Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví dary ducha svatého
1. Korintským 12 : 7 – 11
7 Každému je dáván projev Ducha ke společnému prospěchu. [t7]
8 Neboť jednomu je skrze Ducha dáváno slovo moudrosti, [a] jinému podle téhož Ducha slovo poznání; [b]
9 dalšímu víra [a] v témž Duchu, jinému dary [b] uzdravování [c] v témž Duchu;
10 jinému působení (mocných činů), [t8] jinému proroctví, [a] jinému rozlišování duchů, [b] dalšímu druhy jazyků, [c] jinému pak výklad jazyků. [d]
11 Avšak to všechno působí jeden a týž Duch, [a] který rozděluje každému jednotlivě, jak sám chce.
1. Korintským 14 : 1 – 40
1 Usilujte [t1] o lásku a dychtěte [a] po duchovních projevech, nejvíce však, abyste prorokovali.
2 Neboť kdo mluví jazykem, [a] nemluví k lidem, nýbrž k Bohu; nikdo mu nerozumí, [t2] duchem mluví tajemství. [b]
3 Kdo však prorokuje, mluví lidem k budování, [a] povzbuzení [t3] a útěše.
4 Kdo mluví jazykem, buduje sám sebe, ale kdo prorokuje, buduje [a] církev. [t4]
5 Chci, abyste všichni mluvili jazyky, avšak ještě více, abyste prorokovali. [a] Kdo prorokuje, je větší než ten, kdo mluví jazyky, ledaže by i vykládal, aby se budovala církev. [t4]
6 Tedy, bratři, [a] kdybych k vám přišel a mluvil jazyky, co vám prospěji, když bych k vám nepromluvil ve zjevení, [b] v poznání, [c] v proroctví nebo vyučování? [d]
7 Stejně je tomu i s neživými nástroji vydávajícími zvuk, ať už s flétnou nebo s lyrou [a] Kdyby (nevydávaly různé tóny), [t5] jak by se poznalo, co se na flétnu nebo na lyru hraje?
8 A kdyby polnice vydala nejasný zvuk, kdo by se chystal k boji? [a]
9 Tak i vy: Jestliže jazykem nevydáte jasné slovo, jak se pozná, co bylo řečeno? Neboť budete mluvit do větru.
10 Vždyť na světě je tolik druhů jazyků, [t6] a žádný není (bez významu). [t7]
11 Jestliže neznám význam jazyka, [t8] budu cizincem [t9] pro toho, kdo mluví, a ten, kdo mluví, bude cizincem [t9] pro mne.
12 Tak i vy, poněvadž (horlivě usilujete) [t10] o duchovní projevy, snažte se, [t11]abyste se v nich rozhojňovali [a] pro budování církve. [b]
13 Proto kdo mluví jazykem, ať se modlí, aby mohl také vykládat.
14 Neboť když se modlím jazykem, můj duch se modlí, avšak má mysl [a] je bez užitku.
15 Co tedy? Budu se modlit duchem, ale budu se modlit i myslí; budu zpívat chvály duchem, ale budu zpívat [a] chvály i myslí.
16 Neboť kdybys dobrořečil jen duchem, [t12] jak by mohl (přítomný prostý člověk) [t13] k tvému díkůvzdání [a] říci ‚Amen‘, [b] když neví, co říkáš?
17 Ty sice dobře děkuješ, ale ten druhý tím není budován. [a]
18 Děkuji Bohu, že mluvím jazyky více než vy všichni;
19 ale v církvi [a] — abych poučil i druhé — chci raději promluvit pět slov svou myslí než deset tisíc slov v jazyku.
20 Bratři, ve svém myšlení nebuďte jako děti; [a] ve zlém [b] buďte jako nemluvňata, [c] ale v myšlení buďte dospělí. [t14]
21 V Zákoně je napsáno: [a] ‚Jinými jazyky a rty cizinců [t15] budu mluvit k tomuto lidu, ale ani tak mě nebudou poslouchat,‘ praví Pán.
22 Jazyky nejsou tedy znamením [t16] pro věřící, [a] nýbrž pro nevěřící, [b] proroctví [c] však není pro nevěřící, nýbrž pro věřící.
23 Když by se tedy sešel [t17] celý sbor [a] a všichni by mluvili jazyky, a vešli by prostí [t18] lidé nebo nevěřící, cožpak neřeknou, že blázníte? [b]
24 Ale když budou všichni prorokovat a vejde někdo nevěřící nebo neznalý, [t18] bude ode všech usvědčován a ode všech souzen.
25 Budou se odhalovat skryté věci jeho srdce, a tak padne na tvář, [a] pokloní se [c]Bohu [b] a vyzná: ‚Vskutku, mezi vámi je [c]Bůh!‘ [c]
26 Co z toho tedy [a] plyne, [t19] bratři? Když se sejdete, každý z vás má chvalozpěv, [b] má učení, má zjevení, má jazyk, má výklad; [c] všechno ať je k budování.
27 Mluví-li někdo jazykem, ať mluví dva nebo nejvýše tři, a to jeden po druhém, a jeden ať vykládá. [a]
28 A jestliže tam není vykladač, ať ve shromáždění [t20] mlčí; ať mluví k sobě a k Bohu.
29 Proroci ať mluví dva nebo tři a ti ostatní ať rozsuzují.
30 A když by dostal zjevení jiný, který tam sedí, ať ten první umlkne. [t21]
31 Jeden po druhém můžete všichni prorokovat, aby se všichni učili a všichni byli povzbuzováni.
32 Duchové proroků se podřizují prorokům,
33 neboť [c]Bůh není Bohem zmatku, [a] nýbrž Bohem pokoje. [b] Jako ve všech shromážděních [c] svatých, [t22]
34 vaše ženy nechť ve shromážděních [a] mlčí. Nedovoluje se jim, aby mluvily; ať jsou podřízené, [b] jak praví i Zákon.
35 Chtějí-li se něco naučit, ať se ptají doma svých mužů. Je totiž neslušné, aby žena mluvila ve shromáždění. [a]
36 Vyšlo snad Boží slovo od vás? Nebo přišlo jen k vám samotným?
37 Považuje-li se někdo za proroka nebo duchovního člověka, [a] ať uznává, že to, co vám píšu, (je Pánovo přikázání). [t23]
38 Jestliže to někdo neuznává, (sám nebude uznáván). [t24]
39 A tak, [moji] bratři, horlivě se snažte [a] prorokovat a nebraňte mluvit jazyky.
40 Všechno ať se děje slušně a spořádaně. [a]
1. Korintským 14 : 39
39 A tak, [moji] bratři, horlivě se snažte [a] prorokovat a nebraňte mluvit jazyky.
1. Petrův 4 : 10
10 Dary milosti, [a] podle toho, jak jej každý přijal, si služte navzájem jako dobří správci [b] rozličné Boží milosti. [c]
1. Korintským 13 : 8
8 Láska nikdy nezanikne. [t8] Proroctví — ta pominou; jazyky — ty utichnou; poznání — to pomine.
Efezským 4 : 1 – 32
1 Prosím [t1] vás tedy já, vězeň [a] v Pánu, abyste vedli život [t2] hodný [b] toho povolání, [c] (které jste obdrželi), [t3]
2 s veškerou pokorou [a] a mírností, [b] s trpělivostí [c] se navzájem snášeli [d] v lásce [e]
3 a usilovali zachovávat jednotu [a] Ducha ve svazku [t4] pokoje. [b]
4 Je jedno tělo [a] a jeden Duch, jakož jste byli i povoláni [b] v jedné naději svého povolání;
5 jeden Pán, [a] jedna víra, jeden křest;
6 jeden Bůh [a] a Otec všech, ten (nade všemi, skrze všechny a ve všech [nás]). [t5]
7 Ale každému z nás byla dána [a] milost [b] podle míry Kristova obdarování.
8 Proto praví: ‚Vystoupil do výše, (odvedl s sebou zajatce) [t6] [a] dal dary lidem.‘ [a]
9 Co jiného znamená ‚vystoupil‘, než že [nejprve] i sestoupil (do nejnižších částí země)? [t7]
10 Ten, jenž sestoupil, je také ten, jenž vystoupil vysoko nad všechna nebesa, [a] aby naplnil všechno.
11 A on dal jedny apoštoly, [a] jiné proroky, [b] některé evangelisty, [c] jiné pastýře [d] a učitele,
12 aby připravili [t8] svaté [a] k dílu služby, k vybudování [b] těla Kristova,
13 dokud nedospějeme všichni k jednotě [a] víry a plného poznání [b] Syna [c]Božího, v dospělého [t9] muže, v míru postavy [t10] Kristovy plnosti, [c]
14 abychom již více nebyli jako děti, [a] zmítáni vlnami a hnáni každým větrem [b] učení v lidské nestálosti, [t11] v chytráctví [c] k (nastražené cestě) [t12] bludu, [d]
15 nýbrž abychom (byli pravdiví v lásce a rostli) [t13] všemi způsoby v toho, který je hlavou, [a] v Krista.
16 Z něho celé tělo, [a] spojované a držené pohromadě (pomocí každého kloubu podpory), [t14] která je podle činnosti (a míry) [t15] jedné každé části, (bere výživu pro svůj růst) [t16] ke svému vybudování v lásce.
17 Toto tedy pravím a dosvědčuji v Pánu, abyste již nežili [t17] tak, jako žijí [t18] pohané, [t19] v marnosti [a] své mysli.
18 Mají zatemněné [a] myšlení a jsou odcizeni [b] od [c]Božího života pro nevědomost, [c] která je v nich kvůli zatvrzelosti [d] jejich srdce.
19 Otupěli a oddali se bezuzdnosti, [t20] aby s nenasytností páchali každý druh nečistoty. [a]
20 Vy však jste se (o Kristu takto neučili), [t21]
21 pokud jste jej vskutku slyšeli [a] a byli v něm vyučeni [b] tak, jak je pravda v Ježíši,
22 že totiž máte odložit [a] toho starého člověka, [b] který žije podle dřívějšího způsobu života [c] a hyne [t22] v [t23] klamných [d] žádostech,
23 obnovovat se [t24] duchem své mysli [a]
24 a obléknout [a] toho nového člověka, který byl stvořen [b] podle Boha ve spravedlnosti a svatosti pravdy. [t25]
25 Proto odložte [a] lež [b] a ‚mluvte pravdu každý se svým bližním,‘ [c] neboť jsme údy (téhož těla). [t26]
26 ‚Hněvejte se, [a] a nehřešte;‘ [b] slunce ať nezapadá [c] nad vaším hněvem.
27 Nedávejte místo [t27] Ďáblu. [a]
28 Zloděj ať již nekrade, ale ať raději pracuje [a] a dělá [vlastníma] rukama [b] něco dobrého, aby měl co dávat tomu, kdo má nedostatek. [t28]
29 Z vašich úst ať nevychází žádné špatné [t29] slovo, [a] nýbrž (jen takové, které je) [t30] dobré k potřebnému budování, [b] aby dalo milost [c] těm, kdo je slyší.
30 A nezarmucujte [c]Ducha Svatého [a] [c]Božího, jímž [t31] jste byli zapečetěni [b] ke dni vykoupení. [c]
31 Všechna hořkost, [a] zuřivost, hněv, [b] křik [c] a rouhání ať jsou od vás odňaty zároveň se vší špatností. [d]
32 Buďte k sobě navzájem laskaví, milosrdní [a] a (odpouštějte [b] si navzájem, jako i Bůh v Kristu odpustil) [t32] vám. [t33]
1. Korintským 12 : 1 – 31
1 Co se týká [v1] duchovních projevů, [a] bratři, nechci, abyste byli v nevědomosti. [b]
2 Víte, že když jste byli pohané, [a] bývali jste neodolatelně vlečeni k němým [b] modlám. [c]
3 Proto vám oznamuji, [a] že žádný, kdo mluví v Duchu [b] Božím, neřekne: ‚Ježíš buď proklet,‘ [c] a nikdo nemůže říci: ‚Pán Ježíš,‘ [t2] jedině v Duchu svatém.
4 (Jsou rozdíly v darech milosti), [t3] ale tentýž Duch;
5 jsou (rozdíly v službách), [t4] ale tentýž Pán; [a]
6 a jsou (rozdíly v) [t5] působení, ale tentýž Bůh, který působí všechno [t6] ve všech.
7 Každému je dáván projev Ducha ke společnému prospěchu. [t7]
8 Neboť jednomu je skrze Ducha dáváno slovo moudrosti, [a] jinému podle téhož Ducha slovo poznání; [b]
9 dalšímu víra [a] v témž Duchu, jinému dary [b] uzdravování [c] v témž Duchu;
10 jinému působení (mocných činů), [t8] jinému proroctví, [a] jinému rozlišování duchů, [b] dalšímu druhy jazyků, [c] jinému pak výklad jazyků. [d]
11 Avšak to všechno působí jeden a týž Duch, [a] který rozděluje každému jednotlivě, jak sám chce.
12 Neboť jako tělo je jedno, [a] ač má mnoho údů, [b] a všechny údy [jednoho] těla, ačkoli je jich mnoho, jsou jedno tělo, [c] tak i Kristus.
13 Neboť v jednom Duchu [a] jsme my všichni byli pokřtěni v [b] jedno tělo, ať Židé [c] nebo Řekové, ať otroci nebo svobodní, a všichni jsme z jednoho Ducha dostali napít. [d]
14 Vždyť také tělo není jeden úd, nýbrž mnoho údů.
15 Kdyby noha řekla: ‚Protože nejsem ruka, (nepatřím k tělu) [t9]‘, (nepatří snad proto k tomu tělu)? [t9]
16 A kdyby řeklo ucho: ‚Protože nejsem oko, nepatřím k tělu‘, nepatří snad proto k tělu?
17 Kdyby celé tělo bylo jen oko, kde by byl sluch? Kdyby celé tělo bylo jen ucho, kde by byl čich?
18 Ale Bůh umístil údy: každý z nich v těle umístil tak, jak chtěl. [a]
19 Kdyby bylo všechno jedním údem, kde by bylo tělo?
20 Je mnoho údů, [a] ale jedno tělo.
21 Oko však nemůže říci ruce: ‚Nepotřebuji tě,‘ ani hlava nemůže říci nohám: ‚Nepotřebuji vás.‘
22 Naopak ty údy těla, které se zdají být slabší, jsou nezbytné.
23 A části těla, které pokládáme za méně čestné, obklopujeme zvláštní ctí a (našim neslušným částem dáváme) [t10] tím větší slušnost,
24 což naše slušné údy nepotřebují. Ale Bůh sestavil tělo tak, že tomu potřebnému dal zvláštní čest,
25 aby v těle nebyla roztržka, ale aby údy navzájem o sebe stejně pečovaly.
26 A když jeden úd trpí, [a] trpí spolu s ním všechny údy; a když je jeden úd oslavován, radují se všechny údy spolu s ním.
27 Vy jste tělo Kristovo a jednotlivě jste jeho údy. [a]
28 A v církvi [t11] [c]Bůh ustanovil [t12] nejprve apoštoly, [a] za druhé proroky, [b] za třetí učitele, [c] potom projevy moci, [t13] potom dary [d] uzdravování, [e] pomoci, [t14] vedení, [t14] druhy jazyků.
29 Jsou snad všichni apoštolové? Jsou snad všichni proroci? Jsou snad všichni učitelé? Mají snad všichni projevy moci?
30 Mají snad všichni dary uzdravování? Mluví snad všichni jazyky? Nebo je snad všichni vykládají?
31 Vy však usilujte [t15] o větší dary milosti. [a] A ukazuji vám ještě mnohem vzácnější [t16] cestu.
1. Korintským 12 : 31
31 Vy však usilujte [t15] o větší dary milosti. [a] A ukazuji vám ještě mnohem vzácnější [t16] cestu.
Římanům 8 : 26
26 A stejně tak i Duch se spolu s námi ujímá naší slabosti. Vždyť my nevíme, jak a za co se máme modlit, ale sám ten Duch se [za nás] přimlouvá [a] vzdechy, [b] (které nelze vyjádřit slovy). [t15]
Římanům 12 : 6
6 Máme rozdílné dary [t8] podle milosti, která nám byla dána: Má-li někdo proroctví, [a] ať ho užívá v souhlase s vírou.
1. Janův 4 : 1
1 Milovaní, [a] nevěřte každému duchu, ale zkoumejte [b] [c]duchy, [c] jsou-li z [c]Boha; neboť do světa vyšlo mnoho falešných proroků. [d]
Římanům 12 : 7
7 Má-li službu, [a] (ať slouží). [t9] [b] Je-li vyučující, (ať učí). [t10]
1. Korintským 13 : 2
2 A kdybych měl proroctví [a] a znal všechna tajemství [b] a měl všechno poznání [c] a kdybych měl veškerou víru, [d] takže bych přemisťoval hory, [e] ale lásku bych neměl, nic nejsem.
Leave a Reply