Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví zion
Žalmy 132 : 13
13 Hospodin totiž vyvolil Sijón, [a] zatoužil [b] mít jej za sídlo.
Izaiáš 60 : 14
14 Pokořeni [t13] k tobě půjdou synové těch, kdo pokořovali tebe, a budou se sklánět [a] k chodidlům tvých nohou [t14] všichni, kdo tebou pohrdali. A nazvou tě Městem [b] Hospodinovým, Sijónem [c] Svatého Izraele. [v15]
Žalmy 87 : 2
2 Hospodin miluje brány Sijónu [t3] nade všechny příbytky Jákobovy. [a]
Žalmy 48 : 11
11 Jak tvé jméno, [t15] tak tvá chvála [a] sahá až do končin [b] země. [c] Tvá pravice [d] je plná spravedlnosti.
Izaiáš 35 : 10
10 Hospodinovi vykoupení se navrátí, přijdou [a] s výskáním na Sijón a věčná radost bude na jejich hlavách. [t11] Dojdou [b] veselí [c] a radosti, žal [d] a vzdychání [e] utečou.
Izaiáš 51 : 3
3 Ano, Hospodin potěší [a] Sijón, potěší všechny jeho trosky, [b] jeho pustinu [c] promění v zahradu Eden, jeho step v Hospodinovu zahradu. Bude se v něm nacházet veselí a radost, [d] písně díků a zvuk prozpěvování.
Izaiáš 49 : 14
14 Ale Sijón říkal: Hospodin mě opustil, Panovník na mne zapomněl. [a]
Žalmy 78 : 68 – 72
68 nýbrž zvolil si kmen Judův, [a] horu Sijón, [b] kterou si zamiloval. [c]
69 Svou svatyni zbudoval jako něco vznešeného, [v69] jako zemi, kterou založil [a] navěky.
70 Vyvolil si Davida, svého otroka. [v70] Vzal ho od ovčích ohrad, [a]
71 přivedl ho od ovcí s jehňaty, [t71] aby pásl [a] Jákoba, jeho lid, [t72] Izraele, jeho dědictví. [b]
72 I pásl je s bezúhonným srdcem [a] a vodil je svou zkušenou rukou. [b]
Izaiáš 3 : 1 – 26
1 Vždyť hle, Panovník, Hospodin zástupů, odnímá Jeruzalému a Judsku (veškerou pomoc;) [t1] všechnu podporu chleba i všechnu podporu vody,
2 hrdinu i bojovníka, soudce i proroka, věštce i starce,
3 velitele nad padesáti, vznešeného [t2] i rádce, zběhlého v čárech a rozumějícího zaříkavání.
4 A dám jim mládence za knížata a budou jim vládnout uličníci. [t3]
5 V lidu bude útlak [t4] — jeden bude dotírat na druhého, každý na svého bližního; mládenec bude naléhat na starce a bezectný na váženého. [a]
6 Když se člověk chopí bratra z domu svého otce: Máš plášť, buď naším vůdcem a měj tuto spoušť pod svou rukou,
7 ten v onen den zvolá: [t5] Nebudu ovazovat [t6] ty rány, v mém domě není pokrm ani plášť, nečiňte mne vůdcem lidu!
8 Vždyť Jeruzalém klopýtl a Juda padl, protože jejich jazyk i jejich činy byly proti Hospodinu na odpor očím jeho slávy.
9 Svědčí [t7] o nich výraz [t8] jejich tváře a svůj hřích [t9] oznamují jako Sodoma [a] — netají jej. Běda jim, protože na sebe uvedli zlo. [t10]
10 (O spravedlivém řekněte,) [t11] že mu bude dobře, protože bude jíst ovoce svých činů.
11 Běda ničemovi! Bude zle! Protože se mu stane podle toho, co vykonaly jeho [a] ruce.
12 Ó můj lid! Jeho utlačovatelé [a] (jednají svévolně) [t12] a vládnou mu ženy. Ó můj lide! Tvoji vůdcové [b] vedou do bludu [c] a směr tvých stezek [d] zmátli. [t13]
13 Hospodin přistupuje k soudnímu procesu; [a] povstává, aby soudil národy. [t14]
14 Hospodin vejde v soud se staršími svého lidu a s jeho knížaty: Vy jste vyplenili tu vinici, to, co jste vyrvali chudému, je ve vašich domech.
15 Proč deptáte můj lid a drásáte [t15] tváře chudých? je výrok Panovníka, Hospodina zástupů.
16 I řekl Hospodin: Protože se dcery [a] sijónské povyšují, chodí s nataženým hrdlem, svádějí [t16] očima, [b] chodí cupitavou chůzí a chřestí kroužky na nohou,
17 Panovník raní temeno [a] dcer sijónských prašivinou a jejich čelo Hospodin obnaží.
18 V onen den Panovník odstraní ozdobné nánožníky, čelenky a půlměsíčky,
19 náušnice, náramky a závoje,
20 klobouky, [t17] řetízky a pentle, nádobky vůní [t18] a amulety,
21 prsteny a nosní kroužky,
22 róby a pláště, plachetky a vaky,
23 zrcadla a košilky, turbany a řízy.
24 I stane se, že místo balzámu bude zápach a místo pásu oprátka, místo úpravy účesu lysina [a] a místo skvostného roucha přepásání pytlovinou; vypálené znamení namísto krásy. [b]
25 Tvoji muži padnou mečem a tvoji udatní [t19] ve válce.
26 Tvé brány se budou rmoutit a budou truchlit a ty, o vše připravená, budeš sedět na zemi.
Žalmy 65 : 1 – 4
1 Pro vedoucího chval. [t1] Davidův žalm, píseň. [t2]
2 (K tobě směřuje tichá chvála,) [v3] Bože na Sijónu, [a] tobě splníme [t4] slib. [b]
3 K tobě, jenž vyslýcháš [t5] modlitby, přichází veškeré tvorstvo. [a]
4 (Naše hříšné záležitosti nás přemohly,) [t6] ty nás však zprostíš přestoupení. [t7]
Izaiáš 40 : 9
9 Vystup si na vysokou horu, Sijóne, nositeli dobré zprávy, pozvedni [a] mocně hlas, Jeruzaléme, nositeli dobré zprávy. Pozvedni hlas, neboj se, řekni judským městům: Hle, váš Bůh! [b]
Izaiáš 35 : 6 – 10
6 Tehdy chromý [a] bude skákat jako jelen a jazyk němého [b] bude výskat, neboť v pustině vytrysknou [t5] vody a potoky v Arabě.
7 (Horký písek) [t6] se změní v jezero [a] a žíznivá země ve vodní zřídla; [b] (z příbytku [c] šakalů bude místo [t7] odpočinku dobytka, z trávy bude třtina [d]) [t8] a papyrus. [e]
8 A bude tam silnice, [a] cesta, která se bude nazývat cestou svatou: [v9] Neprojde po ní nečistý, [b] (bude jen pro toho, kdo jde svatou cestou. Ani) [t10] hlupáci nezabloudí.
9 Nebude tam lev a dravá zvěř na ni nevstoupí, ani se tam nebude nacházet, ale půjdou po ní vykoupení.
10 Hospodinovi vykoupení se navrátí, přijdou [a] s výskáním na Sijón a věčná radost bude na jejich hlavách. [t11] Dojdou [b] veselí [c] a radosti, žal [d] a vzdychání [e] utečou.
Žalmy 9 : 11
11 V tebe budou doufat [t18] (ti, kdo znají [a] tvé jméno,) [b] neboť ty, Hospodine, neopustíš [c] ty, kteří tě hledají. [d]
Izaiáš 33 : 14
14 Hříšníci na Sijónu se strachují, [a] bezbožné zachvátil třes: Kdo z nás bude pobývat [b] u stravujícího [c] ohně? Kdo z nás bude pobývat u věčných plamenů?
Římanům 9 : 33
33 jak je napsáno: ‚Hle, kladu na Siónu kámen úrazu a skálu pohoršení, a [každý,] kdo v něho věří, nebude zahanben.‘ [a]
Žalmy 87 : 5
5 O Sijónu se bude říkat: [t8] Zrodil se v něm (ten i onen.) [t9] A sám Nejvyšší [a] ho činí pevným.
Izaiáš 51 : 16
16 Svá slova jsem vložil do tvých úst a přikryl jsem tě stínem své ruky, [a] abys [t13] sázel [t14] nebesa a založil zemi a řekl Sijónu: Ty jsi můj lid.
Žalmy 2 : 2 – 6
2 Srocují se králové světa a mocnáři [a] se spolu radí [b] proti Hospodinu a proti jeho pomazanému. [v5]
3 Zpřetrhejme jejich pouta, [v6] odvrhněme [t7] jejich provazy.
4 Ten, jenž trůní [a] na nebesích, [b] se směje. [c] Panovník se jim vysmívá.
5 Jednou k nim promluví v hněvu, [a] ve svém rozlícení je vyděsí. [b]
6 Já jsem ustanovil [t8] svého krále na Sijónu, [a] na své svaté hoře. [b]
Izaiáš 33 : 20
20 Pohleď na Sijón, město našich [t21] svátků, [a] tvé oči uvidí Jeruzalém, klidný [b] příbytek, stan, který se nepohne, [t22] jeho kolíky [c] se nikdy nevytrhnou a žádný jeho provaz se nepřetrhne. [d] [t23]
Žalmy 137 : 1
1 U řek babylonských [a] — tam jsme sedávali [t1] a plakali, [b] když jsme vzpomínali na Sijón. [c]
Leave a Reply