Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví Ježíšova oběť
Jan 3 : 16
16 „Neboť tak Bůh miluje [t12] svět, že dal [svého] jediného [t13] Syna, aby žádný, kdo v něho věří, [a] nezahynul, ale měl život věčný.
Jan 14 : 6
6 Ježíš mu řekl: „Já jsem [a] ta Cesta, [b] [c]Pravda [c] i Život. [d] Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.
1. Janův 2 : 2
2 On je smírčí obětí [t1] za naše hříchy, a nejen za naše, ale i za hříchy celého světa. [a]
Jan 1 : 14
14 A [c]Slovo se stalo tělem [a] a přebývalo [t11] mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu, [b] slávu(, jakou má od Otce jediný Syn, plný) [t12] milosti a pravdy. [c]
1. Timoteovi 2 : 5
5 Je totiž jeden [a] Bůh, jeden je také prostředník [b] mezi Bohem a lidmi, člověk [c] Kristus Ježíš,
Židům 4 : 15
15 Neboť nemáme takového velekněze, který by s námi nemohl soucítit [t12] v našich slabostech, [t13] nýbrž takového, který ve všem prošel zkouškami [a] podobně jako my, avšak bez hříchu. [b]
Židům 9 : 12
12 vešel ne skrze krev kozlů a telat, [a] ale skrze svou vlastní krev [b] jednou provždy [c] do svatyně, když získal [t12] věčné vykoupení. [d]
Židům 1 : 1 – 14
1 Mnohokrát [t1] a mnoha způsoby mluvil kdysi Bůh k otcům [a] v prorocích; [b]
2 na konci [a] těchto dnů k nám promluvil v Synu, jehož ustanovil dědicem [b] všeho a skrze něhož učinil i věky. [c]
3 On je září [t2] jeho slávy a otiskem [t3] jeho podstaty, [v4] všechno nese [a] (svým mocným slovem). [t5] Když [skrze sebe] vykonal očištění [b] od našich hříchů, posadil se po pravici [c] Majestátu na výsostech.
4 Stal se tím vznešenější nad anděly, čím význačnější jméno [t6] dědičně obdržel. [a]
5 Neboť kterému z andělů kdy řekl: ‚Ty jsi můj syn, já jsem tě dnes zplodil‘? [t7] A opět: ‚Já mu budu otcem a on mi bude synem‘? [a]
6 A (opět, když uvádí) [t8] Prvorozeného [a] do světa, [b] praví: ‚Ať se mu pokloní všichni andělé Boží.‘ [c]
7 O andělech sice říká: ‚On činí své anděly (závany větru) [t9] a své služebníky [t10] plamenem ohně,‘ [a]
8 avšak o Synovi: ‚Tvůj trůn, Bože, je na věky [t11] věků a žezlo přímosti [t12] je žezlem tvého [t13] království.
9 Miloval jsi [t14] spravedlnost a nenáviděl nepravost; [t15] proto pomazal tě, Bože, [t16] Bůh tvůj olejem veselí nad tvé společníky.‘ [a]
10 A: ‚Ty, Pane, jsi na počátku [t17] založil zemi a nebesa jsou dílem tvých rukou.
11 Ona pominou, ty však zůstáváš; [t18] všechna jako roucho zestárnou
12 a jako plášť je svineš, [jako roucho] budou i proměněna. Ty však jsi stále tentýž [a] a tvá léta nepominou.‘ [b]
13 A kterému z andělů kdy řekl: ‚Seď po mé pravici, dokud nepoložím tvé nepřátele za podnož tvých nohou‘? [a]
14 Což nejsou oni všichni služební [a] duchové, posílaní k službě kvůli těm, kdo mají dostat do dědictví [b] záchranu? [c]
Leave a Reply