Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví dobrý pátek
1. Petrův 2 : 24
24 On sám ve svém těle vynesl naše hříchy na dřevo [a] kříže, abychom zemřeli hříchům [b] a byli živi spravedlnosti. [c] Jeho zraněním [t25] jste byli uzdraveni. [d]
Jan 3 : 16 – 17
16 „Neboť tak Bůh miluje [t12] svět, že dal [svého] jediného [t13] Syna, aby žádný, kdo v něho věří, [a] nezahynul, ale měl život věčný.
17 Vždyť [c]Bůh neposlal [a] [svého] Syna na svět, aby svět odsoudil, [b] ale aby byl svět skrze něj zachráněn. [c]
Marek 9 : 31
31 Vyučoval totiž své učedníky a říkal jim: „Syn [a] člověka je vydáván do rukou lidí a ti ho zabijí. A až bude zabit, (po třech dnech) [t14] vstane.“
Marek 10 : 34
34 Budou se mu posmívat, plivat [a] na něho, zbičují ho a zabijí; a po třech dnech vstane z mrtvých.“
Marek 8 : 31
31 A [a] začal je učit, že Syn člověka [b] musí mnoho vytrpět a být zavržen od starších, velekněží a učitelů Zákona, [c] být zabit a po třech dnech vstát [d] z mrtvých.
Římanům 5 : 6 – 10
6 Vždyť když jsme ještě byli bezmocní, [t5] zemřel Kristus v určený čas [a] za bezbožné. [b]
7 Sotva kdo podstoupí smrt za spravedlivého, i když za dobrého by se snad někdo i odvážil zemřít. [a]
8 Bůh však projevuje svou lásku [a] k nám tím, že Kristus za nás zemřel, když jsme ještě byli hříšní.
9 Tím spíše tedy nyní, když jsme byli ospravedlněni jeho [t6] krví, [a] budeme skrze něho zachráněni od Božího hněvu. [b]
10 Jestliže jsme jako nepřátelé [a] byli usmířeni [b] [c]s Bohem smrtí [t7] jeho Syna, tím spíše (jako usmíření) [t8] budeme zachráněni [c] (jeho životem). [t9]
Matouš 12 : 40
40 Vždyť jako ‚byl Jonáš v břiše velké ryby tři dny a tři noci‘, [a] tak bude Syn člověka tři dny a tři noci v srdci země.
Izaiáš 60 : 1 – 22
1 Povstaň, rozjasni se, protože přišlo tvé světlo a vzešla nad tebou Hospodinova sláva. [a]
2 Neboť hle, tma [a] přikryje zemi a hustá temnota [b] národy, ale nad tebou [t1] zazáří [t2] Hospodin a bude nad tebou vidět jeho sláva.
3 A národy (půjdou ke tvému světlu a králové k) [t3] záři tvého svítání.
4 (Rozhlédni se kolem a viz: Ti všichni se shromáždili a přišli k tobě.) [a] Tvoji synové přijdou zdaleka a tvé dcery budou (chovány po tvém boku.) [t4]
5 Tehdy to uvidíš a budeš zářit, tvé srdce se zachvěje a rozšíří, protože se k tobě obrátí bohatství moře, [v5] přijde k tobě majetek národů. [a]
6 Přikryje tě spousta velbloudů; mladí velbloudi z Midjánu [a] a Éfy, [v6] všichni přijdou ze Šeby, [b] ponesou zlato a kadidlo a budou zvěstovat Hospodinovy (slavné skutky.) [t7]
7 Všechna stáda Kédaru [a] se k tobě shromáždí, nebajótští [b] berani ti budou sloužit. [c] Přinesou libou oběť na mém oltáři a já oslavím [d] svůj slavný dům.
8 Kdo jsou ti, kteří se slétají jako oblak a jako holubice ke svým holubníkům? [t8]
9 (Vždyť na mne očekávají [a] ostrovy) [t9] a taršíšské lodě [b] (jsou první,) [t10] aby zdaleka přivezly [c] tvé syny a s nimi jejich stříbro a zlato ke jménu Hospodina tvého Boha a k Svatému Izraele, protože tě oslavil. [d]
10 Cizinci [t11] postaví tvé hradby [v12] a jejich králové [a] ti budou sloužit. [b] Vždyť ve svém rozhořčení [c] jsem tě pobil, ale ve své přízni jsem se nad tebou slitoval. [d]
11 Tvé brány budou ustavičně otevřeny, ve dne ani v noci nebudou zavírány, [a] aby k tobě byl přinášen majetek národů a aby byli přiváděni i jejich králové.
12 Protože národ nebo království, jež ti nebude sloužit, [a] zahyne. Tyto národy naprosto zpustnou.
13 K tobě přijde sláva [a] Libanonu — (cypřiš [b] a jilm spolu se zimostrázem) [c] — k ozdobení místa mé svatyně; oslavím místo svých nohou. [d]
14 Pokořeni [t13] k tobě půjdou synové těch, kdo pokořovali tebe, a budou se sklánět [a] k chodidlům tvých nohou [t14] všichni, kdo tebou pohrdali. A nazvou tě Městem [b] Hospodinovým, Sijónem [c] Svatého Izraele. [v15]
15 Místo toho, abys byl [v16] opuštěný [a] a nenáviděný a nikdo tebou neprocházel, [b] proměním tě ve věčnou vznešenost, ve veselí [t17] z generace na generaci.
16 A budeš sát mléko národů, budeš sát z královských prsů [v18] a poznáš, že já jsem Hospodin, tvůj zachránce [a] a tvůj vykupitel, [b] Mocný Jákobův. [c]
17 Místo bronzu přinesu zlato a místo železa přinesu stříbro, místo dřeva bronz a místo kamení železo. Za tvého dohližitele ustanovím pokoj [a] a za tvé nadřízené spravedlnost. [b]
18 Ve tvé zemi již nebude slyšet o násilí, [a] na tvém území [b] o (zkáze [c] a pohromě.) [d] Své hradby nazveš záchranou [e] a své brány chválou.
19 Nebude ti již slunce [a] za světlo ve dne, ani měsíc pro svou zář ti nebude svítit v noci. [t19] Hospodin bude tvým věčným světlem a tvůj Bůh tvou slávou. [t20]
20 Tvé slunce [a] již nezapadne a tvůj měsíc se neschová, [t21] protože Hospodin bude tvým věčným světlem [b] a dny tvého smutku skončí. [c]
21 A tvůj lid — všichni budou spravedliví — obdrží [a] navěky zemi. Bude to výhonek [b] mé setby, (dílo mých rukou,) [c] abych byl oslaven. [d]
22 Z nejmenšího vzejde tisíc a z nejnepatrnějšího [a] mocný národ. Já Hospodin to v pravý čas uspíším. [b]
Leviticus 23 : 1 – 44
1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi:
2 Promluv k synům Izraele a řekni jim: Toto jsou Hospodinovy svátky, [t1] které budete svolávat, svatá shromáždění — to jsou mé svátky: [t1]
3 Šest dní se bude vykonávat práce a sedmého dne je nejsvětější [a] sobota, svaté shromáždění. Nebudete dělat žádnou práci, je to Hospodinova sobota ve všech vašich sídlech. [b]
4 Toto jsou Hospodinovy svátky, svatá shromáždění, která budete svolávat v jejich určený čas.
5 Prvního měsíce, čtrnáctého dne toho měsíce navečer je velikonoční oběť [a] Hospodinu.
6 Patnáctého dne toho měsíce je Hospodinův svátek nekvašených chlebů. Po sedm dní budete jíst nekvašené chleby.
7 Prvního dne budete mít svaté shromáždění. Nebudete dělat žádnou (všední práci.) [t2]
8 Po sedm dní budete přinášet Hospodinu ohnivé oběti; sedmého dne bude svaté shromáždění. Nebudete dělat žádnou všední práci.
9 Hospodin promluvil k Mojžíšovi:
10 Promluv k synům Izraele a řekni jim: Až vejdete do země, kterou vám dávám, a sklidíte její žeň, přinesete první snop ze své žně knězi.
11 On zamává [a] snopem před Hospodinem, abyste došli zalíbení; druhého dne po sobotě s ním kněz zamává.
12 V den, kdy zamáváte snopem, připravíte ročního beránka bez vady jako zápalnou oběť Hospodinu
13 a jako patřičnou [t3] přídavnou oběť dvě desetiny éfy jemné mouky namísené s olejem jako ohnivou oběť, příjemnou vůni Hospodinu, a jako patřičnou [t3] litou oběť čtvrtinu hínu vína.
14 Chléb, pražené zrní ani čerstvé obilí nebudete jíst až do toho dne, kdy svému Bohu přinesete obětní dar. To je věčné ustanovení pro vaše generace ve všech vašich sídlech.
15 Ode dne, kdy jste přinesli snop jako mávanou oběť, od druhého dne po sobotě si odpočítáte sedm týdnů. [t4] Musí být úplné.
16 Spočítáte padesát dní až do druhého dne po sedmé sobotě a přinesete Hospodinu novou přídavnou oběť.
17 Ze svých sídel přinesete dva chleby jako mávanou oběť; budou ze dvou desetin éfy jemné mouky, kvašené se budou péct jako prvotiny Hospodinu.
18 Spolu s chlebem přinesete sedm ročních beránků bez vady, jednoho býčka a dva berany. To bude zápalná oběť Hospodinu s patřičnou [t3] přídavnou a litou obětí, ohnivá oběť, příjemná vůně Hospodinu.
19 Připravíte též jednoho kozla jako oběť za hřích a dva roční beránky jako obětní hod pokojné oběti.
20 Kněz s nimi zamává před Hospodinem spolu s chlebem z prvotin jako mávanou obětí, spolu s dvěma beránky. Budou svaté Hospodinu, pro kněze.
21 Právě [t5] v ten den svoláte [a] a budete mít svaté shromáždění. Nebudete dělat žádnou všední práci. To je věčné ustanovení ve všech vašich sídlech pro vaše generace.
22 A když budete sklízet žeň své země, nevyžínej zcela rohy svého pole a nesbírej klasy po své žni. Nech je pro chudého a příchozího. [a] Já Hospodin jsem váš Bůh.
23 Hospodin promluvil k Mojžíšovi:
24 Promluv k synům Izraele: Sedmého měsíce, prvního dne toho měsíce budete mít odpočinutí, [t6] památku troubení, [v7] svaté shromáždění.
25 Nebudete dělat žádnou všední práci a přinesete Hospodinu ohnivé oběti.
26 Hospodin [a] promluvil k Mojžíšovi:
27 Desátého dne toho sedmého měsíce bude den smíření. Budete mít svaté shromáždění; budete pokořovat své duše a přinesete Hospodinu ohnivé oběti.
28 Právě [t5] tohoto dne nebudete dělat žádnou práci, neboť je to den smíření, aby za vás byl vykonán obřad smíření před Hospodinem, vaším Bohem.
29 Neboť kdokoliv [t8] by se nepokořil právě [t5] toho dne, bude vyhlazen ze svého lidu.
30 Kdokoliv [t8] by dělal jakoukoliv práci právě [t5] v ten den, toho [t9] odstraním zprostřed jeho lidu.
31 Nebudete dělat žádnou práci. To je věčné ustanovení pro vaše generace ve všech vašich sídlech.
32 Je to pro vás nejsvětější sobota; budete pokořovat své duše. Večer devátého dne toho měsíce, od večera až do večera (budete zachovávat svoji sobotu.) [t10]
33 Hospodin promluvil k Mojžíšovi:
34 Promluv k synům Izraele: Patnáctého dne sedmého měsíce je svátek stánků po sedm dní pro Hospodina.
35 Prvního dne bude svaté shromáždění. Nebudete dělat žádnou všední práci.
36 Po sedm dní budete přinášet Hospodinu ohnivé oběti. Osmého dne budete mít svaté shromáždění a přinesete Hospodinu ohnivé oběti. Bude shromáždění, nebudete dělat žádnou všední práci.
37 Toto jsou Hospodinovy svátky, které budete svolávat jako svatá shromáždění, abyste přinášeli Hospodinu ohnivé oběti — oběť zápalnou, oběť přídavnou, obětní hod a úlitby (podle každodenního určení,) [t11]
38 kromě Hospodinových sobot, kromě vašich darů, kromě všech vašich slíbených obětí a kromě všech vašich dobrovolných obětí, které dáváte Hospodinu.
39 Patnáctého dne sedmého měsíce, když seberete úrodu země, jistě budete slavit Hospodinův svátek po sedm dní. Prvního dne bude odpočinutí [a] a osmého dne bude odpočinutí.
40 Prvního dne si vezmete plody ušlechtilých stromů, [t12] palmové ratolesti, [t13] větve listnatých [a] stromů a potočních topolů [b] a budete se radovat [c] před Hospodinem, svým Bohem, po sedm dní.
41 Budete jej slavit jako Hospodinův svátek po sedm dní v roce. To je věčné ustanovení pro vaše generace; v sedmém měsíci ho budete slavit.
42 Ve stáncích [t14] budete bydlet po sedm dní; všichni domorodci [a] v [t15] Izraeli budou bydlet ve stáncích,
43 aby vaše generace poznaly, že jsem nechal bydlet syny Izraele ve stanech, když jsem je vyvedl z egyptské země. Já Hospodin jsem váš Bůh.
44 Tak Mojžíš vyhlásil synům Izraele Hospodinovy svátky.
Lukáš 23 : 54
54 Byl den přípravy a (nastávala sobota.) [t30]
Žalmy 121 : 3 – 8
3 Nedovolí, aby tvá noha uklouzla, [a] tvůj strážce [v3] nedříme.
4 Ano, strážce Izraele nedříme a nespí. [a]
5 Hospodin je tvůj strážce, Hospodin je ti stínem [a] po pravici. [b]
6 Ve dne tě nebude bít [t4] slunce, [a] ani měsíc v noci.
7 Hospodin tě bude chránit [a] ode všeho zlého, [b] bude chránit tvou duši. [c]
8 Hospodin bude chránit tvé vycházení i vcházení [a] od nynějška až navěky. [b]
Marek 15 : 42
42 A [a] když již nastal večer, poněvadž byl den přípravy, to jest den před sobotou,
Leave a Reply