Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví popularita
Lukáš 9 : 25
25 Vždyť co člověku prospívá, když získal celý svět, ale sebe poškodil nebo zahubil?
Přísloví 13 : 20
20 Kdo chodí [t35] s moudrými, zmoudří, ale kdo se stýká [a] s hlupáky, tomu se bude dařit zle. [b]
Lukáš 14 : 7 – 14
7 Pozvaným, když pozoroval, jak si vybírají [a] přední místa, pověděl podobenství:
8 „Když by tě někdo pozval na svatební hostinu, neuléhej na [a] přední [t2] místo, [b] aby snad nebyl pozván někdo vzácnější [t3] než ty.
9 Když pak přijde ten, kdo tebe i jeho pozval, a řekne ti: ‚Dej tomuto své místo‘, potom s hanbou [a] zaujmeš [t4] poslední místo.
10 Ale když jsi pozván, jdi a ulehni [a] na poslední místo, aby ti ten, který tě pozval, až přijde, řekl: ‚Příteli, [b] postup dopředu. [t5]‘ Pak budeš poctěn před všemi svými spolustolujícími.
11 Neboť každý, kdo se povyšuje, bude ponížen, [a] a kdo se ponižuje, bude povýšen.“ [b]
12 Říkal také tomu, který ho pozval: „Když pořádáš oběd nebo večeři, nevolej své přátele ani své bratry ani své příbuzné ani bohaté sousedy, aby tě snad také nepozvali, a tak by se ti dostalo odplaty. [a]
13 Ale když pořádáš hostinu, zvi [a] chudé, zmrzačené, chromé a slepé, [b]
14 a budeš blahoslavený, protože nemají, čím ti odplatit; bude ti odplaceno [a] při zmrtvýchvstání spravedlivých.“ [b]
Jakubův 2 : 1 – 13
1 Moji bratři, nespojujte [t1] víru [a] v (našeho Pána Ježíše Krista, Pána slávy,) [t2] s přijímáním osob. [t3]
2 Když vejde do vašeho shromáždění [t4] muž se zlatým prstenem a v nádherném [t5] šatě [a] a vejde tam také chudý člověk ve špinavém šatě, [b]
3 a vy věnujete pozornost [t6] tomu, který nosí nádherný šat, a řeknete mu: ‚Ty si sedni pohodlně sem,‘ a chudému řeknete: ‚Ty postůj támhle nebo si sedni sem pod mou podnož,‘ [a]
4 cožpak jste neučinili mezi sebou rozdíl a nestali se soudci [a] (se zlými pohnutkami)? [t7]
5 Poslyšte, moji milovaní bratři! Což nevyvolil [a] [c]Bůh chudé tohoto světa, aby byli bohatí [b] ve víře a stali se dědici království, [c] jež zaslíbil těm, kdo ho milují?
6 Vy však jste zneuctili chudého. [a] Cožpak vás bohatí neutiskují a nevláčejí [b] vás právě oni před soudy?
7 Což nehanobí právě oni to drahé [t8] jméno, [a] (jímž jste byli nazváni)? [t9]
8 Jestliže vskutku plníte královský zákon [a] podle Písma: ‚Budeš milovat svého bližního jako sebe samého‘, [b] dobře činíte. [c]
9 Jestliže však někomu straníte, [t10] dopouštíte se hříchu a Zákon [a] vás usvědčuje [b] jako přestupníky.
10 Kdo by totiž zachoval celý Zákon, ale v jedné věci klopýtl, [a] stal by se vinným ve všech. [b]
11 Vždyť ten, kdo řekl: ‚Nezcizoložíš,‘ [a] řekl také: ‚Nezavraždíš.‘ [b] Jestliže tedy necizoložíš, ale vraždíš, stal ses přestupníkem Zákona. [c]
12 Tak mluvte a tak jednejte jako ti, kteří mají být souzeni podle zákona svobody. [a]
13 Neboť soud bez milosrdenství je pro toho, kdo neprokázal milosrdenství; [a] milosrdenství přemáhá [t11] soud.
Přísloví 29 : 25
25 (Strach z lidí) [t38] klade [a] léčku, kdo však doufá [b] v Hospodina, bude v bezpečí. [t39]
Lukáš 6 : 26
26 Běda, když o vás budou všichni lidé mluvit dobře; [a] vždyť totéž činili jejich otcové falešným prorokům.“ [b]
Římanům 12 : 2
2 A nepřipodobňujte [a] se tomuto věku, [b] nýbrž proměňujte [c] se obnovou [d] [své] mysli, [e] abyste mohli zkoumat, [t4] co je ( [c]Boží vůle, [f] co je dobré, přijatelné [g] a dokonalé). [t5]
Přísloví 3 : 1 – 4
1 Můj synu, nezapomínej na mé poučení, [a] ať tvé srdce střeží [b] moje příkazy.
2 Vždyť ti přidají [a] dlouhá léta [t1] a roky života i pokoj. [t2]
3 (Milosrdenství a [a] věrnost ať tě neopouštějí! Přivaž [b] si je ke svému krku, napiš je na tabulku [c] svého srdce!
4 Tak nalezneš [t3] milost [t4] a oblibu [t5] v očích Božích i lidských. [t6]
1. Petrův 5 : 8
8 Buďte střízliví [a] a bděte! [b] Váš protivník Ďábel [c] obchází jako řvoucí lev [d] a hledá, koho by pohltil.
2. Samuelova 3 : 36
36 Všechen lid to zpozoroval a (líbilo se mu to.) [t36] Všechno, co král dělal, se všemu lidu líbilo.
Galatským 5 : 19 – 21
19 Skutky těla jsou zřejmé, jsou to [cizoložstvo,] [a] smilstvo, [b] nečistota, [c] bezuzdnost, [d]
20 modloslužba, [a] čarování, [b] nepřátelství, (svár, [c] žárlivost), [t12] hněvy, soupeření, [t13] rozdělení, sekty, [t14]
21 závisti, [vraždy,] opilství, [a] hýření a podobné věci. To vám předpovídám, jak jsem již dříve řekl, že ti, kdo takové věci dělají, neobdrží dědičně [b] Boží království.
Římanům 8 : 28
28 Víme, že těm, kteří milují [a] [c]Boha, (všechny věci spolu působí k dobrému,) [t17] těm, kdo jsou povoláni [b] podle jeho předsevzetí. [c]
Job 29 : 1 – 25
1 A Jób pokračoval v pronášení své promluvy. [a] Řekl:
2 Kéž je mi [t1] dopřáno žít jako za dávných měsíců, jako za dnů, kdy mě Bůh chránil, [t2]
3 když nad mou hlavou nechával svítit svou lampu, [a] šel jsem temnotou [b] za [t3] jeho světlem. [c]
4 Tak jako jsem byl ve dnech své sklizně [t4] v (důvěrném společenství s Bohem) [t5] nad svým stanem,
5 když ještě se mnou [a] byl Všemohoucí a moji služebníci [t6] okolo mě.
6 Když jsem ve smetaně [t7] umýval své nohy [t8] a proudy oleje na [t9] mě vyplavovala [t10] skála.
7 Když jsem vycházel branou k městu [a] a své sedadlo si připravoval na náměstí, [v11]
8 viděli mě mládenci [t12] a vytratili se, kmeti [a] vstali a zůstali stát.
9 Knížata ustala v řečech, na ústa si položila [a] ruku.
10 Vytratily se hlasy předáků jazyk jim přilnul k patru. [a]
11 Vždyť ucho, které mi naslouchalo, nazývalo mě šťastným, [t13] oko, které mě vidělo, svědčilo [t14] pro mě.
12 Vždyť jsem zachraňoval nuzného, [a] když křičel o pomoc, [b] i sirotka, který neměl pomocníka. [c]
13 Přicházelo na mne požehnání hynoucího, [v15] k jásotu jsem přiváděl srdce vdovy. [v16]
14 Oblékal jsem si spravedlnost [a] a ona si oblékala mne, právo mi bylo jako roucho [b] a turban. [v17]
15 Slepému jsem byl očima [a] a chromému nohama.
16 Chudým byl jsem otcem a prověřil jsem spor, [a] který jsem neznal. [v18]
17 I tesáky bídáka [a] jsem [b] vyrazil a kořist vytrhoval [t19] z jeho zubů. [c]
18 Řekl jsem si: Naposled vydechnu [a] se svým hnízdem [t20] a rozmnožím dny [b] jako písek. [v21]
19 Můj kořen [a] dosahuje [t22] k vodě, rosa [b] přenocuje v mých ratolestech. [v23]
20 Má sláva [t24] je se mnou vždy nová, obnovuje [a] se i luk [v25] v mé ruce. [b]
21 Naslouchali [v26] mi a očekávali [t27] na mě, umlkali při mé radě.
22 Po mém slovu již nic neopakovali, [a] kanul na ně můj výrok. [t28]
23 Jako na déšť na mě počkali, jak pro jarní déšť otevřeli svá ústa. [a]
24 (Usmíval jsem se na ně, když nevěřili,) [t29] a neodvrhli [t30] světlo mé tváře. [a]
25 Volil jsem jejich cestu, [t31] sedával jsem v čele a přebýval jsem jako král [v32] s [t33] oddílem, jako ten, kdo potěší truchlící. [a]
2. Samuelova 15 : 2 – 6
2 Abšalóm časně [a] vstával a postavil se u cesty do brány. I stávalo se, že na každého, [t2] kdo měl spor a šel za králem k soudu, Abšalóm volal: Z jakého jsi města? On odpovídal: Tvůj otrok je z jednoho [t3] z izraelských kmenů.
3 Abšalóm mu pak řekl: Podívej se, tvá záležitost je dobrá a správná, ale (král nepověřil nikoho, kdo by tě vyslechl.) [t4]
4 Abšalóm řekl: (Kdybych já byl ustanoven) [t5] soudcem v zemi, každý, kdo by měl spor či (právní záležitost,) [t6] by mohl přijít ke mně a zjednal bych mu spravedlnost.
5 A stávalo se, že když se někdo přiblížil, aby se mu klaněl, vztáhl ruku, uchopil ho a políbil. [t7]
6 Abšalóm (takto jednal vůči všem Izraelcům,) [t8] kteří přicházeli za králem k soudu. Tak Abšalóm (oklamal Izraelce.) [t9]
Leave a Reply