Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví chválit tanec
Žalmy 149 : 3
3 Ať chválí tancem [a] jeho jméno, [b] ať ho opěvují s tamburínou [c] a lyrou. [d]
Jeremiáš 31 : 13
13 Tehdy se bude panna radovat tancem spolu s mládenci i starci. Změním jejich smuteční [a] obřady v jásot, potěším je a místo jejich žalu jim dám radost. [b]
Žalmy 150 : 4
4 Chvalte ho tamburínou a tancem, [a] chvalte ho strunami [b] a píšťalou! [t3]
2. Samuelova 6 : 14
14 David tancoval [t18] ze vší síly před Hospodinem; David byl přepásán lněným efódem. [a]
Žalmy 150 : 1 – 6
1 Haleluja! Chvalte [a] Boha v jeho svatyni! [v1] Chvalte ho na nebeské klenbě, [b] plné jeho moci!
2 Chvalte ho za jeho mocné činy! [t2] Chvalte ho za jeho nesmírnou velikost! [a]
3 Chvalte ho dutím na beraní roh, [a] chvalte ho na harfu a lyru! [b]
4 Chvalte ho tamburínou a tancem, [a] chvalte ho strunami [b] a píšťalou! [t3]
5 Chvalte ho činely [a] hlasitými, chvalte ho činely zvučnými!
6 (Vše, co dýchá,) [v4] ať chválí Hospodina! [a] Haleluja!
Žalmy 30 : 11
11 Vyslyš [a] mě, Hospodine! Smiluj [b] se nade mnou! Hospodine, buď mým pomocníkem! [t13]
Kazatel 3 : 4
4 čas plakat [a] a čas se smát, [b] čas naříkat [c] a čas poskakovat; [d]
Žalmy 149 : 1 – 9
1 Haleluja! Zpívejte [a] Hospodinu novou píseň, jeho chválu [b] v shromáždění [c] věrných! [d]
2 Ať se Izrael raduje ze [t1] svého Tvůrce, [t2] ať synové Sijónu [a] jásají nad [t1] svým králem! [b]
3 Ať chválí tancem [a] jeho jméno, [b] ať ho opěvují s tamburínou [c] a lyrou. [d]
4 Hospodin má zalíbení [a] ve svém lidu, pokorné [b] ozdobí [t3] spásou.
5 Věrní ať se radují [a] v slávě, ať jásají ve svých leženích. [v4]
6 Ať svým hrdlem [a] vyvyšují Boha [t5] — s oboustranným [t6] mečem [b] v rukách
7 — aby vykonali pomstu [a] nad pohany, tresty nad národy,
8 aby řetězy spoutali [v7] jejich krále a jejich slovutné [t8] železnými okovy,
9 aby na nich vykonali soud, jak byl zapsán. Je to čest [t9] pro všechny jeho věrné. Haleluja!
Kolossenským 3 : 17
17 A všechno, cokoli činíte [a] slovem [b] nebo skutkem, čiňte ve jménu Pána Ježíše a skrze něho děkujte [c] [c]Bohu a Otci.
Žalmy 150 : 3 – 5
3 Chvalte ho dutím na beraní roh, [a] chvalte ho na harfu a lyru! [b]
4 Chvalte ho tamburínou a tancem, [a] chvalte ho strunami [b] a píšťalou! [t3]
5 Chvalte ho činely [a] hlasitými, chvalte ho činely zvučnými!
Exodus 15 : 20
20 Tu prorokyně [a] Mirjam, [b] sestra Áronova, vzala do ruky tamburínu [c] a všechny ženy vyšly za ní s tamburínami a s tanci. [d]
Jeremiáš 31 : 4
4 Znovu tě vystavím a zbuduji, panno [a] izraelská. Znovu se ozdobíš svými tamburínami [b] a vyjdeš [c] s tancem s těmi, kdo se radují. [d]
Jan 4 : 24
24 Bůh je duch, [t12] a ti, kteří se mu klanějí, musí se mu klanět v duchu [t12] a pravdě.“
Jan 4 : 23
23 Ale přichází hodina, a již je zde, kdy praví ctitelé se budou klanět Otci v duchu [t12] a pravdě; vždyť sám Otec hledá takové ctitele.
1. Paralipomenon 15 : 29
29 I stalo se, když truhla Hospodinovy smlouvy vešla do Města Davidova, že Míkal, dcera Saulova, se rozhlížela z okna a uviděla krále Davida, jak poskakuje a raduje se; a pohrdla jím ve svém srdci.
Matouš 6 : 1 – 34
1 „Dávejte si pozor, [a] abyste nekonali (svou spravedlnost) [t1] před lidmi, [b] (jim na odiv); [t2] jinak nemáte odměnu [c] u svého Otce, který je v nebesích.“
2 „Když tedy (dáváš almužnu), [v3] nevytrubuj [t4] to před sebou, jak to činí pokrytci [v5] v synagogách a na ulicích, aby je lidé pochválili. [a] Amen, pravím vám: Mají už svou odměnu.
3 Ale když ty (dáváš almužnu), [t4] [a] ať tvá levice nepozná, co činí pravice,
4 aby tvá almužna [t6] zůstala skrytá. A tvůj Otec, který vidí v skrytu, [a] ti odplatí zjevně.“
5 „A když se modlíte, nebuďte jako pokrytci; neboť ti se rádi modlí, [v7] stojíce [a] v synagogách a na rozích ulic, aby je viděli lidé. Amen, pravím vám: Mají už svou odměnu.
6 Když ty se modlíš, vejdi do svého pokoje, [a] zavři za sebou dveře [b] a pomodli se k svému Otci, který je v skrytu, a tvůj Otec, který vidí v skrytu, ti odplatí zjevně.
7 Když se modlíte, (neopakujte naprázdno slova) [t8] jako pohané, [a] neboť ti se domnívají, že budou vyslyšeni pro množství svých slov. [b]
8 Nebuďte proto jako oni; vždyť Bůh, váš Otec ví, co potřebujete, [t9] dříve, než jej poprosíte.
9 Vy se modlete takto: [a] Otče [b] náš, [v10] který jsi v nebesích, [c] buď posvěceno [d] tvé jméno. [e]
10 Přijď tvé království. [a] Staň se tvá vůle [b] jako v nebi, tak i na zemi.
11 Náš denní [v11] chléb [a] dej nám dnes.
12 A odpusť [a] nám naše viny, [t12] jako jsme i my odpustili [b] (těm, kdo se provinili proti nám). [t13]
13 A neuveď nás do pokušení, [t14] ale vysvoboď nás od (toho Zlého) [t15] [, neboť tvé je království i moc i sláva na věky. Amen].
14 Neboť jestliže odpustíte lidem jejich provinění, odpustí [a] váš nebeský Otec i vám;
15 jestliže však lidem [jejich provinění] neodpustíte, ani váš Otec vám neodpustí vaše provinění.“
16 „Když se postíte, [a] nebývejte zasmušilí [b] jako pokrytci; (ti se totiž tváří ztrápeně), [t16] aby lidem ukázali, že se postí. Amen, pravím vám: Mají už svou odměnu.
17 Ale ty, když se postíš, potři svou hlavu olejem [a] a svou tvář umyj,
18 abys neukázal lidem, že se postíš, ale svému Otci, který je v skrytu. A tvůj Otec, který vidí v skrytu, ti odplatí.“
19 „Neshromažďujte [a] si poklady [b] na zemi, kde je ničí mol [c] a rez [t17] a kde se zloději prokopávají a kradou.
20 Shromažďujte si poklady v nebi, [a] kde je neničí mol ani rez a kde se zloději neprokopávají ani nekradou.
21 Neboť kde je tvůj [t18] poklad, tam bude i tvé [t18] srdce.“ [a]
22 „Lampou [a] těla je oko. Je-li tvé oko čisté, [t19] celé tvé tělo bude (plné světla). [t20]
23 Ale je-li tvé oko špatné, [t21] celé tvé tělo bude temné. Je-li tedy i světlo v tobě tmou, jak velká je pak temnota!“
24 „Nikdo nemůže být otrokem dvou pánů; [a] buď bude totiž jednoho nenávidět a druhého milovat, nebo se k jednomu upne a druhým pohrdne. Nemůžete sloužit [t22] Bohu i mamonu.“ [b]
25 „Proto [a] vám pravím: Nedělejte si starosti [b] o svůj život, [t23] o to, co budete jíst [a co budete pít], ani o své tělo, o to, co si obléknete. Není život [t23] víc než pokrm a tělo víc než oděv?
26 Pohleďte na nebeské ptáky: [a] nesejí, nežnou ani neshromažďují do stodol, a váš nebeský Otec je živí. [b] Což vy nejste o mnoho cennější než oni?
27 Kdo z vás dokáže svou starostlivostí přidat (k délce svého věku) [t24] jediný loket?
28 A proč si děláte starosti o oděv? Podívejte se pozorně na polní lilie, jak rostou. Nenamáhají se ani nepředou,
29 a pravím vám, že ani Šalomoun [a] v celé své slávě nebyl oblečen jako jedna z nich.
30 Jestliže tedy Bůh tak obléká polní trávu, [a] která dnes je a kterou zítra hodí do pece, nebude tím spíše oblékat vás, malověrní? [v25]
31 Nepropadněte tedy starostem a neříkejte: ‚Co budeme jíst?‘ nebo: ‚Co budeme pít?‘ nebo: ‚Co si oblečeme?‘
32 Neboť o to všechno horlivě usilují [t26] pohané. Vždyť váš nebeský Otec ví, že to všechno potřebujete.
33 Hledejte však nejprve Boží [t27] království a jeho spravedlnost, a to všechno vám bude přidáno.
34 Nedělejte si tedy starost kvůli zítřku, neboť zítřek (bude mít své vlastní starosti). [t28] Každý den má dost vlastního trápení.“
Exodus 15 : 20 – 21
20 Tu prorokyně [a] Mirjam, [b] sestra Áronova, vzala do ruky tamburínu [c] a všechny ženy vyšly za ní s tamburínami a s tanci. [d]
21 Mirjam s nimi [t10] zpívala: Zpívejte Hospodinu, protože se slavně vyvýšil, koně i s jezdcem uvrhl do moře!
2. Samuelova 6 : 12 – 16
12 Králi Davidovi bylo oznámeno: Hospodin kvůli Boží truhle požehnal [a] domu Obéd-edóma i všemu, co mu patří. Nato David šel a s radostí [b] vynesl Boží truhlu z domu Obéd-edómova do Města Davidova.
13 I stalo se, že když (ti, kteří nesli) [t16] Hospodinovu truhlu, ušli šest kroků, obětoval (býka a vykrmené dobytče.) [t17]
14 David tancoval [t18] ze vší síly před Hospodinem; David byl přepásán lněným efódem. [a]
15 Tak David a celý dům izraelský přinášeli Hospodinovu truhlu s (radostným křikem) [t19] a za zvuku beraního rohu.
16 I stalo [t20] se, že když Hospodinova truhla vstupovala do Města Davidova, Míkal, [a] dcera Saulova, se rozhlížela z okna a uviděla krále Davida, jak poskakuje a tancuje před Hospodinem, a pohrdla jím ve svém srdci.
Jan 4 : 21 – 24
21 Ježíš jí řekl: „Věř mi, ženo, že přichází hodina, [a] kdy se nebudete klanět Otci ani na této hoře ani v Jeruzalémě. [b]
22 Vy se klaníte tomu, co neznáte. My se klaníme tomu, co známe, protože záchrana [a] je ze Židů.
23 Ale přichází hodina, a již je zde, kdy praví ctitelé se budou klanět Otci v duchu [t12] a pravdě; vždyť sám Otec hledá takové ctitele.
24 Bůh je duch, [t12] a ti, kteří se mu klanějí, musí se mu klanět v duchu [t12] a pravdě.“
Leave a Reply