Pomsta

Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví Pomsta

Leviticus 19 : 18
18 Nemsti [a] se a nehněvej [t9] se na syny svého lidu, ale miluj [b] svého bližního jako sebe samého. Já jsem Hospodin.

Přísloví 24 : 29
29 Neříkej: Jak učinil mně, tak učiním jemu, odplatím [t31] každému podle jeho skutků. [a]

Římanům 12 : 17
17 Nikomu neodplácejte zlým za zlé. [a] Přede všemi lidmi [b] mějte na mysli ušlechtilé věci. [c]

Římanům 12 : 19
19 Nemstěte [a] se sami, milovaní, [v21] nýbrž dejte místo Božímu hněvu, [b] neboť je napsáno: ‚Mně patří pomsta, já odplatím, praví Pán.‘ [c]

1. Tessalonicenským 5 : 15
15 Hleďte, aby nikdo neodplácel nikomu zlým za zlé, [a] ale vždy usilujte [b] o dobro [c] k sobě navzájem i vůči všem.

1. Petrův 3 : 9
9 Neodplácejte zlým za zlé [a] ani urážkou za urážku, [b] ale naopak žehnejte; [c] vždyť k tomu jste byli povoláni, [d] abyste jako dědictví obdrželi požehnání. [e]

1. Petrův 2 : 23
23 Když mu spílali, neodplácel spíláním, když trpěl, nehrozil, ale předával vše tomu, jenž soudí spravedlivě.

Lukáš 9 : 55
55 Obrátil se a pokáral [t27] je. Řekl: „Nevíte, jakého jste ducha. [t28]“

Lukáš 9 : 55
55 Obrátil se a pokáral [t27] je. Řekl: „Nevíte, jakého jste ducha. [t28]“

Ezechiel 25 : 15
15 Toto praví Panovník Hospodin: Kvůli tomu, co prováděli Pelištejci [v12] při pomstě — konali pomstu s opovržením v duši, aby pro odvěké nepřátelství přinesli zkázu —

Ezechiel 25 : 17
17 Vykonám nad [t7] nimi velkou pomstu hněvivým trestáním. [a] I poznají, že já jsem Hospodin, až na nich dám průchod své pomstě.

Amos 1 : 12
12 Pošlu oheň na Téman a ten stráví paláce Bosry. [v28]

Genesis 34 : 25
25 Třetího dne pak, když měli bolesti, vzali dva Jákobovi synové, Šimeón a Lévi, bratři Díny, každý svůj meč, přišli do města, které se cítilo bezpečně, [a] a povraždili všechny mužského pohlaví.

Soudců 15 : 8
8 A zbil je, (hlava nehlava,) [v5] velkou ranou. [t6] Pak sestoupil dolů a usadil se ve skalní strži Étamu.

Soudců 16 : 30
30 Samson řekl: Ať má duše zemře s Pelištejci. Napnul sílu a ten dům spadl na vladaře a na všechen lid, který v něm byl. Mrtvých, které usmrtil při svém skonu, bylo více, než těch, které usmrtil za svého života.

2. Samuelova 3 : 27
27 Když se Abnér vrátil do Chebrónu, vtáhl ho Jóab do brány, aby s ním v soukromí [t27] promluvil. Udeřil ho tam do břicha, [a] takže zemřel za prolitou krev jeho bratra Asáela. [b]

2. Samuelova 13 : 29
29 Abšalómovi služebníci provedli Amnónovi to, co Abšalóm přikázal. Nato všichni královští synové vstali, nasedli [t29] každý na svého mezka [a] a utekli.

1. Královská 19 : 2
2 Jezábel poslala k Elijášovi posla se slovy: Tak ať mi [t1] učiní bohové, a ještě přidají, jestliže zítra touto dobou neučiním tvou duši [t2] podobnou duši [t2] jednoho z nich. [t3]

1. Královská 22 : 1 – 552

1 Uplynuly [t1] tři [a] roky, kdy nebyla válka mezi Aramem a Izraelem.
2 I stalo se, že ve třetím roce přišel judský král Jóšafat k izraelskému králi.
3 Izraelský král řekl svým otrokům: Víte přece, že nám patří Rámot-gileád, [a] a my jsme neteční, abychom jej vzali z ruky aramejského krále.
4 Potom se zeptal Jóšafata: Půjdeš se mnou do boje proti Rámot-gileádu? Jóšafat izraelskému králi odpověděl: (Jsem jako ty, můj lid jako tvůj lid a moje koně jako tvoje koně.) [v2]
5 Jóšafat dále izraelskému králi řekl: Dotaž [a] se nejprve [b] na Hospodinovo slovo.
6 Izraelský král shromáždil proroky, asi čtyři sta mužů, a zeptal se jich: Mám [a] jít do boje proti Rámot-gileádu, nebo mám od toho upustit? Odpověděli: Vytáhni, Panovník ho vydá do královy ruky.
7 Jóšafat se zeptal: To už tady není žádný Hospodinův prorok, abychom se dotázali skrze něj?
8 Izraelský král Jóšafatovi odpověděl: Ještě je tu jeden muž, skrze nějž je možno dotázat [a] se Hospodina, ale já ho nenávidím, [b] protože mi neprorokuje dobro, nýbrž zlo: Míkajáš, syn Jimlův. Jóšafat řekl: Ať král takto nemluví.
9 Izraelský král zavolal jednoho dvorního úředníka a řekl: Rychle sem přiveď Míkajáše, syna Jimlova.
10 Izraelský král a judský král Jóšafat seděli každý na svém trůnu, oblečeni v roucha, na prostranství [t3] u vchodu do samařské brány a všichni proroci před nimi prorokovali.
11 Sidkijáš, syn Kenaanův, si udělal železné rohy [a] a řekl: Toto praví Hospodin: Těmito rohy budeš trkat [t4] Aramejce, dokud s nimi neskoncuješ. [b]
12 A tak prorokovali všichni proroci: Vytáhni proti Rámot-gileádu a uspěješ. [t5] Hospodin ho vydá do královy ruky.
13 Posel, který šel Míkajášovi vstříc, mu řekl: Hle, (proroci mluví jednomyslně) [t6] dobro pro krále. Ať jsou tvoje slova [t7] jako řeč jednoho z nich. Mluv dobro.
14 Míkajáš řekl: Jakože živ je Hospodin, to, co ke mně Hospodin promluví, to budu mluvit.
15 Když přišel ke králi, král se ho zeptal: Míkajáši, máme [t8] jít do boje proti Rámot-gileádu, nebo od toho máme upustit? Odpověděl mu: Vytáhni a uspěješ. Hospodin ho vydá do královy ruky.
16 Král mu řekl: Kolikrát tě mám zapřísahat (při Hospodinově jménu,) [t9] abys mi neříkal nic než pravdu?
17 Nato Míkajáš řekl: Viděl jsem (celý Izrael rozptýlený) [t10] po horách jako ovce, které nemají pastýře. [a] Hospodin řekl: Nemají pána. [t11] Ať se všichni vrátí domů v pokoji.
18 Izraelský král řekl Jóšafatovi: Což jsem ti neříkal, že mi nebude prorokovat dobro, ale zlo?
19 Mikajáš dále řekl: Slyš tedy [a] Hospodinovo slovo: Viděl [b] jsem Hospodina sedícího [c] na trůnu a celý nebeský zástup [d] stál kolem něj, po jeho pravici [e] a levici. [f]
20 Hospodin řekl: Kdo přemluví [t12] Achaba, aby vytáhl a padl u Rámot-gileádu? Jeden [t13] říkal to a druhý [t13] říkal ono,
21 až vyšel jeden [t14] duch, postavil se před Hospodinem a řekl: Já ho přemluvím. Hospodin se ho zeptal: Čím?
22 Odpověděl: Vyjdu a stanu se lživým [t15] duchem v ústech všech jeho proroků. Hospodin řekl: Ty ho přemluvíš, ano, dokážeš to. Vyjdi a učiň to.
23 A hle, nyní dal Hospodin lživého ducha do úst všech těchto tvých proroků. Ale Hospodin promluvil zlo proti tobě.
24 Tu přistoupil Sidkijáš, syn Kenaanův, udeřil Míkajáše po tváři [a] a řekl: Jakým [t16] způsobem přešel Hospodinův Duch ode mě, aby mluvil skrze tebe?
25 Míkajáš řekl: Hle, uvidíš to v onen den, kdy vejdeš do nejzazšího [a] pokoje, aby ses skryl.
26 Izraelský král řekl: Chop se Míkajáše a odveď ho k veliteli města Amónovi a královskému synu Jóašovi.
27 Řekni jim: Toto praví král: Dejte ho do věznice [a] a krmte ho (troškou chleba a vody,) [v17] dokud nepřijdu v pokoji.
28 Míkajáš řekl: Jestliže se opravdu vrátíš v pokoji, nemluvil skrze mě Hospodin. A prohlásil: Slyšte, [v18] všechny národy.
29 Nato vytáhl izraelský král s judským králem Jóšafatem proti Rámot-gileádu.
30 Izraelský král řekl Jóšafatovi: Chci se přestrojit a tak jít do boje, ale ty si obleč své roucho. Izraelský král se přestrojil a šel do boje.
31 Aramejský král přikázal (svým třiceti dvěma) [t19] velitelům vozby: Nebojujte proti malému [a] ani velkému, jenom proti samotnému izraelskému králi.
32 I stalo se, když velitelé vozby uviděli Jóšafata, že si řekli: To je jistě [a] izraelský král! A zabočili, aby bojovali proti němu. Jóšafat volal o pomoc.
33 I stalo se, když velitelé vozby viděli, že to není izraelský král, odvrátili se od něj.
34 Tu kdosi nahodile [t20] napjal luk a zasáhl izraelského krále mezi spoje pancíře. Král řekl svému vozataji: Obrať koně [t21] a odvez mě z bojiště, [t22] protože jsem raněn.
35 Zatímco boj onoho dne silně vzplál, král zůstal podepřený [v23] na voze naproti Aramejcům a večer zemřel. Krev z rány vytekla na podlahu [t24] vozu.
36 Po západu slunce proběhlo vojskem [t25] volání: Každý do svého města, každý na své území. [a]
37 Tak král zemřel a byl přivezen do Samaří. Krále pohřbili v Samaří.
38 Když oplachovali vůz u samařského rybníka, psi chlemtali jeho krev ((tam, kde) [v26] se prostitutky umývaly), podle Hospodinova slova, které promluvil. [t27]
39 Ostatní Achabovy činy a všechny věci, které činil, dům ze slonoviny, [v28] který postavil, a všechna města, [a] která postavil, jsou zapsány v knize Letopisů izraelských králů.
40 Achab ulehl se svými otci a po něm se stal králem jeho syn Achazjáš.
41 Jóšafat, syn Ásův, se stal králem nad Judou ve čtvrtém roce vlády izraelského krále Achaba.
42 Jóšafatovi bylo třicet pět let, když se stal králem, a dvacet pět let [v29] kraloval v Jeruzalémě. Jeho matka se jmenovala Azúba, dcera Šilchího.
43 Chodil po všech cestách [a] svého otce Ásy, [b] neodvrátil se od nich a činil to, co je správné v Hospodinových očích.
44 Ovšem návrší nebyla odstraněna; lid na návrších dál obětoval a pálil kadidlo. [a]
45 Jóšafat uzavřel s izraelským králem mír.
46 Ostatní Jóšafatovy činy a jeho udatné skutky, které vykonal, to jak bojoval, [a] jsou zapsány v knize Letopisů judských králů.
47 Zbytek chrámových smilníků, [a] kteří zůstali ze dnů jeho otce Ásy, vyhladil ze země.
48 V Edómu nebyl král, pouze králem ustanovený [a] správce.
49 Jóšafat si udělal [t30] taršíšské [a] lodě, aby plul do Ofíru pro zlato. Ale neplul, protože se lodě v Esjón-geberu rozlámaly. [b]
50 Tehdy Achazjáš, syn Achabův, řekl Jóšafatovi: Ať plují moji otroci na lodích s tvými otroky. Ale Jóšafat nechtěl.
51 Jóšafat ulehl se svými otci a byl pohřben se svými otci v městě Davida, svého otce. Po něm se stal králem jeho syn Jóram. [a]
52 Achazjáš, syn Achabův, se stal králem nad Izraelem v Samaří v sedmnáctém roce vlády judského krále Jóšafata. Kraloval nad Izraelem dva [v31] roky.
53 Páchal to, co je zlé v Hospodinových očích, a chodil po cestě svého otce a po cestě své matky i po cestě Jarobeáma, syna Nebatova, který svedl Izrael k hříchu.
54 Sloužil Baalovi a skláněl se před ním a provokoval Hospodina, Boha Izraele, ke hněvu, stejně jako to činil jeho otec. // Achazjášova nemoc