Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví zlomyslnost
Efezským 4 : 31 – 32
31 Všechna hořkost, [a] zuřivost, hněv, [b] křik [c] a rouhání ať jsou od vás odňaty zároveň se vší špatností. [d]
32 Buďte k sobě navzájem laskaví, milosrdní [a] a (odpouštějte [b] si navzájem, jako i Bůh v Kristu odpustil) [t32] vám. [t33]
Přísloví 12 : 16
16 Hlupákův hněv se [t27] hned [t28] projeví, chytrý [a] však hanbu skrývá.
Jakubův 1 : 19 – 20
19 (Víte to), [t17] moji milovaní bratři: Každý člověk ať je rychlý k naslouchání, [a] ale pomalý k mluvení, [b] pomalý k hněvu. [c]
20 Neboť lidským hněvem [t18] se Boží spravedlnost nevypůsobí.
Matouš 7 : 12
12 Všechno, co byste chtěli, aby lidé činili vám, čiňte i vy jim; neboť to je (Zákon [a] a Proroci.“) [b]
Přísloví 15 : 1
1 Vlídná [t1] odpověď odvrátí zlobu, [a] ale slovo, které zraňuje, [t2] budí hněv.
Kolossenským 3 : 7 – 8
7 I vy jste (tak kdysi [a] jednali), [t5] když jste v nich žili.
8 Ale nyní odložte [a] to všechno: hněv, [b] vztek, [c] špatnost, [d] rouhání [t6] a nemístné řeči [t7] ze svých úst.
Žalmy 37 : 8 – 9
8 Přestaň se hněvat [a] a zanech zloby, [b] nerozčiluj se, ať se nedopustíš zlého. [c]
9 Protože zlovolníci budou vyhlazeni, [a] ale ti, kdo očekávají [b] na Hospodina, ti obdrží zemi. [c]
Matouš 23 : 1 – 33
1 Tehdy [a] Ježíš promluvil k zástupům a ke svým učedníkům:
2 „Na stolci Mojžíšově usedli učitelé Zákona [a] a farizeové.
3 Proto udělejte a zachovávejte všechno, co by vám řekli, avšak podle jejich skutků nečiňte; [a] neboť mluví, ale nečiní. [b]
4 Svazují [a] těžká [a neúnosná] břemena a vkládají je lidem na ramena, ale sami jimi nechtějí hnout ani prstem.
5 A všecky své skutky dělají proto, aby je lidé viděli. [a] Rozšiřují své (modlitební řemínky) [t1] a prodlužují třásně [b] svých oděvů,
6 mají rádi přední místa [a] na hostinách a přední sedadla v synagogách,
7 pozdravy na tržištích a jsou rádi, když je lidé oslovují [t2] Rabbi [a] Rabbi.
8 Vy se však nenechte nazývat [t3] Rabbi, neboť jediný je váš Učitel, [a] vy pak všichni jste bratři. [b]
9 A nikoho nenazývejte na zemi svým Otcem, neboť jediný je váš Otec, [a] ten nebeský. [t4]
10 Ani se nenechte nazývat Vůdci, neboť váš Vůdce je jeden, Mesiáš. [a]
11 Ale největší [t5] z vás bude vaším služebníkem. [a]
12 Kdo se bude povyšovat, bude ponížen, a kdo se poníží, bude povýšen.“ [a]
13 „Běda [a] vám, učitelé Zákona a farizeové, pokrytci, [b] protože zavíráte [c] království Nebes [d] před lidmi; sami totiž nevstupujete, a (těm, kdo by chtěli vstoupit,) [t6] vstoupit nedovolujete.
14 Běda vám, učitelé Zákona a farizeové, pokrytci, protože vyjídáte domy vdov a okázale dlouho se modlíte; [a] proto vezmete těžší odsouzení.“
15 „Běda vám, učitelé Zákona a farizeové, pokrytci, protože obcházíte moře i souš, [a] abyste získali [t7] jednoho proselytu; [b] a když se jím stane, děláte z něho syna Gehenny, [c] dvakrát horšího, než jste sami.“
16 „Běda vám, slepí vůdcové! [a] Říkáte: ‚Kdo by učinil přísahu [b] při svatyni, nic to neznamená; ale kdo by učinil přísahu při zlatu svatyně, je vázán.‘
17 Blázni a slepci, co je větší: zlato, nebo svatyně, která to zlato posvětila? [t8]
18 A ‚kdo by učinil přísahu při oltáři, nic to neznamená, ale kdo by vyslovil přísahu při daru, který je na něm, je vázán.‘
19 Blázni a slepci, co je větší: dar, nebo oltář, který ten dar posvěcuje?
20 Kdo tedy přísahá při oltáři, přísahá při něm i při všem, co je na něm.
21 A kdo přísahá při svatyni, přísahá při ní i při Tom, kdo v ní přebývá. [a]
22 A kdo přísahá při nebi, přísahá při trůnu [a] Božím i při Tom, který na něm sedí.“ [b]
23 „Běda vám, učitelé Zákona a farizeové, pokrytci, protože dáváte desátky [a] z máty, [b] kopru a kmínu, ale zanedbali jste závažnější věci Zákona: právo, [c] milosrdenství [d] a věrnost. [e] Toto bylo třeba udělat a tamto nezanedbávat. [f]
24 Slepí vůdcové! Cedíte komára, ale velblouda [t9] polykáte.“
25 „Běda vám, učitelé Zákona a farizeové, pokrytci, protože čistíte číše a mísy zvnějšku, [a] ale uvnitř jsou plné chamtivosti a nezdrženlivosti. [b]
26 Slepý farizeji! Napřed vyčisti vnitřek číše [a mísy], aby se stal čistým i jejich [t10] zevnějšek.“ [a]
27 „Běda vám, učitelé Zákona a farizeové, pokrytci, protože se podobáte obíleným [t11] hrobům, které se zvenčí zdají pěkné, ale uvnitř jsou plné kostí mrtvých a veškeré nečistoty.
28 Tak i vy se navenek zdáte lidem [a] spravedliví, [b] ale uvnitř jste plni pokrytectví a bezzákonnosti.“ [t12]
29 „Běda [a] vám, učitelé Zákona a farizeové, pokrytci, protože stavíte náhrobky prorokům a zdobíte pomníky spravedlivých
30 a říkáte: ‚Kdybychom žili [t13] ve dnech svých otců, neměli bychom s nimi (na prolévání krve) [t14] proroků podíl.‘
31 Tak svědčíte [a] sami proti sobě, že jste synové [b] těch, kteří proroky zavraždili.
32 I vy naplňte [a] míru svých otců!
33 Hadi, (plemeno zmijí)! [a] Jak uniknete trestu [t15] Gehenny? [b]
Lukáš 10 : 25 – 28
25 A [a] hle, jeden zákoník povstal a zkoušel ho: „Učiteli, [b] co mám učinit, abych získal [c] věčný život?“
26 On mu řekl: „Co je napsáno v Zákoně? Jak to tam čteš?“
27 On odpověděl: „Budeš milovat Pána, svého Boha, z celého svého srdce, celou svou duší, celou svou silou [a] a celou svou myslí, a svého bližního jako sebe samého. [b]“
28 Řekl mu: „Správně [a] jsi odpověděl. To čiň a budeš živ.“
Jakubův 4 : 11 – 12
11 Bratři, nemluvte jeden proti druhému. [a] Kdo mluví proti bratru nebo soudí [b] svého bratra, mluví proti Zákonu a soudí Zákon. Jestliže však soudíš Zákon, nejsi činitelem [c] Zákona, nýbrž soudcem.
12 Jeden je zákonodárce [a] a soudce, [b] ten, který může zachránit i zahubit. [c] Ale kdo jsi ty, jenž soudíš bližního?
Galatským 5 : 19 – 21
19 Skutky těla jsou zřejmé, jsou to [cizoložstvo,] [a] smilstvo, [b] nečistota, [c] bezuzdnost, [d]
20 modloslužba, [a] čarování, [b] nepřátelství, (svár, [c] žárlivost), [t12] hněvy, soupeření, [t13] rozdělení, sekty, [t14]
21 závisti, [vraždy,] opilství, [a] hýření a podobné věci. To vám předpovídám, jak jsem již dříve řekl, že ti, kdo takové věci dělají, neobdrží dědičně [b] Boží království.
Efezským 4 : 26 – 31
26 ‚Hněvejte se, [a] a nehřešte;‘ [b] slunce ať nezapadá [c] nad vaším hněvem.
27 Nedávejte místo [t27] Ďáblu. [a]
28 Zloděj ať již nekrade, ale ať raději pracuje [a] a dělá [vlastníma] rukama [b] něco dobrého, aby měl co dávat tomu, kdo má nedostatek. [t28]
29 Z vašich úst ať nevychází žádné špatné [t29] slovo, [a] nýbrž (jen takové, které je) [t30] dobré k potřebnému budování, [b] aby dalo milost [c] těm, kdo je slyší.
30 A nezarmucujte [c]Ducha Svatého [a] [c]Božího, jímž [t31] jste byli zapečetěni [b] ke dni vykoupení. [c]
31 Všechna hořkost, [a] zuřivost, hněv, [b] křik [c] a rouhání ať jsou od vás odňaty zároveň se vší špatností. [d]
Exodus 20 : 1 – 17
1 Potom Bůh vyhlásil (všechna tato slova.) [a] Řekl:
2 Já [t1] (Hospodin jsem tvůj Bůh,) [t2] který jsem tě vyvedl [a] z egyptské země, z domu otroctví. [b]
3 Nebudeš mít jiné bohy vedle [t3] mne.
4 Neuděláš si tesanou modlu ani jakékoliv zpodobení toho, co je nahoře na nebi nebo dole na zemi či ve vodě pod zemí.
5 Nebudeš se jim klanět a nebudeš jim otročit, neboť já Hospodin, tvůj Bůh, jsem Bůh žárlivý, který s trestem navštěvuji vinu otců na synech i [t4] na třetí a na čtvrté generaci těch, kdo mě nenávidí,
6 ale prokazuji milosrdenství tisícům těch, kdo mne milují a zachovávají mé příkazy.
7 Nebudeš brát jméno Hospodina, svého Boha, nadarmo, protože Hospodin nenechá bez trestu toho, kdo bere jeho jméno nadarmo.
8 Pamatuj [t5] na sobotní den, abys ho posvětil.
9 Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci,
10 ale sedmý den je sobota patřící Hospodinu, tvému Bohu. Nebudeš dělat žádnou práci ty ani tvůj syn ani tvá dcera, tvůj otrok ani tvá otrokyně, tvé zvíře ani tvůj příchozí, který je ve tvých branách,
11 protože šest dní Hospodin dělal nebesa a zemi, moře a všechno, co je v nich, a sedmý den odpočinul. Proto Hospodin požehnal sobotní den a posvětil ho. [a]
12 Cti [a] svého otce a svou matku, aby se prodloužily tvé dny [t6] na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh.
13 Nebudeš vraždit! [a]
14 Nebudeš cizoložit! [a]
15 Nebudeš krást! [a]
16 Nebudeš vydávat proti svému bližnímu falešné svědectví! [a]
17 Nebudeš dychtit [a] po domě svého bližního. Nebudeš dychtit po ženě [b] svého bližního ani po jeho otroku ani po jeho otrokyni ani po jeho býku ani po jeho oslu, vůbec po ničem, co patří tvému bližnímu.
Matouš 18 : 10
10 „Dávejte si pozor, [t9] abyste nepohrdli [a] ani jedním z těchto maličkých. Neboť vám pravím, že jejich andělé [b] v nebesích stále [t10] hledí na tvář [c] mého Otce, který je v nebesích.
Efezským 4 : 32
32 Buďte k sobě navzájem laskaví, milosrdní [a] a (odpouštějte [b] si navzájem, jako i Bůh v Kristu odpustil) [t32] vám. [t33]
Kolossenským 3 : 12 – 14
12 Oblečte [a] se tedy jako vyvolení [b] [c]Boží, svatí [c] a milovaní, [d] v (slitovný soucit,) [t10] dobrotu, pokoru, [e] vlídnost [t11] a trpělivost. [f]
13 Snášejte [t12] se navzájem a odpouštějte [a] si, má-li kdo něco [t13] proti druhému. Jako [b] Pán [t14] odpustil vám, odpusťte i vy.
14 A nad to všechno mějte lásku, [a] která je poutem dokonalosti. [b]
Jakubův 2 : 1
1 Moji bratři, nespojujte [t1] víru [a] v (našeho Pána Ježíše Krista, Pána slávy,) [t2] s přijímáním osob. [t3]
Leave a Reply