Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví běh závodu
1. Korintským 9 : 24 – 27
24 Nevíte, že ti, kteří běží v závodní dráze, běží [a] sice všichni, ale jen jeden dostane cenu? [b] Běžte tak, abyste ji získali.
25 Každý, kdo závodí, [a] je ve všem zdrženlivý; oni proto, aby dostali pomíjivý věnec, [b] my však nepomíjivý.
26 Já tedy běžím ne jako (bez cíle); [t11] zápasím pěstmi, ne jako bych tloukl do vzduchu, [a]
27 ale zasazuji dobře mířené rány svému tělu a podrobuji je, abych se snad — jiným hlásaje — sám nestal (tím, kdo se neosvědčil). [t12]
1. Korintským 9 : 24
24 Nevíte, že ti, kteří běží v závodní dráze, běží [a] sice všichni, ale jen jeden dostane cenu? [b] Běžte tak, abyste ji získali.
Židům 12 : 1
1 Proto i my, majíce (kolem sebe) [t1] tak veliký oblak svědků, odložme [a] veškerou zátěž a hřích snadno nás ovíjející [t2] a s vytrvalostí [b] běžme [c] závod, který je (před námi), [t3]
Filipenským 3 : 13 – 14
13 Bratři, já si nemyslím, že jsem se již toho zmocnil; jedno [a] však činím: zapomínaje [b] na to, co je (za mnou), [t7] a natahuje se po tom, co je (přede mnou), [t8]
14 běžím k cíli pro cenu [a] Božího povolání [b] vzhůru v Kristu Ježíši.
Židům 12 : 1 – 29
1 Proto i my, majíce (kolem sebe) [t1] tak veliký oblak svědků, odložme [a] veškerou zátěž a hřích snadno nás ovíjející [t2] a s vytrvalostí [b] běžme [c] závod, který je (před námi), [t3]
2 upřeně hledíce k původci [t4] a dokonavateli víry [a] Ježíši, který pro [t5] radost, která byla před ním, podstoupil kříž, [b] pohrdnuv hanbou, [c] a sedí po pravici [d] [c]Božího trůnu.
3 (Pomyslete na) [t6] toho, který snesl [a] od hříšníků proti sobě takový odpor, [b] abyste neochabovali, [c] umdlévajíce ve svých duších.
4 Ještě jste se až do krve nevzepřeli v boji proti hříchu.
5 A zapomněli jste na napomenutí, [t7] které vám praví jako synům: [t8] ‚Můj synu, nepodceňuj Pánovu výchovu, [t9] ani neochabuj, [a] když jsi od něho kárán;
6 neboť koho Pán miluje, [a] toho vychovává, [t10] a švihá každého, koho přijímá [t11] za syna.‘ [b]
7 (Snášejte to ke [t12] své výchově), [t13] Bůh s vámi zachází jako se syny. [a] Neboť [je] nějaký syn, jehož by otec nevychovával? [t10]
8 Jste-li však bez výchovy, jíž se stali účastni všichni, potom jste nemanželské děti, a ne synové.
9 Také v našich tělesných otcích jsme měli vychovatele a měli jsme je v úctě. [a] Nebudeme mnohem více poddáni Otci duchů, [b] (abychom žili)? [t14]
10 Vždyť oni vskutku na krátký čas [t15] vychovávali, jak jim připadalo správné, on však k užitku, abychom dostali podíl na jeho svatosti. [a]
11 Každá výchova [t9] se ovšem v tu chvíli [a] nezdá být radostná, ale krušná; potom však vydává pokojné [b] ovoce spravedlnosti těm, kteří jsou jí vycvičeni. [c]
12 Proto napravte umdlené ruce a zchromlá kolena [a]
13 a čiňte přímé stezky pro své nohy, [a] aby se to, co je chromé, nevyvrátilo, ale naopak aby se uzdravilo. [b]
14 Usilujte [a] o pokoj se všemi a o posvěcení, [b] bez něhož nikdo neuvidí [c] Pána.
15 Dbejte na to, aby se někdo nepřipravoval o [c]Boží milost, [a] aby vás netrápil nějaký vzhůru rostoucí kořen [b] hořkosti a aby skrze něj nebyli poskvrněni [c] mnozí.
16 Ať nikdo není smilník [a] nebo bezbožný [t16] člověk jako Ezau, který prodal své prvorozenství za jediný pokrm. [b]
17 Neboť víte, že když později chtěl zdědit požehnání, i když je se slzami usilovně hledal, [a] byl odmítnut, neboť nenalezl místo pro pokání.
18 Neboť jste nepřistoupili k hmatatelné hoře [a] a k planoucímu [b] ohni a k temnotě a k mrákotě a vichru
19 a k zvuku polnice [a] a takovému hlasu slov, že ti, kdo ho uslyšeli, prosili, [t17] aby k nim nebylo (více mluveno), [t18]
20 neboť nemohli snést to, co bylo přikazováno: ‚I kdyby se zvíře dotklo té hory, bude ukamenováno,‘ [a]
21 a tak strašná byla ta podívaná, [t19] že Mojžíš řekl: ‚Jsem zděšen [a] a třesu se.‘
22 Ale přistoupili jste k hoře Siónu a k městu [a] živého [b] Boha, nebeskému Jeruzalému, [c] a k desetitisícům andělů, [d] k slavnostnímu shromáždění
23 a k církvi prvorozených, kteří jsou zapsáni v nebesích, [a] a k Bohu, soudci [b] všech, a k duchům spravedlivých, kteří jsou učiněni dokonalými,
24 a k prostředníku [a] nové smlouvy Ježíšovi, a ke krvi pokropení, [b] která mluví [c] lépe než Ábel. [t20]
25 Hleďte, [a] ať neodmítnete [t21] toho, kdo mluví. [b] Neboť jestliže neunikli [c] oni, když odmítli [t21] toho, který k nim promlouval na zemi, tím spíše neunikneme my, odvrátíme-li se od toho, kdo mluví z nebes.
26 Jeho hlas tehdy zatřásl zemí, a nyní zaslíbil řka: ‚Já ještě jednou zatřesu‘ nejenom ‚zemí‘, ale i ‚nebem‘. [a]
27 Ono ‚ještě jednou‘ ukazuje na proměnu [t22] těch věcí, (jimiž lze otřást), [t23] neboť jsou učiněné, aby zůstaly ty věci, (jež jsou neotřesitelné). [t24]
28 Projevujme [t25] proto vděčnost, [t26] že přijímáme neotřesitelné království, (a s ní) [t27] přinášejme Bohu jemu příjemnou [a] službu s uctivostí a bázní.
29 Neboť náš Bůh je oheň stravující. [a]
Izaiáš 40 : 31
31 ale ti, kdo očekávají [a] na Hospodina, (nabývají nové) [t39] síly, [b] vznášejí se na křídlech [t40] jako orli; [v41] běží, [c] a neunaví se, chodí, [d] a neochabnou.
1. Korintským 9 : 26
26 Já tedy běžím ne jako (bez cíle); [t11] zápasím pěstmi, ne jako bych tloukl do vzduchu, [a]
Židům 12 : 1 – 2
1 Proto i my, majíce (kolem sebe) [t1] tak veliký oblak svědků, odložme [a] veškerou zátěž a hřích snadno nás ovíjející [t2] a s vytrvalostí [b] běžme [c] závod, který je (před námi), [t3]
2 upřeně hledíce k původci [t4] a dokonavateli víry [a] Ježíši, který pro [t5] radost, která byla před ním, podstoupil kříž, [b] pohrdnuv hanbou, [c] a sedí po pravici [d] [c]Božího trůnu.
Filipenským 4 : 13
13 Všecko mohu v Tom, [t12] který mne posiluje. [a]
Židům 11 : 1 – 40
1 Víra [v1] jest podstata [t2] věcí, v něž doufáme, [a] důkaz [t3] skutečností, [b] které nevidíme. [c]
2 Neboť v ní (naši předchůdci) [t4] dostali svědectví Boží.
3 Vírou rozumíme, že Božím výrokem [a] byly uspořádány světy, [t5] takže to, co vidíme, nevzniklo z viditelného. [b]
4 Vírou přinesl [a] Ábel [b] [ [c]Bohu] lepší [c] oběť než Kain. Skrze ni se mu dostalo svědectví, že je spravedlivý, [d] když [c]Bůh vydával svědectví při jeho darech, a skrze (tu víru) [t6] ještě mluví, i když zemřel.
5 Vírou byl Henoch [a] přenesen, aby nespatřil smrt. [b] A nebyl nalezen, protože ho [c]Bůh přenesl, neboť předtím, než byl přenesen, měl svědectví, že se líbil [c] [c]Bohu.
6 Bez víry však není možné se mu zalíbit, [a] protože ten, kdo přichází [b] k [c]Bohu, musí uvěřit, že Bůh je [c] a že odplácí [t7] těm, kdo ho usilovně hledají. [d]
7 Vírou dostal Noe [a] pokyn [b] ohledně toho, co ještě nebylo vidět, a v bázni Boží [t8] připravil [t9] koráb k záchraně svého domu. Skrze (svou víru) [t10] odsoudil svět a stal se dědicem spravedlnosti, [c] která je na základě víry.
8 Vírou uposlechl Abraham, [a] když byl volán, aby vyšel na místo, které měl dostat za dědictví; [b] a vyšel, ačkoli nevěděl, kam jde.
9 Vírou se usadil v zaslíbené zemi jako v zemi cizí, bydlel ve stanech s Izákem a Jákobem, spoludědici téhož zaslíbení. [a]
10 Očekával totiž město [a] mající základy, jehož stavitelem a tvůrcem je Bůh. [b]
11 Vírou i sama Sára, [a] ač byla [neplodná,] přijala moc k (početí potomka) [t11] a mimo (svůj čas) [t12] [porodila], protože měla za věrného [b] toho, kdo dal slib.
12 Pročež z jednoho, a to z již odumřelého, byli zplozeni mnozí, ‚počtem jako hvězdy nebeské a jako je nespočetný písek na břehu mořském‘. [a]
13 Tito všichni zemřeli podle víry, aniž v plnosti přijali [t13] ta zaslíbení; jen zdaleka je zahlédli [a] a pozdravili, a vyznali, že jsou cizinci [b] a příchozí na zemi.
14 Neboť ti, kdo to říkají, dávají najevo, že vyhlížejí vlast. [a]
15 Kdyby totiž myslili na tu, z níž vyšli, měli by čas se navrátit. [a]
16 Avšak touží po lepší [a] vlasti, to jest po vlasti nebeské. Proto se [c]Bůh za ně nestydí, [b] je-li nazýván jejich Bohem, [c] neboť jim připravil město. [d]
17 Vírou Abraham obětoval Izáka, [a] když byl zkoušen; [b] ten, který přijal ta zaslíbení, obětoval jediného syna, [c]
18 o kterém bylo řečeno: ‚(Z Izáka) [t14] bude povoláno tvé símě.‘ [a]
19 Usoudil, že Bůh je mocen [a] křísit i z mrtvých. Proto ho dostal zpět (jako předobraz). [t15]
20 Vírou požehnal Izák [a] Jákobovi a Ezauovi i v tom, co se týkalo věcí budoucích.
21 Vírou Jákob, [a] když umíral, požehnal každému ze synů Josefových, a ‚poklonil [t16] se Bohu nad vrcholem své berle‘. [b]
22 Vírou Josef, když dokonával, se zmínil o vyjití synů Izraele a dal příkaz o svých kostech. [a]
23 Vírou Mojžíš, [a] když se narodil, byl svými rodiči po tři měsíce skrýván, protože viděli, že dítě je krásné, a nezalekli se králova nařízení. [b]
24 Vírou Mojžíš, když vyrostl, [t17] odmítl být nazýván synem faraonovy dcery
25 a vyvolil si raději spolu s Božím lidem [a] snášet útrapy, [t18] než mít dočasný požitek z hříchu. [b]
26 Za větší bohatství než poklady Egypta pokládal pohanu [a] Kristovu, neboť vzhlížel ke své odplatě. [b]
27 Vírou opustil Egypt [a] a nebál se králova hněvu; odolal, jako by viděl Neviditelného. [b]
28 Vírou (slavil Hod beránka) [t19] a pokropení [t20] krví, aby se Zhoubce [a] nedotkl jejich prvorozených.
29 Vírou prošli Rudé [a] moře [b] jako po suché zemi, (když se však o to pokusili) [t21] Egypťané, moře je pohltilo.
30 Vírou padly zdi Jericha, když je obcházeli po sedm dní. [a]
31 Vírou nevěstka Rachab nezahynula spolu s těmi, kteří neuposlechli, [t22] protože s pokojem přijala vyzvědače. [a]
32 A co mám ještě říkat? [a] Vždyť by mi nestačil čas, [b] kdybych měl vypravovat o Gedeónovi, [c] Barákovi, [d] Samsonovi, [e] Jeftovi, [f] Davidovi, [g] Samuelovi [h] a prorocích, [i]
33 kteří skrze víru přemohli královské říše, [a] uskutečnili spravedlnost, [b] dosáhli zaslíbení, [c] zavřeli tlamy lvům, [d]
34 uhasili sílu ohně, [a] unikli ostří meče, [b] nabyli moci ve [t23] slabosti, [c] stali se silnými ve válce, (zahnali na útěk) [t24] vojska cizinců. [d]
35 Ženy dostaly své mrtvé (zpět vzkříšené), [t25] jiní byli mučeni, (a nepřijali vysvobození), [t26] aby dosáhli lepšího [a] vzkříšení,
36 jiní zas zakusili veřejný posměch [a] a bičování, ba i pouta [b] a vězení, [c]
37 byli ukamenováni, [a] rozřezáni pilou, [pokoušeni,] zemřeli rozsekáni mečem, [b] toulali se v ovčích rounech, v kozích kůžích, [c] trpěli nedostatkem, zakoušeli útisk a zlé jednání. [d]
38 Ti, jichž svět nebyl hoden, bloudili po pustinách, horách, jeskyních [a] a roklinách [t27] země.
39 A tito všichni, ačkoli se jim dostalo svědectví skrze víru, neodnesli si [a] zaslíbení,
40 protože Bůh pro nás zamýšlel něco lepšího, [a] nechtěl, aby dosáhli dokonalosti bez nás.
Leave a Reply