O čem Bible říká úzkost – Všechny biblické verše úzkost o

Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví úzkost

Filipenským 4 : 6 – 7
6 O nic nebuďte úzkostliví, [a] ale ve všem oznamujte [t7] [c]Bohu své žádosti [b] v modlitbě a prosbě [c] s děkováním. [d]
7 A pokoj [a] [c]Boží, který převyšuje [b] všechno porozumění, [t8] bude střežit [c] vaše srdce a vaše myšlenky [d] v Kristu Ježíši.

1. Petrův 5 : 7
7 Všechnu svou starost [a] uvrhněte na něho, neboť mu na vás záleží. [b]

Matouš 6 : 25 – 34
25 „Proto [a] vám pravím: Nedělejte si starosti [b] o svůj život, [t23] o to, co budete jíst [a co budete pít], ani o své tělo, o to, co si obléknete. Není život [t23] víc než pokrm a tělo víc než oděv?
26 Pohleďte na nebeské ptáky: [a] nesejí, nežnou ani neshromažďují do stodol, a váš nebeský Otec je živí. [b] Což vy nejste o mnoho cennější než oni?
27 Kdo z vás dokáže svou starostlivostí přidat (k délce svého věku) [t24] jediný loket?
28 A proč si děláte starosti o oděv? Podívejte se pozorně na polní lilie, jak rostou. Nenamáhají se ani nepředou,
29 a pravím vám, že ani Šalomoun [a] v celé své slávě nebyl oblečen jako jedna z nich.
30 Jestliže tedy Bůh tak obléká polní trávu, [a] která dnes je a kterou zítra hodí do pece, nebude tím spíše oblékat vás, malověrní? [v25]
31 Nepropadněte tedy starostem a neříkejte: ‚Co budeme jíst?‘ nebo: ‚Co budeme pít?‘ nebo: ‚Co si oblečeme?‘
32 Neboť o to všechno horlivě usilují [t26] pohané. Vždyť váš nebeský Otec ví, že to všechno potřebujete.
33 Hledejte však nejprve Boží [t27] království a jeho spravedlnost, a to všechno vám bude přidáno.
34 Nedělejte si tedy starost kvůli zítřku, neboť zítřek (bude mít své vlastní starosti). [t28] Každý den má dost vlastního trápení.“

1. Petrův 5 : 6 – 7
6 Pokořte [a] se tedy pod mocnou Boží ruku, aby vás povýšil v příhodný čas.
7 Všechnu svou starost [a] uvrhněte na něho, neboť mu na vás záleží. [b]

Filipenským 4 : 13
13 Všecko mohu v Tom, [t12] který mne posiluje. [a]

Filipenským 4 : 6
6 O nic nebuďte úzkostliví, [a] ale ve všem oznamujte [t7] [c]Bohu své žádosti [b] v modlitbě a prosbě [c] s děkováním. [d]

Židům 13 : 6
6 a tak s důvěrou [t7] říkejme: ‚Pán je můj pomocník, nebudu se bát; co mi udělá člověk?‘ [a]

Žalmy 32 : 8 – 10
8 Dám ti chápání, vyučím [a] tě cestě, kterou máš jít, [t17] (budu ti radit, [b] spočine na tobě mé oko.) [t18]
9 Nebuďte [t19] jako [a] kůň [b] či jako mezek bez rozumu. [t20] (Ty je třeba krotit uzdou [c] a udidlem) [t21] — jinak k tobě nepřijdu.
10 Mnohé jsou bolesti [t22] ničemy, [a] ale toho, kdo doufá [b] v Hospodina, obklopuje milosrdenství.

Jan 14 : 1 – 4
1 „Ať se vaše srdce nechvěje. [t1] Věříte [t2] v [a] Boha, věřte i ve mne.
2 V domě mého Otce jsou mnohé příbytky. [a] Kdyby nebyly, (řekl bych vám to. [Neboť] vám jdu připravit místo.) [t3]
3 A odejdu-li a připravím vám místo, opět přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli tam, kde jsem já.
4 A kam já jdu, [víte, i] cestu znáte.“

Izaiáš 43 : 1 – 3
1 Ale nyní toto praví Hospodin, (jenž tě stvořil,) [t1] Jákobe, a (který tě zformoval,) [t2] Izraeli: Neboj se, neboť jsem tě vykoupil, [a] (povolal jsem tě tvým jménem,) [t3] jsi můj. [b]
2 Když půjdeš přes vody, budu s tebou, a přes řeky, nezalijí tě. Když půjdeš ohněm, nespálíš se [a] a plamen tě neožehne. [b]
3 Protože já Hospodin jsem tvůj Bůh, Svatý Izraele, tvůj zachránce. [a] Dal jsem jako výkupné [b] za tebe Egypt. Kúš [c] a Sebu [t4] jsem dal místo tebe.

Žalmy 34 : 14
14 Střež [a] svůj jazyk od zlého a své rty před klamnými řečmi. [t17]

1. Petrův 5 : 10
10 A [c]Bůh veškeré milosti, [a] který vás povolal [b] ke své věčné slávě [c] v Kristu [Ježíši], vás, když nakrátko [d] snesete utrpení, sám [f]zdokonalí, [e] [f]utvrdí, [f] [f]posílí, [g] [f]postaví na pevný základ. [h]

Filipenským 1 : 6 – 7
6 Jsem si jist [a] právě tím, že ten, který ve vás začal dobré dílo, dovede je až do dne [b] Krista Ježíše.
7 Vždyť je správné, [a] abych takto smýšlel o vás všech, protože vás mám v srdci; [b] jak ve svých poutech, [c] tak při obhajobě [d] a utvrzování evangelia jste vy všichni se mnou spoluúčastníky [t2] milosti.

Žalmy 46 : 1 – 11
1 Pro vedoucího chval. Synové Kórachovi. Na alamót. [v1] Píseň. [t2]
2 Bůh je naším útočištěm [a] i silou, (velkou pomocí, [b] kterou nacházíme v souženích.) [t3]
3 Proto se nebudeme bát, [a] i kdyby se převrátila [v4] země a hory [b] se zřítily [t5] do (mořských hlubin,) [t6]
4 byť by jeho vody burácely a pěnily, byť by se hory pro jeho zpupnost [a] třásly. [b] Sela.
5 Řeka [v7] svým proudem oblažuje Boží město, [a] svaté příbytky [b] Nejvyššího. [t8]
6 Bůh je uprostřed [a] něj, [t9] nezhroutí [v10] se. Bůh mu [t9] přijde na pomoc [b] hned za rozbřesku. [v11]
7 Národy [a] hlučí, [v12] království se otřásají. Vydá svůj hlas [b] a země se rozplývá. [t13]
8 Hospodin zástupů [a] je s námi, [b] nepřístupným hradem [t14] je nám Bůh Jákobův. [c] Sela.
9 Pojďte a pohleďte na Hospodinovy skutky, [a] jakou hroznou spoušť [b] udělal na zemi.
10 Činí přítrž bojům až do končin [a] země, láme luky [b] a přesekává kopí, vozy [t15] pálí ohněm. [v16]
11 Přestaňte! [t17] Uznejte, [t18] že já jsem Bůh, vyvýšený [a] nad [t19] národy, vyvýšený nad [t20] zemí!

Jakubův 1 : 5
5 Nedostává-li se někomu z vás moudrosti, [a] ať ji žádá [b] od Boha, který dává [c] všem štědře [d] a nevyčítá, a bude mu dána.

Filipenským 3 : 13
13 Bratři, já si nemyslím, že jsem se již toho zmocnil; jedno [a] však činím: zapomínaje [b] na to, co je (za mnou), [t7] a natahuje se po tom, co je (přede mnou), [t8]

Filipenským 4 : 8 – 9
8 Konečně, [a] bratři, přemýšlejte [b] o všem tom, co je pravdivé, ušlechtilé, [t9] spravedlivé, [c] čisté, [d] milé, co má dobrou pověst, [e] jestli je nějaká ctnost [f] a jestli je nějaká chvála. [g]
9 Čemu jste se naučili, co jste přijali a uslyšeli i spatřili u mne, [a] to dělejte. A [c]Bůh pokoje [b] bude s vámi. [c]

Matouš 6 : 31 – 33
31 Nepropadněte tedy starostem a neříkejte: ‚Co budeme jíst?‘ nebo: ‚Co budeme pít?‘ nebo: ‚Co si oblečeme?‘
32 Neboť o to všechno horlivě usilují [t26] pohané. Vždyť váš nebeský Otec ví, že to všechno potřebujete.
33 Hledejte však nejprve Boží [t27] království a jeho spravedlnost, a to všechno vám bude přidáno.

2. Korintským 4 : 1 – 18
1 Když tedy máme tuto službu [a] podle milosrdenství, kterého se nám dostalo, [b] neochabujeme, [c]
2 ale odřekli jsme se věcí ukrývaných [a] kvůli hanbě [b] a nepočínáme si [t1] chytrácky [c] ani nepřekrucujeme [c]slovo [c]Boží, [d] nýbrž zjevováním [c]pravdy se představujeme [t2] každému lidskému porozumění [t3] před [c]Bohem.
3 Je-li však naše evangelium [a] zahaleno, [b] je zahaleno těm, kteří hynou. [c]
4 Jim, nevěřícím, [a] [c]bůh [b] tohoto věku [c] oslepil myšlení, aby jim nevzešlo světlo [d] (evangelia slávy) [e] Krista, jenž je obrazem [f] [c]Božím.
5 Neboť nehlásáme sami sebe, [a] nýbrž Ježíše Krista, [b] Pána, a sebe jako vaše otroky [c] pro Ježíše.
6 Neboť Bůh, který řekl: ‚Z temnoty ať zazáří světlo,‘ [a] zazářil v našich srdcích, [b] (aby osvítil lidi poznáním) [t4] Boží slávy v osobě [t5] Ježíše Krista.
7 Tento poklad máme však v hliněných [t6] nádobách, [a] aby přemíra té moci byla (z Boha), [t7] a ne z nás.
8 Ve všem jsme sužováni, [a] ale nejsme vháněni do úzkých; býváme v nejistotě, [t8] ale nejsme zoufalí; [t9]
9 jsme pronásledováni, [a] ale nejsme opouštěni; [b] jsme sráženi, [c] ale nejsme ničeni. [d]
10 Stále nosíme na [t10] svém těle [a] Ježíšovo umírání, [t11] aby byl na [t10] našem těle zjeven i Ježíšův život. [b]
11 Neboť my, kteří žijeme, jsme pro Ježíše stále vydáváni na smrt, aby i život Ježíšův byl zjeven na [t10] našem smrtelném těle.
12 Takže v nás působí smrt, kdežto ve vás život.
13 Protože však máme téhož Ducha víry podle toho, co je napsáno: ‚Uvěřil jsem, proto jsem mluvil,‘ [a] i my věříme, proto také mluvíme, [b]
14 a víme, [a] že ten, který vzkřísil [t12] [Pána] Ježíše, také nás s [t13] Ježíšem vzkřísí [t14] a postaví spolu s vámi.
15 Vždyť to všechno je kvůli vám, aby milost, rozhojněná [a] skrze mnohé lidi, [b] rozmnožila vděčnost ke slávě Boží.
16 Proto neochabujeme; [a] i když náš vnější člověk chátrá, ten vnitřní [b] se však den ze dne obnovuje. [c]
17 To naše nynější lehké soužení [a] nám totiž působí nesmírně veliké břímě věčné slávy, [b]
18 když nehledíme na věci viditelné, [a] ale na neviditelné; [b] neboť viditelné věci jsou dočasné, neviditelné však věčné.

Comments

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *