Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví zbožná žena
Přísloví 31 : 30
30 Půvab [a] je klamný, krása [b] je nicotná, [t46] ale žena, která se bojí [c] Hospodina, bude chválena.
Přísloví 31 : 26
26 Svá ústa otvírá [a] moudře, [t38] na jejím jazyku je laskavé [t39] poučení.
Titovi 2 : 3 – 5
3 Podobně starší [t3] ženy (ať se chovají uctivě), [t4] nejsou pomlouvačné [a] ani nejsou zotročeny přílišným pitím vína, ale ať vyučují mladé ženy v dobrém
4 a vedou je k tomu, aby měly rády své muže a děti,
5 byly rozvážné, [a] cudné, [t5] pracovité v domácnosti, dobré, [t6] poddané svým mužům, [b] aby [c]slovo [c]Boží nebylo haněno. [c]
Přísloví 31 : 10
10 Kdo nalezne [a] zdatnou [b] ženu? (Je daleko cennější než) [t13] drahokamy. [t14]
1. Petrův 3 : 1
1 Stejně [v1] se i vy, ženy, podřizujte [a] svým mužům, aby i (ti, kdo neposlouchají [b] [c]slovo), [t2] byli beze slova získáni [c] jednáním svých žen,
1. Korintským 11 : 3
3 Chci, abyste věděli, že hlavou [a] každého muže je Kristus, hlavou ženy její muž [b] a hlavou Krista Bůh.
Galatským 5 : 16
16 Říkám však: Duchem choďte [t11] a žádost [a] těla nedokonáte.
Titovi 2 : 1 – 5
1 Ty však mluv, [a] co náleží k zdravému učení. [b]
2 Starší [t1] muži mají být střídmí, [a] čestní, [b] rozvážní, [c] zdraví ve víře, [d] lásce a vytrvalosti. [t2]
3 Podobně starší [t3] ženy (ať se chovají uctivě), [t4] nejsou pomlouvačné [a] ani nejsou zotročeny přílišným pitím vína, ale ať vyučují mladé ženy v dobrém
4 a vedou je k tomu, aby měly rády své muže a děti,
5 byly rozvážné, [a] cudné, [t5] pracovité v domácnosti, dobré, [t6] poddané svým mužům, [b] aby [c]slovo [c]Boží nebylo haněno. [c]
Přísloví 3 : 5
5 Důvěřuj [t7] Hospodinu celým svým srdcem, nespoléhej [t8] se na svoji rozumnost.
Přísloví 1 : 7
7 Počátek [t12] poznání je bázeň (před Hospodinem,) [t13] moudrostí a kázní [a] pohrdají hlupáci. [v14]
Přísloví 31 : 26 – 31
26 Svá ústa otvírá [a] moudře, [t38] na jejím jazyku je laskavé [t39] poučení.
27 Pozorně sleduje [a] chod svého domu, [t40] nejí chléb lenosti. [t41]
28 Její synové povstávají a nazývají ji šťastnou, [t42] také [t43] její manžel ji chválí: [a]
29 Mnohé dcery [t44] si počínaly zdatně, [a] ale ty je všechny převyšuješ. [t45]
30 Půvab [a] je klamný, krása [b] je nicotná, [t46] ale žena, která se bojí [c] Hospodina, bude chválena.
31 Dejte jí z ovoce [t47] jejích rukou, [t48] ať ji chválí [a] v městských branách [b] její skutky. [c]
1. Korintským 11 : 8 – 9
8 Muž totiž není z ženy, nýbrž žena z muže. [a]
9 Vždyť nebyl stvořen muž kvůli ženě, ale žena kvůli muži. [a]
Kolossenským 3 : 18
18 Ženy, [a] podřizujte se svým mužům, jak se sluší v Pánu.
Efezským 5 : 22 – 24
22 Ženy, [podřizujte se] svým mužům [a] jako Pánu, [b]
23 neboť muž je hlavou [a] ženy, jako je Kristus hlavou [b] církve; on [je] zachráncem těla.
24 Ale jako církev je podřízena [t20] Kristu, tak i ženy ve všem svým mužům.
1. Korintským 14 : 1 – 40
1 Usilujte [t1] o lásku a dychtěte [a] po duchovních projevech, nejvíce však, abyste prorokovali.
2 Neboť kdo mluví jazykem, [a] nemluví k lidem, nýbrž k Bohu; nikdo mu nerozumí, [t2] duchem mluví tajemství. [b]
3 Kdo však prorokuje, mluví lidem k budování, [a] povzbuzení [t3] a útěše.
4 Kdo mluví jazykem, buduje sám sebe, ale kdo prorokuje, buduje [a] církev. [t4]
5 Chci, abyste všichni mluvili jazyky, avšak ještě více, abyste prorokovali. [a] Kdo prorokuje, je větší než ten, kdo mluví jazyky, ledaže by i vykládal, aby se budovala církev. [t4]
6 Tedy, bratři, [a] kdybych k vám přišel a mluvil jazyky, co vám prospěji, když bych k vám nepromluvil ve zjevení, [b] v poznání, [c] v proroctví nebo vyučování? [d]
7 Stejně je tomu i s neživými nástroji vydávajícími zvuk, ať už s flétnou nebo s lyrou [a] Kdyby (nevydávaly různé tóny), [t5] jak by se poznalo, co se na flétnu nebo na lyru hraje?
8 A kdyby polnice vydala nejasný zvuk, kdo by se chystal k boji? [a]
9 Tak i vy: Jestliže jazykem nevydáte jasné slovo, jak se pozná, co bylo řečeno? Neboť budete mluvit do větru.
10 Vždyť na světě je tolik druhů jazyků, [t6] a žádný není (bez významu). [t7]
11 Jestliže neznám význam jazyka, [t8] budu cizincem [t9] pro toho, kdo mluví, a ten, kdo mluví, bude cizincem [t9] pro mne.
12 Tak i vy, poněvadž (horlivě usilujete) [t10] o duchovní projevy, snažte se, [t11]abyste se v nich rozhojňovali [a] pro budování církve. [b]
13 Proto kdo mluví jazykem, ať se modlí, aby mohl také vykládat.
14 Neboť když se modlím jazykem, můj duch se modlí, avšak má mysl [a] je bez užitku.
15 Co tedy? Budu se modlit duchem, ale budu se modlit i myslí; budu zpívat chvály duchem, ale budu zpívat [a] chvály i myslí.
16 Neboť kdybys dobrořečil jen duchem, [t12] jak by mohl (přítomný prostý člověk) [t13] k tvému díkůvzdání [a] říci ‚Amen‘, [b] když neví, co říkáš?
17 Ty sice dobře děkuješ, ale ten druhý tím není budován. [a]
18 Děkuji Bohu, že mluvím jazyky více než vy všichni;
19 ale v církvi [a] — abych poučil i druhé — chci raději promluvit pět slov svou myslí než deset tisíc slov v jazyku.
20 Bratři, ve svém myšlení nebuďte jako děti; [a] ve zlém [b] buďte jako nemluvňata, [c] ale v myšlení buďte dospělí. [t14]
21 V Zákoně je napsáno: [a] ‚Jinými jazyky a rty cizinců [t15] budu mluvit k tomuto lidu, ale ani tak mě nebudou poslouchat,‘ praví Pán.
22 Jazyky nejsou tedy znamením [t16] pro věřící, [a] nýbrž pro nevěřící, [b] proroctví [c] však není pro nevěřící, nýbrž pro věřící.
23 Když by se tedy sešel [t17] celý sbor [a] a všichni by mluvili jazyky, a vešli by prostí [t18] lidé nebo nevěřící, cožpak neřeknou, že blázníte? [b]
24 Ale když budou všichni prorokovat a vejde někdo nevěřící nebo neznalý, [t18] bude ode všech usvědčován a ode všech souzen.
25 Budou se odhalovat skryté věci jeho srdce, a tak padne na tvář, [a] pokloní se [c]Bohu [b] a vyzná: ‚Vskutku, mezi vámi je [c]Bůh!‘ [c]
26 Co z toho tedy [a] plyne, [t19] bratři? Když se sejdete, každý z vás má chvalozpěv, [b] má učení, má zjevení, má jazyk, má výklad; [c] všechno ať je k budování.
27 Mluví-li někdo jazykem, ať mluví dva nebo nejvýše tři, a to jeden po druhém, a jeden ať vykládá. [a]
28 A jestliže tam není vykladač, ať ve shromáždění [t20] mlčí; ať mluví k sobě a k Bohu.
29 Proroci ať mluví dva nebo tři a ti ostatní ať rozsuzují.
30 A když by dostal zjevení jiný, který tam sedí, ať ten první umlkne. [t21]
31 Jeden po druhém můžete všichni prorokovat, aby se všichni učili a všichni byli povzbuzováni.
32 Duchové proroků se podřizují prorokům,
33 neboť [c]Bůh není Bohem zmatku, [a] nýbrž Bohem pokoje. [b] Jako ve všech shromážděních [c] svatých, [t22]
34 vaše ženy nechť ve shromážděních [a] mlčí. Nedovoluje se jim, aby mluvily; ať jsou podřízené, [b] jak praví i Zákon.
35 Chtějí-li se něco naučit, ať se ptají doma svých mužů. Je totiž neslušné, aby žena mluvila ve shromáždění. [a]
36 Vyšlo snad Boží slovo od vás? Nebo přišlo jen k vám samotným?
37 Považuje-li se někdo za proroka nebo duchovního člověka, [a] ať uznává, že to, co vám píšu, (je Pánovo přikázání). [t23]
38 Jestliže to někdo neuznává, (sám nebude uznáván). [t24]
39 A tak, [moji] bratři, horlivě se snažte [a] prorokovat a nebraňte mluvit jazyky.
40 Všechno ať se děje slušně a spořádaně. [a]
Filipenským 3 : 10 – 14
10 a abych poznal jej a moc jeho vzkříšení [a] i účast na jeho utrpeních. [b] Připodobňuji se jeho smrti,
11 zda bych nějak nedospěl ke vzkříšení z mrtvých. [a]
12 Ne že bych již toho dosáhl, anebo byl už dokonalý; usilovně však běžím, [a] abych se opravdu (zmocnil toho, k čemu se i mne) [t6] zmocnil [b] Kristus Ježíš.
13 Bratři, já si nemyslím, že jsem se již toho zmocnil; jedno [a] však činím: zapomínaje [b] na to, co je (za mnou), [t7] a natahuje se po tom, co je (přede mnou), [t8]
14 běžím k cíli pro cenu [a] Božího povolání [b] vzhůru v Kristu Ježíši.
Jan 3 : 30
30 On musí růst, já však se menšit.“
Genesis 1 : 27
27 Bůh stvořil [a] člověka ke svému obrazu, stvořil ho k obrazu Božímu, stvořil je (muže a ženu.) [t25]
2. Timoteovi 3 : 14 – 17
14 Ty však zůstávej v tom, čemu ses naučil [a] a o čem jsi byl plně přesvědčen, věda, od koho ses to naučil;
15 od dětství [a] přece znáš svatá Písma, [t15] jež ti mohou dát moudrost [b] k záchraně [c] skrze víru, [d] která je v Kristu Ježíši.
16 Veškeré Písmo [a] je (vdechnuté Bohem) [t16] a je užitečné [b] k učení, k usvědčování, [c] k napravování, k výchově ve spravedlnosti,
17 aby Boží člověk [a] byl (takový, jaký má být), [t17] důkladně vystrojený ke každému dobrému skutku. [b]
Leave a Reply