Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví vztah
Galatským 1 : 10
10 Získávám si teď lidi, nebo [c]Boha? [a] Či se snažím líbit lidem? [b] Kdybych se chtěl ještě líbit lidem, nebyl bych Kristův otrok. [c]
Kolossenským 3 : 2
2 Myslete na to, co je nahoře, ne na to, co je na zemi. [a]
1. Korintským 6 : 19 – 20
19 Nebo nevíte, že vaše tělo je svatyní [a] svatého Ducha, který je ve vás a kterého máte od Boha? (Nevíte, že nejste sami svoji?) [t10]
20 Byli jste přece koupeni [a] za velikou cenu; [b] oslavte [c] tedy (svým tělem) [t11] [c]Boha. [d]
Efezským 5 : 22 – 33
22 Ženy, [podřizujte se] svým mužům [a] jako Pánu, [b]
23 neboť muž je hlavou [a] ženy, jako je Kristus hlavou [b] církve; on [je] zachráncem těla.
24 Ale jako církev je podřízena [t20] Kristu, tak i ženy ve všem svým mužům.
25 Muži, [a] milujte své ženy, jako i Kristus miloval [b] církev a sám sebe za ni vydal, [c]
26 aby ji posvětil, [a] když ji očistil (vodní koupelí) [t21] v slovu, [b]
27 aby sám sobě postavil [a] slavnou [t22] církev, která by neměla poskvrny [b] ani vrásky ani čehokoliv takového, ale byla svatá [c] a bezúhonná.
28 Takto jsou povinni [i] muži milovat své ženy jako svá těla. Kdo miluje svou ženu, miluje sebe.
29 Neboť nikdo nemá své tělo v nenávisti, ale živí [t23] je a pečuje [t24] o ně, jako i Kristus o církev.
30 Vždyť jsme údy jeho těla, [a] [z jeho masa a z jeho kostí].
31 ‚Proto opustí člověk otce i matku a přilne ke své ženě, a budou ti dva jedno tělo.‘ [a]
32 Toto tajemství [a] je veliké; vztahuji je však na Krista a na církev.
33 Ale také jeden každý z vás ať miluje svou ženu jako sám sebe a žena ať se bojí svého muže.
Římanům 8 : 5
5 Ti, kdo jsou živi podle těla, mají na mysli věci těla; [a] ale ti, kdo jsou živi podle Ducha, myslí na věci Ducha. [b]
1. Korintským 6 : 9 – 11
9 Což nevíte, že nespravedliví nedostanou do dědictví [a] Boží království? Nemylte se! [b] Ani smilníci ani modláři, cizoložníci, rozkošníci [t6] ani lidé praktikující homosexualitu, [c]
10 zloději [a] ani chamtivci, [b] opilci, utrhači ani lupiči nebudou dědici Božího království.
11 Takoví [t7] jste někteří byli. Ale dali jste se omýt, [a] byli jste posvěceni, [b] byli jste ospravedlněni [c] ve jménu [našeho] Pána Ježíše [Krista] a v [c]Duchu našeho [c]Boha.
Římanům 12 : 1 – 2
1 Vybízím [a] vás tedy, bratři, [b] skrze milosrdenství [t1] [c]Boží, abyste vydali [c] svá těla [d] v oběť živou, svatou [e] a příjemnou [t2] [c]Bohu; to je vaše rozumná [t3] služba [f] Bohu.
2 A nepřipodobňujte [a] se tomuto věku, [b] nýbrž proměňujte [c] se obnovou [d] [své] mysli, [e] abyste mohli zkoumat, [t4] co je ( [c]Boží vůle, [f] co je dobré, přijatelné [g] a dokonalé). [t5]
Genesis 2 : 24
24 Proto muž opustí svého otce i svou matku a přilne [a] ke své ženě a budou jedno tělo. [b]
Leviticus 18 : 22
22 S mužem [a] nebudeš souložit [t17] jako se [t18] souloží s ženou; je to ohavnost. [b]
Římanům 8 : 1
1 Nyní tedy není žádného odsouzení [a] pro ty, kteří jsou v Kristu [b] Ježíši a nechodí podle těla, ale podle Ducha.
Galatským 5 : 19 – 21
19 Skutky těla jsou zřejmé, jsou to [cizoložstvo,] [a] smilstvo, [b] nečistota, [c] bezuzdnost, [d]
20 modloslužba, [a] čarování, [b] nepřátelství, (svár, [c] žárlivost), [t12] hněvy, soupeření, [t13] rozdělení, sekty, [t14]
21 závisti, [vraždy,] opilství, [a] hýření a podobné věci. To vám předpovídám, jak jsem již dříve řekl, že ti, kdo takové věci dělají, neobdrží dědičně [b] Boží království.
2. Korintským 5 : 17
17 Proto je-li kdo v Kristu, je nové stvoření. [a] Staré věci pominuly, hle, je tu [všechno] nové. [b]
1. Korintským 11 : 1 – 34
1 (Napodobujte mě), [a] jako i já napodobuji Krista.
2 Chválím [a] vás, [bratři,] že ve všem na mne pamatujete a držíte [b] se (mých pokynů), [t1] jak jsem vám je předal.
3 Chci, abyste věděli, že hlavou [a] každého muže je Kristus, hlavou ženy její muž [b] a hlavou Krista Bůh.
4 Každý muž, který se modlí nebo prorokuje a má zahalenou [t2] hlavu, hanobí svou hlavu.
5 Každá žena, která se modlí nebo prorokuje [a] s nezahalenou hlavou, hanobí svou hlavu, neboť je to jedno a totéž, jako kdyby se oholila.
6 Neboť jestliže si žena nezahaluje hlavu, ať se už také ostříhá. A jestliže je pro ženu potupou dát se ostříhat nebo oholit, ať se zahaluje.
7 Muž si nemusí zahalovat hlavu, neboť je Božím obrazem [a] a jeho slávou, žena pak je slávou mužovou.
8 Muž totiž není z ženy, nýbrž žena z muže. [a]
9 Vždyť nebyl stvořen muž kvůli ženě, ale žena kvůli muži. [a]
10 Proto musí mít žena na hlavě (znamení moci) [t3] kvůli andělům. [a]
11 Avšak v Pánu není ani žena bez muže ani muž bez ženy.
12 Neboť jako je žena z muže, tak také muž skrze ženu, a to všechno je z Boha. [a]
13 Sami posuďte: je vhodné, aby se žena modlila k Bohu nezahalená? [a]
14 Neučí vás sama příroda, že nosí-li muž dlouhé vlasy, je mu to pro ostudu,
15 ale nosí-li dlouhé vlasy žena, je jí to k slávě? Neboť dlouhé vlasy jsou jí dány místo pokrývky.
16 Kdyby však měl někdo sklon se přít [a] — takový zvyk [t4] nemáme ani my, ani Boží sbory. [b]
17 Když toto přikazuji, [a] nechválím, [b] že se scházíte spíše k horšímu než k lepšímu.
18 Především slyším, že jsou mezi vámi roztržky, [a] když se scházíte ve sboru, [t5] a zčásti tomu věřím.
19 Neboť musí být mezi vámi i (různé skupiny), [t6] aby se ti osvědčení [a] stali mezi vámi známými. [t7]
20 Když vy se společně [t8] scházíte, není to slavení [t9] Večeře Páně.
21 Když totiž jíte, každý si bere napřed svou večeři, jeden má hlad a druhý je opilý. [a]
22 Což nemáte domy, (kde můžete jíst a pít)? [t10] Anebo opovrhujete [c]Boží církví [a] a zahanbujete [b] ty, kteří nic nemají? Co vám mám říci? Mám vás snad pochválit? Za to vás nechválím. [c]
23 Já jsem přijal od Pána, co jsem vám také předal, [a] že Pán Ježíš v tu noc, kdy byl zrazován, [t11] vzal chléb, [b]
24 vzdal díky, rozlomil jej a řekl: ‚Vezměte, jezte. Toto je mé tělo, které [se] za vás [láme]. Toto čiňte na mou památku.‘
25 Stejně vzal po večeři i kalich a řekl: ‚Tento kalich je nová smlouva v mé krvi; toto čiňte, kdykoliv byste pili, na mou památku.‘
26 Neboť kdykoliv byste jedli tento chléb a pili [tento] kalich, zvěstujete smrt Páně, dokud on nepřijde. [a]
27 Kdo by tedy jedl ten chléb nebo pil kalich Páně nehodně, bude vinen [a] proti tělu a krvi Páně.
28 Ať člověk zkoumá [a] sám sebe, a takto ať z toho chleba jí a z toho kalicha pije.
29 Neboť kdo jí a pije [nehodně], jí a pije sobě odsouzení, neboť nerozsuzuje [t12] tělo [Páně].
30 Proto jsou mezi vámi mnozí slabí [t13] a neduživí [a] a mnozí usínají. [t14]
31 Kdybychom rozsuzovali sami sebe, nebyli bychom souzeni.
32 Když jsme však souzeni od Pána, jsme vychováváni, [a] abychom nebyli odsouzeni spolu se světem. [b]
33 Proto, moji bratři, když se scházíte k jídlu, [t15] čekejte jeden na druhého.
34 Je-li někdo hladový, ať jí doma, abyste se nescházeli k odsouzení. [a] Ostatní věci zařídím, až přijdu. [b]
Římanům 1 : 26 – 27
26 Proto je Bůh vydal do potupných vášní. Jejich ženy vyměnily přirozený styk za nepřirozený [t23]
27 a stejně i muži zanechali přirozeného styku s ženou a ve své touze se rozpálili jeden k druhému, muži s muži [a] páchají hanebnost a sami na sobě dostávají zaslouženou odplatu za svoje poblouzení.
Římanům 6 : 23
23 Mzdou [t18] hříchu je smrt, ale darem Boží milosti je život věčný [a] v Kristu Ježíši, našem Pánu.
Leave a Reply