Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví zlí a zlí lidé
Přísloví 28 : 1 – 28
1 Ničema utíká, [a] (ačkoliv ho nikdo nehoní,) [t1] ale spravedlivý si je jistý [b] jako mladý lev. [c]
2 (Když je země ve vzpouře,) [t2] má mnoho vládců, ale (s člověkem rozumným a znalým,) [t3] bude řád [t4] prodloužen.
3 Chudý [t5] muž, který utlačuje chudé, je jako odplavující déšť, který ničí úrodu. [t6]
4 Ti, kdo opouštějí [a] zákon, budou ničemy chválit, ale ti, kdo zachovávají [b] zákon, [t7] se s nimi pustí do boje. [c]
5 Zlí lidé nerozumějí právu, ale ti, kdo hledají [a] Hospodina, porozumějí [t8] všemu.
6 Lepší je chudý, který žije bezúhonně, [t9] nežli ten, jehož cesty jsou křivolaké, [t10] ačkoliv [a] je bohatý.
7 Kdo zachovává [a] zákon, je rozumný syn, kdo se stýká [b] se žrouty, [t11] vystaví [c] svého otce hanbě.
8 Kdo rozmnožuje svůj majetek [a] lichvou a úrokem, [t12] shromáždí ho pro toho, kdo se smilovává nad chudými.
9 Kdo odvrací [a] své ucho od slyšení [b] zákona, i jeho modlitba je ohavností.
10 Kdo svádí přímé na zlou cestu, sám padne do vlastní jámy, ale bezúhonní [a] zdědí dobro.
11 Bohatý člověk (je moudrý ve svých očích,) [t13] ale chudý, nicméně rozumný, [a] ho prověří. [t14]
12 Když se spravedliví veselí, [t15] (je veliká sláva,) [t16] když ale povstávají [t17] ničemové, lidé se [t18] skrývají.
13 Kdo [a] zakrývá svá přestoupení, [b] neuspěje, [t19] ale kdo je vyznává [c] a opouští, [t20] nalezne slitování.
14 Blahoslavený [a] je člověk, který má [t21] ustavičně bázeň, ale kdo zatvrzuje [b] své srdce, padne [c] do zla.
15 Řvoucím lvem [a] a útočícím medvědem je ničemný vládce nad chudým lidem.
16 Vévoda, [a] kterému chybí [b] rozumnost, se dopouští mnohého vydírání, [t22] kdo nenávidí nekalý zisk, [c] prodlouží [d] své dny. [t23]
17 Člověk obtížený [t24] krví člověka bude až do smrti [t25] utíkat; ať ho nikdo nedrží.
18 Kdo žije [a] bezúhonně, bude zachráněn, ale ten, jehož cesty jsou křivolaké, najednou padne.
19 Kdo [a] obdělává svou půdu, nasytí se pokrmem, ale ten, kdo se žene za prázdnými věcmi, nasytí se chudobou.
20 Věrný člověk má mnoho požehnání, ale (kdo je ukvapený, [a] aby získal bohatství,) [t26] nezůstane bez trestu. [b]
21 Stranit [a] člověku není dobré, ačkoliv [t27] člověk [t28] se vzbouří [t29] i kvůli kousku chleba.
22 Lakomec [t30] (se žene za [a] majetkem) [t31] a neví, že na něho přijde nedostatek.
23 Ten, kdo kárá [a] člověka, později nalezne milosti [t32] víc než ten, kdo lichotí. [t33]
24 Kdo okrádá [a] svého otce a svou matku a říká: To není přestoupení, [t34] je společníkem [b] ničitele. [c]
25 Nenasytný [t35] člověk podněcuje [a] svár, [b] ale kdo doufá [c] v Hospodina, bude [t36] prospívat.
26 Kdo spoléhá [a] na svůj rozum, [b] je hlupák, ale kdo žije [c] moudře, unikne. [t37]
27 Kdo dává chudým, nebude mít nouzi, [a] kdo však zavírá [t38] oči, sklidí mnoho kleteb. [b]
28 Když povstávají ničemové, lidé se ukrývají, [a] když však hynou, množí se spravedliví.
Kazatel 12 : 14
14 Vždyť (Bůh každé dílo přivede na soud) [a] se vším, co je skryto, ať dobrým nebo zlým. [b]
Přísloví 6 : 12 – 16
12 Ničemník [t11] a darebák [t12] je ten, kdo chodí [t13] s falešnými [a] ústy,
13 mrká očima, dává znamení nohama, [t14] ukazuje svými prsty.
14 (V jeho srdci je obojakost, v [a] každé době kuje [b] zlo, zasévá sváry.) [t15]
15 Proto náhle přijde na něj pohroma, [a] v okamžiku bude [t16] rozdrcen a nebude pro něj uzdravení. [t17]
16 Šest věcí Hospodin nenávidí [a] a sedmá [v18] je pro něj [t19] ohavností: [b]
Jakubův 1 : 13
13 Ať nikdo, kdo je pokoušen, neříká: ‚Jsem pokoušen od Boha.‘ Bůh nemůže být pokoušen (ke zlému) [t14] a sám také nikoho nepokouší.
Žalmy 5 : 4
4 Hospodine, ráno [a] uslyšíš [t2] můj hlas. Ráno ti připravím [t3] oběť a budu očekávat. [t4]
Římanům 3 : 10 – 18
10 jak je napsáno: ‚Není spravedlivého, není ani jednoho,
11 není, kdo by rozuměl, není, kdo by horlivě hledal Boha.
12 Všichni se odchýlili, společně se stali nepotřebnými, není, kdo by činil dobro, není ani jeden. [a]
13 Jejich hrdlo je otevřený hrob, [a] svými jazyky mluví [t6] lest, [b] pod jejich rty je hadí jed. [c]
14 Jejich ústa jsou plna kletby a hořkosti, [a]
15 jejich nohy jsou rychlé k prolití krve,
16 na jejich cestách je zkáza a trápení,
17 cestu pokoje nepoznali; [a]
18 není bázně Boží [a] před jejich očima.‘ [b]
Římanům 6 : 23
23 Mzdou [t18] hříchu je smrt, ale darem Boží milosti je život věčný [a] v Kristu Ježíši, našem Pánu.
1. Janův 5 : 19
19 Víme, že jsme z Boha [a] a celý svět [b] leží v tom Zlém.
Jan 8 : 24
24 Proto jsem vám řekl, že zemřete ve svých hříších. Jestliže neuvěříte, že (Já jsem), [v10] zemřete ve svých hříších.“
Žalmy 73 : 1 – 28
1 Žalm Asafův. [t1] Jak je Bůh dobrý [a] k Izraeli, k lidem čistého srdce! [b]
2 Ale já … mé nohy málem uklouzly, [v2] mé kroky [a] téměř klopýtly, [t3]
3 neboť jsem záviděl [a] namyšleným, [b] když jsem viděl, (jak se daří ničemům.) [t4]
4 Vždyť nejsou spoutáni, aby směřovali k smrti, [t5] jejich tělo [t6] je tučné, [v7]
5 lidské trápení [a] se jich netýká, [b] nebývají postiženi jako [t8] ostatní, [t9]
6 a tak je pýcha jejich náhrdelníkem; [a] násilí [t10] je halí jako oděv. [b]
7 Jejich oči [t11] vystupují z tuku, [a] ukazuje se smýšlení [t12] jejich srdce.
8 Posmívají [t13] se, mluví ve zlém, ve své povýšenosti promlouvají o útlaku. [v14]
9 Svými ústy směřují proti nebesům a jejich jazyk prochází zemí.
10 A tak se jejich [t15] lid obrací sem a vybryndá se jim spousta vody. [t16]
11 Říkají: Což se to [a] Bůh dozví? Což to Nejvyšší [b] pozná? [c]
12 Hle, takoví jsou ničemové. Pořád [t17] bezstarostně [a] rozmnožují majetek. [b]
13 Jistě, [t18] zbytečně jsem udržoval [t19] své srdce v čistotě [a] a umýval dlaně v nevinnosti! [b]
14 Denně dostávám rány — a po ránu pokárání. [t20]
15 Kdybych řekl: Budu mluvit jako oni, byl bych nevěrný (pokolení tvých synů.) [v21]
16 Když jsem přemýšlel, jak to pochopit, (připadalo mi to obtížné.) [t22]
17 Až když jsem vstoupil do Božích svatyní, [t23] pochopil jsem jejich konec. [t24]
18 Ano, postavíš je na kluzká [a] místa, [t25] necháš je padnout do klamu. [t26]
19 Jaký děs vyvolají, když náhle [a] zmizí, zahynou hrůzou. [b]
20 Panovníku, až se vzbudíš, [a] pohrdneš jejich přeludem [b] jako snem [c] po procitnutí. [d]
21 Když bylo [t27] mé srdce zahořklé, když se jitřilo mé nitro, [t28]
22 byl jsem tupý [t29] a nechápavý, byl jsem před tebou jako hovádko. [a]
23 Nicméně jsem stále u [t30] tebe. Uchopils mě za pravici, [a]
24 povedeš [a] mě podle svého úradku [t31] a pak mě přijmeš [b] do slávy. [t32]
25 Koho mám na nebesích? A jsem-li s tebou, nemám na zemi [v33] zalíbení. [a]
26 Mé tělo i mé srdce chřadne. [t34] Bůh je však navěky skálou [a] mého srdce a mým podílem. [b]
27 Hle, kdo se ti vzdalují, [a] zahynou; [b] zničíš [c] každého, kdo je ti nevěrný. [t35]
28 Co se mě týče, Boží blízkost [a] je pro mě dobrá. Učinil jsem si útočiště [t36] v Panovníku Hospodinu, abych vyprávěl [b] o celém tvém díle. [t37]
Skutky 17 : 30
30 Když tedy Bůh přehlédl ty doby nevědomosti, [a] nařizuje [t39] nyní lidem, aby všichni a všude činili pokání. [b]
Jan 14 : 15
15 „Jestliže mne milujete, zachovejte [t5] má přikázání.
Skutky 3 : 19
19 Učiňte tedy pokání [a] a obraťte se, aby byly vymazány vaše hříchy,
Římanům 8 : 1
1 Nyní tedy není žádného odsouzení [a] pro ty, kteří jsou v Kristu [b] Ježíši a nechodí podle těla, ale podle Ducha.
Římanům 3 : 23
23 všichni zhřešili a postrádají Boží slávu, [a]
1. Tessalonicenským 5 : 22
22 a všeho, co vypadá zle, se vystříhejte.
Izaiáš 45 : 7
7 Formuji světlo a tvořím tmu, činím pokoj [t10] a tvořím zlé; [a] já, Hospodin, činím toto všechno.
Žalmy 119 : 105
105 Tvé slovo je lampou pro mé nohy, [t74] je světlem na mé stezce. [a]
1. Timoteovi 2 : 5
5 Je totiž jeden [a] Bůh, jeden je také prostředník [b] mezi Bohem a lidmi, člověk [c] Kristus Ježíš,
Leave a Reply