Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví zrada
Přísloví 19 : 5
5 Falešný svědek [a] nezůstane bez trestu, kdo šíří [b] lži, neunikne.
Matouš 6 : 14 – 15
14 Neboť jestliže odpustíte lidem jejich provinění, odpustí [a] váš nebeský Otec i vám;
15 jestliže však lidem [jejich provinění] neodpustíte, ani váš Otec vám neodpustí vaše provinění.“
Efezským 6 : 10 – 18
10 Nakonec, [moji bratři,] posilujte [a] se v Pánu a v převaze [b] jeho síly.
11 Oblečte [a] si celou výzbroj [c]Boží, abyste se mohli postavit proti Ďáblovým [b] nástrahám. [c]
12 Neboť náš [t11] zápas [t12] není proti krvi a tělu, [a] ale proti vládám, proti autoritám, [b] proti světovládcům [c] této temnoty, [d] proti duchovním mocnostem zla v nebeských oblastech. [e]
13 Proto vezměte na sebe celou Boží zbroj, abyste se mohli v den zlý [a] vzepřít, [b] všechno vykonat a zůstat stát.
14 Stůjte [a] tedy opásáni na bedrech [b] pravdou, oblečeni v pancíř [c] spravedlnosti,
15 nohy [a] obuté v připravenosti k službě evangelia pokoje;
16 k tomu všemu vezměte štít [a] víry, jímž budete moci uhasit všechny hořící šípy [b] toho Zlého. [c]
17 A vezměte přilbu záchrany a meč [a] Ducha, jímž je Boží slovo. [t13]
18 Každou modlitbou [a] a prosbou [b] se v každý čas [c] modlete duchem [t14] a k tomu bděte [d] s veškerou vytrvalostí a prosbou za všechny svaté, [e]
Genesis 1 : 1 – 2
1 Na počátku [v1] stvořil [v2] Bůh [v3] nebesa [a] a zemi. [b]
2 Země [t4] byla (pustá a prázdná,) [a] temnota [b] byla nad hlubinou [c] a (Duch [d] Boží) [e] se vznášel [f] nad vodami.
Matouš 24 : 10
10 A tehdy (mnohým to bude kamenem úrazu,) [t7] budou se navzájem zrazovat [t8] a jeden druhého nenávidět.
Genesis 12 : 3
3 Požehnám těm, kdo žehnají [a] tobě, a na toho, kdo tě proklíná, [t4] uvedu prokletí. [t5] V [t6] tobě budou [t7] požehnány všechny čeledi [t8] země.
Lukáš 22 : 48
48 Ježíš mu řekl: „Judo, polibkem zrazuješ [t16] Syna člověka?“
Marek 11 : 25
25 A kdykoliv stojíte [a] a modlíte se, odpouštějte, [b] máte-li proti někomu něco, aby vám i váš Otec, který je v nebesích, odpustil vaše přestoupení. [t13]
Matouš 7 : 12
12 Všechno, co byste chtěli, aby lidé činili vám, čiňte i vy jim; neboť to je (Zákon [a] a Proroci.“) [b]
Jakubův 1 : 1 – 27
1 Jakub, [a]otrok [b]Boží a Pána Ježíše Krista, posílá pozdrav [c] dvanácti kmenům, [d]které jsou v rozptýlení. [t1]
2 Pokládejte za velikou [t2] radost, [a] moji bratři, [v3] když upadnete do rozličných pokušení. [t4]
3 Víte, že zkoušení [a] vaší víry [b] působí vytrvalost. [c]
4 A vytrvalost ať má dokonalý výsledek, [t5] abyste byli dokonalí [t6] a úplní a aby vám v ničem nic nescházelo.
5 Nedostává-li se někomu z vás moudrosti, [a] ať ji žádá [b] od Boha, který dává [c] všem štědře [d] a nevyčítá, a bude mu dána.
6 Ať však žádá (ve víře) [t7] a nic nepochybuje. Neboť kdo pochybuje, [a] podobá se mořské vlně, [b] hnané a zmítané větrem. [c]
7 Ať si takový [t8] člověk nemyslí, že něco od Pána dostane;
8 je to muž nerozhodný, [t9] nestálý (ve všem, co činí). [t10]
9 Bratr v nízkém postavení ať se chlubí ve svém povýšení [a]
10 a bohatý ve svém ponížení, protože pomine jako květ trávy: [a]
11 vyjde slunce se svým žárem [a] a vysuší [b] trávu, její květ opadne [c] a krása jeho [t11] vzhledu zanikne. Tak i boháč uvadne v (tom, co činí). [t12]
12 Blahoslavený [a] muž, který snáší zkoušku, [t13] neboť když se osvědčí, dostane věnec [b] života, jejž Pán zaslíbil [c] těm, kdo ho milují. [d]
13 Ať nikdo, kdo je pokoušen, neříká: ‚Jsem pokoušen od Boha.‘ Bůh nemůže být pokoušen (ke zlému) [t14] a sám také nikoho nepokouší.
14 Každý, kdo je pokoušen, je strháván a váben svou vlastní žádostivostí. [a]
15 Žádostivost pak počne [a] a rodí hřích, a dokonaný hřích plodí smrt. [b]
16 Nemylte se, [a] moji milovaní [b] bratři.
17 Každé dobré dání a každý dokonalý dar je shůry, [a] sestupuje [t15] od Otce světel, u něhož není proměny [b] ani (zatmění z odvrácení). [t16]
18 On se rozhodl a zplodil [a] nás slovem pravdy, [b] abychom byli jakousi prvotinou [c] jeho stvoření.
19 (Víte to), [t17] moji milovaní bratři: Každý člověk ať je rychlý k naslouchání, [a] ale pomalý k mluvení, [b] pomalý k hněvu. [c]
20 Neboť lidským hněvem [t18] se Boží spravedlnost nevypůsobí.
21 Proto odložte [a] veškerou nečistotu [b] a přemíru špatnosti [c] a v tichosti [d] přijměte [e] zaseté [c]slovo, které má moc [f] zachránit vaše duše. [v19]
22 Buďte však těmi, kdo slovo činí, [a] nebuďte pouze posluchači, [b] kteří klamou sami sebe. [c]
23 Neboť je-li někdo posluchačem slova, a ne tím, kdo je činí, ten se podobá muži, který v zrcadle [a] pozoruje svou přirozenou tvář;
24 podíval se totiž na sebe a odešel, a hned zapomněl, jaký byl.
25 Kdo se však zahledí do dokonalého zákona svobody [a] a vytrvá, kdo se nestane zapomnětlivým posluchačem, nýbrž činitelem skutku, ten bude blahoslavený [b] ve svém jednání.
26 Domnívá-li se někdo, že je zbožný, a přitom nedrží na uzdě [a] svůj jazyk, [b] klame [c] své srdce; [d] jeho zbožnost [e] je marná. [f]
27 Zbožnost čistá a neposkvrněná před [c]Bohem a Otcem je toto: navštěvovat [a] sirotky a vdovy [b] v jejich soužení a zachovávat se neposkvrněným od světa. [c]
Římanům 3 : 23
23 všichni zhřešili a postrádají Boží slávu, [a]
Jan 13 : 21
21 Když to Ježíš řekl, rozrušil [a] se [c]v duchu [b] a dosvědčil: [t13] „Amen, amen, pravím vám, že jeden z vás mne zradí. [c]“
Lukáš 22 : 3 – 6
3 Tu Satan [a] vstoupil do Judy, nazývaného Iškariotský, [b] který byl z počtu Dvanácti.
4 Odešel a promluvil s velekněžími a veliteli [a] chrámové stráže, jak by jim ho vydal.
5 Oni se zaradovali a dohodli se, že mu dají peníze. [t3]
6 Juda souhlasil a hledal vhodnou příležitost, aby jim ho vydal [a] někde (stranou od) [t4] zástupu.
Filipenským 4 : 13
13 Všecko mohu v Tom, [t12] který mne posiluje. [a]
Žalmy 23 : 1 – 6
1 Davidův žalm. Hospodin je můj pastýř, [a] nebudu mít nedostatek. [t1]
2 Dává mi uléhat [t2] na travnatých pastvinách, [a] přivádí [t3] mě k (vodě na místech odpočinku.) [t4]
3 Obnovuje [t5] mou duši, [t6] (pro své jméno) [t7] mě vodí [a] po pravých [t8] stezkách. [b]
4 I kdybych šel údolím (nejhlubší tmy,) [t9] nebudu se bát [a] zlého, neboť ty jsi se [t10] mnou. [b] Tvé žezlo [v11] a tvá hůl [v12] mě potěšují. [v13]
5 Připravuješ [v14] mi [t15] stůl před zraky mých nepřátel, mažeš mi hlavu olejem, [v16] můj kalich [a] přetéká. [t17]
6 Dobrota [t18] a milosrdenství [a] mě budou jistě provázet [v19] po všechny dny mého života. Po dlouhé časy se budu vracet [t20] do Hospodinova domu. [b]
Žalmy 1 : 1 – 6
1 Blahoslavený [v1] je muž, který nežije [t2] podle rady [t3] ničemů, na cestě hříšníků [a] se nezastaví a (v zasedání [v4] posměvačů [b] neusedne,) [t5]
2 ale oblíbil si [t6] Hospodinův zákon, [a] nad jeho zákonem rozjímá [t7] (ve dne i v) [b] noci.
3 Bude jako strom [a] zasazený u (přívodů vody,) [t8] který ve svůj čas přináší ovoce a listí mu neopadává [t9] a vše, co dělá, se daří. [t10]
4 Ne tak [t11] ničemové. Ti jsou jako plevy [a] odvívané [t12] větrem.
5 Proto ničemové na soudu neobstojí, [a] ani hříšníci v shromáždění [b] spravedlivých. [c]
6 Cestu spravedlivých totiž Hospodin zná, [t13] cesta ničemů [v14] se ztrácí. [t15]
Soudců 16 : 15
15 Nato mu řekla: Jak můžeš říkat: Miluji [a] tě, když tvé srdce [b] není se mnou? Takhle jsi mě třikrát [c] podvedl a nepověděl jsi mi, v čem spočívá tvá velká síla. [d]
Matouš 26 : 45 – 50
45 Tehdy přišel ke svým učedníkům a řekl jim: „(Ještě spíte a odpočíváte?) [t32] Hle, přiblížila se ta hodina a Syn člověka je vydáván do rukou [a] hříšníků.
46 Vstávejte, pojďme! Hle, přiblížil se ten, který mne zrazuje. [a]“
47 Když [a] ještě mluvil, hle, přišel Juda, jeden z Dvanácti, a s ním veliký zástup od velekněží a starších lidu s meči a holemi.
48 Ten, který ho zrazoval, (s nimi domluvil znamení): [t33] „Je to ten, kterého políbím; toho se zmocněte.“
49 A hned přistoupil k Ježíšovi a řekl: „Buď zdráv, Rabbi,“ [a] a vroucně ho políbil. [b]
50 Ježíš mu řekl: „Příteli, [a] proč jsi přišel?“ [t34] Tu přistoupili, vztáhli na Ježíše ruce a zmocnili se ho.
Marek 14 : 11
11 Když to uslyšeli, zaradovali se a slíbili mu dát peníze. I hledal vhodnou příležitost, jak by jim ho vydal.
Leave a Reply