Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví deset národů
Daniel 7 : 1 – 28
1 V prvním roce [v1] krále babylonského Belšasara [t2] viděl Daniel sen, měl totiž ve svém nitru jistá vidění, když byl na loži. Ten sen potom sepsal. Věc začala takto: [v3]
2 Daniel promluvil: [t4] Ve vidění jsem během noci přihlížel tomu, jak hle, čtyři nebeské větry vzdouvají Veliké moře [a]
3 a z moře vystupují čtyři veliké šelmy, [v5] každá jiná. [t6]
4 První byla jako lev, ale měla orlí [t7] křídla. Přihlížel jsem, jak jí byla potom ta křídla utržena, šelma [t8] byla zvednuta ze země, postavena na nohy jako člověk a bylo jí dáno lidské srdce. [v9]
5 A hle, další šelma, druhá, podobná medvědu. Byla postavena [t10] k jedné straně, mezi zuby [t11] měla v tlamě [t12] tři žebra [t13] a takto k ní hovořili: Vstaň, sežer [t14] hodně masa.
6 Po tomto jsem přihlížel dále a hle, další. Byla jako levhart [a] a na bocích [t15] měla čtyři ptačí křídla. Ta šelma měla čtyři hlavy a byla jí dána vláda. [t16]
7 Po tomto jsem v oněch nočních viděních přihlížel dále a hle, čtvrtá šelma strašlivá, úděsná a neobyčejně silná. [t17] Měla veliké železné zuby. Požírala, drtila [t18] a to ostatní [t19] svýma nohama [t20] pošlapávala. Ta byla ale odlišná ode všech šelem, které byly před ní, a měla deset rohů.
8 Sledoval jsem ty rohy a hle, mezi nimi vyrostl [t21] další roh, nepatrný, [a] ale tři z dřívějších rohů byly před ním vykořeněny. [t22] A hle, na tomto rohu byly oči jako oči lidské a ústa mluvící velké věci. [t23]
9 Přihlížel jsem, jak byly potom rozloženy trůny [t24] a usedl Věkovitý. [t25] Roucho měl jako sníh bílé [a] a vlasy jeho hlavy čisté [t26] jak vlna, jeho trůn — plamen ohně, jeho kola — oheň hořící. [b]
10 Proudí a od něho [t27] vychází ohnivá řeka. Tisíců na tisíc [t28] mu slouží a myriády myriád [t29] stojí před ním. [v30] Soud zasedl a byly otevřeny knihy. [a]
11 Přihlížel jsem poté, co [t31] zazněla ta veliká slova, jaká promlouval onen roh, a hleděl jsem, [t32] dokud nebyla ta šelma zabita, její tělo zahubeno [t33] a ona dána ohni ke spálení. [t34]
12 I zbylým šelmám odňali [a] jejich vládu, [b] ale prodloužení [t35] života jim bylo dáno až do jisté doby a času. [v36]
13 V těch nočních viděních jsem přihlížel a hle — s [t37] oblaky nebes přicházel synu člověka [t38] podoben, přiblížil se až k Věkovitému a před něj směl předstoupit. [t39]
14 Byla mu dána vláda [a] a čest i království a všichni lidé, národy a jazyky [b] jej budou uctívat. [t40] Jeho vláda je vládou věčnou, nepomíjivou, [t41] také jeho království, jež nebude zničeno. [c]
15 (V duchu jsem se znepokojil,) [t42] já Daniel, v hloubi svého nitra, [t43] a děsilo mne, co má hlava viděla. [a]
16 Přistoupil jsem k jednomu z přístojících, [v44] (abych od něho nabyl o tom všem jistotu.) [t45] On mi řekl, že i výklad těch věcí mi sdělí. [a]
17 Ty veliké šelmy, které jsou čtyři, to ze země [t46] povstanou čtyři králové. [t47]
18 Ale kralování [t48] obdrží [t49] svatí Nejvyššího [v50] a ti budou královstvím vládnout [t51] až na věky, [t52] ba na věky věků. [t53]
19 Chtěl jsem tedy mít jistotu [t54] o té čtvrté šelmě, která se od nich ode všech odlišovala — byla neobyčejně strašlivá, měla zuby [t55] železné a drápy bronzové, požírala, drtila a to ostatní svýma nohama pošlapávala [t56] —
20 i o těch deseti rozích na její hlavě a o dalším, který vyrostl, a padly [t57] před ním tři, rohu takovém, že měl oči a ústa mluvící velké věci, [t58] a na pohled [t59] větším než jeho druhové.
21 Přihlížel jsem, jak onen roh vede válku se svatými a jak je přemáhá,
22 až přišel Věkovitý a soud [t60] byl dán [t61] svatým Nejvyššího [a] a nadešla doba, že to království ovládli [t62] svatí.
23 Takto pravil: Ta čtvrtá šelma bude čtvrté království [t63] na zemi, které se bude ode všech těch království odlišovat, [t64] požere celou zemi, podupe ji [t65] a bude ji drtit. [t66]
24 A těch deset rohů, to deset králů povstane z toho království a po nich povstane jiný, [t67] jenž se od předešlých bude lišit a tři krále pokoří. [t68]
25 Bude pronášet slova proti [t69] Nejvyššímu a svatým Nejvyššího nedá pokoj. [t70] Bude také uvažovat, že změní [a] doby a právo, [t71] a budou mu do ruky vydány [t72] až do času a časů [t73] a půl času.
26 Zasedne však soud a vládu mu odejmou. Bude zničen a úplně [t74] zahlazen,
27 zatímco království a vláda i velikost všech království pod nebesy [t75] bude dána lidu svatých Nejvyššího. [t76] Jeho království je království věčné a všechny vlády jej budou uctívat [t77] a poslouchat.
28 Zde to slovo končí. [v78] Já, Daniel, jsem byl těmi myšlenkami zcela vyděšen a bylo to znát i na mém výrazu. [t79] To slovo [t80] jsem si ale ponechal v srdci. [t81]
Zjevení 17 : 1 – 18
1 Tu přišel jeden ze sedmi [a] andělů, kteří měli těch sedm misek, a promluvil se mnou: „Pojď, ukážu [b] ti soud nad tou velikou smilnicí, [t1] která sedí [c] na [t2] mnohých vodách,
2 se kterou smilnili králové země [a] a vínem jejího smilstva se opili obyvatelé země.“ [b]
3 A odnesl [a] mne v Duchu [t3] do pustiny. Tu jsem uviděl ženu, sedící na šelmě šarlatové [b] barvy, plné rouhavých jmen, [c] mající sedm hlav [d] a deset rohů.
4 Ta žena byla oděna purpurem a šarlatem a ozdobena zlatem, drahými kameny [t4] a perlami; ve své ruce měla zlatou číši [a] plnou ohavností a nečistot (svého smilstva) [t5]
5 a na svém čele [a] měla napsané (jméno: ‚Tajemství, [b] Babylon), [t6] ten veliký, matka smilnic a ohavností země.‘
6 Uviděl jsem tu ženu zpitou krví svatých [a] a krví Ježíšových svědků. [b] Velice jsem užasl, [t7] když jsem ji uviděl.
7 Anděl mi řekl: „Proč jsi užasl? Já ti řeknu tajemství [a] té ženy a šelmy, která ji nese a má sedm hlav a deset rohů.
8 Šelma, kterou jsi viděl, byla a není; má vystoupit [t8] z bezedné propasti [a] a jít [t9] do záhuby; a ti, kdo bydlí na zemi a jejich jméno není zapsáno od založení světa (v knize) [t10] života, užasnou, až uvidí, že ta šelma [b] byla a není, [c] a opět přijde.
9 Zde [a] je třeba mysli, která má moudrost: Těch sedm hlav je sedm hor, na nichž ta žena sedí. A je sedm králů:
10 pět jich padlo, jeden je, další ještě nepřišel; a až přijde, musí zůstat jen nakrátko.
11 A šelma, která byla a není, je tím osmým; je z těch sedmi a jde do záhuby.
12 Těch deset rohů, [a] které jsi viděl, je deset králů, kteří královskou moc ještě nepřijali, ale pravomoc jako králové (mají přijmout) [t11] (na jednu hodinu) [t12] spolu s šelmou.
13 Ti (budou mít stejný) [t13] úmysl a svou sílu a moc [a] dají šelmě.
14 Ti budou válčit s Beránkem, [a] ale Beránek je přemůže, protože je Pán pánů a Král králů, [b] a ti, kteří jsou s ním, jsou povolaní, vyvolení [c] a věrní.“
15 Ještě mi řekl: „Vody, [a] které jsi viděl, kde ta smilnice sedí, jsou lidé [b] a zástupy, národy a jazyky. [c]
16 Těch deset rohů, které jsi viděl, i ta šelma budou nenávidět smilnici a učiní ji zpustlou a nahou, [a] budou jíst její maso a spálí ji v ohni. [b]
17 Neboť Bůh dal do jejich srdcí, [a] aby uskutečnili jeho úmysl, (jednali jednomyslně) [t14] a dali šelmě svou (královskou moc), [t15] dokud nebudou dokonána Boží slova.
18 A ta žena, kterou jsi viděl, je veliké město, [a] které má královskou moc nad králi země.“
Daniel 7 : 8
8 Sledoval jsem ty rohy a hle, mezi nimi vyrostl [t21] další roh, nepatrný, [a] ale tři z dřívějších rohů byly před ním vykořeněny. [t22] A hle, na tomto rohu byly oči jako oči lidské a ústa mluvící velké věci. [t23]
Daniel 7 : 24
24 A těch deset rohů, to deset králů povstane z toho království a po nich povstane jiný, [t67] jenž se od předešlých bude lišit a tři krále pokoří. [t68]
Leave a Reply