najít ženu

Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví najít ženu

Přísloví 31 : 10 – 31
10 Kdo nalezne [a] zdatnou [b] ženu? (Je daleko cennější než) [t13] drahokamy. [t14]
11 Srdce jejího manžela jí důvěřuje, [a] nebude mít nedostatek [b] kořisti. [t15]
12 Po všechny dny svého života mu působí [a] dobro, a ne zlo.
13 Vyhledává [t16] vlnu a len, se (zálibou [a] pracuje svýma rukama.) [t17]
14 Je jako [t18] obchodní lodě; zdaleka přiváží svou potravu.
15 Vstává, ještě když je noc, aby dala potravu [a] svému domu a práci [t19] svým služkám.
16 Vyhlédne [t20] si pole a dostane [t21] ho, (z ovoce svých rukou) [t22] vysadí [t23] vinici.
17 Svá bedra přepásává silou, [t24] posiluje své paže.
18 Zakouší, že má dobrý zisk, [t25] v noci její lampa nehasne.
19 Svýma rukama sahá po přeslenu, její dlaně uchopují vřeteno.
20 Svou dlaň otvírá [t26] chudému, své ruce vztahuje k nuznému.
21 Když přijde sníh, nebojí se o svůj dům, [v27] protože celý její dům se obléká do karmínu. [t28]
22 Dělá si přikrývky, její oděv je z jemného plátna [t29] a purpuru.
23 Její manžel je [t30] znám v městských branách, [t31] když sedává [t32] se staršími země.
24 Dělá plátno [t33] a prodává ho, dodává obchodníkovi [t34] pásy. [v35]
25 Jejím oděvem [a] je síla a důstojnost, [t36] s úsměvem vyhlíží budoucnost. [t37]
26 Svá ústa otvírá [a] moudře, [t38] na jejím jazyku je laskavé [t39] poučení.
27 Pozorně sleduje [a] chod svého domu, [t40] nejí chléb lenosti. [t41]
28 Její synové povstávají a nazývají ji šťastnou, [t42] také [t43] její manžel ji chválí: [a]
29 Mnohé dcery [t44] si počínaly zdatně, [a] ale ty je všechny převyšuješ. [t45]
30 Půvab [a] je klamný, krása [b] je nicotná, [t46] ale žena, která se bojí [c] Hospodina, bude chválena.
31 Dejte jí z ovoce [t47] jejích rukou, [t48] ať ji chválí [a] v městských branách [b] její skutky. [c]

Žalmy 37 : 4
4 Měj rozkoš [t4] z [t5] Hospodina — on naplní prosby tvého srdce. [a]

Přísloví 18 : 22
22 Kdo nalezl [t38] ženu, [t39] nalezl [t38] dobro, [a] dosáhl zalíbení [b] u Hospodina.

Přísloví 19 : 14
14 Dům a majetek jsou dědictvím otců, [t21] ale rozumná [a] žena je od Hospodina.

Genesis 2 : 18
18 I řekl Hospodin Bůh: Není dobré, aby byl člověk samoten. Učiním mu pomoc [t23] jako jeho protějšek.

Přísloví 12 : 4
4 Zdatná [t7] žena je korunou [v8] svého manžela, [a] ale jako hniloba [t9] v jeho kostech je ta, která dělá hanbu. [b]

Efezským 5 : 22
22 Ženy, [podřizujte se] svým mužům [a] jako Pánu, [b]

1. Korintským 7 : 1 – 40
1 O tom, co jste [mi] psali: [a] Pro člověka je dobré, [b] aby se nedotýkal [c] ženy.
2 Ale (abyste se vyvarovali smilstva), [t1] ať má každý svou ženu [a] a každá ať má svého muže.
3 Muž ať plní své ženě, čím je povinen, [a] a stejně i žena svému muži.
4 Žena nevládne svým tělem, nýbrž její muž, podobně ani muž nevládne svým tělem, nýbrž jeho žena.
5 Neodpírejte se navzájem, leda po vzájemné dohodě na čas, [a] abyste se uvolnili pro modlitbu, [t2] a opět buďte spolu, aby vás pro vaši nezdrženlivost [b] nepokoušel Satan. [c]
6 To říkám jako dovolení, ne jako příkaz. [a]
7 Přeji si, aby všichni lidé byli, jako jsem já. Avšak každý má své vlastní obdarování [t3] od Boha, jeden tak, druhý jinak.
8 Svobodným a vdovám pravím: Bylo by pro ně dobré, kdyby zůstali jako já. [a]
9 Jestliže se však neovládají, ať vstoupí do manželství; [a] neboť je lepší vstoupit do manželství, než se pálit žádostivostí.
10 Manželům však nařizuji [a] — ne já, ale Pán — aby žena od muže neodcházela. [t4]
11 Když by však přece odešla, [a] ať zůstává nevdaná nebo ať se s mužem smíří. Také muž ať neopouští ženu.
12 Ostatním pak pravím já, ne Pán: Jestliže má některý bratr [a] nevěřící [b] ženu a ona je ochotna s ním žít, [t5] ať ji neopouští.
13 A má-li některá žena nevěřícího muže a on je ochoten s ní žít, [t5] ať svého muže neopouští.
14 Neboť nevěřící muž je posvěcen ve své ženě a nevěřící žena je posvěcena (ve svém muži). [t6] Vždyť jinak by vaše děti byly [t7] nečisté, avšak nyní jsou svaté.
15 Jestliže se však nevěřící (chce rozvést), [t8] ať se rozvede. [t8] Ten bratr nebo ta sestra nejsou v takových případech otroci. Neboť Bůh nás povolal ku pokoji. [a]
16 Vždyť co ty víš, ženo, zda zachráníš svého muže? [a] Nebo co ty víš, muži, zda zachráníš svou ženu?
17 Jenom ať každý žije [t9] tak, jak mu Pán udělil, každý, jak ho [c]Bůh povolal. [a] Tak to také přikazuji [b] ve všech sborech. [c]
18 Byl někdo povolán jako obřezaný? Ať to nezakrývá. Byl někdo povolán jako neobřezaný? [a] Ať se nedává obřezat.
19 Obřízka nic neznamená [a] ani neobřízka nic neznamená, ale zachovávání Božích přikázání. [b]
20 Každý ať zůstává v tom postavení, [t10] ve kterém byl povolán.
21 Byl jsi povolán jako otrok? Nedělej si s tím starosti. [a] (Jestliže se však můžeš stát svobodným, raději toho využij). [t11]
22 Neboť kdo byl v Pánu povolán jako otrok, [a] je Pánův propuštěnec; podobně kdo byl povolán jako svobodný, je otrok Kristův. [b]
23 Byli jste koupeni za velikou cenu. [a] Nebuďte [t12] otroky lidí. [b]
24 Bratři, [a] každý ať zůstává před Bohem v tom postavení, v jakém byl povolán.
25 Ohledně panen nemám sice Pánův příkaz, [a] dávám však radu [t13] jako ten, kterému se dostalo od Pána milosrdenství [b] být věrným. [t14]
26 Myslím tedy, že vzhledem k (nynější tísni) [t15] je dobré, [t16] aby člověk (zůstal tak, jak je). [t17]
27 Jsi připoután k ženě? Nehledej rozluku. Jsi volný? [t18] Nehledej si ženu.
28 Ale i když se oženíš, nezhřešíš; a vdá-li se panna, nezhřeší. Takoví lidé však budou mít soužení v těle [t19] a toho vás chci ušetřit.
29 Ale toto vám, bratři, říkám, že čas [a] je zkrácený. A tak i ti, kdo mají ženy, ať jsou, jako by je neměli;
30 a ti, kdo pláčou, jako by neplakali, a ti, kdo se radují, jako by se neradovali, a ti, kdo kupují, jako by nic nevlastnili;
31 a ti, kdo užívají [tohoto] světa, jako by ho neužívali; [t20] neboť způsob [a] tohoto světa pomíjí.
32 Chci, abyste byli bez starostí. [a] Kdo nežije v manželství, stará se o věci Pána, [b] jak by se zalíbil [c] Pánu,
33 ale kdo se oženil, stará se o věci světské, jak by se zalíbil své (ženě,
34 a je rozdělený. [a] Neprovdaná žena a panna) [t21] se stará o věci Pána, aby byla svatá tělem i duchem. Ale když se provdá, stará se o věci světské, jak by se zalíbila svému muži.
35 Toto říkám k vašemu prospěchu, ne abych (vás omezoval), [t22] ale abych vás vedl k počestnosti a k nerušené oddanosti [a] Pánu.
36 Jestliže však někdo myslí, že vůči své panně, [v23] která je ve zralém věku, jedná nečestně, a že to musí tak být, ať dělá, co chce: nehřeší. [a] Ať se vezmou.
37 Kdo je [t24] však pevný [a] ve svém srdci a není ničím nucen, ale (má v moci svou vůli) [t25] a rozhodl se ve svém srdci, že zachová svou pannu, dobře učiní.
38 Takže ten, kdo provdává svou pannu, činí dobře, a ten, kdo neprovdává, učiní lépe.
39 Žena je vázána [zákonem] [a] po dobu, kdy žije její muž. Když její muž zemře, [t26] je svobodná a může se vdát, za koho chce, ale jen v Pánu. [b]
40 Podle mého mínění [a] je však blahoslavenější, jestliže zůstane tak, jak je. A myslím, že i já mám Ducha Božího. [b]