konkubíny

Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví konkubíny

Soudců 19 : 1 – 30
1 I stalo se (v oněch dnech, kdy nebyl v Izraeli král,) [a] že [t1] nějaký lévita pobývající jako cizinec v odlehlých končinách efrajimského pohoří si vzal [t2] konkubínu [b] z judského Betléma. [c]
2 Jeho konkubína (mu byla nevěrná,) [t3] odešla od něj do domu svého otce do judského Betléma a zůstala tam po dobu čtyř měsíců.
3 Tu její muž vstal a šel za ní, promluvit k jejímu srdci, [t4] aby se navrátila. [t5] Byl s ním jeho služebník a oslí spřežení. [a] I uvedla jej do domu svého otce. Když ho otec té dívky spatřil, zaradoval se, že se s ním setkává.
4 Jeho tchán, otec dívky, ho přemluvil, [t6] a tak s ním tři dny pobyl. Jedli, pili a nocovali tam.
5 I stalo se čtvrtého dne, když časně ráno vstali a povstal k odchodu, že otec dívky řekl svému zeťovi: Posilni se [t7] kouskem chleba [a] a potom půjdete.
6 Zůstali tedy, ti dva spolu jedli a pili a otec dívky tomu muži řekl: Prosím, buď tak laskav [a] a přenocuj, (ať je ti dobře u srdce.) [t8]
7 Ten muž vstal k odchodu, ale jeho tchán ho přinutil, a tak se vrátil a znovu tam přenocoval.
8 Pátý den vstal k odchodu časně zrána. Otec té dívky řekl: Posilni se [t8] přece a zdržte se, než den pokročí. A oba pojedli.
9 Když vstal ten muž k odchodu, on i jeho konkubína a jeho služebník, tu mu řekl jeho tchán, otec dívky: Podívej se přece, den se nachýlil [t9] (a nastává večer.) [t10] Ano, zůstaňte přece přes noc, dnes si lehněte. [t11] Přenocuj tady, (ať je ti dobře u srdce) [t8] a zítra časně vstanete na svou cestu a odejdeš ke svému stanu.
10 Muž ale nechtěl přenocovat. Vstal, vyšel a přišel až naproti Jebúsu, [a] což je Jeruzalém, a s ním osedlané oslí spřežení a jeho konkubína. [t12]
11 Byli u Jebúsu a den velmi pokročil. Tu řekl služebník svému pánu: Pojďme prosím, zajděme do tohoto jebúsejského města a přenocujme v něm.
12 Jeho pán mu odpověděl: Nezajdeme do města cizozemců, kteří nejsou ze synů Izraele. Projdeme až do Gibeje.
13 A řekl svému služebníku: Pojď, přiblížíme se k jednomu z těch míst. Přenocujeme v Gibeji nebo v Rámě. [a]
14 Prošli tedy tím místem, šli a slunce jim zapadlo u Gibeje, která patří Benjamínovi. [a]
15 A odbočili tam, aby došli do Gibeje a přenocovali. Přišel a posadil se na náměstí toho města, ale nebyl nikdo, kdo by je přijal [t13] do domu, aby mohli přenocovat.
16 Vtom hle, nějaký stařec přichází večer z pole od svého díla. Ten muž byl z efrajimského pohoří [a] a jako cizinec pobýval v Gibeji. Muži toho místa byli ovšem synové Benjamínovi. [b]
17 Když pozvedl své oči a spatřil toho muže, poutníka, [a] na náměstí města, zeptal se ten starý muž: Kam jdeš [b] a odkud přicházíš?
18 Odpověděl mu: Procházíme z judského Betléma až do odlehlých končin efrajimského pohoří, odkud pocházím. [t14] Šel jsem do judského Betléma, jsem poutník, a teď jdu do Hospodinova domu. [v15] Není však, kdo by mě přijal [t16] do domu.
19 Mám i slámu a krmivo [a] pro naše osly a také chléb a víno [b] mám pro sebe i pro tvou služebnici a pro služebníka, kterého mají tví otroci s sebou. Vůbec v ničem nemám nouzi. [c]
20 Nato řekl ten stařec: Pokoj tobě. [a] Jen uval všechnu svou nouzi na mě. [t17] Jenom nezůstávej přes noc na náměstí.
21 Přivedl ho do svého domu, namíchal krmení pro osly a umyli si [t18] nohy. [a] Pak jedli a pili.
22 Když se posilňovali, [t19] hle, muži toho města, ničemníci, [t20] obklíčili [a] dům, tloukli na dveře a volali na starce, vlastníka domu: Vyveď toho muže, který přišel do tvého domu, ať ho poznáme. [b]
23 Vlastník domu k nim vyšel a řekl jim: Ne, bratři [t21] moji, nepáchejte přece zlo poté, co tento muž přišel do mého domu. Nedopouštějte se takového bláznovství. [t22]
24 Zde je má dcera, panna, a jeho konkubína. Ihned je vyvedu. Ponižte [t23] je a udělejte s nimi, co je vám libo, [t24] ale proti tomuto muži se nedopouštějte žádného takového bláznovství.
25 Ti muži ho však nechtěli poslechnout. Tu se ten muž chopil své konkubíny a vyvedl ji k nim na ulici. Poznali [a] ji a vyžívali [t25] se na [t26] ní celou noc až do rána a propustili ji (při východu) [t27] jitřenky. [b]
26 Ráno ta žena přišla nazpět a zhroutila [t28] se u vchodu do domu toho muže, kde byl její pán. [a] Ležela tam až do svítání. [b]
27 Její pán ráno vstal, otevřel dveře domu a vyšel, aby se vydal na cestu, a hle, žena, jeho konkubína, leží u vchodu do domu a její ruce jsou na prahu.
28 Řekl jí: Vstaň a půjdeme, ale ona neodpovídala. Vzal ji tedy na osla. I vstal ten muž a vydal se k domovu. [t29]
29 Když přišel do svého domu, vzal nůž, uchopil konkubínu, rozsekal [a] ji podle [t30] jejích kostí na dvanáct dílů a rozeslal ji po celém území Izraele.
30 Ať [t31] každý, kdo to vidí, řekne: Nestalo se ani nebylo viděno něco takového ode dne, kdy vyšli synové Izraele z egyptské země, až do tohoto dne. [a] (Zvažte to,) [t32] poraďte se a vyslovte se.

2. Samuelova 5 : 13
13 Poté, co přišel David z Chebrónu, vzal si v [t19] Jeruzalémě další konkubíny a ženy a Davidovi se narodili další synové a dcery.

Exodus 21 : 10
10 Jestliže si přibere jinou, neukrátí ji o maso, [v8] oděv ani (manželské právo.) [t9]

Genesis 4 : 19
19 Lámech si vzal dvě [a] ženy. Jméno jedné bylo Áda a jméno druhé Sila.

Lukáš 16 : 18
18 Každý, kdo propouští svou ženu a žení se s jinou, cizoloží, a kdo se žení s tou, kterou muž propustil, cizoloží.“ [a]

Leviticus 25 : 44 – 46
44 Svého otroka a svou otrokyni, které budeš mít, — od národů, které jsou okolo vás, od nich můžete kupovat otroky a otrokyně.
45 I od synů příchozích, kteří s vámi pobývají jako cizinci, od nich můžete kupovat i od jejich rodin, které jsou s vámi, které oni zplodili ve vaší zemi; a budou [t23] vaším vlastnictvím.
46 Můžete je rozdělit do dědictví pro své syny po sobě jako dědičné vlastnictví; je můžete navždy zotročit. Ale nad svými bratry, syny Izraele, jeden nad druhým nebudeš panovat surově.