Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví kobylky
Zjevení 9 : 3 – 10
3 Z toho dýmu vyšly na zem kobylky [a] a byla jim dána moc, [t4] jakou mají pozemští štíři. [b]
4 A bylo jim řečeno, aby neškodily trávě na zemi ani žádné zeleni ani žádnému stromu, jenom lidem, kteří na čele [a] nemají Boží pečeť.
5 A bylo jim dáno, ne aby je zabíjely, nýbrž aby jim působily trýzeň po [t5] pět měsíců; jejich trýzeň byla jako trýzeň od štíra, když bodne člověka.
6 V oněch dnech lidé budou hledat smrt, [a] a nenaleznou ji, budou si přát umřít, ale smrt od nich uteče.
7 Vzhledem se ty kobylky podobaly [t6] koním [a] připraveným k boji; na svých hlavách měly něco jako (věnce [b] podobné zlatu), [t7] jejich tváře byly jako tváře lidí,
8 vlasy měly jako vlasy žen a jejich zuby byly jako zuby lvů. [a]
9 Měly hrudní pancíře jako ze železa [t8] a zvuk jejich křídel jako zvuk [a] mnoha vozů s koňmi běžícími do boje.
10 Mají ocasy jako štíři a v nich žihadla, a v jejich ocasech [a] je jejich moc [t4] škodit lidem po [t5] pět měsíců.
Leviticus 11 : 22
22 Budete z nich jíst tyto: kobylky arbe [a] všeho druhu, kobylky soleám všeho druhu, kobylky chargól všeho druhu a kobylky chágáb [b] všeho druhu.
Joel 1 : 4 – 7
4 Zbytek po kobylkách [v4] gázám [v5] sežraly kobylky arbe, [v6] zbytek po kobylkách arbe sežraly kobylky jelek, [v7] zbytek po kobylkách jelek sežraly kobylky chasíl. [v8]
5 Probuďte [a] se, opilci, [v9] a plačte! [b] Všichni pijani [c] vína, [d] naříkejte nad sladkým [t10] vínem, neboť bylo odňato [t11] od vašich úst.
6 Protože do mé [a] země vstoupil národ, [v12] mocný [b] a bez počtu; [c] jeho zuby jsou jako zuby [d] lva, [e] má tesáky lvice. [f]
7 Proměnil moji révu v děsivou věc, [t13] moje fíkovníky [a] v třísky; zcela je obnažil a odvrhl, její ratolesti zbělely.
Zjevení 9 : 7 – 10
7 Vzhledem se ty kobylky podobaly [t6] koním [a] připraveným k boji; na svých hlavách měly něco jako (věnce [b] podobné zlatu), [t7] jejich tváře byly jako tváře lidí,
8 vlasy měly jako vlasy žen a jejich zuby byly jako zuby lvů. [a]
9 Měly hrudní pancíře jako ze železa [t8] a zvuk jejich křídel jako zvuk [a] mnoha vozů s koňmi běžícími do boje.
10 Mají ocasy jako štíři a v nich žihadla, a v jejich ocasech [a] je jejich moc [t4] škodit lidem po [t5] pět měsíců.
Přísloví 30 : 27
27 kobylky [a] nemají krále, a přece vytáhnou všechny sešikovány; [t30]
Exodus 10 : 1 – 19
1 Hospodin řekl Mojžíšovi: Jdi k faraonovi, protože já jsem zatvrdil srdce [a] jeho i srdce jeho otroků, abych (před ním) [t1] učinil tato svá znamení [b]
2 a abys mohl vyprávět svému synu [t2] a synu svého syna, [t3] jak jsem Egypťany znevažoval, [t4] a o mých znameních, která jsem mezi nimi učinil, abyste poznali, [a] že já jsem Hospodin.
3 Mojžíš a Áron přišli k faraonovi a řekli mu: Toto praví Hospodin, Bůh Hebrejů: [a] Jak dlouho budeš odmítat [b] se přede mnou pokořit? [c] Propusť [d] můj lid, ať mi slouží.
4 Jestliže se však budeš zdráhat [a] propustit můj lid, hle, zítra [b] přivedu kobylky [t5] na tvé území.
5 Přikryjí povrch [t6] země, takže nebude možno zemi ani spatřit. Sežerou zbytek, který vyvázl, který vám zůstal po krupobití, sežerou všechny stromy, které vám vyrážejí na poli.
6 Také naplní tvé domy a domy všech tvých otroků, domy všech Egypťanů tak, jak to nezažili [t7] tvoji otcové ani otcové tvých otců od doby, kdy byli na zemi, až do tohoto dne. Potom se obrátil a odešel od faraona.
7 Faraonovi otroci mu řekli: Jak dlouho [a] nám ten člověk bude ostnem? [t8] Propusť ty lidi, ať slouží Hospodinu, svému Bohu. Což ještě nechápeš, [t9] že Egypt hyne?
8 Mojžíš a Áron byli přivedeni zpět k faraonovi a on jim řekl: Jděte, [a] služte [b] Hospodinu, svému Bohu. [c] Kdo všechno [t10] má jít?
9 Mojžíš odpověděl: Půjdeme se svými mladými i starými; půjdeme se svými syny i dcerami, se svým bravem i skotem, protože máme svátek [t11] Hospodinův.
10 Farao jim odpověděl: Hospodin bude s vámi tak, jako vás propustím s vašimi dětmi. [v12] Prohlédněte, (to jste si předsevzali zlou věc.) [t13]
11 Ne tak! Jen jděte vy muži a služte Hospodinu. Vždyť o to jste usilovali! [t14] Nato je vyhnali od faraona.
12 I řekl Hospodin Mojžíšovi: Vztáhni ruku nad egyptskou zemi po [t15] kobylkách, aby přitáhly na egyptskou zemi a sežraly všechnu zemskou zeleň, [a] všechno, co zůstalo po krupobití.
13 Mojžíš tedy vztáhl svou hůl [a] nad egyptskou zemi a Hospodin vedl [t16] východní vítr [b] na zemi celý ten den a celou noc. Když nastalo ráno, východní vítr přinesl kobylky.
14 Kobylky vytáhly na celou egyptskou zemi a usadily se na celém egyptském území. Bylo to hrozně tíživé. Před tím nebyla taková záplava kobylek jako tato, ani po ní už taková nebude.
15 Pokryly povrch [a] celé země, takže země ztemněla, a sežraly všechnu zemskou zeleň a všechno ovoce na stromech, které (zbylo po) [t17] krupobití. Nezůstalo nic zeleného na stromech a nic ze zeleně na poli v celé egyptské zemi.
16 Farao rychle zavolal Mojžíše a Árona a řekl: Zhřešil jsem proti Hospodinu, vašemu Bohu, a proti vám!
17 Proto sejměte [a] prosím ještě tentokrát můj hřích a proste [b] Hospodina, svého Boha, aby odvrátil ode mne aspoň toto umírání. [t18]
18 Mojžíš odešel od faraona a naléhavě prosil [a] Hospodina.
19 A Hospodin změnil vítr na velmi silný západní [t19] vítr, odnesl kobylky a vehnal je do Rákosového [t20] moře. [a] Na celém egyptském území nezůstala ani jediná kobylka.
Zjevení 9 : 1 – 12
1 Zatroubil pátý anděl. A uviděl jsem hvězdu spadlou z nebe na zem a byl jí [t1] dán klíč [a] od jícnu bezedné propasti. [t2]
2 [Otevřela [t1] jícen bezedné propasti] a z toho jícnu vystoupil dým [a] jako dým z veliké pece; dýmem z jícnu se zatmělo [b] slunce i všechno ovzduší. [t3]
3 Z toho dýmu vyšly na zem kobylky [a] a byla jim dána moc, [t4] jakou mají pozemští štíři. [b]
4 A bylo jim řečeno, aby neškodily trávě na zemi ani žádné zeleni ani žádnému stromu, jenom lidem, kteří na čele [a] nemají Boží pečeť.
5 A bylo jim dáno, ne aby je zabíjely, nýbrž aby jim působily trýzeň po [t5] pět měsíců; jejich trýzeň byla jako trýzeň od štíra, když bodne člověka.
6 V oněch dnech lidé budou hledat smrt, [a] a nenaleznou ji, budou si přát umřít, ale smrt od nich uteče.
7 Vzhledem se ty kobylky podobaly [t6] koním [a] připraveným k boji; na svých hlavách měly něco jako (věnce [b] podobné zlatu), [t7] jejich tváře byly jako tváře lidí,
8 vlasy měly jako vlasy žen a jejich zuby byly jako zuby lvů. [a]
9 Měly hrudní pancíře jako ze železa [t8] a zvuk jejich křídel jako zvuk [a] mnoha vozů s koňmi běžícími do boje.
10 Mají ocasy jako štíři a v nich žihadla, a v jejich ocasech [a] je jejich moc [t4] škodit lidem po [t5] pět měsíců.
11 Nad sebou mají krále, anděla bezedné propasti, [a] který se hebrejsky [b] jmenuje Abaddon a řecky Apollyón. [t9]
12 První ‚běda‘ [a] pominulo; [t10] hle, ještě dvoje ‚běda‘ přichází potom.
Marek 1 : 6
6 Jan byl oděn velbloudí srstí a přepásán koženým pásem kolem svých beder [a] a jedl kobylky a polní med.
Zjevení 9 : 4
4 A bylo jim řečeno, aby neškodily trávě na zemi ani žádné zeleni ani žádnému stromu, jenom lidem, kteří na čele [a] nemají Boží pečeť.
Zjevení 9 : 1 – 3
1 Zatroubil pátý anděl. A uviděl jsem hvězdu spadlou z nebe na zem a byl jí [t1] dán klíč [a] od jícnu bezedné propasti. [t2]
2 [Otevřela [t1] jícen bezedné propasti] a z toho jícnu vystoupil dým [a] jako dým z veliké pece; dýmem z jícnu se zatmělo [b] slunce i všechno ovzduší. [t3]
3 Z toho dýmu vyšly na zem kobylky [a] a byla jim dána moc, [t4] jakou mají pozemští štíři. [b]
Exodus 10 : 15
15 Pokryly povrch [a] celé země, takže země ztemněla, a sežraly všechnu zemskou zeleň a všechno ovoce na stromech, které (zbylo po) [t17] krupobití. Nezůstalo nic zeleného na stromech a nic ze zeleně na poli v celé egyptské zemi.
Jeremiáš 46 : 23
23 Pokácejí jeho les, je Hospodinův výrok, ačkoliv je neproniknutelný, protože jich je víc než kobylek, je jich bez počtu. [a]
Jeremiáš 4 : 23 – 27
23 Pohleděl jsem na zemi, a hle, byla pustá [t29] a prázdná, [a] a k nebesům, ale jejich světlo [b] nebylo.
24 Pohleděl jsem na hory, a hle, třásly [a] se, i všechny kopce se otřásaly.
25 Pohleděl jsem, a hle, nebyl žádný člověk a všechno nebeské ptactvo uletělo. [a]
26 Pohleděl jsem, a hle, ovocný [v30] sad se stal pustinou [a] a všechna jeho města byla zbořena před Hospodinem, před jeho planoucím hněvem. [b]
27 Neboť toto praví Hospodin: Celá země bude zpustošena, [a] ale nezničím ji úplně. [b]
Leave a Reply