mytí nohou

Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví mytí nohou

Jan 13 : 8
8 Petr mu řekl: „Nikdy [a] mi nebudeš mýt nohy!“ [b] Ježíš mu odpověděl: „Jestliže tě neumyji, nemáš se mnou podíl.“ [c]

Jan 13 : 1 – 38
1 Před velikonočním [t1] svátkem Ježíš věda, že přišla jeho hodina, [a] aby z tohoto světa přešel k Otci, [b] (protože miloval) [t2] své, kteří byli ve světě, miloval [c] je až do konce. [t3]
2 Během večeře, když již Ďábel [a] vložil do srdce Judy [b] Šimona Iškariotského, aby jej vydal, [t4]
3 Ježíš, vědom si toho, že mu Otec dal všechno do rukou [a] a že od Boha [b] vyšel a k Bohu odchází,
4 vstal od večeře a odložil své šaty, vzal lněné plátno a přepásal se. [a]
5 Potom nalil do umyvadla vodu a začal učedníkům umývat nohy [a] a utírat je plátnem, kterým byl přepásán.
6 Přišel k Šimonovi Petrovi. Ten mu řekl: „Pane, ty mi (chceš mýt) [t5] nohy?“
7 Ježíš mu odpověděl: „Co já činím, nyní nevíš, [a] potom [b] však to poznáš.“
8 Petr mu řekl: „Nikdy [a] mi nebudeš mýt nohy!“ [b] Ježíš mu odpověděl: „Jestliže tě neumyji, nemáš se mnou podíl.“ [c]
9 Šimon Petr mu řekl: „Pane, pak tedy nejen mé nohy, ale i ruce a hlavu!“
10 Ježíš mu řekl: „Kdo je vykoupán, nepotřebuje než umýt nohy, neboť je celý čistý. I vy jste čistí, [a] ale ne všichni.“
11 Věděl [a] totiž, kdo ho vydává. [t6] Proto řekl: ‚Ne všichni jste čistí.‘
12 Když jim umyl nohy [a] vzal si své šaty, opět (zaujal místo u stolu) [t7] a řekl jim: „Chápete, co jsem vám učinil?
13 Vy mne nazýváte Učitelem [a] a Pánem [b] a dobře pravíte; jsem jím.
14 Jestliže tedy já, Pán a Učitel, jsem vám umyl nohy, i vy si máte [t8] navzájem umývat nohy.
15 Dal jsem vám příklad, [t9] abyste i vy činili, co [t10] jsem já učinil vám.
16 Amen, amen, pravím vám, otrok není větší než jeho pán, [a] ani apoštol větší než ten, kdo ho poslal.
17 Jestliže toto víte, jste blahoslavení, budete-li to činit. [a]
18 Nemluvím o vás všech; já vím, které jsem si vyvolil. [a] Ale musí [t11] se naplnit Písmo: [b] ‚Ten, kdo jí (se mnou) [t12] chléb, pozdvihl proti mně svou patu.‘ [c]
19 Již teď vám to říkám, dříve než se to stane, [a] abyste potom, až se to stane, uvěřili, [b] že Já jsem. [c]
20 Amen, amen, pravím vám, kdo přijímá toho, koho pošlu, mne přijímá. A kdo přijímá mne, přijímá toho, který mne poslal.“ [a]
21 Když to Ježíš řekl, rozrušil [a] se [c]v duchu [b] a dosvědčil: [t13] „Amen, amen, pravím vám, že jeden z vás mne zradí. [c]“
22 Učedníci se dívali jeden na druhého v nejistotě, [a] o kom to říká.
23 Jeden z jeho učedníků, kterého Ježíš miloval, [a] spočíval u stolu v Ježíšově náručí. [b]
24 Na toho Šimon Petr kývl, aby zjistil, kdo je ten, o kom mluví.
25 On se naklonil k Ježíšovým prsům [a] a řekl mu: „Pane, kdo to je?“
26 Ježíš odpověděl: „Je to ten, kterému namočím a podám sousto.“ [t14] Namočil sousto a podal je Judovi [a] Šimona Iškariotského.
27 Tehdy, po tom soustu, vstoupil do něho Satan. [a] Ježíš mu řekl: „Co činíš, [t15] učiň rychle!“
28 Nikdo ze stolujících však neporozuměl, proč mu to řekl.
29 Protože měl Juda pokladnici, [a] domnívali se někteří, že mu Ježíš říká: „Nakup, co potřebujeme na svátek“, anebo aby dal něco chudým. [b]
30 On si vzal to sousto a hned vyšel ven. Byla noc. [a]
31 Když [a] Juda vyšel ven, Ježíš řekl: „Nyní byl Syn člověka oslaven [b] a [c]Bůh byl oslaven v něm. [c]
32 [Jestliže byl Bůh oslaven v něm,] oslaví Bůh i jeho v sobě a oslaví ho hned.
33 Dítky, [a] ještě krátce [b] jsem s vámi. Budete mne hledat, a jako jsem řekl Židům, tak i vám nyní říkám: ‚Kam jdu já, tam vy přijít nemůžete. [c]‘
34 Dávám vám nové přikázání, [a] abyste se navzájem milovali; jako já miluji [t16] vás, abyste se i vy navzájem milovali.
35 Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku jedni k druhým.“ [a]
36 Šimon Petr mu řekl: „Pane, kam jdeš?“ Ježíš mu odpověděl: „Kam já jdu, [a] tam mne nyní následovat nemůžeš; budeš mne však následovat později.“
37 Petr mu řekl: „Pane, proč tě nemohu následovat teď? Svou duši [a] za tebe položím!“
38 Ježíš odpověděl: „Svou duši za mne položíš? Amen, amen, pravím tobě: Než kohout zakokrhá, třikrát (mě zapřeš). [t17]“

Jan 13 : 9
9 Šimon Petr mu řekl: „Pane, pak tedy nejen mé nohy, ale i ruce a hlavu!“

Efezským 5 : 26
26 aby ji posvětil, [a] když ji očistil (vodní koupelí) [t21] v slovu, [b]

Žalmy 119 : 105
105 Tvé slovo je lampou pro mé nohy, [t74] je světlem na mé stezce. [a]

Jan 3 : 16
16 „Neboť tak Bůh miluje [t12] svět, že dal [svého] jediného [t13] Syna, aby žádný, kdo v něho věří, [a] nezahynul, ale měl život věčný.

1. Janův 1 : 9
9 Jestliže své hříchy vyznáváme, [a] on je věrný [t3] a spravedlivý, [b] aby nám hříchy odpustil [c] a očistil nás od každé nepravosti. [t4]

Matouš 28 : 18 – 20
18 Ježíš přistoupil a promluvil k nim: „Byla mi dána veškerá [a] pravomoc na nebi i na zemi.
19 Jděte [a] [tedy] a čiňte [t10] učedníky [b] ze všech národů, [c] křtěte [t10] je ve jméno Otce i Syna i Ducha Svatého [d]
20 a učte [t10] je zachovávat [a] všechno, co jsem vám přikázal. [b] A hle, já jsem s vámi [c] po všechny dny až do skonání tohoto věku. [d] [Amen.]“

Genesis 18 : 4
4 Nechám přinést trochu vody, abyste si mohli umýt nohy, [a] a odpočiňte si [t1] pod stromem.