ovce

Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví ovce

Žalmy 100 : 3
3 Vězte, [t3] že Hospodin je Bůh, [a] on nás učinil, [b] a (ne my sami sebe.) [t4] Jsme jeho lid, [c] ovce jeho stáda. [t5]

Matouš 9 : 36
36 Když uviděl zástupy, byl nad nimi hluboce pohnut, [t30] protože byli utrápení a sklíčení jako ovce, které nemají pastýře. [a]

Lukáš 15 : 4 – 7
4 „Kdo [t1] [a] z vás, má-li sto ovcí a jednu z nich by ztratil, nezanechá těch devadesát devět v pustině a nejde za tou ztracenou, [b] dokud ji nenalezne?
5 A když ji nalezne, vloží si ji s radostí na svá ramena,
6 přijde domů, svolá [t2] přátele a sousedy a řekne jim: ‚Zaradujte se se mnou, [a] protože jsem nalezl svou ovci, která se ztratila.‘
7 Pravím vám, že tak bude v nebi větší radost nad jedním hříšníkem, který činí pokání, než nad devadesáti devíti spravedlivými, [a] kteří pokání nepotřebují.“

Jeremiáš 50 : 6
6 Můj lid byl ztracené stádo. [t7] Jejich pastýři [a] je svedli, [b] odvraceli je na horách. Chodili z hory na návrší a na místo svého odpočinku [t8] zapomněli.

Matouš 7 : 15
15 „Mějte se na pozoru před falešnými proroky, [a] kteří k vám přicházejí v rouchu ovčím, ale uvnitř jsou draví vlci. [b]

Jan 10 : 11
11 Já jsem ten dobrý pastýř. [a] Dobrý pastýř pokládá svou duši [b] za ovce.

Jan 10 : 1 – 16
1 „Amen, amen, pravím vám, kdo nevchází do ovčince dveřmi, ale vniká [t1] tam odjinud, to je zloděj [a] a lupič.
2 Kdo však vchází dveřmi, je pastýř [a] ovcí.
3 Tomu hlídač [t2] otevírá a ovce slyší jeho [t3] hlas; [a] své ovce volá jménem a vyvádí je.
4 Když všechny své vlastní vyžene ven, kráčí před nimi a ovce ho následují, protože znají jeho hlas.
5 Za cizím však jistě nepůjdou, ale utečou od něho, protože hlas cizích neznají.“
6 Ježíš jim pověděl toto přirovnání, [a] ale oni nepochopili, co jim tím (chtěl říci). [t4]
7 Ježíš tedy opět řekl: „Amen, amen, pravím vám, já jsem [a] (dveře pro ovce). [t5]
8 Všichni, kteří přišli [přede mnou], jsou zloději a lupiči, ale ovce je neposlechly.
9 Já jsem dveře. Kdo vejde skrze mne, bude zachráněn; bude vcházet i vycházet [a] a nalezne pastvu.
10 Zloděj přichází, jen aby kradl, zabíjel [t6] a hubil; já jsem přišel, aby měly život [a] a měly ho hojnost.
11 Já jsem ten dobrý pastýř. [a] Dobrý pastýř pokládá svou duši [b] za ovce.
12 Námezdník, který není pastýř a ovce nejsou jeho vlastní, opouští ovce a utíká, když vidí, že přichází vlk. A vlk je uchvacuje a rozhání.
13 Námezdník utíká, protože je námezdník a na ovcích mu nezáleží.
14 Já jsem dobrý pastýř; znám svoje ovce a moje ovce znají mne,
15 jako Otec [a] zná mne a já znám Otce. A svou duši pokládám [t7] za ovce.
16 Mám ještě jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince. [t8] I ty musím přivést. Uslyší můj hlas a bude jedno stádo, [a] jeden pastýř.

Jan 21 : 17
17 Řekl mu potřetí: [a] „Šimone Janův, máš mě rád?“ Petr se zarmoutil, že mu potřetí řekl: ‚Máš mě rád?‘, a odpověděl [t7] mu: „Pane, ty víš všechno, ty víš, že tě mám rád.“ Ježíš mu řekl: „Pas mé ovce.

Ezechiel 34 : 1 – 31
1 I stalo se ke mně Hospodinovo slovo:
2 Lidský synu, prorokuj [a] proti pastýřům [v1] Izraele. Prorokuj a řekni jim, těm pastýřům: Toto praví Panovník Hospodin: Běda pastýřům Izraele, kteří byli pastýři sami sobě. Nemají snad ti pastýři pást ovce? [b]
3 Budete jíst tuk a budete se oblékat do vlny, budete zabíjet, co je tučné, a ovce pást nebudete? [v2]
4 Nevyléčitelné [a] jste neposilnili, nemocnou jste neléčili a polámanou jste neobvázali, zapuzenou jste nepřivedli zpět a (hynoucí jste nevyhledali;) [b] panovali jste nad nimi násilím a se surovostí. [c]
5 Bez pastýře [a] se rozprchly; staly se pokrmem pro veškerou polní zvěř a rozprchly se. [b]
6 Mé ovce bloudí po všech horách a na kdejakém vyvýšeném návrší; [a] mé ovce jsou rozptýleny [b] po celém povrchu země a nikdo po nich nepátrá ani je nehledá.
7 Proto, pastýři, slyšte Hospodinovo slovo:
8 Jakože jsem živ, je výrok Panovníka Hospodina — protože je mé stádo lupem a mé ovce se staly bez pastýřů pokrmem pro všechnu polní zvěř, pastýři nepátrali po mých ovcích, naopak ti pastýři pásli sami sebe a mé ovce nepásli,
9 proto — vy, pastýři, slyšte Hospodinovo slovo:
10 Toto praví Panovník Hospodin: Hle, jsem [a] proti těm pastýřům a budu vyhledávat své ovce z jejich ruky, [b] zbavím je pasení stáda a ti pastýři už nebudou pást sami sebe. Vysvobodím své ovce z jejich úst a nebudou jim za pokrm.
11 Neboť toto praví Panovník Hospodin: Hle, (to jsem já.) [t3] (Vyhledám své ovce a budu o ně pečovat.) [a]
12 Jako věnuje pastýř péči svému stádu v den, kdy je uprostřed svých roztroušených ovcí, tak budu pečovat o své ovce a vysvobodím je ze všech míst, [v4] na která byly rozptýleny v (den [a] mračna a husté temnoty.) [v5]
13 (Vyvedu je z národů, shromáždím je ze zemí [a] a přivedu je na jejich půdu.) [v6] (Budu je pást na izraelských horách, v řečištích a na všech osídlených místech země.) [b]
14 (Budu je pást na dobré pastvině [a] a vysoko v izraelských horách [t7] bude jejich lučina. (Tam budou uléhat na dobré lučině) [b] a na úrodné [t8] pastvině na izraelských horách se budou pást.) [v9]
15 Já budu pást své ovce a já je budu ukládat, je výrok Panovníka Hospodina.
16 Hynoucí vyhledám a zapuzenou přivedu zpět, polámanou obváži a nemocnou posilním. Tučnou a silnou vyhladím; budu je pást spravedlivě. [t10] [a]
17 A o vás, mé stádo, toto praví Panovník Hospodin: Hle, já konám soud mezi dobytčetem [t11] a dobytčetem, mezi berany a kozly. [a]
18 Což je vám to málo, když spasete dobrou pastvinu, že zbytek svých pastvin pošlapete svýma nohama? Napijete se čiré vody a tu zbývající svýma nohama zakalíte?
19 A mé ovce se budou pást na tom, co pošlapaly vaše nohy, [t12] a budou pít, co vaše nohy zkalily? [t13]
20 Proto o nich praví Panovník Hospodin toto: Hle, to jsem já. Vykonám soud mezi dobytčetem tučným a mezi dobytčetem vyhublým.
21 Jelikož srážíte bokem a ramenem všechny nevyléčitelné a trkáte je svými rohy, a tak jste je rozptýlily pryč.
22 Já však své ovce zachráním [a] a nebudou již [b] lupem; vykonám soud mezi dobytčetem a dobytčetem.
23 A ustanovím nad nimi jednoho pastýře [a] a bude je pást, svého otroka [b] Davida. [c] On je bude pást, on jim bude pastýřem.
24 Já Hospodin jim budu Bohem [a] a můj otrok David bude uprostřed nich knížetem. Já Hospodin jsem promluvil.
25 Uzavřu s nimi smlouvu pokoje [a] a odklidím ze země divou zvěř. Budou pobývat bezpečně [v14] i v pustině a spát v lesích. [v15]
26 Obdařím [t16] je i okolní místa svého návrší požehnáním; sešlu déšť v jeho čas [v17] — budou to požehnané deště. [a]
27 Polní stromoví pak vydá své ovoce, země vydá svou úrodu [a] a lidé budou v bezpečí na své půdě. I poznají, že já jsem Hospodin, až zlámu kolíky jejich jha [v18] a vysvobodím je z ruky těch, kdo je zotročují.
28 Už nebudou lupem pro národy a zemská zvěř je nesežere. (Budou bydlet v bezpečí a nikdo je nevyděsí.) [a]
29 Dám pro ně povstat (znamenité setbě) [t19] a nebudou už v zemi souženi [t20] hladem ani už nebudou snášet hanění národů. [a]
30 I poznají, [a] že já Hospodin, jejich Bůh, jsem s nimi [b] a oni jsou můj lid, dům izraelský, je výrok Panovníka Hospodina.
31 Vy jste totiž mé ovce, [a] ovce mé pastvy, vy lidé. Já jsem váš Bůh, je výrok Panovníka Hospodina.

Matouš 10 : 16
16 „Hle, já vás posílám jako ovce mezi vlky; buďte tedy obezřetní jako hadi a prostí [t12] jako holubice.

Izaiáš 53 : 6
6 My všichni jsme zabloudili jako ovce, jeden každý jsme se obrátili [a] na svou cestu, [b] a Hospodin na něho nechal dopadnout vinu nás všech. [c]

Matouš 26 : 31
31 Tehdy [a] jim Ježíš řekl: „Vy všichni ode mne této noci odpadnete, [t28] neboť je napsáno: ‚Budu bít pastýře a ovce stáda se rozptýlí.‘ [b]