Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví vstoupit do odpočinku bohů
Matouš 11 : 28
28 Pojďte ke mně [a] všichni, kteří těžce pracujete [t23] a jste přetíženi, [b] a já vám dám odpočinek. [c]
Židům 4 : 1 – 16
1 (Stále platí) [t1] zaslíbení pro vstup do jeho odpočinutí, [a] bojme [b] se tedy, (aby se snad neukázalo, že někdo z vás) [t2] je promeškal. [c]
2 Vždyť také nám byla oznámena radostná zvěst, stejně jako i jim. [c]Slovo zvěsti [a] jim však neprospělo, [b] protože (nebyli spojeni vírou [c] s těmi), [t3] kteří slyšeli.
3 Neboť do odpočinutí [a] vcházíme my, kteří jsme uvěřili, [b] jak řekl: ‚Jak jsem přísahal ve svém hněvu: Nevejdou do mého odpočinutí,‘ [a] ačkoliv to dílo bylo od založení světa [c] hotovo.
4 Neboť kdesi řekl o sedmém dni takto: ‚I odpočinul [t4] Bůh sedmého dne od (všeho svého díla).‘ [a]
5 A zde zase: ‚Nevejdou do mého odpočinutí.‘ [a]
6 Protože tedy zůstává možnost, aby někteří do něho vešli, a protože ti, kterým to bylo dříve zvěstováno, nevešli pro neposlušnost, [a]
7 opět určuje jeden den, Dnes, když v Davidovi po tak dlouhém čase říká, jak je předpověděno: ‚Jestliže dnes uslyšíte jeho hlas, nezatvrzujte svá srdce.‘ [a]
8 Kdyby je totiž Jozue [t5] uvedl do odpočinutí, nemluvil by o jiném, pozdějším dni.
9 A tak zůstává sobotní [t6] odpočinutí Božímu lidu. [a]
10 Kdo totiž vešel do jeho odpočinutí, [a] ten také odpočinul od svého díla, [t7] tak jako Bůh od svého.
11 Pospěšme [t8] si tedy vejít do onoho odpočinutí, [a] aby nikdo nepadl podle stejného příkladu [b] neposlušnosti.
12 Neboť [c]Boží [c]slovo [a] je živé, [b] činné a ostřejší než jakýkoli dvousečný meč; [c] proniká až do rozdělení duše a ducha, [d] kloubů a morku a je schopné rozsoudit [e] myšlenky a postoje [t9] srdce.
13 A žádné stvoření není před ním [t10] skryté; [a] před očima toho, jemuž (se budeme zodpovídat), [t11] je vše nahé [b] a odkryté.
14 Když tedy máme velikého velekněze, [a] který prošel nebesy, [b] Ježíše, Syna [c]Božího, držme pevně [c] to vyznání. [d]
15 Neboť nemáme takového velekněze, který by s námi nemohl soucítit [t12] v našich slabostech, [t13] nýbrž takového, který ve všem prošel zkouškami [a] podobně jako my, avšak bez hříchu. [b]
16 Přistupujme [a] tedy s důvěrou [b] k trůnu [c] milosti, abychom přijali milosrdenství a nalezli milost [d] ku pomoci v pravý čas. [t14]
Židům 4 : 1
1 (Stále platí) [t1] zaslíbení pro vstup do jeho odpočinutí, [a] bojme [b] se tedy, (aby se snad neukázalo, že někdo z vás) [t2] je promeškal. [c]
Žalmy 95 : 7 – 11
7 Vždyť on je náš Bůh a my jsme lid jeho pastvy, [a] ovce (jeho rukou.) [t7] (Jestliže dnes uslyšíte jeho hlas,) [t8]
8 nezatvrzujte svá srdce [a] jako v Meribě, [v9] jako v den Massy [v10] v pustině,
9 kde mě vaši otcové pokoušeli. [a] Zkoušeli mě, přestože viděli mé skutky. [t11]
10 Čtyřicet let [a] jsem se s tím pokolením trápil [t12]. [b] Řekl jsem si: Je to lid, který [t13] bloudí srdcem — ti mým cestám [c] neporozuměli. [d]
11 Tak jsem se ve svém hněvu zapřisáhl: Nevejdou do mého odpočinutí. [a]
Židům 3 : 19
19 I vidíme, že nemohli vejít pro nevěru. [a]
Židům 4 : 8
8 Kdyby je totiž Jozue [t5] uvedl do odpočinutí, nemluvil by o jiném, pozdějším dni.
Žalmy 95 : 1 – 11
1 Pojďme, jásejme Hospodinu, hlaholme [a] skále [b] své spásy! [t1]
2 Vstupme [a] před něj [t2] s chvalami, [t3] hlaholme mu písněmi! [t4]
3 Vždyť Hospodin je velký Bůh a velký král [a] nade všemi bohy! [b]
4 V jeho rukou jsou končiny [t5] země, patří mu i vrcholky hor. [a]
5 Jemu patří moře — on je udělal, souš vytvořily jeho ruce.
6 Pojďme, klaňme [a] se, skloňme se, poklekněme [t6] před Hospodinem, který nás učinil. [b]
7 Vždyť on je náš Bůh a my jsme lid jeho pastvy, [a] ovce (jeho rukou.) [t7] (Jestliže dnes uslyšíte jeho hlas,) [t8]
8 nezatvrzujte svá srdce [a] jako v Meribě, [v9] jako v den Massy [v10] v pustině,
9 kde mě vaši otcové pokoušeli. [a] Zkoušeli mě, přestože viděli mé skutky. [t11]
10 Čtyřicet let [a] jsem se s tím pokolením trápil [t12]. [b] Řekl jsem si: Je to lid, který [t13] bloudí srdcem — ti mým cestám [c] neporozuměli. [d]
11 Tak jsem se ve svém hněvu zapřisáhl: Nevejdou do mého odpočinutí. [a]
Židům 4 : 6
6 Protože tedy zůstává možnost, aby někteří do něho vešli, a protože ti, kterým to bylo dříve zvěstováno, nevešli pro neposlušnost, [a]
Židům 3 : 1 – 19
1 Proto, svatí [a] bratři, [b] účastníci [c] nebeského povolání, [d] pohleďte [t1] na apoštola [e] a velekněze [f] našeho vyznání, [g] Ježíše,
2 který je věrný [t2] tomu, kdo ho ustanovil, [t3] jako i Mojžíš byl věrný v [celém] jeho domě. [a]
3 Ježíš [t4] je však hoden větší slávy než Mojžíš, tak jako stavitel domu [t5] má větší čest nežli dům sám.
4 Neboť každý dům někdo staví; a ten, kdo postavil všechno, je Bůh.
5 A Mojžíš [a] byl věrný v celém jeho domě jako služebník, [t6] aby dosvědčil to, co mělo být pověděno. [b]
6 Ale Kristus jako Syn je nad jeho [t7] domem. Jeho domem [a] jsme my, zachováme-li [t8] si až do konce pevnou důvěru [t9] a chloubu naděje. [b]
7 Proto, jak praví Duch [a] Svatý: ‚Jestliže dnes uslyšíte jeho hlas, [b]
8 nezatvrzujte svá srdce jako při onom rozhořčení [t10] ve dni pokušení [t11] v pustině,
9 kdy [t12] [mě] pokoušeli [t13] vaši otcové (tím, že mě zkoušeli), [t14] a viděli mé skutky
10 po čtyřicet let. [a] Proto jsem se na toto pokolení [t15] rozhněval a řekl jsem: Stále bloudí srdcem; oni nepoznali mé cesty.
11 Jak jsem přísahal ve svém hněvu: Jistě nevejdou do mého odpočinutí. [t16]‘ [a]
12 Hleďte, [t17] bratři, [a] aby snad v někom z vás nebylo zlé [b] a nevěrné srdce, takže by odpadl od živého [c] Boha,
13 a proto se navzájem napomínejte [t18] každý den, dokud se říká Dnes, aby nikdo z vás nebyl zatvrzen klamem hříchu.
14 Vždyť jsme se stali účastníky Krista, pokud (ten původ jistoty) [t19] zachováme pevný až do konce.
15 Když se říká: ‚Jestliže dnes uslyšíte jeho hlas, nezatvrzujte svá srdce jako při onom rozhořčení [a]‘,
16 kdo jsou ti, kteří slyšeli a způsobili rozhořčení? [a] Což to nebyli všichni [b] ti, kdo vyšli z Egypta skrze Mojžíše?
17 Na koho se hněval čtyřicet let? Zdali ne na ty, kteří zhřešili a jejichž mrtvoly [a] padly v pustině? [b]
18 A komu přísahal, [a] že nevejdou do jeho odpočinutí, [b] ne-li těm, kteří neposlechli? [c]
19 I vidíme, že nemohli vejít pro nevěru. [a]
Židům 4 : 3
3 Neboť do odpočinutí [a] vcházíme my, kteří jsme uvěřili, [b] jak řekl: ‚Jak jsem přísahal ve svém hněvu: Nevejdou do mého odpočinutí,‘ [a] ačkoliv to dílo bylo od založení světa [c] hotovo.
Deuteronomium 28 : 1 – 68
1 I stane se, jestliže opravdu uposlechneš Hospodina, svého Boha, a budeš zachovávat a plnit všechny jeho příkazy, které ti dnes přikazuji, Hospodin, tvůj Bůh, tě vyvýší [a] nad všechny národy země. [t1]
2 (Přijdou na tebe) [t2] všechna tato požehnání, dostihnou tě, jestliže uposlechneš Hospodina, svého Boha.
3 Požehnaný budeš ve městě, požehnaný budeš na poli. [a]
4 Požehnaný bude plod tvého lůna, plod tvé země, plod tvé zvěře, vrh [a] tvého dobytka i přírůstek [b] tvého stáda.
5 Požehnaný bude tvůj koš i tvá díže. [a]
6 Požehnaný budeš, když budeš (vcházet a požehnaný budeš, když budeš vycházet.) [t3]
7 Hospodin dá, že tvoji nepřátelé, kteří povstanou proti tobě, budou od [t4] tebe poraženi. Jednou cestou proti tobě vytáhnou, ale sedmi [t5] cestami budou před tebou utíkat. [a]
8 Hospodin přikáže, aby s tebou bylo požehnání ve tvých sýpkách [a] a při všem podnikání [b] tvých rukou. Požehná ti v zemi, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává.
9 Hospodin si tě ustanoví za svatý [a] lid, jak ti přísahal, když budeš zachovávat příkazy Hospodina, svého Boha, a chodit po jeho cestách. [b]
10 Všechny národy země uvidí, žes (byl nazván Hospodinovým jménem) [t6] a budou se tě bát.
11 Hospodin ti daruje hojnost [a] dobrého v plodu tvého lůna, v plodu tvé zvěře i v plodu tvé země v zemi, o které Hospodin přísahal tvým otcům, že ti ji dá.
12 Hospodin ti otevře svou hojnou pokladnici, [a] nebesa, aby dal tvé zemi ve svůj čas déšť [b] a požehnal každé dílo tvých rukou. Budeš půjčovat [c] mnohým národům, ale sám si nebudeš půjčovat.
13 Hospodin tě učiní (hlavou, a ne ocasem.) [a] Budeš pouze nahoře a nebudeš dole, jestliže budeš poslouchat příkazy Hospodina, svého Boha, které ti dnes přikazuji, abys je zachovával a plnil.
14 Neodvracej se od žádného ze slov, která vám dnes přikazuji, napravo [a] ani nalevo, abys šel za jinými bohy a sloužil [b] jim.
15 I [a] stane se, jestliže neuposlechneš Hospodina, svého Boha, abys zachovával a plnil všechny jeho příkazy a ustanovení, která ti dnes přikazuji, že na tebe přijdou všechny tyto kletby [b] a dostihnou tě.
16 Prokletý budeš ve městě, prokletý budeš na poli.
17 Prokletý bude tvůj koš i tvá díže.
18 Prokletý bude plod tvého lůna, plod tvé země, vrh tvého dobytka i přírůstek tvého stáda.
19 Prokletý budeš, když budeš vcházet, a prokletý budeš, když budeš vycházet.
20 Hospodin na tebe pošle kletbu, [a] zmatek [b] a nezdar [t7] při všem podnikání [c] tvé ruky, které budeš konat, dokud nebudeš vyhlazen, [d] dokud nevyhyneš rychle kvůli svým zvráceným [e] činům, kterými [t8] jsi mě [t9] opustil.
21 Hospodin tě bude stíhat morem, [a] dokud (tě nevyhubí) [t10] ze země, do které jdeš, abys ji obsadil.
22 Hospodin tě bude bít (úbytěmi, horečkou,) [a] zápalem, horkostí, mečem, [t11] (obilnou rzí a snětí;) [b] budou tě pronásledovat, dokud nevyhyneš. [t12]
23 Nebe, které je nad tvou hlavou, (bude jako z mědi) [t13] a země, která je pod tebou, jako ze železa.
24 Hospodin promění déšť pro tvou zemi v prach [a] a z nebe [b] bude na tebe padat hlína, [t14] dokud nebudeš vyhlazen.
25 Hospodin dá, že budeš od svých nepřátel poražen. [a] Jednou cestou proti nim vytáhneš, sedmi cestami budeš před nimi utíkat. I staneš se úděsem [b] pro všechna království země.
26 Tvoje mrtvola se stane potravou všeho nebeského ptactva a zemské zvěře a nebude, kdo by je vyplašil. [a]
27 Hospodin tě bude bít egyptskými vředy [a] a nádory, [t15] hnisavými ranami [b] a svrabem, ze kterých se nebudeš moci uzdravit.
28 Hospodin tě bude bít šílenstvím, (slepotou a pomateností) [a] mysli.
29 Budeš tápat za poledne jako tápe slepý za tmy, [a] a (nebudeš moci najít cestu.) [t16] Budeš stále utlačován [b] a okrádán po všechny dny, a nebude, kdo by ti pomohl.
30 Zasnoubíš se s ženou, [a] a někdo jiný s (ní bude) [t17] spát. Postavíš dům, [b] a nebudeš v něm sídlit. Vysadíš vinici, [c] a nebudeš ji užívat. [d]
31 Tvůj býk bude poražen před tvýma očima, a nebudeš ho [t18] jíst. Bude ti [t19] ukraden tvůj osel, a nevrátí se ti. Tvé stádo bude dáno tvým nepřátelům, a nebude, kdo by ti pomohl.
32 Tvoji synové a tvé dcery budou dány cizímu [t20] lidu, tvé oči se budou na dívat to a celou dobu po nich toužit, a nebude to (ve tvé moci.) [t21]
33 Plod tvé země a všechen tvůj výtěžek [t22] pohltí [a] lid, který neznáš, a po všechny dny budeš jenom utlačován a vydírán.
34 Budeš třeštit [a] z (toho, co tvé oči uvidí.) [t23]
35 Hospodin tě bude bít na kolenou a na stehnech zlými vředy, ze kterých se nebudeš moci uzdravit, od (paty až k hlavě.) [t24]
36 Hospodin přivede tebe i krále, jehož nad sebou ustanovíš, k národu, který jsi neznal ty ani tvoji otcové, a budeš tam sloužit [a] jiným bohům, dřevu [b] a kameni.
37 Staneš se hrůzou, pořekadlem [a] a posměškem mezi všemi národy, kam tě Hospodin zažene. [b]
38 Přineseš [t25] na pole mnoho semene, ale sklidíš málo, [a] protože to sežerou kobylky. [b]
39 Vysadíš vinice a budeš je obdělávat, ale víno pít nebudeš [a] a hrozny nesklidíš, [t26] protože to sežerou červi. [b]
40 Budeš mít olivové háje na celém svém území, ale olejem se nepomažeš, [a] protože olivy opadají. [v27]
41 Zplodíš syny a dcery, ale nebudou tvoji, protože půjdou do zajetí. [a]
42 Všechny tvé stromy a plody tvé země si podrobí brouci.
43 Příchozí, který je ve tvém středu, bude nad tebe stoupat výš a výš, ale ty budeš klesat níž a níž.
44 Bude ti půjčovat, ale ty mu půjčovat nebudeš. On bude hlavou a ty budeš ocasem.
45 Přijdou na tebe všechny tyto kletby, budou tě pronásledovat a dostihnou tě, dokud nebudeš vyhlazen, protože jsi neuposlechl Hospodina, svého Boha, abys zachovával jeho příkazy a ustanovení, která jsem ti dal. [t28]
46 Budou při tobě a tvém potomstvu navěky jako znamení a div. [a]
47 Protože jsi nesloužil Hospodinu, svému Bohu, s radostí [a] a vděčným [t29] srdcem v hojnosti všeho,
48 budeš sloužit svým nepřátelům, které na tebe Hospodin pošle, v hladu a žízni, [a] nahotě a nedostatku všeho. Vloží na tvou šíji železné jho, [b] dokud tě nevyhladí.
49 Hospodin proti tobě přivede národ zdaleka, z konce [a] země, který poletí jako orel, [b] národ, jehož jazyku nerozumíš, [t30]
50 národ surový, [t31] který nebere ohled [a] na starce [b] a nad chlapci se neslitovává.
51 Bude jíst plody tvé zvěře a plody tvé země, dokud nebudeš vyhlazen. Neponechá ti obilí, nové víno ani olej, [a] vrh tvého dobytka ani přírůstek tvého stáda, dokud tě nevyhubí. [b]
52 Způsobí ti soužení [a] ve všech tvých branách, [b] dokud nepadnou tvé vysoké a pevné hradby, na které spoléháš [c] v celé své zemi. Způsobí ti soužení ve všech tvých branách, v celé tvé zemi, kterou ti dal Hospodin, tvůj Bůh.
53 V obležení a v úzkosti, kterou ti tvůj nepřítel přivodí, budeš jíst [a] plody svého lůna, maso svých synů a dcer, které ti dal Hospodin, tvůj Bůh.
54 Nejvlídnější [t32] a nejzhýčkanější [t33] muž (u tebe) [t34] (bude příliš lakomý) [t35] vůči svému bratru i ženě svého klína [a] a zbytku svých synů, které ponechá,
55 aby dal někomu z nich z masa svých synů, které bude jíst. Nic jiného mu totiž nezůstalo, kvůli obležení a úzkosti, kterou ti přivodí tvůj nepřítel ve všech tvých branách.
56 Nejvlídnější [t36] a nejzhýčkanější žena u tebe, která (není zvyklá) [t37] kvůli zhýčkanosti a vlídnosti ani dát (svou nohu) [t38] na zem, (bude lakomá) [t39] vůči muži svého klína, vůči svému synu a své dceři,
57 vůči svému plodovému koláči, který vyšel mezi jejíma nohama a vůči svým synům, které porodí, protože je tajně sní kvůli nedostatku všeho v obležení a úzkosti, kterou ti přivodí tvůj nepřítel ve tvých branách.
58 Jestliže nebudeš zachovávat a plnit všechna slova tohoto zákona zapsaná v této knize a bát se tohoto váženého a hrozného [a] jména, bát se Hospodina, svého Boha,
59 Hospodin způsobí podivuhodné rány tobě i [t40] tvému potomstvu, velké a trvalé rány, zlé a trvalé nemoci.
60 Přivede na tebe všechny egyptské choroby, [a] kterých se lekáš [b] a dolehnou [t41] na tebe.
61 Také všechny nemoci a všechny rány, které nejsou zapsány v knize tohoto zákona [a] na tebe Hospodin přivede, dokud nebudeš vyhlazen.
62 Zůstane [a] vás malá hrstka, [t42] místo aby vás bylo tolik, jako hvězd [b] na nebi, protože jsi neuposlechl Hospodina, svého Boha.
63 I stane se, že tak jako nad vámi Hospodin jásal, [a] když vám prokazoval dobro [b] a rozmnožoval vás, tak bude nad vámi Hospodin jásat, když vás bude hubit [c] a když vás bude vyhlazovat a budete vyrváni [d] ze země, do které jdeš, abys ji obsadil.
64 Hospodin tě rozptýlí [a] mezi všechny národy z jednoho konce země až na druhý [t43] a budeš tam sloužit jiným bohům, které jsi neznal ty ani tvoji otcové, dřevu [b] a kameni.
65 Mezi těmi národy se neusadíš a nebude tam místo odpočinku [a] pro tvou nohu, ale Hospodin ti tam dá třesoucí [b] se srdce, hasnoucí oči a zoufalou [t44] duši.
66 Tvůj život bude držet na vlásku. [t45] Budeš se lekat [a] (v noci i ve dne) [t46] a (nebudeš si jistý vlastním životem.) [t47]
67 Ráno řekneš: (Kéž by tak byl) [t48] večer: A večer řekneš: Kéž by tak bylo ráno — pro strach svého srdce, kterým se budeš bát, a kvůli tomu, co tvé oko uvidí. [t49]
68 Hospodin tě přivede na lodích zpět do Egypta, cestou, o které jsem ti řekl, že ji již nikdy [a] neuvidíš. Tam se budete nabízet svým nepřátelům na prodej za otroky a otrokyně a nebude, kdo by vás koupil.
Leave a Reply