nepřátel

Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví nepřátel

Římanům 12 : 14
14 Dobrořečte těm, kteří vás pronásledují, [a] dobrořečte a nezlořečte.

Lukáš 6 : 27 – 36
27 „Ale [a] vám, kteří slyšíte, [b] pravím: Milujte své nepřátele. [c] Dobře čiňte těm, kteří vás nenávidí.
28 Žehnejte těm, kteří vás proklínají, modlete se za ty, kteří vám činí příkoří.
29 Tomu, [a] kdo tě bije do tváře, nastav i druhou a tomu, kdo ti bere plášť, neodepři ani košili. [t10]
30 Každému, kdo tě žádá, dávej, a od toho, kdo ti bere, co je tvoje, nežádej nic nazpět.
31 Jak [a] chcete, aby lidé činili vám, i vy stejně čiňte jim.
32 A [a] jestliže milujete ty, kteří milují vás, jakou máte zásluhu? [t11] Vždyť i hříšníci milují ty, kdo je milují.
33 A jestliže činíte dobře těm, kteří činí dobře vám, jakou máte zásluhu? [t11] I hříšníci dělají totéž.
34 A [a] půjčíte-li těm, od kterých máte naději dostat to zpět, jakou máte zásluhu? [t11] I hříšníci půjčují hříšníkům, aby to zase dostali nazpátek.
35 Ale milujte své nepřátele [a] a čiňte dobře, půjčujte a (neočekávejte něco na oplátku). [t12] A vaše odměna bude hojná a budete syny Nejvyššího, [b] protože on je dobrotivý k nevděčným i zlým.
36 Buďte milosrdní, jako je milosrdný [a] váš Otec.“ [b]

Přísloví 24 : 17
17 Neraduj se, když tvůj nepřítel [t17] padne, a když klopýtne, ať tvé srdce nejásá, [a]

Žalmy 109 : 2 – 5
2 neboť se otevřela proti mně ústa ničemná a [t2] podlá! [t3] Lživý jazyk mluví proti mně. [t4]
3 Obklopili mě nenávistnými slovy, bojují proti mně bezdůvodně. [a]
4 Za mou lásku se mi jen [a] protiví, (ale já jsem modlitba sama.) [t5]
5 Za dobro mi připravují zlo [a] a za mou lásku nenávist.

Římanům 12 : 20
20 Ale: ‚Jestliže má tvůj nepřítel hlad, dávej mu jíst, a má-li žízeň, dávej mu pít; když to budeš činit, nasypeš žhavé uhlí na jeho hlavu.‘ [a]

Matouš 5 : 43 – 48
43 „Slyšeli jste, že bylo řečeno: ‚Budeš milovat svého bližního [t34]‘ [a] a nenávidět svého nepřítele.
44 Já však vám pravím: Milujte své nepřátele, [a] [žehnejte [b] těm, kdo vás proklínají, dobře čiňte [c] těm, kdo vás nenávidí,] a modlete [d] se za ty, kteří vás [urážejí a] pronásledují,
45 abyste byli syny [a] svého Otce, který je v nebesích; neboť on nechává své slunce vycházet nad zlými i dobrými a déšť [b] posílá na spravedlivé i nespravedlivé.
46 Jestliže si zamilujete ty, kteří vás milují, jakou máte odměnu? [a] Což i celníci [v35] nečiní totéž?
47 A pozdravíte-li jen své bratry, [t36] co činíte navíc? Nečiní totéž i pohané? [t37]
48 Buďte tedy dokonalí, [t38] jako je dokonalý váš nebeský Otec.“

Žalmy 57 : 6
6 Vyvyš [a] se nad nebesa, Bože! Tvá sláva [v7] ať je po [t8] vší zemi. [b]

Deuteronomium 31 : 6
6 Posilněte [t3] se a buďte odvážní. Nebojte se a nemějte z nich strach, [a] neboť Hospodin, tvůj Bůh, půjde [b] s tebou. Nenechá tě klesnout a neopustí [c] tě.

Lukáš 23 : 34
34 [Ježíš říkal: „Otče, [a] odpusť [b] jim, neboť nevědí, [c] co činí.“] Když si dělili jeho šaty, hodili los. [t17]

Žalmy 35 : 1 – 28
1 Davidův žalm. Hospodine, veď [a] při [b] s mými odpůrci, bojuj proti těm, kdo se mnou bojují. [c]
2 Uchop štít [t1] a pavézu [t2] a povstaň [a] mi na pomoc!
3 Vezmi [t3] kopí [t4] a uzavři [t5] cestu ke střetu s mými pronásledovateli. Řekni mé duši: Jsem tvá záchrana. [a]
4 Ať se stydí [a] a hanbí ti, kdo usilují o můj život. [t6] Ať se stáhnou [b] zpět a zastydí ti, kdo mi chystají zlo.
5 Budou jako plevy [a] před větrem. [b] To anděl [t7] Hospodinův je požene.
6 Ať je jejich cesta temná a kluzká [a] a ať je anděl Hospodinův pronásleduje.
7 Vždyť na mě bezdůvodně [a] nastražili jámu, [b] bezdůvodně vykopali past [c] pro mou duši. [t8]
8 Ať na něj přijde zkáza, [v9] aniž to tuší. [t10] A do té pasti, kterou nastražil, se lapí sám, ať padne [a] do té zkázy!
9 Ale má duše bude jásat [a] v [t11] Hospodinu, bude se veselit [b] z jeho spásy. [t12]
10 Každá má kost [a] řekne: Hospodine, kdo je jako ty? [b] Vysvobozuješ chudého [c] od mocnějšího, než je sám, chudého a nuzného [d] od uchvatitele.
11 Povstávají [a] zlovolní [b] svědkové, kteří se mě vyptávají na věci, které nevím. [c]
12 Odplácejí mi zlem za dobré, [a] aby (způsobili zármutek mé duši.) [t13]
13 A já měl za oděv žíněné roucho, [a] když byli nemocní! Pokořoval [b] jsem svou duši postem, [c] ale [t14] má modlitba se mi vracela do klína. [v15]
14 Jednal jsem, jako by mi byli přítelem či bratrem. Naříkal [v16] jsem, skláněl [v17] se, jako bych truchlil kvůli matce. [t18]
15 A oni se z mého pádu [v19] radovali, dávali se dohromady, spojili se proti mně, křiváci, [v20] a já to nevěděl. (Utrhali mi a neumlkli.) [t21]
16 Posměvači [t22] s bezbožnými [t23] na mě skřípou zuby. [v24]
17 Panovníku, jak dlouho [a] se budeš jen dívat? Odvrať mou duši od jejich zkázy, [b] zachraň mou jedinou [c] před mladými lvy! [d]
18 Budu ti vzdávat [a] chválu ve velikém shromáždění, [b] mezi nespočetným lidem tě budu chválit. [c]
19 Ať se nade mnou mí zrádní nepřátelé neradují. [a] Ti, kdo mě bezdůvodně [b] nenávidí, [c] ať nemhouří oči. [t25]
20 Ti [t26] nemluví pokojně! [a] Proti poklidným v zemi vymýšlejí [b] zradu. [t27]
21 Otvírají [a] na mě svá ústa a říkají: Cha, cha! [b] (Naše oči to vidí!) [t28]
22 Viděl [v29] jsi to, Hospodine, nebuď hluchý! [a] Panovníku, nebuď mi vzdálen! [b]
23 Vzbuď [a] se, procitni k mému soudu, můj Bože a můj Pane, a veď mou při! [b]
24 (Zjednej mi právo) [t30] podle své spravedlnosti, (Hospodine, můj Bože,) [a] ať se nade mnou neradují.
25 Ať si v srdci [a] neříkají: Cha, [b] (to jsme chtěli!) [t31] Ať neříkají: Zhltli [c] jsme ho!
26 Ať se společně stydí [a] a hanbí ti, kdo se radují [b] z mého trápení! [t32] Ať obléknou [c] hanbu a potupu ti, kdo se nade mnou vyvyšují. [d]
27 Ať výskají a radují se ti, kdo si přejí [t33] mou spravedlnost! [t34] Ať stále říkají: Veliký [a] je Hospodin, jenž dopřává [t35] pokoj [b] svému otroku. [v36]
28 Můj jazyk bude opakovat [v37] tvou spravedlnost, [a] každý den [b] tvou chválu. [c]

Přísloví 25 : 22
22 neboť mu nahrneš řeřavé uhlí na hlavu [a] a Hospodin ti odplatí. [b]

Přísloví 25 : 21
21 Jestliže ten, kdo tě nenávidí, hladoví, nakrm ho chlebem, jestliže žízní, napoj ho vodou,

Římanům 13 : 4
4 Vždyť je Božím služebníkem pro tvé dobro. Jednáš-li však zle, boj se, neboť ne nadarmo nosí meč. Je Božím služebníkem, [t3] vykonavatelem hněvu [a] nad tím, kdo činí zlo.

Matouš 10 : 34
34 „Nemyslete si, že jsem přišel uvést na zem pokoj; nepřišel jsem uvést pokoj, ale meč. [t22]

Žalmy 71 : 10
10 Vždyť nepřátelé mluví proti mně, střeží [t20] mou duši, radí [a] se spolu

Matouš 5 : 38 – 39
38 „Slyšeli jste, že bylo řečeno: ‚Oko za oko a zub za zub.‘ [a]
39 Já však vám pravím, abyste neodporovali zlému člověku, ale když tě někdo udeří [t31] do [tvé] pravé tváře, nastav mu i druhou tvář.

Žalmy 56 : 5
5 V Boha, jehož slovo chválím, [t7] v Boha doufám. Nebudu se bát — co mi může udělat tělo? [v8]

Matouš 26 : 52 – 54
52 Tehdy mu Ježíš řekl: „Vrať svůj meč na místo. Neboť všichni, kdo se chápou meče, mečem zahynou. [a]
53 Či myslíš, že nemohu poprosit svého Otce, a on mi hned pošle víc než dvanáct legií [a] andělů? [b]
54 Jak by se však naplnila [a] Písma, že se tak musí stát?“

Žalmy 40 : 13 – 15
13 Vždyť mě obklopilo [a] tolik zla, že se nedá sečíst. Dostihly mě mé viny, [b] takže nemohu ani vzhlédnout; je jich víc než vlasů [c] na mé hlavě, (odvaha mě opustila.) [t22]
14 (Kéž [a] mě, Hospodine, zatoužíš) [t23] vysvobodit! Hospodine, pospěš mi na pomoc! [b]
15 Ať se stydí [a] a hanbí všichni, kteří usilují o mou duši a chtějí ji zničit; ať odtáhnou zpět a jsou zahanbeni ti, kdo mi přejí zlo.