Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví zmocnění
2. Korintským 12 : 9
9 ale on mi řekl: ‚Stačí ti má milost, [a] neboť [má] moc se dokonává [t8] ve slabosti.‘ (Velmi rád) [t9] se tedy budu chlubit spíše svými slabostmi, aby na mně spočinula [t10] moc [b] Kristova.
Deuteronomium 31 : 6
6 Posilněte [t3] se a buďte odvážní. Nebojte se a nemějte z nich strach, [a] neboť Hospodin, tvůj Bůh, půjde [b] s tebou. Nenechá tě klesnout a neopustí [c] tě.
1. Janův 4 : 4
4 Vy, dítky, [a]jste z [c]Boha a přemohli [b] jste je, neboť ten, který je ve vás, je větší [c] než ten, který je ve světě. [d]
Skutky 1 : 8
8 ale přijmete [t6] (moc [a] [c]Ducha Svatého, který na vás přijde), [t7] a budete mi svědky [b] v Jeruzalémě a v celém Judsku, Samařsku [c] a až po nejzazší konec země.“ [d]
Titovi 2 : 12
12 a vychovává nás), [t13] abychom se odřekli [t14] bezbožnosti [a] a světských žádostí [b] a rozvážně, [c] spravedlivě [d] a zbožně [e] žili v tomto [t15] věku,
Lukáš 10 : 19 – 20
19 Hle, dal jsem vám pravomoc šlapat po hadech [a] a štírech, i nad [t4] veškerou silou Nepřítele, [b] a naprosto nic vám neublíží.
20 Ale z toho se neradujte, že se vám poddávají duchové; radujte se, že vaše jména [a] jsou zapsána v nebesích.“ [b]
Římanům 1 : 1 – 32
1 Pavel, otrok [t1] Krista Ježíše, [t2] povolaný apoštol, [a] oddělený [b] pro Boží evangelium, [c]
2 které Bůh předem zaslíbil [a] skrze své proroky [b] ve svatých Písmech, [c]
3 evangelium o jeho Synu, jenž povstal podle těla [a] z potomstva [t3] Davidova [b]
4 a podle Ducha svatosti byl vzkříšením z mrtvých ustanoven za Syna Božího [a] v [t4] moci, evangelium o Ježíši Kristu, našem Pánu. [b]
5 Skrze něho jsme přijali (milost a apoštolské poslání) [t5] k poslušnosti [a] víry [b] pro jeho jméno mezi všemi národy, [c]
6 mezi nimiž jste i vy, povolaní [a] Ježíše Krista.
7 Všem těm, kdo jsou v Římě, milovaným [a] Božím, povolaným [t6] svatým: [b] Milost [c] vám a pokoj [v7] od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista.
8 Především [t8] děkuji [v9] svému Bohu skrze Ježíše Krista za vás všechny, že se zvěst o vaší víře [a] šíří po celém světě. [b]
9 [c]Bůh, jemuž sloužím [t10] ve svém [c]duchu v evangeliu jeho Syna, je mi svědkem, [a] že se o vás stále [b] zmiňuji [t11] [c]
10 a vždy na svých modlitbách prosím, zda by se mi konečně jednou nepodařilo z Boží vůle [a] přijít k vám.
11 Toužím [a] vás spatřit, abych vám mohl udělit nějaký duchovní dar [b] k vaší posile, [c]
12 to jest abychom byli, až budu mezi vámi, navzájem povzbuzeni [a] každý vírou [b] toho druhého — já vaší a vy mou.
13 Nechci však, bratři, [a] abyste nevěděli, [b] že jsem se často rozhodl přijít k vám, ale až dosud mi bylo zabráněno, abych i mezi vámi sklidil nějaké ovoce jako mezi ostatními národy.
14 Jsem dlužníkem [a] Řeků i barbarů, [b] moudrých [c] i nevědomých, [t12]
15 a tak, pokud to záleží na mně, [a] toužím (posloužit evangeliem) [t13] i vám, kteří jste v Římě.
16 Nestydím se [a] za evangelium, [t14] neboť je to Boží moc [b] k záchraně [c] pro každého, [d] kdo věří, předně pro Žida, ale i pro Řeka. [e]
17 V něm se zjevuje Boží spravedlnost z víry [a] k víře, jak je napsáno: ‚Spravedlivý z víry bude živ.‘ [b]
18 Boží hněv [t15] se zjevuje z nebe proti každé bezbožnosti [a] a nepravosti [b] lidí, kteří v nepravosti potlačují pravdu,
19 protože to, co lze o Bohu poznat, je jim zřejmé; [a] Bůh jim to zjevil. [t16]
20 Jeho věčnou [a] moc [b] a božství, [c] ačkoli jsou neviditelné, [d] lze totiž od stvoření světa jasně vidět, [e] když lidé přemýšlejí [t17] o jeho díle, (takže jsou) [t18] bez výmluvy. [f]
21 Ačkoli poznali [c]Boha, neoslavili [a] ho jako Boha ani mu neprojevili vděčnost, [b] nýbrž upadli ve svých myšlenkách [c] do marnosti [d] a jejich nerozumné [t19] srdce (se ocitlo ve tmě). [t20]
22 Tvrdí, že jsou moudří, [a] ale stali se blázny. [b]
23 Zaměnili [a] slávu neporušitelného Boha za zpodobení [b] obrazu porušitelného člověka, ptáků, čtvernožců a plazů.
24 Proto je Bůh skrze [t21] žádosti [a] jejich srdcí vydal do nečistoty, [b] aby navzájem [t22] zneuctívali svá těla;
25 vyměnili [c]Boží [c]pravdu za lež, [a] kořili se a sloužili [b] tvorstvu více než Stvořiteli, [c] jenž je požehnaný na věky. [d] Amen. [e]
26 Proto je Bůh vydal do potupných vášní. Jejich ženy vyměnily přirozený styk za nepřirozený [t23]
27 a stejně i muži zanechali přirozeného styku s ženou a ve své touze se rozpálili jeden k druhému, muži s muži [a] páchají hanebnost a sami na sobě dostávají zaslouženou odplatu za svoje poblouzení.
28 Právě tak, jako neuznali za dobré poznávat [t24] Boha, vydal je Bůh jejich neosvědčené [t25] mysli, aby dělali, co se nesluší:
29 Jsou naplněni veškerou nepravostí, smilstvem, [a] ničemností, chamtivostí, [b] špatností, jsou plni závisti, [c] vraždy, sváru, [d] lsti, [e] zlomyslnosti, jsou donašeči, [f]
30 pomlouvači, [a] (Bohu odporní), [t26] zpupní, [t27] domýšliví, [t28] chlubiví. [b] Vymýšlejí [t29] zlé věci, neposlouchají rodiče, [c]
31 jsou nerozumní, [a] věrolomní, [t30] bezcitní [t31] a nemilosrdní.
32 Ačkoliv poznali Boží ustanovení, že ti, kdo dělají takové věci, jsou hodni smrti, nejenže je sami činí, ale dokonce to schvalují [a] i jiným, kteří je dělají.
Jakubův 1 : 1 – 27
1 Jakub, [a]otrok [b]Boží a Pána Ježíše Krista, posílá pozdrav [c] dvanácti kmenům, [d]které jsou v rozptýlení. [t1]
2 Pokládejte za velikou [t2] radost, [a] moji bratři, [v3] když upadnete do rozličných pokušení. [t4]
3 Víte, že zkoušení [a] vaší víry [b] působí vytrvalost. [c]
4 A vytrvalost ať má dokonalý výsledek, [t5] abyste byli dokonalí [t6] a úplní a aby vám v ničem nic nescházelo.
5 Nedostává-li se někomu z vás moudrosti, [a] ať ji žádá [b] od Boha, který dává [c] všem štědře [d] a nevyčítá, a bude mu dána.
6 Ať však žádá (ve víře) [t7] a nic nepochybuje. Neboť kdo pochybuje, [a] podobá se mořské vlně, [b] hnané a zmítané větrem. [c]
7 Ať si takový [t8] člověk nemyslí, že něco od Pána dostane;
8 je to muž nerozhodný, [t9] nestálý (ve všem, co činí). [t10]
9 Bratr v nízkém postavení ať se chlubí ve svém povýšení [a]
10 a bohatý ve svém ponížení, protože pomine jako květ trávy: [a]
11 vyjde slunce se svým žárem [a] a vysuší [b] trávu, její květ opadne [c] a krása jeho [t11] vzhledu zanikne. Tak i boháč uvadne v (tom, co činí). [t12]
12 Blahoslavený [a] muž, který snáší zkoušku, [t13] neboť když se osvědčí, dostane věnec [b] života, jejž Pán zaslíbil [c] těm, kdo ho milují. [d]
13 Ať nikdo, kdo je pokoušen, neříká: ‚Jsem pokoušen od Boha.‘ Bůh nemůže být pokoušen (ke zlému) [t14] a sám také nikoho nepokouší.
14 Každý, kdo je pokoušen, je strháván a váben svou vlastní žádostivostí. [a]
15 Žádostivost pak počne [a] a rodí hřích, a dokonaný hřích plodí smrt. [b]
16 Nemylte se, [a] moji milovaní [b] bratři.
17 Každé dobré dání a každý dokonalý dar je shůry, [a] sestupuje [t15] od Otce světel, u něhož není proměny [b] ani (zatmění z odvrácení). [t16]
18 On se rozhodl a zplodil [a] nás slovem pravdy, [b] abychom byli jakousi prvotinou [c] jeho stvoření.
19 (Víte to), [t17] moji milovaní bratři: Každý člověk ať je rychlý k naslouchání, [a] ale pomalý k mluvení, [b] pomalý k hněvu. [c]
20 Neboť lidským hněvem [t18] se Boží spravedlnost nevypůsobí.
21 Proto odložte [a] veškerou nečistotu [b] a přemíru špatnosti [c] a v tichosti [d] přijměte [e] zaseté [c]slovo, které má moc [f] zachránit vaše duše. [v19]
22 Buďte však těmi, kdo slovo činí, [a] nebuďte pouze posluchači, [b] kteří klamou sami sebe. [c]
23 Neboť je-li někdo posluchačem slova, a ne tím, kdo je činí, ten se podobá muži, který v zrcadle [a] pozoruje svou přirozenou tvář;
24 podíval se totiž na sebe a odešel, a hned zapomněl, jaký byl.
25 Kdo se však zahledí do dokonalého zákona svobody [a] a vytrvá, kdo se nestane zapomnětlivým posluchačem, nýbrž činitelem skutku, ten bude blahoslavený [b] ve svém jednání.
26 Domnívá-li se někdo, že je zbožný, a přitom nedrží na uzdě [a] svůj jazyk, [b] klame [c] své srdce; [d] jeho zbožnost [e] je marná. [f]
27 Zbožnost čistá a neposkvrněná před [c]Bohem a Otcem je toto: navštěvovat [a] sirotky a vdovy [b] v jejich soužení a zachovávat se neposkvrněným od světa. [c]
2. Timoteovi 3 : 16
16 Veškeré Písmo [a] je (vdechnuté Bohem) [t16] a je užitečné [b] k učení, k usvědčování, [c] k napravování, k výchově ve spravedlnosti,
Matouš 28 : 18 – 20
18 Ježíš přistoupil a promluvil k nim: „Byla mi dána veškerá [a] pravomoc na nebi i na zemi.
19 Jděte [a] [tedy] a čiňte [t10] učedníky [b] ze všech národů, [c] křtěte [t10] je ve jméno Otce i Syna i Ducha Svatého [d]
20 a učte [t10] je zachovávat [a] všechno, co jsem vám přikázal. [b] A hle, já jsem s vámi [c] po všechny dny až do skonání tohoto věku. [d] [Amen.]“
2. Petrův 1 : 5
5 A právě proto vynaložte všechno úsilí [t3] a doplňte svou víru ctností, [a] ctnost poznáním, [b]
2. Petrův 1 : 3 – 4
3 Jeho božská moc [a] nám darovala všechno, čeho je třeba k životu a zbožnosti [b] skrze poznání [c] toho, který nás povolal [d] [vlastní] slávou a mocí. [t1]
4 Tím [t2] nám byla darována vzácná a veliká zaslíbení, [a] abyste se skrze ně stali účastníky [b] božské přirozenosti a unikli [c] zkáze, která je ve světě v žádostivosti.
2. Korintským 4 : 16 – 18
16 Proto neochabujeme; [a] i když náš vnější člověk chátrá, ten vnitřní [b] se však den ze dne obnovuje. [c]
17 To naše nynější lehké soužení [a] nám totiž působí nesmírně veliké břímě věčné slávy, [b]
18 když nehledíme na věci viditelné, [a] ale na neviditelné; [b] neboť viditelné věci jsou dočasné, neviditelné však věčné.
Efezským 2 : 8 – 10
8 Neboť jste zachráněni milostí skrze víru; [a] a ta záchrana není z vás — je to Boží dar; [b]
9 není (na základě) [t6] skutků, [a] aby se nikdo nechlubil. [b]
10 Vždyť jsme jeho dílo, stvořeni [a] v Kristu Ježíši k dobrým skutkům, [b] které [c]Bůh předem připravil, [c] abychom v nich žili. [t1]
Zjevení 21 : 1 – 21
1 A spatřil jsem nové nebe a novou zemi, [a] neboť první nebe [b] a první země pominuly, a moře již není.
2 A to svaté město, [a] nový Jeruzalém, [b] jsem uviděl sestupovat z nebe od [c]Boha, připravené jako nevěsta [c] ozdobená pro svého muže.
3 A uslyšel jsem mocný hlas z trůnu, [t1] který řekl: „Hle, [c]Boží stánek [a] s lidmi; bude přebývat [b] s nimi [c] a oni budou jeho lid, [t2] a sám [c]Bůh bude s nimi [a bude jejich Bohem]. [d]
4 A Bůh setře každou slzu z jejich očí. [a] A smrti [b] již nebude, ani žalu [c] ani křiku [d] ani bolesti [e] již nebude, [neboť] první věci pominuly.“
5 Ten, který seděl [a] na trůnu, řekl: „Hle, činím všechno nové.“ [b] A řekl mi: „(Napiš: [c] Tato) [t3] slova jsou věrná a pravá.“
6 A řekl mi: „Stalo se. [a] Já jsem Alfa i Omega, [b] počátek [c] i konec. Já dám žíznivému zadarmo [d] napít z pramene vody života. [e]
7 Kdo vítězí, [a] dostane toto jako dědictví; budu mu Bohem a on mi bude synem. [b]
8 Avšak bázliví, [t4] nevěřící, [t5] ti, kdo propadli modlářské ohavnosti, [a] vrahové, smilníci, [b] kouzelníci, [c] modloslužebníci a všichni lháři mají svůj díl v jezeře, [d] které hoří ohněm a sírou, [e] což je smrt druhá.“ [f]
9 Vtom přišel jeden z těch sedmi [a] andělů, kteří měli sedm misek [b] plných sedmi posledních ran, a promluvil se mnou slovy: „Pojď, ukážu [c] ti Nevěstu, ženu [d] Beránkovu.“
10 V Duchu [t6] mne odnesl [a] na velikou a vysokou horu a ukázal mi svaté město [b] Jeruzalém, jak sestupuje z nebe od Boha,
11 mající Boží slávu. [a] Jeho jas je podobný nejvzácnějšímu kameni, je jako kámen jaspis, [b] čistý jako křišťál.
12 Má [t7] velikou a vysokou hradbu, má [t7] dvanáct bran [a] a na těch branách dvanáct andělů a napsaná jména, která jsou [jmény] dvanácti kmenů [synů] Izraele.
13 Tři brány jsou na [t8] východ, tři brány na [t8] sever, tři brány na [t8] jih a tři brány na [t8] západ.
14 A hradba toho města má [t7] dvanáct (základních kamenů) [t9] a na nich dvanáct jmen dvanácti Beránkových apoštolů. [a]
15 Ten, který se mnou mluvil, měl jako měřidlo zlatou třtinu, [a] aby změřil město, jeho brány i jeho hradbu.
16 Město je rozloženo do čtverce: jeho délka je stejná jako šířka. Změřil město tou třtinou na dvanáct tisíc stadií, [v10] jeho délka, šířka i výška jsou stejné.
17 Změřil také jeho hradbu: sto čtyřicet čtyři loktů [v11] podle lidské míry, (která je také mírou andělskou). [t12]
18 Stavivem jeho hradby je jaspis a město je z čistého zlata, [a] podobné čistému sklu.
19 Základy městské hradby jsou ozdobeny všelijakými drahými kameny: první základní kámen je jaspis, druhý safír, třetí chalcedon, čtvrtý smaragd,
20 pátý sardonyx, šestý karneol, sedmý chrysolit, osmý beryl, devátý topas, desátý chrysopras, jedenáctý hyacint, dvanáctý ametyst.
21 A dvanáct bran, dvanáct perel; [a] každá z těch bran byla z jedné perly. A náměstí města bylo čisté zlato jako průhledné sklo.
Jan 16 : 7
7 Ale říkám vám pravdu: Je pro vás užitečné, abych odešel. Neboť neodejdu-li, Zastánce [a] k vám nepřijde; odejdu-li, pošlu ho k vám.
Marek 10 : 46 – 52
46 Přišli [a]do Jericha. A když se svými učedníky a dosti velikým zástupem vycházel z Jericha, seděl u cesty syn Timaiův, Bartimaios, slepý [b] žebrák.
47 A když uslyšel, že je to Ježíš Nazaretský, začal křičet: „Synu Davidův, Ježíši, smiluj se nade mnou!“
48 Mnozí mu přísně domlouvali, aby zmlkl, ale on o to víc křičel: „Synu Davidův, smiluj se nade mnou!“
49 Ježíš se zastavil a řekl: „Zavolejte ho.“ Zavolali toho slepého a řekli mu: „Vzchop se, [t10] vstaň, volá tě!“
50 On odhodil [a] svůj plášť, vyskočil a přišel k Ježíšovi.
51 Ježíš mu odpověděl: „Co chceš, [a] abych ti učinil?“ Slepý mu řekl: „Rabbuni, [b] ať vidím! [t11]“
52 A Ježíš mu řekl: „Jdi, tvá víra tě uzdravila.“ [a] A hned prohlédl a šel tou cestou za ním.
Matouš 16 : 28
28 Amen, pravím vám, [že] někteří z těch, kdo zde stojí, určitě neokusí smrti, [a] dokud nespatří [b] Syna člověka přicházejícího ve (své královské moci). [t20]“
2. Timoteovi 2 : 15
15 Horlivě usiluj, [a] aby ses před [c]Boha postavil jako člověk osvědčený, [b] pracovník, který se nemusí stydět a který správně rozděluje [c]slovo [c]pravdy. [c]
Leave a Reply