O čem Bible říká Věrnost – Všechny biblické verše Věrnost o

Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví Věrnost

Exodus 22 : 28
28 Neopozdíš se s obětí ze svého plného výnosu [a] a své šťávy. [t23] Svého prvorozeného [b] syna dáš mně.

Numeri 27 : 20
20 Vlož na něj ze své důstojnosti, [a] aby ho poslouchala [b] celá pospolitost synů Izraele.

Ezdráš 6 : 10
10 aby přinášeli [t17] Bohu nebes (příjemné oběti) [t18] a modlili se za život krále a jeho synů. [t19]

Ezdráš 7 : 26
26 Kdokoliv zákon tvého Boha ani zákon královský plnit nebude, nad tím se bude bez okolků [t40] konat soud, ať smrtí, ať vyhnanstvím, [t41] ať exekucí majetku nebo vězením. [t42]

Job 34 : 18
18 Cožpak se sluší králi říkat: Ničemníku a šlechticům: Ničemo?

Přísloví 24 : 21
21 Můj synu, boj se Hospodina [a] a krále, [b] nezaplétej [c] se (s těmi, kdo si jinak počínají.) [t20]

Kazatel 8 : 2
2 Já pravím: Králův příkaz zachovávej, ale z důvodu přísahy [v1] při Bohu

Kazatel 10 : 4
4 Pokud proti tobě vzplane hněv vládce, (neopouštěj své místo.) [t6] Vždyť mírnost [a] zastaví velké hříchy. [b]

Římanům 13 : 1
1 Každá duše [a] ať se podřizuje [b] nadřízeným autoritám, [t1] neboť není autority, leč od Boha. [c] Ty, které jsou, jsou zřízeny od Boha,

Titovi 3 : 1
1 Připomínej [a] jim, ať se podřizují vládcům [a] vrchnostem, [b] ať je poslouchají a jsou připraveni ke každému dobrému skutku. [c]

Ezdráš 10 : 8
8 a že každému, kdo by nepřišel do tří dnů, podle rozhodnutí předáků a starších bude zkáze zasvěcen všechen jeho majetek a on bude oddělen od shromáždění vyhnanců.

Přísloví 17 : 11
11 Zlý hledá [t14] jen vzpouru, [a] bude [t15] proti němu ale poslán krutý [b] posel.

Jozue 1 : 18
18 Každý, kdo se bude vzpírat [a] tvým příkazům a neuposlechne tvá slova ve všem, co mu přikážeš, bude usmrcen. [b] Hlavně se posilni a buď odvážný.

2. Samuelova 3 : 37
37 Onoho dne všechen lid a celý Izrael poznal, že od krále (nevzešel úmysl) [t37] usmrtit Abnéra, syna Nérova.

2. Samuelova 15 : 23
23 Celá země hlasitě [t23] plakala, když všechen lid procházel. I král přešel (potok Kidrón) [t24] a všechen lid šel směrem do pustiny.

2. Samuelova 15 : 30
30 David pak vystupoval po svahu Olivové hory, vystupoval a plakal; hlavu měl zakrytou [a] a šel bosý. [b] Všechen lid, který byl s ním, všichni si zakryli hlavu, vystupovali vzhůru a při tom [t33] plakali.

2. Samuelova 18 : 3
3 Lid řekl: Netáhni. Kdybychom museli utíkat, (nebudou si nás všímat.) [t4] I kdyby nás polovina zemřela, (nebudou si nás všímat.) [t4] Neboť ty [t5] jsi za deset tisíc z nás. Bude nyní lepší, když nám budeš (na pomoc jako záloha [t6] z města.

2. Samuelova 21 : 17
17 Ale Abíšaj, [a] syn Serújin, mu [t27] přišel na pomoc. Bil Pelištejce, až ho usmrtil. [b] Tehdy (Davida jeho muži zapřísahali:) [t28] Netáhni s námi již do boje, abys nezhasil [c] lampu [d] Izraele.

1. Paralipomenon 12 : 38
38 z druhé strany Jordánu z Rúbenovců, Gádovců a poloviny kmene Manasesova se všelijakými (vojenskými válečnými zbraněmi) [t16] — sto dvacet tisíc.

1. Samuelova 24 : 10
10 Nato David Saulovi řekl: Proč posloucháš slova (těch, kdo říkají:) [t8] Hle, David usiluje o tvé zlo?

1. Samuelova 26 : 16
16 To není dobré, [t15] co jsi učinil. Jakože je živ Hospodin, (jste syny smrti,) [t16] protože jste nestřežili svého pána, Hospodinova pomazaného. Podívej se teď, kde je královo kopí a džbánek na vodu, které byly u jeho hlavy.

2. Samuelova 1 : 14
14 David mu řekl: Jak to, že ses nebál vztáhnout [a] ruku a zabít [t14] Hospodinova pomazaného?

2. Samuelova 11 : 1 – 296

1 I stalo se na (přelomu roku,) [t1] v době, kdy králové táhnou [a] do boje, že David poslal Jóaba a s ním své [t2] otroky i celý Izrael, aby [t3] ničili [t4] syny Amónovy [b] a oblehli [t5] Rabu. [c] Ale David zůstal v Jeruzalémě.
2 Navečer se stalo, že David vstal z postele a procházel se na střeše královského paláce. Ze střechy uviděl ženu, jak se [t6] umývá. Byla to žena velmi (hezkého vzhledu.) [t7]
3 David poslal posla poptat se na tu ženu. Posel řekl: To je přece [a] Bat-šeba, dcera Elíamova, [v8] žena Chetejce [b] Urijáše. [v9]
4 David poslal posly a nechal ji přivést. [a] Když k němu přišla, spal s ní; právě se očistila [t10] od své nečistoty. Pak se vrátila domů.
5 Ta žena otěhotněla a dala Davidovi oznámit: Jsem těhotná.
6 David vzkázal Jóabovi: Pošli mi Chetejce Urijáše. Nato Jóab poslal Urijáše k Davidovi.
7 Když k němu Urijáš přišel, David se zeptal, jak se daří [a] Jóabovi, jak se daří lidu a jak se daří v boji.
8 David Urijášovi řekl: (Jdi domů) [t11] a umyj [a] si nohy. Když Urijáš odešel z královského paláce, šel [t12] za ním královský dar. [b]
9 Urijáš si však lehl u vchodu do královského paláce se všemi otroky svého pána a nešel domů.
10 Davidovi oznámili: Urijáš nešel domů. David se Urijáše zeptal: Což jsi nepřišel z cesty? Proč jsi nešel domů?
11 Urijáš Davidovi odpověděl: Truhla, Izraelci i Judejci zůstávají ve stanech a můj pán Jóab i otroci mého pána táboří [a] na poli. A já bych měl jít domů, jíst a pít a spát se svou ženou? Jakože jsi živ ty a jakože je živa tvá duše, [t13] něco takového [b] neučiním.
12 David řekl Urijášovi: Zůstaň tady ještě dnes a zítra tě propustím. [t14] Urijáš tedy zůstal v Jeruzalémě v ten den i druhý den.
13 David ho pozval, [t15] (jedl s ním) [t16] a pil, až [t17] ho opil. Večer odešel, aby si lehl na své lože s otroky svého pána, ale domů nešel.
14 I stalo se ráno, že napsal David Jóabovi dopis a poslal ho po Urijášovi.
15 Do dopisu napsal toto: Dejte Urijáše do přední linie nejprudšího [t18] boje a pak od něj ustupte, aby byl zabit a zemřel.
16 I stalo se, že když Jóab obléhal [t19] město, dal Urijáše na místo, o kterém věděl, že jsou tam bojovníci. [t20]
17 Muži toho města vyrazili [t21] a bojovali s Jóabem a padli někteří z lidu, z Davidových otroků. Zemřel také Chetejec Urijáš.
18 Jóab vzkázal oznámit Davidovi (celou zprávu) [t22] o bitvě.
19 Přikázal poslovi: Až dopovíš králi (celou zprávu) [t22] o bitvě,
20 pokud vzplane králův hněv [a] a řekne ti: Proč jste se přiblížili k městu, abyste bojovali? Což nevíte, že budou střílet z hradeb?
21 Kdo zabil Abímeleka, syna Jerúbešetova? [v23] Což to nebyla žena, která na něj svrhla mlýnský kámen z hradby, takže zemřel v Tebesu? [a] Proč jste se přiblížili k hradbám? Tehdy řekneš: Zemřel také tvůj otrok Chetejec Urijáš.
22 Posel tedy šel, až přišel a oznámil Davidovi všechno, co mu Jóab vzkázal. [t24]
23 Posel řekl Davidovi: Ti muži (nad námi vítězili) [t25] a vytáhli proti nám do pole. (Zahnali jsme je však) [t26] až ke vstupu do brány.
24 Střelci ovšem stříleli na tvé otroky z hradeb a někteří z královských otroků zemřeli. Zemřel také tvůj otrok Chetejec Urijáš.
25 David řekl poslovi: Řekni Jóabovi toto: (Nebuď kvůli tomu skleslý.) [t27] Vždyť meč (požírá hned toho, hned onoho.) [t28] Zesil svůj boj proti městu a zboř ho. Takto ho posilni. [t29]
26 Když Urijášova žena uslyšela, že její muž Urijáš je mrtev, oplakávala [t30] svého manžela. [t31]
27 Když (pominuly smuteční obřady,) [t32] David pro ni poslal a vzal ji do svého domu. Stala se jeho ženou a porodila mu syna. To, co David spáchal, (však bylo v Hospodinových očích zlé.) [t33]

Comments

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *