Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví zneužívající vztahy
Přísloví 20 : 30
30 Jizvy [a] a modřiny vyčistí [b] zlo, rány také nejhlubší [c] nitro.
Přísloví 21 : 9
9 Lepší je bydlet v koutě na střeše [a] nežli společně [t14] v domě se svárlivou ženou. [b]
Přísloví 26 : 3
3 Na koně bič, na osla uzdu, a na záda hlupáků hůl. [a]
Přísloví 15 : 1 – 33
1 Vlídná [t1] odpověď odvrátí zlobu, [a] ale slovo, které zraňuje, [t2] budí hněv.
2 Jazyk moudrých používá poznání [t3] správně, kdežto z úst hlupáků prýští [a] hloupost.
3 Hospodinovy oči [a] jsou na každém místě, pozorně sledují [t4] zlé i dobré.
4 Uzdravený [a] jazyk je stromem [b] života, ale lest [c] na něm je zkázou ducha. [t5]
5 Hlupák [a] odvrhuje [t6] naučení [t7] svého otce, kdo však zachovává [b] pokárání, je rozumný. [c]
6 V domě [t8] spravedlivého je mnohé bohatství, [a] ale výnos [b] ničemy přináší těžkosti.
7 Rty moudrých budou šířit [t9] poznání, avšak srdce hlupáků nepravost. [t10]
8 Oběť [a] ničemů je pro Hospodina ohavností, [b] ale modlitba přímých je mu milá. [t11]
9 Pro Hospodina je ohavností cesta ničemy, avšak toho, kdo následuje [t12] spravedlnost, bude milovat.
10 (Kázeň je zlem pro toho, kdo opouští stezku,) [t13] kdo nenávidí pokárání, zemře.
11 Před Hospodinem je [t14] podsvětí [a] a říše zániku, [b] tím spíše srdce lidských synů. [t15]
12 Posměvač [a] nebude milovat toho, kdo ho kárá, nepůjde k moudrým.
13 Radostné srdce [a] (prospívá tváři,) [t16] ale s bolestí srdce přichází ubitý duch.
14 Srdce [t17] rozumného [a] bude hledat [t18] poznání, avšak ústa hlupáků se budou pást na hlouposti. [t19]
15 Všechny dny chudého jsou zlé, ale dobré [t20] srdce má ustavičně hostinu.
16 Lepší je málo s bázní před Hospodinem, nežli velký poklad [a] a s ním zmatek. [b]
17 (Lepší je jídlo ze zeleniny tam, kde je láska, nežli vykrmený [a] býk a s ním nenávist.) [t21]
18 Hněvivý [a] člověk podněcuje [b] svár, kdo však je pomalý [c] k hněvu, uklidňuje hádku.
19 Cesta lenocha [a] je jako trnitý plot, [t22] kdežto stezka přímých je připravená. [b]
20 Moudrý syn dělá radost [a] otci, ale hloupý člověk opovrhuje svou matkou.
21 Hloupost je radostí pro toho, komu chybí rozum, [a] avšak rozumný člověk bude [t23] napřimovat svou cestu.
22 Kde není důvěrné společenství, [t24] plány se hatí, ale při množství rádců [a] se naplní. [t25]
23 Člověk má radost z vhodné [t26] odpovědi — jak dobré je slovo v pravý [t27] čas.
24 Pro rozumného [a] vede stezka života nahoru, aby se vyhnul [b] podsvětí dole.
25 Hospodin strhne [t28] dům pyšných, avšak upevní [t29] mezník [a] vdovy.
26 Pro Hospodina jsou ohavností [a] zlé plány, [t30] ale laskavá slova [b] jsou mu čistá.
27 Kdo pro sebe hrabe nekalý zisk, [a] činí potíže své rodině, kdo však nenávidí úplatky, [t31] bude žít.
28 Srdce [t32] spravedlivého přemítá, [t33] jak má odpovědět, kdežto (z úst ničemů prýští [a] zlé věci.) [t34]
29 Hospodin je daleko [t35] od ničemů, ale modlitbu spravedlivých vyslyší. [a]
30 (Zářivý pohled) [t36] dává [a] radost srdci, dobrá zpráva [b] (občerstvuje kosti.) [t37]
31 Ucho, které poslouchá [a] životadárné pokárání, [b] bude zůstávat mezi moudrými.
32 Kdo si nevšímá [a] naučení, [t38] opovrhuje [t39] svou duší, [t40] ale kdo poslouchá pokárání, získává rozum.
33 Bázeň před Hospodinem je (kázní moudrosti,) [t41] (před slávou je) [t42] pokora.
1. Petrův 3 : 7
7 Stejně muži: [a] žijte se svými ženami podle poznání jako se slabší ženskou nádobou [b]a prokazujte jim úctu jako spoludědičkám [t8] milosti [c] života, aby vaše modlitby neměly překážku. [d]
1. Korintským 7 : 15
15 Jestliže se však nevěřící (chce rozvést), [t8] ať se rozvede. [t8] Ten bratr nebo ta sestra nejsou v takových případech otroci. Neboť Bůh nás povolal ku pokoji. [a]
1. Korintským 7 : 1 – 40
1 O tom, co jste [mi] psali: [a] Pro člověka je dobré, [b] aby se nedotýkal [c] ženy.
2 Ale (abyste se vyvarovali smilstva), [t1] ať má každý svou ženu [a] a každá ať má svého muže.
3 Muž ať plní své ženě, čím je povinen, [a] a stejně i žena svému muži.
4 Žena nevládne svým tělem, nýbrž její muž, podobně ani muž nevládne svým tělem, nýbrž jeho žena.
5 Neodpírejte se navzájem, leda po vzájemné dohodě na čas, [a] abyste se uvolnili pro modlitbu, [t2] a opět buďte spolu, aby vás pro vaši nezdrženlivost [b] nepokoušel Satan. [c]
6 To říkám jako dovolení, ne jako příkaz. [a]
7 Přeji si, aby všichni lidé byli, jako jsem já. Avšak každý má své vlastní obdarování [t3] od Boha, jeden tak, druhý jinak.
8 Svobodným a vdovám pravím: Bylo by pro ně dobré, kdyby zůstali jako já. [a]
9 Jestliže se však neovládají, ať vstoupí do manželství; [a] neboť je lepší vstoupit do manželství, než se pálit žádostivostí.
10 Manželům však nařizuji [a] — ne já, ale Pán — aby žena od muže neodcházela. [t4]
11 Když by však přece odešla, [a] ať zůstává nevdaná nebo ať se s mužem smíří. Také muž ať neopouští ženu.
12 Ostatním pak pravím já, ne Pán: Jestliže má některý bratr [a] nevěřící [b] ženu a ona je ochotna s ním žít, [t5] ať ji neopouští.
13 A má-li některá žena nevěřícího muže a on je ochoten s ní žít, [t5] ať svého muže neopouští.
14 Neboť nevěřící muž je posvěcen ve své ženě a nevěřící žena je posvěcena (ve svém muži). [t6] Vždyť jinak by vaše děti byly [t7] nečisté, avšak nyní jsou svaté.
15 Jestliže se však nevěřící (chce rozvést), [t8] ať se rozvede. [t8] Ten bratr nebo ta sestra nejsou v takových případech otroci. Neboť Bůh nás povolal ku pokoji. [a]
16 Vždyť co ty víš, ženo, zda zachráníš svého muže? [a] Nebo co ty víš, muži, zda zachráníš svou ženu?
17 Jenom ať každý žije [t9] tak, jak mu Pán udělil, každý, jak ho [c]Bůh povolal. [a] Tak to také přikazuji [b] ve všech sborech. [c]
18 Byl někdo povolán jako obřezaný? Ať to nezakrývá. Byl někdo povolán jako neobřezaný? [a] Ať se nedává obřezat.
19 Obřízka nic neznamená [a] ani neobřízka nic neznamená, ale zachovávání Božích přikázání. [b]
20 Každý ať zůstává v tom postavení, [t10] ve kterém byl povolán.
21 Byl jsi povolán jako otrok? Nedělej si s tím starosti. [a] (Jestliže se však můžeš stát svobodným, raději toho využij). [t11]
22 Neboť kdo byl v Pánu povolán jako otrok, [a] je Pánův propuštěnec; podobně kdo byl povolán jako svobodný, je otrok Kristův. [b]
23 Byli jste koupeni za velikou cenu. [a] Nebuďte [t12] otroky lidí. [b]
24 Bratři, [a] každý ať zůstává před Bohem v tom postavení, v jakém byl povolán.
25 Ohledně panen nemám sice Pánův příkaz, [a] dávám však radu [t13] jako ten, kterému se dostalo od Pána milosrdenství [b] být věrným. [t14]
26 Myslím tedy, že vzhledem k (nynější tísni) [t15] je dobré, [t16] aby člověk (zůstal tak, jak je). [t17]
27 Jsi připoután k ženě? Nehledej rozluku. Jsi volný? [t18] Nehledej si ženu.
28 Ale i když se oženíš, nezhřešíš; a vdá-li se panna, nezhřeší. Takoví lidé však budou mít soužení v těle [t19] a toho vás chci ušetřit.
29 Ale toto vám, bratři, říkám, že čas [a] je zkrácený. A tak i ti, kdo mají ženy, ať jsou, jako by je neměli;
30 a ti, kdo pláčou, jako by neplakali, a ti, kdo se radují, jako by se neradovali, a ti, kdo kupují, jako by nic nevlastnili;
31 a ti, kdo užívají [tohoto] světa, jako by ho neužívali; [t20] neboť způsob [a] tohoto světa pomíjí.
32 Chci, abyste byli bez starostí. [a] Kdo nežije v manželství, stará se o věci Pána, [b] jak by se zalíbil [c] Pánu,
33 ale kdo se oženil, stará se o věci světské, jak by se zalíbil své (ženě,
34 a je rozdělený. [a] Neprovdaná žena a panna) [t21] se stará o věci Pána, aby byla svatá tělem i duchem. Ale když se provdá, stará se o věci světské, jak by se zalíbila svému muži.
35 Toto říkám k vašemu prospěchu, ne abych (vás omezoval), [t22] ale abych vás vedl k počestnosti a k nerušené oddanosti [a] Pánu.
36 Jestliže však někdo myslí, že vůči své panně, [v23] která je ve zralém věku, jedná nečestně, a že to musí tak být, ať dělá, co chce: nehřeší. [a] Ať se vezmou.
37 Kdo je [t24] však pevný [a] ve svém srdci a není ničím nucen, ale (má v moci svou vůli) [t25] a rozhodl se ve svém srdci, že zachová svou pannu, dobře učiní.
38 Takže ten, kdo provdává svou pannu, činí dobře, a ten, kdo neprovdává, učiní lépe.
39 Žena je vázána [zákonem] [a] po dobu, kdy žije její muž. Když její muž zemře, [t26] je svobodná a může se vdát, za koho chce, ale jen v Pánu. [b]
40 Podle mého mínění [a] je však blahoslavenější, jestliže zůstane tak, jak je. A myslím, že i já mám Ducha Božího. [b]
1. Timoteovi 3 : 2
2 Biskup [t5] tedy má být bezúhonný, [a] muž jedné ženy, [b] střídmý, [c] rozvážný, [d] řádný, pohostinný, [t6] schopný učit, [e]
Titovi 3 : 1
1 Připomínej [a] jim, ať se podřizují vládcům [a] vrchnostem, [b] ať je poslouchají a jsou připraveni ke každému dobrému skutku. [c]
Efezským 5 : 22
22 Ženy, [podřizujte se] svým mužům [a] jako Pánu, [b]
Matouš 18 : 15 – 17
15 „Jestliže tvůj bratr [proti tobě] zhřeší, [a] jdi a pokárej [b] ho (mezi čtyřma očima). [t12] Poslechne-li tě, získal jsi svého bratra. [c]
16 Jestliže by však neposlechl, vezmi s sebou ještě jednoho nebo dva, aby ‚ústy dvou nebo tří svědků byl potvrzen každý výrok‘. [a]
17 Jestliže by je neposlechl, pověz to shromáždění, [t13] a jestliže by neposlechl ani shromáždění, [t13] ať je ti jako pohan a celník.“ [v14]
Matouš 5 : 29
29 Jestliže tě tvé pravé oko svádí, [t25] vyjmi je a odhoď od sebe; neboť je pro tebe lépe, aby zahynul jeden z tvých údů, než aby celé tvé tělo bylo vrženo do Gehenny.
1. Korintským 7 : 12
12 Ostatním pak pravím já, ne Pán: Jestliže má některý bratr [a] nevěřící [b] ženu a ona je ochotna s ním žít, [t5] ať ji neopouští.
Lukáš 16 : 18
18 Každý, kdo propouští svou ženu a žení se s jinou, cizoloží, a kdo se žení s tou, kterou muž propustil, cizoloží.“ [a]
Matouš 19 : 3 – 9
3 Přistoupili k němu farizeové, aby ho pokoušeli. [t1] Říkali: „Je dovoleno, aby [člověk] propustil [a] svou ženu z jakéhokoli důvodu?“
4 On jim odpověděl: „Nečetli [a] jste, že ten, který stvořil [t2] člověka, od počátku ‚učinil je jako muže a ženu‘? [b]
5 A řekl: ‚Proto člověk opustí otce i matku a přilne ke své ženě a ti dva budou jedno tělo‘, [a]
6 takže již nejsou dva, ale jedno tělo. Co tedy Bůh spojil, [t3] ať člověk neodděluje!“
7 Řekli mu: „Proč tedy Mojžíš nařídil dát ženě rozlukový list [a] a propustit [ji]?“
8 Řekl jim: „Pro tvrdost vašeho srdce [a] vám Mojžíš dovolil [b] propouštět vaše ženy, od počátku však tomu tak nebylo.
9 Pravím vám, že kdo by propustil svou ženu, (pokud by to nebylo na základě) [t4] smilstva, a oženil se s jinou, cizoloží; a kdo by se s propuštěnou oženil, cizoloží.“
Matouš 5 : 31 – 32
31 „Také bylo řečeno: ‚Kdo propustí [t27] svou ženu, ať jí dá rozlukový list.‘ [a]
32 Ale já vám pravím, že každý, kdo propouští svou ženu, kromě případu smilstva, [a] uvádí [t28] ji do cizoložství, a kdo by se s propuštěnou oženil, cizoloží.“ [b]
Přísloví 16 : 25
25 Některá cesta (připadá člověku správná,) [t28] avšak (nakonec je cestou smrti.) [t29]
Matouš 19 : 9
9 Pravím vám, že kdo by propustil svou ženu, (pokud by to nebylo na základě) [t4] smilstva, a oženil se s jinou, cizoloží; a kdo by se s propuštěnou oženil, cizoloží.“
Leave a Reply