Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví znát svůj osud
Římanům 8 : 28
28 Víme, že těm, kteří milují [a] [c]Boha, (všechny věci spolu působí k dobrému,) [t17] těm, kdo jsou povoláni [b] podle jeho předsevzetí. [c]
Jan 14 : 6
6 Ježíš mu řekl: „Já jsem [a] ta Cesta, [b] [c]Pravda [c] i Život. [d] Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.
Jan 1 : 1 – 51
1 Na počátku [a] bylo [c]Slovo [b] a to Slovo bylo u [t1] [c]Boha a to Slovo bylo Bůh. [c]
2 To [t2] bylo na počátku u [t1] Boha.
3 Všechno [a] vzniklo skrze ně a bez něho nevzniklo (vůbec nic) [t3] (, co je.
4 V něm byl život) [t4] a ten život byl světlo [a] lidí.
5 A to světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila. [t5]
6 Objevil se [t6] člověk poslaný od Boha, jehož jméno bylo Jan. [a]
7 Ten přišel (jako svědek), [t7] aby o tom světle vydal svědectví, [a] aby skrze něho všichni uvěřili. [b]
8 On sám nebyl [a] to světlo, ale přišel, aby o tom světle vydal svědectví.
9 Bylo tu pravé [a] světlo, [b] které osvěcuje každého člověka, (to přicházelo) [t8] na svět.
10 Na světě byl, svět skrze něj vznikl, [a] a svět ho nepoznal. [b]
11 Přišel do svého vlastního, a jeho vlastní ho nepřijali.
12 Těm však, kteří ho přijali, dal pravomoc [t9] stát se Božími dětmi, [a] těm, kteří věří [b] v jeho jméno.
13 Ti se nenarodili [a] z krve [t10] ani z vůle těla ani z vůle muže, nýbrž z Boha.
14 A [c]Slovo se stalo tělem [a] a přebývalo [t11] mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu, [b] slávu(, jakou má od Otce jediný Syn, plný) [t12] milosti a pravdy. [c]
15 Jan o něm vydával svědectví. [a] Volal: „To je ten, o němž jsem řekl: ‚Ten, který přichází za mnou, [b] je přede mnou, neboť byl dříve než já.‘“ —
16 Z jeho plnosti jsme my všichni vzali, milost za [t13] milostí.
17 Neboť Zákon byl dán skrze Mojžíše, [a] milost a pravda [b] se stala skrze Ježíše Krista.
18 Boha nikdo nikdy neviděl; [a] jedinečný [t14] Bůh, [t15] který je v lůnu [b] Otcově, ten nám o něm pověděl.
19 Toto je svědectví Janovo, když k němu Židé [a] z Jeruzaléma poslali kněze a Levity, aby se ho zeptali: „Kdo jsi ty?“
20 I vyznal a nezapřel; vyznal: „Já nejsem Mesiáš. [t16]“
21 Zeptali se ho: „Co tedy? Jsi Eliáš?“ [a] Řekl: „Nejsem.“ „Jsi ten Prorok?“ [b] Odpověděl: „Ne.“
22 Řekli mu tedy: „Kdo jsi? Ať můžeme dát odpověď těm, kteří nás poslali. Co říkáš sám o sobě?“
23 Řekl: „Já jsem hlas volajícího v pustině: ‚Vyrovnejte Pánovu cestu‘, [a] jak řekl prorok Izaiáš.“
24 [Ti] poslaní byli z farizeů. [a]
25 I zeptali se ho: [t17] „Proč tedy křtíš, když nejsi Mesiáš [t16] ani Eliáš ani ten Prorok?“
26 Jan jim odpověděl: „Já křtím ve vodě, [ale] uprostřed vás stojí ten, koho vy neznáte:
27 [To je] ten, který přichází za mnou, [a] který byl přede mnou; jemu nejsem hoden rozvázat řemínek [b] jeho sandálu.“ [c]
28 Tyto věci se udály v Betanii [t18] za Jordánem, [a] kde Jan křtil.
29 Druhého dne Jan uviděl Ježíše, jak k němu přichází, a řekl: „Hle, Beránek [a] Boží, který snímá hřích [b] světa.
30 Toto je ten, o němž jsem řekl: ‚Za mnou přichází muž, který je přede mnou, neboť byl dříve než já.‘ [a]
31 Ani já jsem ho neznal, ale proto jsem přišel a křtil ve vodě, aby byl zjeven Izraeli.“
32 A Jan vydal svědectví: [a] „Viděl jsem, jak Duch sestupoval jako holubice [b] z nebe a zůstal na něm.
33 Ani já jsem ho neznal, ale ten, kdo mne poslal křtít ve vodě, mi řekl: ‚Na koho uvidíš sestupovat Ducha a zůstávat na něm, to je ten, který křtí v Duchu Svatém.‘ [a]
34 A já jsem to viděl a dosvědčuji, že toto je Boží Syn.“ [a]
35 Druhého dne tam Jan opět stál se dvěma ze svých učedníků. [a]
36 Pohlédl na Ježíše, jak jde kolem, a řekl: „Hle, Beránek [a] Boží!“
37 Ti dva učedníci slyšeli, co říká, a šli za Ježíšem.
38 Ježíš se otočil, a když uviděl, že jdou za ním, řekl jim: „Co hledáte?“ [t19] A oni mu řekli: „Rabbi“, [t20] což se překládá ‚Učiteli‘, [a] „kde bydlíš? [t21]“
39 Řekl jim: „Pojďte a uvidíte.“ [t22] Šli tedy, viděli, kde bydlí, [a] a zůstali ten den u něho. Bylo kolem (čtvrté hodiny odpoledne). [t23]
40 Jeden z těch dvou, kteří to uslyšeli od Jana a připojili se k němu, byl Ondřej, [a] bratr Šimona Petra.
41 Ten nalezl nejprve [t24] svého bratra Šimona a řekl mu: „Nalezli jsme Mesiáše“ [a] (což je v překladu: Kristus [t25]).
42 Přivedl ho k Ježíšovi. Ježíš na něho pohlédl a řekl: „Ty jsi Šimon, syn Jonášův; [t26] budeš se jmenovat Kéfas“ [a] (což se překládá Petr [b]).
43 Druhého dne se Ježíš rozhodl odejít do Galileje. [a] Nalezl Filipa [b] a řekl mu: „Následuj [c] mne.“
44 Filip byl z Betsaidy, [a] města Ondřejova a Petrova.
45 Filip nalezl Natanaela a řekl mu: „Nalezli jsme toho, o němž psal Mojžíš v Zákoně a proroci, Ježíše, syna Josefova z Nazareta.“
46 Natanael mu řekl: „Může být z Nazareta něco dobrého?“ Filip mu řekl: „Pojď a podívej se.“
47 Ježíš uviděl Natanaela, jak k němu přichází, a řekl o něm: „Hle, to je opravdu Izraelita, ve kterém není lsti.“ [a]
48 Natanael mu řekl: „Odkud mne znáš?“ Ježíš mu odpověděl: „Viděl jsem tě dříve, než tě Filip zavolal, když jsi byl pod tím fíkovníkem.“
49 Natanael mu odpověděl: „Rabbi, [a] ty jsi Syn [c]Boží, [b] ty jsi král [c] Izraele.“
50 Ježíš mu odpověděl: „Věříš proto, že jsem ti řekl: ‚Viděl jsem tě pod fíkovníkem‘? Uvidíš větší věci než toto.“
51 A řekl mu: „(Amen, amen, pravím) [v27] vám, [od nynějška] uvidíte nebe otevřené [a] a Boží anděly vystupovat a sestupovat [b]na Syna člověka.“ [t28]
Jan 6 : 37
37 Každý, koho mi Otec dává, [a] přijde ke mně, a toho, kdo ke mně přichází, jistě nevyženu ven.
Jan 3 : 16
16 „Neboť tak Bůh miluje [t12] svět, že dal [svého] jediného [t13] Syna, aby žádný, kdo v něho věří, [a] nezahynul, ale měl život věčný.
Římanům 12 : 1 – 21
1 Vybízím [a] vás tedy, bratři, [b] skrze milosrdenství [t1] [c]Boží, abyste vydali [c] svá těla [d] v oběť živou, svatou [e] a příjemnou [t2] [c]Bohu; to je vaše rozumná [t3] služba [f] Bohu.
2 A nepřipodobňujte [a] se tomuto věku, [b] nýbrž proměňujte [c] se obnovou [d] [své] mysli, [e] abyste mohli zkoumat, [t4] co je ( [c]Boží vůle, [f] co je dobré, přijatelné [g] a dokonalé). [t5]
3 Skrze milost, která mi byla dána, [a] pravím každému, kdo je mezi vámi: Nesmýšlejte výš, [t6] než je třeba smýšlet, ale smýšlejte [b] tak, abyste jednali rozumně, [t7] podle toho, jakou míru [c] víry udělil každému [c]Bůh.
4 Jako máme v jednom těle [a] mnoho údů a všechny ty údy nemají stejný úkol,
5 tak i my, i když je nás mnoho, jsme jedno tělo v Kristu, ale jednotlivě jsme údy jeden druhého.
6 Máme rozdílné dary [t8] podle milosti, která nám byla dána: Má-li někdo proroctví, [a] ať ho užívá v souhlase s vírou.
7 Má-li službu, [a] (ať slouží). [t9] [b] Je-li vyučující, (ať učí). [t10]
8 Má-li dar povzbuzování, [t11] (ať povzbuzuje). [t12] Kdo rozdává, ať rozdává upřímně. [t13] Kdo stojí v čele, (ať je horlivý). [t14] Kdo prokazuje milosrdenství, [a] ať to činí radostně. [t15]
9 Láska [a] ať je bez přetvářky. Ošklivte si zlo, [b] lněte k dobrému. [c]
10 Vroucně se navzájem milujte bratrskou láskou, [a] (v prokazování úcty) [t16] předcházejte jeden druhého.
11 V horlivosti neochabujte, buďte vroucího ducha, [a] služte Pánu. [b]
12 V naději [t17] se radujte, v soužení [a] buďte trpěliví, [b] v modlitbě vytrvalí. [t18]
13 Sdílejte se se svatými [a] v jejich potřebách, usilujte [b] o pohostinnost. [c]
14 Dobrořečte těm, kteří vás pronásledují, [a] dobrořečte a nezlořečte.
15 Radujte [a] se s radujícími, plačte s plačícími. [b]
16 (Mějte jeden k druhému stejný ohled.) [t19] Nepomýšlejte na vysoké věci, [a] ale nechte se vést k obyčejným. [t20] Nebuďte moudří sami podle sebe. [b]
17 Nikomu neodplácejte zlým za zlé. [a] Přede všemi lidmi [b] mějte na mysli ušlechtilé věci. [c]
18 Je-li možno, pokud to záleží na vás, [a] mějte pokoj [b] se všemi lidmi.
19 Nemstěte [a] se sami, milovaní, [v21] nýbrž dejte místo Božímu hněvu, [b] neboť je napsáno: ‚Mně patří pomsta, já odplatím, praví Pán.‘ [c]
20 Ale: ‚Jestliže má tvůj nepřítel hlad, dávej mu jíst, a má-li žízeň, dávej mu pít; když to budeš činit, nasypeš žhavé uhlí na jeho hlavu.‘ [a]
21 Nenech se přemáhat zlem, ale přemáhej zlo dobrem.
1. Petrův 2 : 1 – 25
1 Odložte [a] tedy každou špatnost [b] a každou lest, [c] pokrytectví, [d] závist [e] a každou pomluvu [f]
2 a jako novorozené děti mějte touhu po nefalšovaném [t1] (mléku [a] Božího slova), [t2] abyste jím [t3] vyrostli [b] [k záchraně],
3 jestliže jste [vskutku] okusili, že Pán je dobrý. [a]
4 (Když přicházíte) [t4] k němu, kameni živému, jenž byl od lidí zavržen, ale před Bohem je vyvolený, [a] vzácný,
5 i vy sami jako živé kameny jste budováni [t5] jako duchovní dům [a] ve svaté kněžstvo, [b] abyste přinášeli [t6] duchovní oběti, [c] příjemné [c]Bohu skrze Ježíše Krista.
6 Proto stojí v Písmu: ‚Hle, kladu na Siónu kámen úhelný, vyvolený, vzácný; kdo v něj věří, jistě nebude zahanben.‘ [a]
7 Vám tedy, kteří věříte, je vzácností, [t7] ale nevěřícím je to ‚kámen, který stavitelé zavrhli; ten se stal (kamenem úhelným) [t8]‘
8 a ‚kamenem úrazu a skálou pohoršení‘. [a] Ti (narážejí, protože jsou neposlušni [b]slova; k tomu také byli určeni). [t9]
9 Vy však jste ‚rod vyvolený, [a] královské kněžstvo, národ svatý, lid určený k Božímu vlastnictví, [b] abyste rozhlásili [c] (mocné skutky) [t10]‘ [d] toho, jenž vás povolal [e] ze tmy do svého podivuhodného světla. [f]
10 Vy, kdysi [a] ‚Ne-lid‘, [b] jste nyní lid Boží; vy, kdysi ‚Ne-slitovaní‘, jste však nyní došli slitování.
11 Milovaní, [a] prosím [t11] vás jako cizince [b] a příchozí: zdržujte se tělesných žádostí, [c] které vedou boj [d] proti duši;
12 veďte [t12] dobrý způsob života [a] mezi pohany, [t13] aby v tom, v čem vás pomlouvají jako zločince, (uviděli vaše dobré skutky [b] a oslavili [c]Boha) [t14] v den navštívení. [c]
13 Kvůli Pánu se podřiďte [a] každému lidskému zřízení: [t15] ať králi [b] jako svrchovanému vládci,
14 ať místodržícím jako těm, kteří jsou od něho posíláni k tomu, aby trestali [a] zločince a uznávali ty, kdo jednají dobře;
15 neboť taková [t16] je vůle [c]Boží, [a] abyste dobrým jednáním [b] umlčovali neznalost nerozumných [c] lidí;
16 jako svobodní, [a] a ne jako ti, kteří mají svobodu [b] za plášť špatnosti, [c] nýbrž jako otroci [d] Boží.
17 Všechny ctěte, [a] bratrstvo [b] milujte, [c] [c]Boha se bojte, [d] krále [t17] mějte v úctě. [e]
18 Sluhové, [t18] podřizujte se ve vší bázni [a] pánům, [b] nejen dobrým a mírným, nýbrž i zlým. [t19]
19 Je to totiž milost, snáší-li někdo bolesti kvůli svědomí [a] před Bohem [t20] a trpí [b] nespravedlivě. [c]
20 Neboť jaká to bude sláva, [t21] budete-li snášet rány [a] za to, že hřešíte? Ale budete-li snášet utrpení, ač jednáte dobře, to je milost [t22] před Bohem.
21 K tomu jste přece byli povoláni, [a] neboť i Kristus trpěl [b] za vás [t23] a zanechal vám příklad, [c] abyste šli [t24] v jeho šlépějích. [d]
22 On ‚se nedopustil hříchu, ani lest nebyla nalezena v jeho ústech‘. [a]
23 Když mu spílali, neodplácel spíláním, když trpěl, nehrozil, ale předával vše tomu, jenž soudí spravedlivě.
24 On sám ve svém těle vynesl naše hříchy na dřevo [a] kříže, abychom zemřeli hříchům [b] a byli živi spravedlnosti. [c] Jeho zraněním [t25] jste byli uzdraveni. [d]
25 Neboť jste bloudili jako ovce, [a] ale nyní (jste se obrátili) [t26] k pastýři a strážci [t27] svých duší.
Filipenským 4 : 19
19 Můj Bůh [a] naplní všechnu vaši potřebu podle svého bohatství [b] (v slávě) [t17] v Kristu Ježíši.
Leave a Reply