Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví vzpurné děti
Přísloví 29 : 15
15 Hůl [a] a pokárání dá moudrost, ale chlapec (ponechaný sám sobě) [t25] dělá hanbu své matce.
Deuteronomium 21 : 18 – 21
18 Jestliže bude mít někdo umíněného [a] a vzpurného [b] syna, který neposlouchá svého otce a [t21] svou matku, a přestože ho kárají, [t22] je neposlouchá,
19 ať ho jeho otec a matka uchopí a vyvedou ho ke starším jeho města, do brány [v23] jeho místa, [t24]
20 a řeknou starším jeho města: Tento náš syn je umíněný a vzpurný, neposlouchá nás. Je to žrout [a] a pijan.
21 Všichni muži jeho města nechť na něj házejí kamení, aby zemřel. Tak vyhlaď [a] zlo ze svého středu. Všichni Izraelci o tom (uslyší a budou se bát.) [b]
Exodus 20 : 12
12 Cti [a] svého otce a svou matku, aby se prodloužily tvé dny [t6] na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh.
Kolossenským 3 : 20
20 Děti, [a] poslouchejte své rodiče ve všem, neboť to je milé (v Pánu). [t21]
Leviticus 20 : 9
9 Kdyby kdokoliv [t6] proklel svého otce nebo svou matku, jistě bude usmrcen. Proklel svého otce či svou matku, jeho krev je na něm.
Přísloví 13 : 24
24 Kdo zadržuje [t38] svou hůl, [a] nenávidí svého syna, kdo ho však miluje, usilovně [t39] ho kázní.
Přísloví 29 : 17
17 Kárej [t26] svého syna (a dá ti) [t27] odpočinek, dá potěšení [t28] tvé duši.
Přísloví 22 : 15
15 V srdci chlapce vězí [t20] hloupost, hůl [a] a naučení [t21] ji od něj vzdálí.
Kolossenským 3 : 21
21 Otcové, nedrážděte [a] své děti, aby nemalomyslněly.
Přísloví 22 : 6
6 Vyuč chlapce na počátku [v9] jeho cesty, neodvrátí se od ní, ani když zestárne.
Efezským 6 : 4
4 A vy, otcové, (nedrážděte své děti k hněvu), [t3] ale vychovávejte [t4] je v Pánově kázni [t5] a napomenutí. [a]
Lukáš 15 : 11 – 24
11 Řekl: „Jeden člověk měl dva syny.
12 Mladší z nich řekl otci: ‚Otče, dej mi díl [a] majetku, který na mne připadá.‘ On jim rozdělil majetek. [t5]
13 Po nemnoha dnech mladší syn všechno sebral, odešel do daleké krajiny [a] a tam rozmařilým [b] životem svůj majetek rozházel. [c]
14 A když všechno utratil, nastal v té krajině veliký hlad a on začal mít nouzi.
15 Šel a přichytil se jednoho občana té krajiny, a ten ho poslal na svá pole pást vepře.
16 A toužil (se nasytit) [t6] lusky, [v7] které žrali vepři, ale nikdo mu je nedával.
17 Tu přišel k sobě [a] a řekl: [t8] ‚Jak mnoho nádeníků mého otce má nadbytek chleba, a já zde hynu hladem!
18 Vstanu, půjdu ke svému otci a řeknu mu: Otče, zhřešil [a] jsem proti nebi i před tebou.
19 Nejsem již hoden [a] nazývat se tvým synem. Učiň mne jedním ze svých nádeníků.‘
20 I vstal a přišel ke svému otci. Když byl ještě daleko, jeho otec ho uviděl a byl hluboce pohnut; [a] i běžel, padl mu kolem krku a zlíbal [b] ho.
21 Syn mu řekl: ‚Otče, zhřešil jsem proti nebi i před tebou. Nejsem již hoden nazývat se tvým synem. Učiň mne jedním ze svých nádeníků.‘
22 Otec však řekl svým otrokům: ‚Přineste rychle to nejlepší roucho [t9] a oblečte [a] ho, a dejte mu na ruku prsten [b] a na nohy sandály. [v10]
23 Přiveďte tučné tele, [a] zabijte je, jezme a radujme se,
24 protože tento můj syn byl mrtvý, [a] a zase ožil, ztratil se, a byl nalezen.‘ A začali se radovat. [b]
Přísloví 30 : 17
17 Oko, které se posmívá [a] otci a pohrdá [b] poslušností matce, vyklovou havrani z údolí, [v19] zhltnou ho orlí [t20] mláďata.
Matouš 18 : 8
8 Jestliže tě tvá ruka nebo tvá noha (svádí k hříchu), [t8] utni ji a odhoď; lépe je pro tebe, abys vešel do života zmrzačený nebo chromý, než abys měl obě ruce nebo obě nohy, a byl uvržen do věčného ohně.
1. Korintským 6 : 19 – 20
19 Nebo nevíte, že vaše tělo je svatyní [a] svatého Ducha, který je ve vás a kterého máte od Boha? (Nevíte, že nejste sami svoji?) [t10]
20 Byli jste přece koupeni [a] za velikou cenu; [b] oslavte [c] tedy (svým tělem) [t11] [c]Boha. [d]
Lukáš 15 : 11 – 32
11 Řekl: „Jeden člověk měl dva syny.
12 Mladší z nich řekl otci: ‚Otče, dej mi díl [a] majetku, který na mne připadá.‘ On jim rozdělil majetek. [t5]
13 Po nemnoha dnech mladší syn všechno sebral, odešel do daleké krajiny [a] a tam rozmařilým [b] životem svůj majetek rozházel. [c]
14 A když všechno utratil, nastal v té krajině veliký hlad a on začal mít nouzi.
15 Šel a přichytil se jednoho občana té krajiny, a ten ho poslal na svá pole pást vepře.
16 A toužil (se nasytit) [t6] lusky, [v7] které žrali vepři, ale nikdo mu je nedával.
17 Tu přišel k sobě [a] a řekl: [t8] ‚Jak mnoho nádeníků mého otce má nadbytek chleba, a já zde hynu hladem!
18 Vstanu, půjdu ke svému otci a řeknu mu: Otče, zhřešil [a] jsem proti nebi i před tebou.
19 Nejsem již hoden [a] nazývat se tvým synem. Učiň mne jedním ze svých nádeníků.‘
20 I vstal a přišel ke svému otci. Když byl ještě daleko, jeho otec ho uviděl a byl hluboce pohnut; [a] i běžel, padl mu kolem krku a zlíbal [b] ho.
21 Syn mu řekl: ‚Otče, zhřešil jsem proti nebi i před tebou. Nejsem již hoden nazývat se tvým synem. Učiň mne jedním ze svých nádeníků.‘
22 Otec však řekl svým otrokům: ‚Přineste rychle to nejlepší roucho [t9] a oblečte [a] ho, a dejte mu na ruku prsten [b] a na nohy sandály. [v10]
23 Přiveďte tučné tele, [a] zabijte je, jezme a radujme se,
24 protože tento můj syn byl mrtvý, [a] a zase ožil, ztratil se, a byl nalezen.‘ A začali se radovat. [b]
25 Jeho starší syn byl na poli. Když přicházel a přiblížil se k domu, uslyšel hudbu [t11] a tanec. [a]
26 Zavolal si jednoho ze služebníků [t12] a vyptával se, co to má znamenat.
27 On mu řekl: ‚Přišel tvůj bratr a tvůj otec zabil tučné tele, že jej dostal nazpět zdravého.‘
28 Rozhněval [a] se a nechtěl vejít. Jeho otec vyšel a začal mu domlouvat. [b]
29 On však svému otci odpověděl: ‚Hle, tolik let ti sloužím [a] a nikdy jsem nepřestoupil tvůj příkaz, ale nikdy jsi mi nedal ani kůzle, abych se poveselil se svými přáteli.
30 Když však přišel tenhle tvůj syn, který prožral tvůj majetek s nevěstkami, [a] zabil jsi mu tučné tele.‘
31 On mu řekl: ‚Synu, [a] ty jsi vždycky se mnou, a všechno, co je mé, je tvé. [b]
32 Avšak bylo proč se veselit a radovat, protože tento tvůj bratr byl mrtev, a ožil, ztratil se, a byl nalezen.‘“
2. Petrův 3 : 9
9 Pán neotálí [a] s naplněním svého zaslíbení, (jak si někteří myslí), [t4] nýbrž je k vám [t5] shovívavý, [b] nechtěje, aby někdo zahynul, ale chce, aby všichni dospěli k pokání. [c]
1. Janův 4 : 1
1 Milovaní, [a] nevěřte každému duchu, ale zkoumejte [b] [c]duchy, [c] jsou-li z [c]Boha; neboť do světa vyšlo mnoho falešných proroků. [d]
Matouš 18 : 9
9 A jestliže tě svádí [t8] tvé oko, vyjmi je a odhoď; lépe je pro tebe, abys vešel do života jednooký, než abys měl obě oči, a byl uvržen do ohnivé Gehenny.“ [a]
Leave a Reply