Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví Křesťanská výchova
Izaiáš 1 : 17
17 Naučte se konat dobro. [a] Hledejte právo, kárejte násilníka, [t7] zjednejte právo sirotkovi, [b] zastaňte [t8] se vdovy.
Efezským 6 : 1 – 24
1 Děti, poslouchejte [a] své rodiče [v Pánu], protože to je spravedlivé.
2 ‚Cti svého otce a matku,‘ to je první [t1] přikázání se zaslíbením,
3 ‚aby ti bylo dobře (a abys byl) [t2] dlouho živ na zemi.‘ [a]
4 A vy, otcové, (nedrážděte své děti k hněvu), [t3] ale vychovávejte [t4] je v Pánově kázni [t5] a napomenutí. [a]
5 Otroci, [a] poslouchejte pozemské [b] pány (s bázní a chvěním,) [c] v upřímnosti [d] srdce jako Krista. [e]
6 Neslužte naoko [t6] jako ti, kdo se chtějí zalíbit lidem, [a] ale jako Kristovi otroci, [b] kteří z duše činí [c]Boží vůli; [c]
7 služte [t7] ochotně, [a] jako Pánu, a ne jako lidem.
8 Víte, [t8] že každý, kdo [t9] vykoná něco dobrého, vezme za to odměnu [a] od Pána, ať je to otrok nebo svobodný. [b]
9 A vy, páni, (jednejte s nimi také tak a zanechte) [t10] vyhrůžek; [a] vždyť víte, [t8] že jejich i váš Pán je v nebesích [b] a že u něho není přijímání osob. [c]
10 Nakonec, [moji bratři,] posilujte [a] se v Pánu a v převaze [b] jeho síly.
11 Oblečte [a] si celou výzbroj [c]Boží, abyste se mohli postavit proti Ďáblovým [b] nástrahám. [c]
12 Neboť náš [t11] zápas [t12] není proti krvi a tělu, [a] ale proti vládám, proti autoritám, [b] proti světovládcům [c] této temnoty, [d] proti duchovním mocnostem zla v nebeských oblastech. [e]
13 Proto vezměte na sebe celou Boží zbroj, abyste se mohli v den zlý [a] vzepřít, [b] všechno vykonat a zůstat stát.
14 Stůjte [a] tedy opásáni na bedrech [b] pravdou, oblečeni v pancíř [c] spravedlnosti,
15 nohy [a] obuté v připravenosti k službě evangelia pokoje;
16 k tomu všemu vezměte štít [a] víry, jímž budete moci uhasit všechny hořící šípy [b] toho Zlého. [c]
17 A vezměte přilbu záchrany a meč [a] Ducha, jímž je Boží slovo. [t13]
18 Každou modlitbou [a] a prosbou [b] se v každý čas [c] modlete duchem [t14] a k tomu bděte [d] s veškerou vytrvalostí a prosbou za všechny svaté, [e]
19 i za mne, [a] aby mi bylo dáno slovo, když otevřu ústa, [b] abych směle [t15] oznámil tajemství [c] evangelia,
20 pro něž jsem poslem [a] v řetězech, [b] a osmělil [c] se v něm tak, jak mi náleží mluvit.
21 A abyste i vy věděli, co je se mnou a co dělám, všechno vám oznámí Tychikos, [a] milovaný [b] bratr a věrný služebník [c] v Pánu,
22 jehož jsem k vám poslal právě proto, abyste se dověděli, co je s námi, a aby povzbudil [a] vaše srdce.
23 Pokoj [a] bratřím a láska s vírou od Boha Otce a Pána Ježíše Krista.
24 Milost se všemi, kdo milují našeho Pána Ježíše Krista (nepomíjející láskou). [t16] [Amen.]
Efezským 6 : 4
4 A vy, otcové, (nedrážděte své děti k hněvu), [t3] ale vychovávejte [t4] je v Pánově kázni [t5] a napomenutí. [a]
Deuteronomium 6 : 4 – 9
4 (Slyš, Izraeli,) [v4] (Hospodin je náš Bůh, Hospodin jediný.) [v5]
5 Miluj [a] Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem, [v6] celou svou duší [t7] a celou svou silou. [t8]
6 (Ať jsou [t9] tato slova, která ti dnes přikazuji, ve [t10] tvém srdci.) [t11]
7 Opakuj [t12] je svým synům, mluv o [t13] nich, když pobýváš [t14] (ve svém domě,) [t15] i když chodíš po cestě, když ležíš, [a] i když vstáváš.
8 Přivaž [a] je jako znamení [v16] na ruku, ať jsou značkou [b] (mezi tvýma očima.) [t17]
9 Napiš je na veřeje [v18] svého domu a na své brány.
Žalmy 69 : 34
34 Vždyť Hospodin chudé slyší [a] a svými vězni [b] nepohrdá. [c]
Deuteronomium 6 : 1 – 25
1 Toto jsou příkazy, ustanovení a nařízení, která mi Hospodin, váš Bůh, přikázal vás učit, abyste je plnili v zemi, do které procházíte Jordánem, [t1] abyste ji obsadili.
2 Aby ses bál Hospodina, svého Boha, a [t2] po všechny dny svého života zachovával všechna jeho ustanovení [a] a jeho příkazy, které ti přikazuji, ty i tvůj syn i tvůj vnuk, aby se prodloužily [b] tvé dny.
3 Poslouchej je, Izraeli, (zachovávej a plň) [t3] je, aby se ti vedlo dobře a velmi jste se rozmnožili v zemi (oplývající mlékem a medem,) [a] jak ti řekl Hospodin, Bůh tvých otců.
4 (Slyš, Izraeli,) [v4] (Hospodin je náš Bůh, Hospodin jediný.) [v5]
5 Miluj [a] Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem, [v6] celou svou duší [t7] a celou svou silou. [t8]
6 (Ať jsou [t9] tato slova, která ti dnes přikazuji, ve [t10] tvém srdci.) [t11]
7 Opakuj [t12] je svým synům, mluv o [t13] nich, když pobýváš [t14] (ve svém domě,) [t15] i když chodíš po cestě, když ležíš, [a] i když vstáváš.
8 Přivaž [a] je jako znamení [v16] na ruku, ať jsou značkou [b] (mezi tvýma očima.) [t17]
9 Napiš je na veřeje [v18] svého domu a na své brány.
10 I stane se, až tě Hospodin, tvůj Bůh, přivede [a] do země, o které přísahal [b] tvým otcům, (Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi,) [c] že ti ji dá — zemi, kde jsou velká a dobrá města, která jsi nestavěl,
11 domy plné (všelijakých dobrých věcí,) [t19] které jsi nenaplnil, vykopané studny, [t20] které jsi nevykopal, vinice a olivové háje, [a] které jsi nevysadil, — až se najíš a nasytíš,
12 měj se na pozoru, abys nezapomněl [a] na Hospodina, který tě vyvedl [b] z egyptské země, z domu otroctví. [c]
13 Hospodina, svého Boha, se boj, [a] jemu služ [b] a v [t21] jeho jménu přísahej. [c]
14 Nechoďte za jinými [a] bohy, (za bohy) [t22] národů, které jsou okolo vás,
15 neboť Hospodin, tvůj Bůh, ve tvém středu, je Bůh žárlivý. [a] Jinak vzplane hněv [b] Hospodina, tvého Boha, proti tobě a vyhladí [c] tě z povrchu země.
16 Nezkoušejte [a] Hospodina, svého Boha, jako jste ho zkoušeli v Masse. [t23]
17 Bedlivě zachovávejte příkazy Hospodina, svého Boha, jeho svědectví a ustanovení, která vám přikázal.
18 Dělej, co je správné a dobré v Hospodinových očích, [v24] aby se ti vedlo [a] dobře a abys šel a obsadil tu dobrou zemi, o které Hospodin přísahal tvým otcům,
19 (a abys vypudil) [t25] všechny tvé nepřátele před tebou, jak Hospodin řekl.
20 Až se tě tvůj syn později [t26] zeptá: Co znamenají ta svědectví, ustanovení a nařízení, která vám Hospodin, váš Bůh, přikázal?
21 Odpověz svému synovi: Byli jsme v Egyptě faraonovými otroky, ale Hospodin nás z Egypta mocnou [a] rukou vyvedl.
22 Hospodin dal před našima očima velká a zlá [t27] znamení [a] a divy na [t28] Egypt, na faraona a [t29] celý jeho dům [t30]
23 a nás odtamtud vyvedl, aby nás přivedl sem a dal nám zemi, o které přísahal našim otcům.
24 Hospodin nám přikázal, abychom plnili všechna tato ustanovení a báli se Hospodina, svého Boha, aby se nám dobře dařilo [a] po všechny dny a zůstali jsme naživu, jak je tomu dodnes.
25 (To nám přinese) [t31] spravedlnost, když budeme zachovávat a plnit [a] každý tento příkaz před Hospodinem, svým Bohem, jak nám přikázal.
Jan 3 : 1 – 36
1 Mezi [t1] farizeji byl člověk jménem Nikodém, [a] přední muž [t2] mezi Židy.
2 Ten přišel (k Ježíšovi) [t3] v noci a řekl mu: „Rabbi, [a] víme, že jsi přišel [b] od Boha [c] jako učitel, [d] neboť nikdo nemůže činit ta znamení, [e] která činíš ty, není-li s ním [c]Bůh.“ [f]
3 Ježíš mu odpověděl: „Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li [a] se kdo znovu, [t4] nemůže spatřit Boží království. [t5]“
4 Nikodém mu řekl: „Jak se může člověk narodit, když je starý? Nemůže podruhé vstoupit do lůna [t6] své matky a narodit se.“
5 Ježíš odpověděl: „Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo z vody [a] a Ducha, [t7] nemůže vstoupit do Božího království. [b]
6 Co se narodilo z těla, [a] je tělo, a co se narodilo z Ducha, [t7] je duch.
7 Nediv se, že jsem ti řekl: Musíte se narodit znovu. [t4]
8 Vítr [t8] vane, kam chce, a slyšíš jeho zvuk, [t9] ale nevíš, odkud přichází a kam jde. Tak je to s každým, kdo se narodil z Ducha. [t7]“
9 Nikodém mu odpověděl: „Jak [a] se to může stát?“
10 Ježíš mu odpověděl: „Ty jsi učitel [a] Izraele, a toto nevíš?
11 Amen, amen, pravím tobě, že mluvíme, co víme, a svědčíme [a] o tom, co jsme viděli, a vy naše svědectví [b] nepřijímáte.
12 Když jsem vám pověděl věci pozemské, [a] a nevěříte, jak uvěříte, povím-li vám věci nebeské? [b]
13 Nikdo nevystoupil [a] do nebe kromě toho, který sestoupil z nebe, [b] Syna člověka, [c] [který je v nebi].
14 A jako Mojžíš vyvýšil hada v pustině, [a] tak musí být vyvýšen [b] Syn člověka,
15 aby každý, (kdo v něho věří, [t10] měl život) [t11] věčný.“ [a]
16 „Neboť tak Bůh miluje [t12] svět, že dal [svého] jediného [t13] Syna, aby žádný, kdo v něho věří, [a] nezahynul, ale měl život věčný.
17 Vždyť [c]Bůh neposlal [a] [svého] Syna na svět, aby svět odsoudil, [b] ale aby byl svět skrze něj zachráněn. [c]
18 Kdo v něho věří, není souzen, kdo však nevěří, již je odsouzen, protože neuvěřil ve jméno jediného [t13] Syna Božího.
19 Toto je ten soud, že světlo [a] přišlo na svět, ale lidé si zamilovali více tmu než světlo, protože jejich skutky byly zlé. [b]
20 Neboť každý, kdo jedná zle, nenávidí světlo a nepřichází ke světlu, aby jeho skutky [a] nebyly odhaleny. [t14]
21 Kdo však činí pravdu, [a] přichází ke světlu, aby se ukázalo, že jeho skutky jsou vykonány v Bohu.“
22 Potom [v15] přišel Ježíš i jeho učedníci do judské země; tam s nimi pobýval a křtil. [a]
23 Také Jan křtil v Ainon, [v16] blízko Salim, protože tam bylo hodně vody; a lidé přicházeli a byli křtěni.
24 Jan totiž ještě nebyl uvržen do vězení. [a]
25 Mezi některými z Janových učedníků a jedním Židem [t17] nastal spor o očišťování. [a]
26 Přišli k Janovi a řekli mu: „Rabbi, [a] ten, který byl s tebou za Jordánem [b] a o němž jsi vydal svědectví, [c] hle, ten křtí a všichni přicházejí k němu.“
27 Jan odpověděl: „Člověk si nemůže vzít nic, není-li mu to dáno [a] z nebe. [b]
28 Vy sami jste [mi] svědky, že jsem řekl: ‚Já nejsem Mesiáš,‘ [a] ale ‚Jsem poslán [b] před ním.‘ [c]
29 Ženich [a] je ten, kdo má nevěstu. Přítel ženicha, který stojí a slyší ho, velmi [t18] se raduje z ženichova hlasu. Tato má radost je tedy naplněna. [b]
30 On musí růst, já však se menšit.“
31 „Kdo přichází shůry, [a] je nade všechny. Kdo je ze země, [b] je pozemský [t19] a mluví pozemsky. Kdo přichází z nebe, [je nade všechny a]
32 svědčí o tom, co viděl a slyšel, ale jeho svědectví [a] nikdo nepřijímá.
33 Kdo přijal jeho svědectví, zpečetil, [a] že Bůh je pravdivý. [b]
34 Ten, koho poslal [t20] Bůh, mluví slova Boží, neboť Bůh dává Ducha bez odměřování.
35 Otec miluje Syna a všechno dal [a] do jeho rukou.
36 Kdo věří v Syna, má věčný život; [a] kdo však Syna odmítá, nespatří život, ale zůstává na něm Boží hněv.“ [b]
Římanům 12 : 1
1 Vybízím [a] vás tedy, bratři, [b] skrze milosrdenství [t1] [c]Boží, abyste vydali [c] svá těla [d] v oběť živou, svatou [e] a příjemnou [t2] [c]Bohu; to je vaše rozumná [t3] služba [f] Bohu.
Leave a Reply