Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví Daň
Exodus 30 : 16
16 Vezmeš stříbro smíření od synů Izraele a dáš ho na službu [a] stanu setkávání. Bude pro syny Izraele jako připomínka před Hospodinem na usmíření pro vaše duše.
Exodus 38 : 26
26 (půl šekelu) [v6] na hlavu, polovina [a] šekelu podle šekelu svatyně za každého, kdo přešel ke spočítaným od dvacetiletých výše, totiž šest set tři tisíc pět set padesát. [b]
Nehemiáš 10 : 32
32 Jestliže národy země přinášejí zboží a jakékoliv obilí v sobotní den, aby je prodávali, v sobotu, ve svatý den, nebudeme od nich nic brát. V sedmém roce se zřekneme úrody a vymáhání (jakéhokoliv dluhu.) [t11]
Lukáš 2 : 1
1 Stalo se v oněch dnech, že vyšlo nařízení [a] od císaře Augusta, [v1] aby byl po celém obydleném světě [t2] proveden soupis obyvatelstva.
Matouš 17 : 27
27 Abychom je však nepohoršili, [a] jdi k moři, hoď udici a vytáhni první rybu, která se vynoří. Až otevřeš její ústa, nalezneš statér; [v17] ten vezmi a dej jim za mne i za sebe.“
Genesis 41 : 34
34 Ať farao zřídí [t11] a ustanoví nad zemí dohlížitele a v sedmi letech hojnosti vybírá pětinu [a] úrody egyptské země.
Genesis 41 : 48
48 Shromažďoval tedy všechnu potravu, která byla sedm let v egyptské zemi, a ukládal ji [t22] ve městech. Uvnitř každého města ukládal potravu z jeho polí, která byla kolem něho.
2. Královská 23 : 35
35 Jójakím dal faraonovi stříbro a zlato; (vyměřil ovšem zemi daň, [a] aby mohl dát stříbro podle faraonova příkazu — od každého z lidu země vymáhal stříbro a zlato podle svého [t26] výměru, aby to mohl dát faraonovi Nékovi.) [t27]
Nehemiáš 5 : 4
4 A jiní [t2] říkali: Na svá pole a své vinice jsme si vypůjčili peníze [t6] na královskou daň. [t7]
Genesis 47 : 26
26 A Josef to určil jako ustanovení o egyptské půdě, platné až do tohoto dne: Pětinou patří faraonovi. Jen půda samotných kněží faraonovi nepatřila.
Ezdráš 7 : 24
24 Dále vám budiž známo, že na žádné kněze, lévíty, zpěváky, [t34] vrátné, chrámové nevolníky a vůbec služebníky [t35] tohoto domu Božího uvalovat daně, dávky ani poplatky [a] není dovoleno. [v36]
Amos 5 : 11
11 A tak, protože (zvyšujete chudému nájemné) [t17] a berete od něho obilnou daň — postavili jste si domy [a] z tesaného kamene, [b] ale bydlet v nich nebudete, vysadili jste překrásné vinice, [c] ale víno z nich pít nebudete. [d]
Amos 7 : 1
1 Toto mi ukázal Panovník Hospodin: Hle, tvořil [a] kobylky, [b] když začala [v1] vzcházet jarní setba. A hle, jarní [t2] setba vzchází po královské žatvě. [v3]
1. Královská 4 : 28
1. Královská 9 : 15
15 Toto (bylo účelem) [t8] nucených prací, které král Šalomoun uložil: Stavba [t9] Hospodinova domu a jeho domu, Miló, [v10] hradeb Jeruzaléma, Chasóru, [v11] Megida [v12] a Gezeru. [v13]
2. Královská 15 : 20
20 Menachém vybral to stříbro na Izraeli, ode všech (zámožných lidí,) [t19] aby dal asyrskému králi padesát [v20] šekelů stříbra za jednoho muže. Asyrský král se vrátil a nezůstal tam v zemi.
2. Královská 23 : 35
35 Jójakím dal faraonovi stříbro a zlato; (vyměřil ovšem zemi daň, [a] aby mohl dát stříbro podle faraonova příkazu — od každého z lidu země vymáhal stříbro a zlato podle svého [t26] výměru, aby to mohl dát faraonovi Nékovi.) [t27]
1. Královská 12 : 18
18 Král Rechabeám poslal Adoráma, [a] který byl nad nucenými pracemi, ale celý Izrael na něj házel kamení, [b] takže zemřel. Král Rechabeám honem vystoupil na vůz a utekl do Jeruzaléma.
2. Paralipomenon 10 : 18
18 Král Rechabeám poslal Hadoráma, který byl nad nucenými pracemi, ale synové Izraele na něj házeli kamení, [t2] takže zemřel. Král Rechabeám honem vystoupil na vůz a utekl do Jeruzaléma.
Lukáš 2 : 3
3 I šli všichni dát se zapsat, každý do svého města.
Leave a Reply