Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví farizeové
Lukáš 18 : 10 – 14
10 „Dva lidé vystoupili [a] do chrámu, aby se pomodlili: jeden byl farizeus, [b] druhý celník. [c]
11 Farizeus se postavil [a] a takto se sám u sebe modlil: ‚Bože, děkuji ti, že nejsem jako ostatní lidé, lupiči, nespravedliví, cizoložníci, nebo i jako tento celník.
12 Postím se dvakrát týdně [v4] a dávám desátky [a] ze všeho, co získávám.‘
13 Avšak celník, který stál opodál, nechtěl ani oči k nebi pozdvihnout; [a] bil se do prsou [b] a říkal: ‚ [c]Bože, projev milost [t5] mně hříšnému.‘ [c]
14 Pravím vám, že ten sestoupil do svého domu ospravedlněn spíše než onen farizeus. Neboť každý, kdo se povyšuje, bude pokořen, kdo se však pokořuje, bude povýšen.“ [a]
Matouš 23 : 1 – 39
1 Tehdy [a] Ježíš promluvil k zástupům a ke svým učedníkům:
2 „Na stolci Mojžíšově usedli učitelé Zákona [a] a farizeové.
3 Proto udělejte a zachovávejte všechno, co by vám řekli, avšak podle jejich skutků nečiňte; [a] neboť mluví, ale nečiní. [b]
4 Svazují [a] těžká [a neúnosná] břemena a vkládají je lidem na ramena, ale sami jimi nechtějí hnout ani prstem.
5 A všecky své skutky dělají proto, aby je lidé viděli. [a] Rozšiřují své (modlitební řemínky) [t1] a prodlužují třásně [b] svých oděvů,
6 mají rádi přední místa [a] na hostinách a přední sedadla v synagogách,
7 pozdravy na tržištích a jsou rádi, když je lidé oslovují [t2] Rabbi [a] Rabbi.
8 Vy se však nenechte nazývat [t3] Rabbi, neboť jediný je váš Učitel, [a] vy pak všichni jste bratři. [b]
9 A nikoho nenazývejte na zemi svým Otcem, neboť jediný je váš Otec, [a] ten nebeský. [t4]
10 Ani se nenechte nazývat Vůdci, neboť váš Vůdce je jeden, Mesiáš. [a]
11 Ale největší [t5] z vás bude vaším služebníkem. [a]
12 Kdo se bude povyšovat, bude ponížen, a kdo se poníží, bude povýšen.“ [a]
13 „Běda [a] vám, učitelé Zákona a farizeové, pokrytci, [b] protože zavíráte [c] království Nebes [d] před lidmi; sami totiž nevstupujete, a (těm, kdo by chtěli vstoupit,) [t6] vstoupit nedovolujete.
14 Běda vám, učitelé Zákona a farizeové, pokrytci, protože vyjídáte domy vdov a okázale dlouho se modlíte; [a] proto vezmete těžší odsouzení.“
15 „Běda vám, učitelé Zákona a farizeové, pokrytci, protože obcházíte moře i souš, [a] abyste získali [t7] jednoho proselytu; [b] a když se jím stane, děláte z něho syna Gehenny, [c] dvakrát horšího, než jste sami.“
16 „Běda vám, slepí vůdcové! [a] Říkáte: ‚Kdo by učinil přísahu [b] při svatyni, nic to neznamená; ale kdo by učinil přísahu při zlatu svatyně, je vázán.‘
17 Blázni a slepci, co je větší: zlato, nebo svatyně, která to zlato posvětila? [t8]
18 A ‚kdo by učinil přísahu při oltáři, nic to neznamená, ale kdo by vyslovil přísahu při daru, který je na něm, je vázán.‘
19 Blázni a slepci, co je větší: dar, nebo oltář, který ten dar posvěcuje?
20 Kdo tedy přísahá při oltáři, přísahá při něm i při všem, co je na něm.
21 A kdo přísahá při svatyni, přísahá při ní i při Tom, kdo v ní přebývá. [a]
22 A kdo přísahá při nebi, přísahá při trůnu [a] Božím i při Tom, který na něm sedí.“ [b]
23 „Běda vám, učitelé Zákona a farizeové, pokrytci, protože dáváte desátky [a] z máty, [b] kopru a kmínu, ale zanedbali jste závažnější věci Zákona: právo, [c] milosrdenství [d] a věrnost. [e] Toto bylo třeba udělat a tamto nezanedbávat. [f]
24 Slepí vůdcové! Cedíte komára, ale velblouda [t9] polykáte.“
25 „Běda vám, učitelé Zákona a farizeové, pokrytci, protože čistíte číše a mísy zvnějšku, [a] ale uvnitř jsou plné chamtivosti a nezdrženlivosti. [b]
26 Slepý farizeji! Napřed vyčisti vnitřek číše [a mísy], aby se stal čistým i jejich [t10] zevnějšek.“ [a]
27 „Běda vám, učitelé Zákona a farizeové, pokrytci, protože se podobáte obíleným [t11] hrobům, které se zvenčí zdají pěkné, ale uvnitř jsou plné kostí mrtvých a veškeré nečistoty.
28 Tak i vy se navenek zdáte lidem [a] spravedliví, [b] ale uvnitř jste plni pokrytectví a bezzákonnosti.“ [t12]
29 „Běda [a] vám, učitelé Zákona a farizeové, pokrytci, protože stavíte náhrobky prorokům a zdobíte pomníky spravedlivých
30 a říkáte: ‚Kdybychom žili [t13] ve dnech svých otců, neměli bychom s nimi (na prolévání krve) [t14] proroků podíl.‘
31 Tak svědčíte [a] sami proti sobě, že jste synové [b] těch, kteří proroky zavraždili.
32 I vy naplňte [a] míru svých otců!
33 Hadi, (plemeno zmijí)! [a] Jak uniknete trestu [t15] Gehenny? [b]
34 Hle, proto já k vám posílám [a] proroky [b] a moudré [c] muže i (učitele Zákona); [t16] některé z nich zabijete a ukřižujete, některé z nich budete bičovat [d] ve svých synagogách a pronásledovat od města k městu, [e]
35 aby na vás padla [t17] všechna spravedlivá krev [a] vylévaná na zemi, od krve spravedlivého Ábela [b] až po krev Zachariáše, [c] syna Barachiášova, kterého jste zavraždili mezi svatyní a oltářem. [d]
36 Amen, pravím vám, to všechno přijde na toto pokolení.“
37 „Jeruzaléme, [a] Jeruzaléme, [t18] který zabíjíš proroky a kamenuješ ty, kteří jsou k tobě posláni, kolikrát jsem chtěl shromáždit tvé děti, tak jako slepice shromažďuje svá kuřata pod křídla, [b] ale nechtěli jste.
38 Hle, váš dům se vám zanechává [pustý]. [a]
39 Neboť pravím vám, od nynějška mne již neuvidíte, dokud neřeknete: ‚Požehnaný, který přichází ve jménu Pána!‘ [a]“
Lukáš 7 : 36 – 50
36 Jeden z farizeů ho prosil, aby s ním pojedl. I vstoupil do domu toho farizea a (zaujal místo) [t20] u stolu.
37 Hle, [a] v tom městě byla žena, hříšnice. [v21] Jakmile se dozvěděla, že je [t22] Ježíš u stolu ve farizeově domě, přinesla alabastrovou nádobku vonného oleje.
38 A s pláčem se postavila zezadu k jeho nohám, slzami začala smáčet jeho nohy a otírat je (svými vlasy), [t23] vroucně líbala [a] jeho nohy a mazala je vonným olejem.
39 Když to uviděl farizeus, který ho pozval, řekl si v mysli: [t24] „Kdyby tento byl prorok, [a] věděl by, kdo a jaká je ta žena, která se ho dotýká, že je hříšná.“
40 Ježíš mu na to řekl: „Šimone, musím ti něco říci.“ On řekl: „Učiteli, [a] řekni.“
41 „Jakýsi věřitel měl dva dlužníky. Jeden mu dlužil pět set denárů, [a] druhý padesát.
42 Když mu neměli z čeho vrátit, odpustil oběma. Který z nich ho tedy bude více milovat?“
43 Šimon odpověděl: „Mám za to, že ten, kterému odpustil víc.“ [a] On mu řekl: „Správně [b] jsi usoudil.“
44 Pak se obrátil k ženě a říkal Šimonovi: „Vidíš tuto ženu? Vešel jsem do tvého domu, ale vodu na nohy [a] jsi mi nepodal; tato žena však skropila mé nohy slzami a otřela je svými vlasy.
45 Nepolíbil [a] jsi mne, ale ona od té chvíle, co jsem vešel, nepřestala vroucně líbat mé nohy.
46 Nepomazal jsi mou hlavu olejem, [a] ona však vonným olejem pomazala mé nohy.
47 Proto ti pravím: Její mnohé hříchy jsou odpuštěny, protože mnoho milovala. Komu se málo odpouští, málo miluje.“
48 Jí pak řekl: „Jsou ti odpuštěny hříchy.“ [a]
49 A spolustolovníci si [t25] začali říkat: „Kdo to je, že dokonce hříchy odpouští?“ [a]
50 Řekl té ženě: „Tvá víra [a] tě zachránila. Jdi v [t26] pokoji.“ [b]
Matouš 7 : 21 – 23
21 „Ne každý, kdo mi říká: ‚Pane, Pane‘, [a] vejde do království Nebes, ale ten, kdo činí [b] vůli [c] mého Otce, který je v nebesích.
22 Mnozí mi v onen den [a] řeknou: ‚Pane, Pane, což jsme tvým jménem neprorokovali [b] a tvým jménem nevyháněli démony [c] a tvým jménem neučinili mnoho (mocných činů)? [t6]‘
23 A tehdy jim vyznám: ‚Nikdy jsem vás neznal. [a] Odejděte ode mne, [b] činitelé nepravosti. [t7]‘“
Matouš 21 : 31 – 32
31 Který z těch dvou vykonal otcovu vůli?“ [a] Řekli: „Ten první. [t21]“ Ježíš jim řekl: „Amen, pravím vám, [b] že celníci [c] a nevěstky [d] vás předcházejí do [c]Božího království. [e]
32 Neboť Jan k vám přišel cestou spravedlnosti, ale neuvěřili jste mu. Celníci a nevěstky mu však uvěřili. A když jste to uviděli, ani potom jste toho nelitovali, abyste mu uvěřili.“
Lukáš 20 : 46 – 47
46 „Mějte [a] se na pozoru před učiteli Zákona, kteří se chtějí procházet v dlouhých řízách, mají rádi pozdravy na tržištích, přední sedadla v synagogách a přední místa na hostinách.
47 Vyjídají domy vdov a okázale [t14] se dlouho modlí; ti dostanou větší trest. [t15]“
Římanům 14 : 1 – 23
1 Slabého [a] ve víře přijímejte, [b] ale (ne proto, abyste posuzovali jeho názory). [t1]
2 Někdo věří, že může jíst všechno, slabý však jí jen zeleninu. [a]
3 Ten, kdo jí, nechť nezlehčuje [a] toho, kdo nejí, a kdo nejí, nechť nesoudí [b] toho, kdo jí. Vždyť [c]Bůh ho přijal. [c]
4 Kdo jsi ty, [a] že soudíš [b] cizího sluhu? (Pro svého pána) [t2] stojí [c] nebo padá. A on bude stát, neboť Pán [t3] je mocen ho postavit.
5 Někdo považuje jeden den za důležitější [a] než druhý, [t4] jiný považuje všechny dny za stejně důležité. Každý nechť je plně přesvědčen [b] (o tom, jak sám smýšlí). [t5]
6 Kdo zachovává určitý den, zachovává jej Pánu. Kdo jí, jí Pánu, neboť děkuje Bohu; a kdo nejí, nejí Pánu a také děkuje Bohu. [a]
7 Nikdo z nás nežije sám sobě [a] a nikdo sám sobě neumírá.
8 Neboť žijeme-li, žijeme Pánu, umíráme-li, umíráme Pánu. [a] Ať tedy žijeme či umíráme, patříme Pánu.
9 Vždyť proto Kristus zemřel a ožil, [t6] aby se stal Pánem [a] mrtvých i živých. [b]
10 Ty pak, proč soudíš [a] svého bratra? Nebo i ty, proč zlehčuješ svého bratra? Všichni se přece postavíme před soudnou stolici Boží. [t7] [b]
11 Neboť je napsáno: ‚Jakože jsem živ, [a] praví Pán, skloní se (přede mnou) [t8] každé koleno a každý jazyk vyzná Bohu chválu.‘
12 Každý z nás tedy sám za sebe vydá počet [t9]Bohu.
13 Nesuďme [a] už tedy jeden druhého, ale raději posuďte, jak si počínat, abyste nekladli bratru do cesty kámen úrazu [b] nebo svod. [t10]
14 Vím a jsem přesvědčen [a] v Pánu Ježíši, že nic není nečisté samo v sobě; [b] jen tomu, kdo něco pokládá za nečisté, je to nečisté.
15 Zarmucuje-li se tvůj bratr kvůli pokrmu, nejednáš [t11] již podle lásky. Neuváděj svým pokrmem do záhuby [a] toho, za nějž Kristus zemřel! [b]
16 Ať se nemluví zle o tom, co je pro vás [t12] dobré.
17 Vždyť [c]Boží království [a] není pokrm [b] a nápoj, nýbrž spravedlnost, [c] pokoj [d] a radost [e] v Duchu Svatém.
18 Kdo takto [t13] slouží [a] Kristu, je milý [b] Bohu a (lidé ho mají v úctě). [t14]
19 A tak usilujme [t15] o to, [t16] co vede k pokoji, [a] a o to, [t16] co slouží k společnému budování. [b]
20 Neboř kvůli pokrmu Boží dílo. Všechno je sice čisté, ale slouží ke zlému tomu člověku, který (pohoršuje druhého tím, co) [t17] jí.
21 Je dobré nejíst maso [a] a nepít víno ani nedělat to, nad čím se tvůj bratr uráží [nebo co ho přivádí k pádu či zeslabuje].
22 (Víru, kterou máš ty, měj) [t18] pro sebe před Bohem. Blahoslavený je ten, kdo neodsuzuje [a] sám sebe za to, co pokládá za správné.
23 Ten však, kdo pochybuje [a] a jedl by, je odsouzen, (protože nejednal na základě víry). [t19] Všecko, co není z víry, je hřích. [b]
Leave a Reply