Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví Izrael a Palestina
Amos 9 : 7
7 Cožpak pro mě nejste jako synové Kúšijců, [a] synové izraelští? je Hospodinův výrok. Cožpak jsem nevyvedl [b] Izrael z egyptské země a také Pelištejce z Kaftóru [c] a Aramejce z Kíru? [d]
Jozue 1 : 2 – 3
2 Mojžíš, můj otrok, zemřel. [a] Nyní tedy vstaň, přejdi tento Jordán, ty a všechen tento lid, do země, kterou jim, synům Izraele, dávám.
3 Každé místo, na které šlápne [a] vaše chodidlo, [b] jsem vám dal, jak jsem to prohlásil před Mojžíšem.
Genesis 15 : 18
18 V onen den Hospodin uzavřel s Abramem smlouvu slovy: Tvému potomstvu dám tuto zemi od egyptské řeky až k té veliké řece, řece Eufratu, [a]
Matouš 24 : 1 – 51
1 Ježíš [a] vyšel z chrámu a odcházel. Tu přistoupili jeho učedníci, aby mu ukázali na chrámové stavby.
2 Ale on jim (na to) [a] řekl: [v1] „Vidíte to všechno? Amen, pravím vám, jistě zde nezůstane kámen na kameni, [b] který nebude stržen.“ [v2]
3 Když seděl na Olivové hoře, [a] v soukromí k němu přistoupili učedníci a říkali: „Řekni nám, kdy to bude [b] a jaké bude znamení tvého příchodu [t3] a skonání věku?“ [c]
4 Ježíš jim odpověděl: „Dávejte si pozor, [a] aby vás někdo nesvedl. [b]
5 Neboť mnozí přijdou (v mém jménu) [t4] a budou říkat: ‚Já jsem Kristus‘ [t5]a svedou mnohé. [a]
6 Budete slýchat o válkách [a] a uslyšíte válečné zvěsti. Dejte si pozor, neděste se. [b] To všechno musí nastat, [c] ale to ještě není konec.
7 Povstane totiž národ proti národu [a] a království proti království, [b] budou hladomory [c] a zemětřesení na různých místech.
8 Ale to všechno bude počátek porodních bolestí. [v6]
9 Pak vás budou vydávat do soužení [a] a budou vás zabíjet; [b] a všechny národy vás budou nenávidět pro mé jméno. [c]
10 A tehdy (mnohým to bude kamenem úrazu,) [t7] budou se navzájem zrazovat [t8] a jeden druhého nenávidět.
11 Také povstanou mnozí lživí proroci [a] a mnohé svedou.
12 A protože vzroste bezzákonnost, [t9] ochladne láska [a] mnohých.
13 Ten však, kdo vytrvá do konce, [a] bude zachráněn. [b]
14 Toto evangelium království [a] bude vyhlášeno po celém světě [b] na svědectví všem národům. A tehdy přijde konec.“
15 „Když pak uvidíte ‚ohavnost zpustošení‘, [t10] o níž mluvil prorok Daniel, [a] jak stojí na svatém místě — kdo čte, [t11] ať rozumí —
16 tehdy ti, kdo budou v Judsku, ať utíkají [a] do hor. [b]
17 Kdo bude na střeše, [a] ať nesestupuje, aby si vzal věci ze svého domu.
18 A kdo bude na poli, ať se nevrací zpátky, aby si vzal svůj plášť.
19 Běda [a] těhotným a kojícím v oněch dnech!
20 Modlete se, aby k vašemu útěku nedošlo v zimě nebo v sobotu.
21 Neboť tehdy bude velké soužení, [a] jaké nenastalo od počátku světa až do nynějška, a nikdy již nenastane.
22 A kdyby nebyly ty dny zkráceny, [t12] nebylo by zachráněno žádné tělo; [t13] ale kvůli vyvoleným [a] budou ony dny zkráceny. [t12]
23 Tehdy, když by vám někdo řekl: ‚Hle, zde je Kristus!‘, nebo: ‚Je zde!‘, nevěřte.
24 Povstanou totiž falešní [a] kristové a falešní proroci a budou ukazovat [t14] veliká znamení [b] a divy, že by, kdyby to bylo možné, svedli i vyvolené.
25 Hle, všechno jsem vám řekl předem.
26 Řeknou-li vám tedy: ‚Hle, je v pustině‘, nevycházejte; ‚hle, v úkrytech [t15]‘, nevěřte!
27 Neboť jako když blesk [a] vychází od východu a je vidět až na západ, tak bude i příchod Syna člověka. [b]
28 Kdekoli je mrtvola, tam se shromáždí supi.“ [a]
29 „Ihned po soužení oněch dnů se zatmí slunce a měsíc nebude vydávat svou zář, [a] hvězdy budou padat z [t16] nebe a mocnosti nebes se zatřesou. [b]
30 Potom [t17] se ukáže znamení Syna člověka na nebi, a tehdy se budou bít v prsa všechny kmeny [t18] země. [a] A uvidí Syna člověka přicházejícího na nebeských oblacích s mocí a velikou slávou. [b]
31 A pošle své anděly [a] s mohutným zvukem polnice [b] a ti shromáždí jeho vyvolené ze čtyř větrů, [t19] od jednoho nejzazšího konce nebes až k jejich druhému nejzazšímu konci.“
32 „Od fíkovníku [a] se naučte podobenství: Když již jeho větev změkne a vyhání listy, víte, že léto je blízko.
33 Tak i vy, až toto všechno uvidíte, vězte, [a] že je to blízko, [b] přede dveřmi.
34 Amen, pravím vám, že určitě nepomine toto pokolení, [a] dokud se toto všechno nestane.
35 Nebe a země [a] pominou, ale má slova jistě nepominou.“
36 „O tom dni a hodině nikdo neví, ani andělé nebes, [ani Syn,] jenom sám Otec. [a]
37 Neboť [a] jak tomu bylo za dnů Noe, [b] tak tomu bude [i] při příchodu [c] Syna člověka.
38 Jako totiž v oněch dnech před potopou jedli, pili, ženili se a vdávaly, [a] až do dne, kdy Noe vešel do korábu,
39 a nic nepoznali, dokud nepřišla potopa a všechny nesmetla, takový bude i příchod Syna člověka.
40 Tehdy budou dva na poli, jeden bude vzat a druhý bude zanechán.
41 Dvě budou mlít na obilném mlýnku, [a] jedna bude vzata a druhá bude zanechána.
42 Bděte [a] tedy, protože nevíte, v který den [t20] váš Pán přijde.
43 To však vězte, že kdyby hospodář věděl, v kterou noční hlídku přijde zloděj, [a] zůstal by vzhůru a nedovolil by mu prokopat se do domu.
44 Proto i vy buďte připraveni, [a] protože neznáte hodinu, v níž přijde Syn člověka.“
45 „Kdo [a] je tedy věrný [b] a rozumný [c] otrok, jehož pán ustanovil [d] nad svou čeledí, aby jí dával pokrm v pravý čas?
46 Blahoslavený [a] ten otrok, kterého jeho pán po svém příchodu nalezne, že tak činí.
47 Amen, pravím vám, že ho ustanoví nade vším svým majetkem.
48 Kdyby si však onen zlý otrok ve svém srdci řekl: ‚Můj pán (dlouho nepřichází) [t21]‘
49 a začal by bít své spoluotroky, jíst a pít s opilci, [a]
50 přijde pán onoho otroka v den, kdy to nečeká, a v hodinu, kterou nezná.
51 Oddělí [t22] ho a určí mu úděl s pokrytci. Tam bude pláč a skřípění zubů.“ [a]
1. Petrův 1 : 1 – 25
1 Petr, apoštol [a] Ježíše Krista, vyvoleným [b] příchozím [c] rozptýleným [d] v Pontu, Galacii, [e] Kappadokii, Asii [f] a Bithynii, [g]
2 podle předzvědění [t1] Boha Otce (v posvěcení) [t2] Ducha k poslušnosti [a] a pokropení [b] krví Ježíše Krista. Kéž se vám rozhojní [c] milost a pokoj! [d]
3 Požehnaný [c]Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, [a] který nás podle svého velikého milosrdenství znovu zplodil [b] k živé naději [c] vzkříšením Ježíše Krista z mrtvých, [d]
4 k dědictví [a] nezničitelnému, [b] neposkvrněnému a nevadnoucímu, [c] uchovávanému [d] v nebesích pro vás,
5 kteří jste mocí Boží střeženi [a] skrze víru [b] k záchraně, [c] (která je připravena), [t3] aby byla zjevena [d] v posledním čase.
6 Proto jásáte, [t4] [a] i když jste nyní nakrátko, [t5] je-li to nutné, zarmouceni rozličnými zkouškami, [b]
7 aby osvědčenost [t6] vaší víry, vzácnější než pomíjející zlato, jež je zkoušeno ohněm, [a] byla nalezena k chvále, slávě a cti [b] při zjevení [c] Ježíše Krista.
8 Ač jste ho neviděli, [t7] milujete [t8] ho; ačkoli ho ani nyní nevidíte, věříte [t8] v něho a jásáte [t8] nevýslovnou [a] radostí, (plnou slávy), [t9]
9 docházejíce [a] cíle [t10] [své] víry, [b] záchrany duší.
10 Tuto záchranu [a] horlivě hledali a po ní pátrali proroci, [b] kteří prorokovali o milosti [c] pro vás připravené;
11 zkoumali, na který nebo na jaký čas ukazoval Duch Kristův [a] v nich, když předem svědčil [b] o utrpeních určených Kristu a o (velké slávě, která přijde po nich). [t11]
12 Jim bylo zjeveno, že ne sami sobě, nýbrž vám sloužili těmi věcmi, které vám nyní byly oznámeny skrze ty, kteří vám přinesli evangelium v Duchu Svatém, poslaném [a] z nebe, [b] věcmi, do nichž andělé [c] touží nahlédnout. [d]
13 Proto přepásejte bedra [t12] své mysli, buďte střízliví, [a] dokonale upněte svou naději k milosti, která je vám přinášena ve zjevení Ježíše Krista.
14 Jako (poslušné děti) [t13] se nepřizpůsobujte [a] dřívějším žádostem, [b] (jako když jste byli v nevědomosti), [t14]
15 ale podle toho Svatého, [a] který vás povolal, [b] se i vy staňte svatými v celém svém způsobu života. [c]
16 Vždyť je napsáno: ‚Buďte [t15] svatí, neboť já jsem svatý.‘ [a]
17 Jestliže vzýváte jako Otce [a] toho, kdo nestranně [t16] soudí každého podle jeho skutků, [t17] prožijte v bázni [b] čas svého přebývání v cizině. [t18]
18 Víte, že ze svého marného [a] způsobu života, zděděného po otcích, jste byli vykoupeni [b] ne pomíjejícími věcmi, stříbrem nebo zlatem,
19 nýbrž drahou krví Krista [a] jako beránka [b] bez vady [c] a bez poskvrny.
20 (On byl předem poznán) [t19] před založením světa [a] a byl na konci časů zjeven [b] pro vás,
21 kteří skrze něho věříte v [t20] Boha, jenž ho probudil z mrtvých [a] a dal mu slávu, [b] takže vaše víra (i naděje se upíná k Bohu). [t21]
22 Když jste poslušností [c]pravdy [skrze Ducha] očistili své duše k bratrské lásce [a] bez přetvářky, [b] vroucně [t22] se navzájem milujte z [čistého] srdce. [c]
23 Vždyť jste se znovu narodili ne z pomíjitelného semene, nýbrž z nepomíjitelného, skrze živé a [na věčnost [a]] zůstávající slovo Boží. [b]
24 Neboť ‚každé tělo je jako tráva a všecka jeho sláva jako květ trávy. Uschne tráva, květ opadne,
25 ale Pánovo slovo zůstává na věčnost‘ [a] — to je to slovo, které vám bylo zvěstováno. [b]
Leave a Reply