Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví zaujatost
Skutky 10 : 34 – 35
34 Petr otevřel ústa [a] a řekl: „Opravdu nyní chápu, že Bůh (nikomu nestraní), [t15]
35 ale v každém národě je mu milý [t16] ten, kdo se ho bojí [a] a činí spravedlnost. [b]
Galatským 3 : 28
28 Již není Žid ani Řek, [a] již není otrok ani svobodný, již není muž ani žena, neboť vy všichni jste jedno [b] v Kristu Ježíši.
Skutky 10 : 34
34 Petr otevřel ústa [a] a řekl: „Opravdu nyní chápu, že Bůh (nikomu nestraní), [t15]
Jakubův 3 : 17
17 Moudrost shůry je především čistá, [a] potom pokojná, [b] mírná, [c] poddajná, plná milosrdenství [d] a dobrého ovoce, nepochybující, [t8] bez přetvářky. [e]
Římanům 2 : 11
11 U Boha není přijímání osob. [a]
1. Timoteovi 5 : 21
21 Zapřísahám [t17] tě před Bohem a Kristem Ježíšem a před vyvolenými anděly, abys toto [t18] zachoval bez předpojatosti a nic nečinil tak, že bys někomu stranil. [a]
Jakubův 2 : 1
1 Moji bratři, nespojujte [t1] víru [a] v (našeho Pána Ježíše Krista, Pána slávy,) [t2] s přijímáním osob. [t3]
Jakubův 2 : 4
4 cožpak jste neučinili mezi sebou rozdíl a nestali se soudci [a] (se zlými pohnutkami)? [t7]
Skutky 10 : 35
35 ale v každém národě je mu milý [t16] ten, kdo se ho bojí [a] a činí spravedlnost. [b]
Deuteronomium 1 : 16 – 17
16 V té době jsem přikázal vašim soudcům: Vyslechněte (své bratry) [t35] a suďte spravedlivě mezi člověkem a jeho bratrem i příchozím.
17 Při soudu [a] (nestraňte lidem,) [t36] vyslechněte (malého i velkého.) [t37] Nemějte strach z člověka, [b] neboť soud patří Bohu. Záležitost, která bude pro vás příliš těžká, předneste mně a já ji vyslechnu.
Joel 2 : 28
Kazatel 3 : 16 – 22
16 Dál jsem pak viděl pod sluncem: (Tam, kde mělo být právo, byla ničemnost, tam, kde měla být spravedlnost, byla ničemnost.) [t9]
17 V duchu jsem [t10] si řekl: (Spravedlivého i ničemu bude soudit Bůh,) [a] protože (tam nastane čas pro každý záměr [b] a pro každé dílo.) [c]
18 A tu jsem si v duchu o záležitosti lidských synů [t11] řekl, že je Bůh tříbí, aby viděli, že jsou sami o sobě jako zvířata. [a]
19 Neboť pokud jde o úděl lidských synů i o úděl zvířete, mají stejný [t12] úděl: Jak umírá [t13] jeden, tak umírá i druhý, a obojí [t14] stejně dýchá. [t15] Člověk nemá před zvířetem žádnou přednost, vždyť je to všechno marnost. [a]
20 Všechno to odchází na stejné [t16] místo; [v17] vše to vzešlo z prachu a vše se to navrací v prach. [a]
21 Kdo ví, [a] zda duch lidských synů vystupuje vzhůru? A duch zvířat sestupuje dolů do země?
22 Viděl jsem tedy, že není nic lepšího, než že (se člověk bude radovat ze svého díla, [t18] neboť) [a] to je jeho podíl. [t19] (Vždyť kdo mu umožní, [t20] aby se podíval na to, co bude po něm?) [b]
Přísloví 28 : 21
21 Stranit [a] člověku není dobré, ačkoliv [t27] člověk [t28] se vzbouří [t29] i kvůli kousku chleba.
Římanům 1 : 16
16 Nestydím se [a] za evangelium, [t14] neboť je to Boží moc [b] k záchraně [c] pro každého, [d] kdo věří, předně pro Žida, ale i pro Řeka. [e]
Judův 1 : 16
16 Tito jsou reptalové, [a] nespokojenci, (kteří žijí) [t23] podle svých vlastních žádostí, [b] jejich ústa honosně mluví [c] a lichotí lidem kvůli vlastnímu prospěchu. [d]
1. Timoteovi 5 : 1 – 25
1 Na staršího [a] muže se neosopuj, [b] ale domlouvej [t1] mu jako otci, mladším [c] jako bratrům,
2 starším ženám jako matkám, mladším ve vší čistotě [a] jako sestrám.
3 (Vdovy [a] měj v úctě, mám na mysli ty), [t2] které jsou skutečně vdovy.
4 Má-li však některá vdova děti nebo vnoučata, ať se ti učí prokazovat zbožnost [a] především své rodině [t3] a odplácet rodičům, [t4] neboť to je milé [b] před Bohem.
5 Vdova, která je skutečně [a] osamělá, [b] spoléhá [c] na Boha [d] a oddává se vytrvale prosbám [e] a modlitbám (ve dne i v noci). [t5]
6 Ale ta, která se oddává rozkoším, [a] je mrtvá, [b] i když žije.
7 A toto přikazuj, [a] aby byly bezúhonné. [b]
8 Jestliže se někdo nestará o své vlastní a hlavně (o členy své rodiny), [t6] zapřel [a] víru a je horší než nevěřící. [b]
9 Do seznamu ať je zapsána jen taková vdova, která není mladší než šedesát let, byla ženou jednoho muže, [a]
10 (je známá) [t7] dobrými skutky, [a] jestliže vychovala děti, byla pohostinná, [b] umývala nohy [c] svatým, pomáhala (lidem v tísni), [t8] jestliže šla za každým dobrým skutkem. [d]
11 Mladší vdovy však odmítej. [t9] Neboť když je jejich žádosti odvrátí od Krista, chtějí se vdávat;
12 (zaslouží si) [t10] odsouzení, protože zrušily první víru. [t11]
13 Zároveň se také učí být lenivé, [a] (chodíce po návštěvách). [t12] A nejen lenivé, nýbrž i pomlouvačné [t13] a všetečné, a mluví, co se nepatří.
14 Chci [a] tedy, aby se mladší vdovy vdávaly, [b] rodily děti, vedly domácnost [c] a nedávaly protivníku [d] žádnou příležitost k pomluvám. [e]
15 Vždyť některé z nich se již odvrátily za Satanem. [a]
16 Má-li [některý věřící muž nebo] některá věřící žena v rodině vdovy, ať jim pomáhá; církev tak nebude zatěžována a bude moci pomáhat skutečným [a] vdovám.
17 Starší, [a] kteří (zastávají dobře svůj úřad), [t14] jsou hodni dvojí cti, [b] zvláště ti, kteří se namáhají [c] (kázáním a vyučováním). [t15]
18 Neboť Písmo praví: ‚Volu, který mlátí, nedáš náhubek‘ [a] a ‚hoden je dělník své mzdy‘. [b]
19 Žalobu proti staršímu nepřijímej, leda na základě výpovědi dvou nebo tří svědků. [a]
20 Ty, kteří hřeší, kárej [a] přede všemi, [b] aby i ti ostatní měli strach. [t16]
21 Zapřísahám [t17] tě před Bohem a Kristem Ježíšem a před vyvolenými anděly, abys toto [t18] zachoval bez předpojatosti a nic nečinil tak, že bys někomu stranil. [a]
22 Nevzkládej [a] na nikoho ukvapeně [t19] ruce. Neměj účast [b] na cizích hříších. Uchovávej se čistý.
23 Nepij už jen vodu, ale kvůli svému žaludku a kvůli svým častým nemocem užívej trochu vína. [a]
24 Hříchy některých lidí jsou zcela zjevné a předem vedou k soudu, u jiných (se však také ukazují až potom). [t20]
25 Stejně tak i dobré skutky jsou zcela zjevné; a ty, s kterými je to jinak, nemohou zůstat skryté. [a]
Leave a Reply