Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví povědomí
1. Korintským 6 : 19
19 Nebo nevíte, že vaše tělo je svatyní [a] svatého Ducha, který je ve vás a kterého máte od Boha? (Nevíte, že nejste sami svoji?) [t10]
Izaiáš 1 : 1 – 31
1 Vidění [a] Izajáše, syna Amósova, které viděl [b] o Judsku a Jeruzalému za dnů [v1] judských králů Uzijáše, Jótama, Achaza a Chizkijáše.
2 Slyšte, nebesa, [a] naslouchej, země, protože Hospodin promluvil: Syny jsem vychoval a vycvičil, [t2] ale oni se proti mně vzbouřili. [b]
3 Býk zná [a] svého hospodáře a osel žlab svého majitele, ale Izrael mě [b] nezná, můj lid nerozumí. [c]
4 Ach, [a] hřešící národe, lide obtížený vinou, potomstvo zločinců, [b] děti ničitelů! Opustili [c] Hospodina, znevážili Svatého Izraele, [v3] odvrátili [t4] se zpět.
5 Proč máte být ještě biti? Jste stále umíněnější. [a] Celá hlava je nemocná a celé srdce zemdlené. [b]
6 Od paty [t5] k hlavě na něm není zdravého místa — samá modřina [a] a šrám a čerstvá rána; nejsou vymačkány ani obvázány ani změkčeny olejem.
7 Vaše země je zpustošená, [a] vaše města jsou vypálena ohněm, vaši půdu před vámi sžírají cizinci; je zpustošená jako po rozvrácení cizinci.
8 Dcera sijónská [a] zůstala jako stánek na vinici, jako budka [b] v okurkovém poli, jako obležené město.
9 Kdyby nám Hospodin zástupů neponechal maličko těch, kteří přežili, byli bychom jako Sodoma, [a] byli bychom podobní Gomoře. [b]
10 Slyšte Hospodinovo slovo, vůdcové sodomští, naslouchej, lide gomorský, zákonu našeho Boha!
11 K čemu je mi množství vašich obětí? praví Hospodin. Jsem syt zápalných obětí [a] beranů a tuku krmného dobytka. V krvi býčků, beránků a kozlů nemám zalíbení. [b]
12 Když přicházíte, abyste se přede mnou ukazovali, kdo to od vás žádal, abyste šlapali po mých nádvořích?
13 Nepřinášejte už falešné obětní dary; kadidlo je mi ohavností. Novoluní a soboty, svolávání shromáždění; nesnáším (shromáždění, [a] kde je zlo.) [t6]
14 Vaše novoluní a svátky má duše nenávidí; jsou mi břemenem, jsem vyčerpán jejich snášením.
15 Když rozprostíráte [a] své dlaně, [b] zavírám před vámi oči. I když rozmnožíte [c] své modlitby, neposlouchám: [d] Vaše ruce jsou plné [e] krve.
16 Umyjte se, pročistěte se, odstraňte mi zkaženost [a] svých činů pryč z očí; přestaňte páchat zlo. [b]
17 Naučte se konat dobro. [a] Hledejte právo, kárejte násilníka, [t7] zjednejte právo sirotkovi, [b] zastaňte [t8] se vdovy.
18 Jen pojďte a proberme [t9] to, praví Hospodin; jsou-li vaše hříchy jako šarlat, zbělejí jako sníh, jsou-li rudé jako purpur, budou jako vlna.
19 Podvolíte-li se a budete poslouchat, budete jíst (dobré věci) [t10] země.
20 Jestliže však odmítnete [a] a budete vzpurní, [b] budete požíráni mečem. [c] Neboť Hospodinova ústa promluvila. [d]
21 Jak [a] jen se stalo nevěstkou to město věrné, plné práva! Zůstávala v něm spravedlnost, a nyní — vrahové!
22 Tvé stříbro se stalo struskou, [t11] tvůj nápoj [v12] je zředěn vodou.
23 Tvá knížata jsou umíněnci [a] a spojenci zlodějů; každý miluje dar [b] a žene se za úplatky. Sirotkovi [c] právo nezjednají a spor vdovy se k nim nedostane.
24 Proto je výrok Panovníka, Hospodina zástupů, Mocného Izraele: Běda! [a] Potěším se na svých protivnících a pomstím [b] se na svých nepřátelích.
25 Obrátím svou ruku proti tobě a tvé strusky [a] očistím [t13] jako louhem. [t14] Odstraním [b] veškeré tvé příměsi.
26 A obnovím [t15] tvé soudce jako na počátku a tvé rádce [a] jako zprvu. Potom tě budou nazývat městem spravedlnosti, [b] (městem věrným.) [t16]
27 (Soudem bude vykoupen Sijón a ti, kdo se v něm obrátí, budou vykoupeni spravedlností.) [t17]
28 Zkáza [a] vzpurných [b] a hříšníků bude společná; ti, kdo opouštějí [c] Hospodina, pominou. [d]
29 Neboť budou [t18] zahanbeni kvůli dubům, [t19] jichž jste byli žádostiví, budete se stydět kvůli zahradám, [a] jež jste zvolili.
30 Protože budete jako dub, [t19] jehož listí [a] padá, a jako zahrada, která vodu nemá.
31 A (silný se stane koudelí a jeho skutek) [t20] jiskrou. Vzplane to obojí spolu a nebude, kdo by to uhasil.
1. Janův 1 : 9
9 Jestliže své hříchy vyznáváme, [a] on je věrný [t3] a spravedlivý, [b] aby nám hříchy odpustil [c] a očistil nás od každé nepravosti. [t4]
Matouš 16 : 1 – 28
1 I [a] přistoupili k němu farizeové a saduceové [b] a zkoušeli [t1] ho; chtěli, [t2] aby jim ukázal znamení [c] z nebe.
2 On jim však odpověděl: „[Když nastane večer, říkáte: ‚Bude pěkně, neboť se nebe červená.‘
3 A ráno: ‚Dnes bude bouřka, neboť se červená zamračené nebe.‘ Vzhled [t3] nebe tedy rozeznávat umíte, [a] a znamení časů nikoli? [t4]]
4 Pokolení zlé a cizoložné vyhledává znamení, ale znamení mu nebude dáno, kromě znamení proroka Jonáše. [a] “A zanechal je tam a odešel.
5 Jeho učedníci přišli na druhou stranu a zapomněli vzít chleby.
6 Ježíš jim pověděl: „Dávejte si pozor a varujte se kvasu [a] farizeů a saduceů!“ [b]
7 Oni se pak mezi sebou dohadovali a říkali: „To proto, že jsme nevzali chleby.“
8 Ježíš to poznal a řekl: „Proč se mezi sebou dohadujete, malověrní, [a] že nemáte [t5] chleby?
9 Ještě nerozumíte? Ani se nepamatujete na těch pět chlebů pro pět tisíc, [a] a kolik nůší jste nasbírali? [t6]
10 Ani na těch sedm chlebů pro čtyři tisíce, [a] a kolik košů jste nasbírali? [t6]
11 Jak to, že nerozumíte, že jsem k vám nemluvil o chlebech? Varujte se kvasu farizeů a saduceů!“
12 Tehdy pochopili, že neřekl, aby se varovali chlebového kvasu, nýbrž učení farizeů a saduceů.
13 Když [a] Ježíš přišel do oblasti Cesareje Filipovy, [v7] ptal se svých učedníků: „Za koho lidé pokládají Syna člověka?“ [b]
14 Oni řekli: „Ti za Jana Křtitele, [a] jiní za Eliáše, [b] jiní za Jeremjáše nebo za jednoho z proroků.“ [c]
15 Řekl jim: „A za koho mě pokládáte vy?“
16 Šimon Petr odpověděl: „Ty jsi Mesiáš, [a] Syn živého Boha.“ [b]
17 Ježíš mu (na to) [a] řekl: „Blahoslavený [b] jsi, Šimone Bar-Jona, [t8] protože ti to nezjevilo [c] tělo a krev, [d] ale můj Otec, [e] který je v nebesích.
18 A já ti pravím, že ty jsi Petr, [t9] a na té skále [t10] vybuduji svou církev [t11] a brány podsvětí [a] ji nepřemohou.
19 A tobě dám klíče [a] království Nebes, a cokoli svážeš [b] na zemi, bude již svázáno v nebesích, a cokoli rozvážeš na zemi, bude již rozvázáno v nebesích.“
20 Tehdy přísně domluvil svým učedníkům, aby nikomu neřekli, [a] že on je [t12] Mesiáš. [b]
21 Od [a] té doby Ježíš začal svým učedníkům ukazovat, že musí [b] odejít do Jeruzaléma a mnoho vytrpět od starších, velekněží [c] a učitelů Zákona, být zabit a třetího dne (být vzkříšen). [v13]
22 Petr si ho vzal stranou a začal ho kárat: „Bůh tě chraň, [t14] Pane, to se ti určitě nestane!“
23 Ale on se otočil a řekl Petrovi: „Jdi ode [t15] mne, satane! [t16] Jsi mi kamenem úrazu, [t17] protože nemáš na mysli věci Boží, [a] ale věci lidské.“ [b]
24 Tehdy Ježíš řekl svým učedníkům: „Chce-li kdo jít za mnou, ať zapře sám sebe, vezme svůj kříž [a] a následuje mne.
25 Neboť kdo by chtěl svou duši zachránit, zahubí [t18] ji; kdo by však svou duši zahubil [t18] kvůli mně, nalezne ji.
26 Vždyť co člověku prospěje, získá-li celý svět, ale uškodí své duši? Anebo co dá člověk výměnou za svou duši?
27 Syn člověka má přijít [a] v slávě svého Otce se svými anděly, a tehdy odplatí [b] každému podle jeho jednání. [t19]
28 Amen, pravím vám, [že] někteří z těch, kdo zde stojí, určitě neokusí smrti, [a] dokud nespatří [b] Syna člověka přicházejícího ve (své královské moci). [t20]“
Leave a Reply