Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví nevyslyšená modlitba
Jakubův 4 : 3
3 Žádáte, [a] a nedostáváte, protože žádáte špatně, abyste to vynaložili [b] na své rozkoše.
Matouš 21 : 22
22 A všechno, oč byste v modlitbě požádali, [a] (budete-li věřit), [t16] dostanete.“
Matouš 7 : 7
7 „Žádejte, [a] a bude vám dáno; hledejte, a naleznete; tlučte, a bude vám otevřeno. [b]
Jan 14 : 12 – 14
12 Amen, amen, pravím vám: Kdo věří ve mne, i on bude činit skutky, které činím já, a bude činit ještě větší [a] skutky než tyto, neboť já jdu [b] k Otci.
13 A oč byste požádali [a] v mém jménu, [b] to učiním, aby byl Otec oslaven [c] v Synu.
14 Požádáte-li [mne] o něco v mém jménu, já to učiním.“
1. Janův 5 : 14
14 A to je ta naprostá důvěra, [a] kterou máme k němu, že když bychom o něco žádali [b] podle jeho vůle, slyší [c] nás.
Jakubův 1 : 6
6 Ať však žádá (ve víře) [t7] a nic nepochybuje. Neboť kdo pochybuje, [a] podobá se mořské vlně, [b] hnané a zmítané větrem. [c]
Marek 11 : 22 – 24
22 Ježíš jim na to [a] řekl: „Mějte víru [b] Boží.
23 Amen, pravím vám, že kdo by řekl této hoře: ‚Zvedni se a vrhni se do moře‘ a nezapochyboval [t10] by ve svém srdci, ale věřil by, že [t11] co říká, se děje, bude to mít.
24 Proto vám pravím: Věřte, že jste všechno, za cokoliv se modlíte a oč žádáte, [a] přijali, [t12] a budete to mít.
Marek 11 : 24
24 Proto vám pravím: Věřte, že jste všechno, za cokoliv se modlíte a oč žádáte, [a] přijali, [t12] a budete to mít.
Izaiáš 59 : 2
2 nýbrž vaše zvrácenosti se staly hradbou [t2] mezi vámi a vaším Bohem a vaše hříchy skryly [a] jeho tvář před vámi, aby neslyšel.
Žalmy 66 : 18
18 Kdybych viděl [t20] ve svém srdci nepravost, Panovník by mě nevyslyšel. [a]
Izaiáš 1 : 15 – 16
15 Když rozprostíráte [a] své dlaně, [b] zavírám před vámi oči. I když rozmnožíte [c] své modlitby, neposlouchám: [d] Vaše ruce jsou plné [e] krve.
16 Umyjte se, pročistěte se, odstraňte mi zkaženost [a] svých činů pryč z očí; přestaňte páchat zlo. [b]
Marek 9 : 23
23 Ježíš mu řekl: „Můžeš-li! Všechno je možné tomu, kdo věří.“ [a]
Židům 11 : 1
1 Víra [v1] jest podstata [t2] věcí, v něž doufáme, [a] důkaz [t3] skutečností, [b] které nevidíme. [c]
Filipenským 4 : 6
6 O nic nebuďte úzkostliví, [a] ale ve všem oznamujte [t7] [c]Bohu své žádosti [b] v modlitbě a prosbě [c] s děkováním. [d]
Lukáš 18 : 1 – 43
1 Vyprávěl jim také podobenství, aby viděli, jak je třeba stále [a] se modlit [b] a neochabovat. [t1]
2 Říkal: „V jednom městě byl soudce, který se Boha nebál [a] a z člověka si nic nedělal. [b]
3 V tom městě byla vdova, [a] která k němu chodila a říkala: ‚Zastaň se mě proti mému odpůrci.‘ [b]
4 Ale on dlouho nechtěl. Potom [a] si však řekl: ‚I když se Boha nebojím a z člověka si nic nedělám,
5 zastanu se té vdovy, protože mi působí mnohou nesnáz, aby mě nakonec nepřišla zpolíčkovat.‘“ [a]
6 Pán [a] řekl: „Slyšte, co říká ten nespravedlivý soudce!
7 Nezastane se [c]Bůh svých vyvolených, [a] kteří k němu volají [b] dnem i nocí? [c] Bude s pomocí pro ně otálet? [d]
8 Pravím vám, že se jich rychle zastane. [t2] Jen až přijde [a] Syn člověka, zdali nalezne víru [t3] na zemi?“ [b]
9 A těm, kteří spoléhali na sebe, že jsou spravedliví, [a] a ostatními pohrdali, [b] řekl toto podobenství:
10 „Dva lidé vystoupili [a] do chrámu, aby se pomodlili: jeden byl farizeus, [b] druhý celník. [c]
11 Farizeus se postavil [a] a takto se sám u sebe modlil: ‚Bože, děkuji ti, že nejsem jako ostatní lidé, lupiči, nespravedliví, cizoložníci, nebo i jako tento celník.
12 Postím se dvakrát týdně [v4] a dávám desátky [a] ze všeho, co získávám.‘
13 Avšak celník, který stál opodál, nechtěl ani oči k nebi pozdvihnout; [a] bil se do prsou [b] a říkal: ‚ [c]Bože, projev milost [t5] mně hříšnému.‘ [c]
14 Pravím vám, že ten sestoupil do svého domu ospravedlněn spíše než onen farizeus. Neboť každý, kdo se povyšuje, bude pokořen, kdo se však pokořuje, bude povýšen.“ [a]
15 Přinášeli [a] k němu i nemluvňata, aby se jich dotýkal. Když to uviděli učedníci, kárali je.
16 Ježíš si je zavolal a řekl: „Nechte děti přicházet ke mně a nebraňte jim, neboť takovým patří Boží království.
17 Amen, pravím vám, kdo nepřijme Boží království jako dítě, jistě do něho nevstoupí.“ [a]
18 Jeden [a] z předních mužů se ho otázal: „Dobrý učiteli, [b] co (mám učinit, abych získal) [t6] věčný život?“
19 Ježíš mu řekl: „Proč mne nazýváš dobrým? Nikdo není dobrý, než jeden: Bůh. [a]
20 Přikázání znáš: Abys nezcizoložil, nezabil, neukradl, nevydal křivé svědectví; cti svého otce i matku. [a]“
21 On řekl: „To všechno zachovávám od svého mládí.“
22 Když to Ježíš uslyšel, řekl mu: „Jedno ti ještě schází: Prodej [a] všechno, co máš, rozdej chudým [b] a budeš mít poklad v nebesích; [c] pak přijď a následuj mne.“
23 Když to uslyšel, velice se zarmoutil, neboť byl velmi bohatý. [a]
24 Když ho Ježíš uviděl, [jak se velice zarmoutil,] řekl: „Jak těžko vcházejí do Božího království ti, kdo mají majetek.
25 Neboť je snadnější, aby velbloud prošel [t7] uchem jehly, než aby bohatý vešel do Božího království.“
26 Ti, kdo to slyšeli, řekli: „A kdo může být zachráněn?“ [a]
27 On řekl: „Co je nemožné u lidí, je možné u Boha.“
28 Petr řekl: „Hle, my jsme opustili [a] všechno, co jsme měli, a vydali se za tebou.“
29 On jim řekl: „Amen, pravím vám, že není nikdo, kdo opustil dům nebo ženu nebo bratry nebo rodiče nebo děti pro Boží království,
30 aby v tomto čase [a] nedostal mnohokrát víc a v přicházejícím věku život věčný.“
31 Vzal [a] k sobě těch Dvanáct [b] a řekl jim: „Hle, vystupujeme do Jeruzaléma [c] a naplní se všechno, co je napsáno skrze proroky o Synu člověka.
32 Neboť bude vydán [a] pohanům [t8] a vysmějí se mu, bude potupen a popliván, [b]
33 zbičují ho a zabijí; a třetího dne vstane z mrtvých.“ [a]
34 Ale oni ničemu z toho neporozuměli a ten výrok byl před nimi skrytý; nechápali, co bylo řečeno.
35 Stalo [a] se, když se přibližoval k Jerichu, že nějaký slepec seděl u cesty a žebral. [b]
36 Když uslyšel, že jde kolem zástup, vyptával se, co se to děje.
37 Oznámili mu, že tudy jde Ježíš Nazaretský. [t9]
38 Tu zvolal: „Ježíši, synu Davidův, smiluj [a] se nade mnou!“
39 Ti, kteří šli vpředu, mu přísně domlouvali, aby zmlkl. On však tím víc křičel: „Synu Davidův, smiluj se nade mnou.“
40 Ježíš se zastavil a rozkázal, aby ho k němu přivedli. Když se přiblížil, Ježíš se ho zeptal:
41 „Co chceš, abych ti učinil?“ On řekl: „Pane, [a] ať vidím!“
42 Ježíš mu řekl: „Prohlédni! Tvá víra [a] tě uzdravila.“
43 A hned prohlédl, šel za ním a oslavoval [a] Boha. A všechen lid, který to viděl, vzdal Bohu chválu.
2. Korintským 12 : 7 – 9
7 A abych se mimořádností zjevení nepovyšoval, byl) [t5] mi dán do těla trn, [t6] Satanův anděl, aby mě políčkoval [a já se nepovyšoval].
8 Kvůli tomu jsem třikrát [a] prosil Pána, aby (to ode mne odešlo), [t7]
9 ale on mi řekl: ‚Stačí ti má milost, [a] neboť [má] moc se dokonává [t8] ve slabosti.‘ (Velmi rád) [t9] se tedy budu chlubit spíše svými slabostmi, aby na mně spočinula [t10] moc [b] Kristova.
Jakubův 4 : 3 – 10
3 Žádáte, [a] a nedostáváte, protože žádáte špatně, abyste to vynaložili [b] na své rozkoše.
4 [Cizoložníci a] cizoložnice! [a] Nevíte, že přátelství se světem je nepřátelství s [c]Bohem? Kdo tedy chce být přítelem světa, [b] stává se nepřítelem [c]Božím. [c]
5 Či myslíte, že nadarmo praví Písmo: [v5] ‚Žárlivě [t6] touží (Duch, který v nás přebývá) [t7]‘?
6 Ještě větší je však milost, kterou dává. Proto Písmo praví: ‚Bůh se staví proti pyšným, [a] ale pokorným dává milost.‘ [b]
7 Poddejte [t8] se tedy Bohu. Postavte [a] se proti Ďáblu, [b] a uteče od vás.
8 Přibližte [a] se k [c]Bohu, a přiblíží [b] se k vám. Očisťte [c] ruce, hříšníci, a očisťte srdce, [d] lidé (dvojí mysli). [e]
9 Pociťte svou ubohost, naříkejte a plačte. [a] Váš smích ať se obrátí v nářek [b] a vaše radost v sklíčenost.
10 Pokořte se před Pánem, a povýší [a] vás.
Římanům 8 : 26
26 A stejně tak i Duch se spolu s námi ujímá naší slabosti. Vždyť my nevíme, jak a za co se máme modlit, ale sám ten Duch se [za nás] přimlouvá [a] vzdechy, [b] (které nelze vyjádřit slovy). [t15]
Matouš 7 : 7 – 11
7 „Žádejte, [a] a bude vám dáno; hledejte, a naleznete; tlučte, a bude vám otevřeno. [b]
8 Neboť každý, kdo žádá, dostává, a kdo hledá, nalézá [a] a tomu, kdo tluče, bude otevřeno.
9 Kdo z vás je takový člověk, který podá svému synu kámen, když ho požádá o chléb?
10 Nebo mu podá hada, když ho požádá o rybu?
11 Jestliže tedy vy, ač jste zlí, [a] umíte svým dětem dávat dobré dary, čím spíše dá dobré věci [b] těm, kteří ho žádají, váš Otec, který je v nebesích!
Leave a Reply