Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví zlá manželka
1. Korintským 14 : 34 – 35
34 vaše ženy nechť ve shromážděních [a] mlčí. Nedovoluje se jim, aby mluvily; ať jsou podřízené, [b] jak praví i Zákon.
35 Chtějí-li se něco naučit, ať se ptají doma svých mužů. Je totiž neslušné, aby žena mluvila ve shromáždění. [a]
Efezským 5 : 24
24 Ale jako církev je podřízena [t20] Kristu, tak i ženy ve všem svým mužům.
1. Korintským 14 : 33
33 neboť [c]Bůh není Bohem zmatku, [a] nýbrž Bohem pokoje. [b] Jako ve všech shromážděních [c] svatých, [t22]
Efezským 5 : 22
22 Ženy, [podřizujte se] svým mužům [a] jako Pánu, [b]
Efezským 5 : 33
33 Ale také jeden každý z vás ať miluje svou ženu jako sám sebe a žena ať se bojí svého muže.
1. Timoteovi 2 : 11 – 12
11 Žena (ať se učí) [t9] v tichosti [t10] a (s veškerou podřízeností). [t11]
12 Nedovoluji, aby žena učila [a] nebo měla moc nad mužem, nýbrž má být v tichosti.
1. Korintským 11 : 7
7 Muž si nemusí zahalovat hlavu, neboť je Božím obrazem [a] a jeho slávou, žena pak je slávou mužovou.
1. Korintským 11 : 3
3 Chci, abyste věděli, že hlavou [a] každého muže je Kristus, hlavou ženy její muž [b] a hlavou Krista Bůh.
1. Timoteovi 2 : 12
12 Nedovoluji, aby žena učila [a] nebo měla moc nad mužem, nýbrž má být v tichosti.
1. Timoteovi 2 : 1 – 15
1 Především tedy prosím, [t1] aby se konaly prosby, [t2] modlitby, přímluvy [a] a děkování [t3] za všechny lidi,
2 za krále [a]a za všechny ty, kdo jsou ve vysokém postavení, abychom mohli vést tichý a pokojný [b] život ve vší zbožnosti [t4] a důstojnosti. [t5]
3 To je dobré a milé [a] před Bohem, naším Zachráncem, [b]
4 který chce, [a] aby byli všichni [b] lidé zachráněni [c] a přišli k poznání pravdy. [d]
5 Je totiž jeden [a] Bůh, jeden je také prostředník [b] mezi Bohem a lidmi, člověk [c] Kristus Ježíš,
6 který dal [a] sám sebe jako výkupné [b] za všechny, jako svědectví [c] ve svůj čas. [d]
7 K tomu jsem byl ustanoven [a] hlasatelem [b] a apoštolem [c]– mluvím pravdu [v Kristu], nelžu [d] –, učitelem národů [t6] ve víře a v pravdě.
8 Chci [a] tedy, aby se muži modlili na každém místě, [b] pozvedajíce [c] svaté ruce [d] bez hněvu a sváru. [t7]
9 Stejně i ženy ať se v slušném [a] oděvu zdobí [b] počestně a střízlivě, ne účesy [c] a zlatem, perlami nebo drahými šaty, [d]
10 nýbrž dobrými skutky, [a] jak se sluší na ženy, které se přiznávají k zbožnosti. [t8]
11 Žena (ať se učí) [t9] v tichosti [t10] a (s veškerou podřízeností). [t11]
12 Nedovoluji, aby žena učila [a] nebo měla moc nad mužem, nýbrž má být v tichosti.
13 Neboť první byl utvořen [t12] Adam, potom Eva. [a]
14 A nebyl sveden Adam; žena [t13] byla zcela svedena [a] a upadla do přestoupení.
15 Bude však zachráněna skrze rození; [t14] ženy jsou zachráněny, setrvají-li ve víře, lásce [a] a v posvěcení spolu se střízlivostí. [t15]
1. Korintským 14 : 34
34 vaše ženy nechť ve shromážděních [a] mlčí. Nedovoluje se jim, aby mluvily; ať jsou podřízené, [b] jak praví i Zákon.
Genesis 2 : 1 – 25
1 Tak byla dokončena nebesa a země i všechny jejich zástupy.
2 Sedmého dne Bůh dokončil své dílo, které konal, a sedmého dne [a] přestal [t1] s veškerým svým dílem, které konal.
3 Bůh sedmý den požehnal a posvětil [t2] ho, protože v něm přestal s veškerým svým dílem, které Bůh stvořil a [t3] učinil.
4 Toto je rodopis [t4] nebes a země, když [t5] byly stvořeny. [t6] V den, kdy Hospodin [v7] Bůh učinil zemi a nebesa,
5 na zemi ještě nebylo žádné polní křoví [a] ani ještě nevzcházela žádná polní zeleň, [b] protože Hospodin Bůh nesesílal [c] na zemi déšť [d] a nebyl člověk, aby zemi obdělával,
6 ale pramen [t8] vystupoval ze země a zavlažoval [a] celý zemský povrch.
7 Hospodin Bůh vytvořil [t9] člověka z prachu [t10] ze země, [t11] a do jeho chřípí [a] vdechl dech [b] života; a člověk se stal živou duší. [t12]
8 A Hospodin Bůh vysadil zahradu [v13] v Edenu [t14] na východě [v15] a umístil tam člověka, kterého vytvořil.
9 Hospodin Bůh dal ze země vyrůst veškerému stromoví žádoucímu na pohled a dobrému k jídlu, stromu života [a] uprostřed zahrady a stromu poznání dobrého a zlého.
10 Z Edenu vytéká řeka, aby napájela zahradu. Odtamtud se rozděluje a tvoří čtyři ramena.
11 První se jmenuje Píšon, to obtéká celou zemi Chavílu, kde je zlato.
12 Zlato té země je ryzí. [a] Je tam také bdelium [v16] a kámen karneol. [b]
13 Druhá řeka se jmenuje Gíchón: ta obtéká celou zemi Kúš.
14 Třetí řeka se jmenuje Chidekel: [v17] ta teče na východ od Asýrie. Čtvrtá řeka je Eufrat. [a]
15 Hospodin Bůh vzal člověka a umístil [t18] ho v zahradě v [t19] Edenu, aby ji obdělával [v20] a střežil.
16 A Hospodin Bůh člověku přikázal: [v21] Ze všeho stromoví zahrady směle jez,
17 ale ze stromu poznání dobrého a zlého, [a] z toho nejez. [t22] Neboť v den, kdy bys z něho jedl, (jistě zemřeš.) [b]
18 I řekl Hospodin Bůh: Není dobré, aby byl člověk samoten. Učiním mu pomoc [t23] jako jeho protějšek.
19 Hospodin Bůh vytvořil [a] ze země všechnu polní zvěř a všechno nebeské ptactvo a přivedl je k člověku, aby viděl, jak je nazve. A jak člověk každou živou duši nazval, takové bylo její jméno.
20 A člověk pojmenoval všechen dobytek a nebeské ptactvo i všechnu polní zvěř, ale pro člověka [a] se nenalezla pomoc jako jeho protějšek.
21 Hospodin Bůh tedy uvrhl na člověka hluboký spánek, [a] a zatímco spal, vzal jedno z jeho žeber [t24] a to místo uzavřel masem.
22 A Hospodin Bůh vybudoval z žebra, které vzal z člověka, ženu a přivedl ji k člověku.
23 Člověk řekl: Teď [t25] je to kost z mých kostí a maso z mého masa! [a] Bude se nazývat ženou, [t26] protože byla vzata z muže.
24 Proto muž opustí svého otce i svou matku a přilne [a] ke své ženě a budou jedno tělo. [b]
25 A oba, člověk i jeho žena, byli nazí a nestyděli [t27] se.
1. Korintským 11 : 5
5 Každá žena, která se modlí nebo prorokuje [a] s nezahalenou hlavou, hanobí svou hlavu, neboť je to jedno a totéž, jako kdyby se oholila.
Efezským 5 : 23
23 neboť muž je hlavou [a] ženy, jako je Kristus hlavou [b] církve; on [je] zachráncem těla.
Leave a Reply