrořečíme [t6] Pánu a Otci, a jím také zlořečíme [a] lidem, učiněným podle Boží podoby. [b]
10 Z týchž úst vychází žehnání i zlořečení. Moji bratři, tak to nemá být!
Žalmy 37 : 30 – 31
30 Ústa spravedlivého přemítají [t22] o moudrosti [a] a jeho jazyk mluví o právu. [t23]
31 V srdci [a] má zákon svého Boha, jeho kroky nebudou nejisté.
Kolossenským 3 : 17
17 A všechno, cokoli činíte [a] slovem [b] nebo skutkem, čiňte ve jménu Pána Ježíše a skrze něho děkujte [c] [c]Bohu a Otci.
Jakubův 5 : 12
12 Především nepřísahejte, [a]moji bratři, ani při nebi ani při zemi, ani žádnou jinou přísahou. Vaše ‚ano‘ ať je ‚ano‘ a ‚ne‘ ať je ‚ne‘, abyste nepropadli soudu.
Titovi 2 : 7
7 a sám buď ve všem příkladem [a] (správného jednání): [t8] Ukazuj v učení neporušenost, poctivost,
Žalmy 36 : 3 – 4
3 protože lichotí [v3] sám sobě ve svých očích, a tak (bude shledán vinným, hodným nenávisti.) [t4]
4 Slova jeho úst jsou zlá [a] a klamná, [b] přestal (chápat, [c] co je správné jednání.) [t5]
Efezským 4 : 1 – 32
1 Prosím [t1] vás tedy já, vězeň [a] v Pánu, abyste vedli život [t2] hodný [b] toho povolání, [c] (které jste obdrželi), [t3]
2 s veškerou pokorou [a] a mírností, [b] s trpělivostí [c] se navzájem snášeli [d] v lásce [e]
3 a usilovali zachovávat jednotu [a] Ducha ve svazku [t4] pokoje. [b]
4 Je jedno tělo [a] a jeden Duch, jakož jste byli i povoláni [b] v jedné naději svého povolání;
5 jeden Pán, [a] jedna víra, jeden křest;
6 jeden Bůh [a] a Otec všech, ten (nade všemi, skrze všechny a ve všech [nás]). [t5]
7 Ale každému z nás byla dána [a] milost [b] podle míry Kristova obdarování.
8 Proto praví: ‚Vystoupil do výše, (odvedl s sebou zajatce) [t6] [a] dal dary lidem.‘ [a]
9 Co jiného znamená ‚vystoupil‘, než že [nejprve] i sestoupil (do nejnižších částí země)? [t7]
10 Ten, jenž sestoupil, je také ten, jenž vystoupil vysoko nad všechna nebesa, [a] aby naplnil všechno.
11 A on dal jedny apoštoly, [a] jiné proroky, [b] některé evangelisty, [c] jiné pastýře [d] a učitele,
12 aby připravili [t8] svaté [a] k dílu služby, k vybudování [b] těla Kristova,
13 dokud nedospějeme všichni k jednotě [a] víry a plného poznání [b] Syna [c]Božího, v dospělého [t9] muže, v míru postavy [t10] Kristovy plnosti, [c]
14 abychom již více nebyli jako děti, [a] zmítáni vlnami a hnáni každým větrem [b] učení v lidské nestálosti, [t11] v chytráctví [c] k (nastražené cestě) [t12] bludu, [d]
15 nýbrž abychom (byli pravdiví v lásce a rostli) [t13] všemi způsoby v toho, který je hlavou, [a] v Krista.
16 Z něho celé tělo, [a] spojované a držené pohromadě (pomocí každého kloubu podpory), [t14] která je podle činnosti (a míry) [t15] jedné každé části, (bere výživu pro svůj růst) [t16] ke svému vybudování v lásce.
17 Toto tedy pravím a dosvědčuji v Pánu, abyste již nežili [t17] tak, jako žijí [t18] pohané, [t19] v marnosti [a] své mysli.
18 Mají zatemněné [a] myšlení a jsou odcizeni [b] od [c]Božího života pro nevědomost, [c] která je v nich kvůli zatvrzelosti [d] jejich srdce.
19 Otupěli a oddali se bezuzdnosti, [t20] aby s nenasytností páchali každý druh nečistoty. [a]
20 Vy však jste se (o Kristu takto neučili), [t21]
21 pokud jste jej vskutku slyšeli [a] a byli v něm vyučeni [b] tak, jak je pravda v Ježíši,
22 že totiž máte odložit [a] toho starého člověka, [b] který žije podle dřívějšího způsobu života [c] a hyne [t22] v [t23] klamných [d] žádostech,
23 obnovovat se [t24] duchem své mysli [a]
24 a obléknout [a] toho nového člověka, který byl stvořen [b] podle Boha ve spravedlnosti a svatosti pravdy. [t25]
25 Proto odložte [a] lež [b] a ‚mluvte pravdu každý se svým bližním,‘ [c] neboť jsme údy (téhož těla). [t26]
26 ‚Hněvejte se, [a] a nehřešte;‘ [b] slunce ať nezapadá [c] nad vaším hněvem.
27 Nedávejte místo [t27] Ďáblu. [a]
28 Zloděj ať již nekrade, ale ať raději pracuje [a] a dělá [vlastníma] rukama [b] něco dobrého, aby měl co dávat tomu, kdo má nedostatek. [t28]
29 Z vašich úst ať nevychází žádné špatné [t29] slovo, [a] nýbrž (jen takové, které je) [t30] dobré k potřebnému budování, [b] aby dalo milost [c] těm, kdo je slyší.
30 A nezarmucujte [c]Ducha Svatého [a] [c]Božího, jímž [t31] jste byli zapečetěni [b] ke dni vykoupení. [c]
31 Všechna hořkost, [a] zuřivost, hněv, [b] křik [c] a rouhání ať jsou od vás odňaty zároveň se vší špatností. [d]
32 Buďte k sobě navzájem laskaví, milosrdní [a] a (odpouštějte [b] si navzájem, jako i Bůh v Kristu odpustil) [t32] vám. [t33]
2. Korintským 8 : 7
7 Ale jako se ve všem rozhojňujete, [a] ve víře, v slovu, v poznání, [b] ve vší horlivosti i (v lásce, [c] kterou jsme ve vás vzbudili), [t5] tak se rozhojňujte i v této milosti.
Přísloví 15 : 1
1 Vlídná [t1] odpověď odvrátí zlobu, [a] ale slovo, které zraňuje, [t2] budí hněv.
Římanům 12 : 19
19 Nemstěte [a] se sami, milovaní, [v21] nýbrž dejte místo Božímu hněvu, [b] neboť je napsáno: ‚Mně patří pomsta, já odplatím, praví Pán.‘ [c]
Přísloví 18 : 21
21 V moci jazyka je smrt i život, kdo ho miluje, nají se jeho ovoce.
Leave a Reply