Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví úžasný Bože
Deuteronomium 10 : 17
17 Vždyť Hospodin, váš Bůh, je Bohem bohů [a] a Pánem pánů, Bohem velkým, [b] mocným [c] a hrozným, [d] který (nikomu nestraní) [t8] a nepřijímá úplatek, [e]
1. Janův 2 : 1 – 29
1 Moje dítky, toto vám píši, [a] abyste nezhřešili; [b] a jestliže by někdo zhřešil, máme u Otce Zastánce, [c] Ježíše Krista, toho spravedlivého.
2 On je smírčí obětí [t1] za naše hříchy, a nejen za naše, ale i za hříchy celého světa. [a]
3 A podle [t2] toho víme, [a] že jsme jej poznali, [b] jestliže zachováváme [c] jeho přikázání.
4 Kdo říká: ‚Znám ho,‘ a jeho přikázání nezachovává, je lhář a pravda v něm není.
5 Kdo však zachovává jeho slovo, [a] v tom (se skutečně Boží láska [b] stala dokonalou). [t3] Podle [t2] toho poznáváme, že jsme v něm.
6 Kdo říká, že (v něm zůstává), [a] musí sám také žít [t4] [tak], jak žil [t4] on. [b]
7 Milovaní, [t5] nepíšu vám nové přikázání, [a] ale staré, které jste měli od počátku. [b] To staré přikázání je slovo, které jste už dávno slyšeli.
8 A opět vám píšu přikázání nové, a to je pravdivé v něm i ve vás, že [t6] tma [a] pomíjí a to pravé světlo [b] již svítí.
9 Kdo říká, že je ve světle, a přitom nenávidí [a] svého bratra, [b] je dosud ve tmě.
10 Kdo svého bratra miluje, zůstává v tom světle a není v něm žádné pohoršení. [a]
11 Kdo však svého bratra nenávidí, je ve tmě, ve tmě chodí [a] a neví, kam jde; neboť tma oslepila [b] jeho oči.
12 Píšu vám, dítky, že jsou vám odpuštěny [a] hříchy pro jeho jméno.
13 Píšu vám, otcové, [a] že jste poznali [b] toho, který je od počátku; [c] píšu vám, mládenci, že jste přemohli [d] toho Zlého. [e]
14 Napsal jsem vám, dítky, že [t7] jste poznali Otce; napsal jsem vám, otcové, že [t7] jste poznali toho, který je od počátku; napsal jsem vám, mládenci, že [t7] jste silní [a] a slovo [b] Boží ve vás zůstává, a přemohli jste toho Zlého.
15 Nemilujte [a] svět [b] ani to, co je ve světě. Jestliže někdo miluje svět, není v něm (Otcova láska). [t8]
16 Neboť všechno, co je ve světě — žádost [a] těla, žádost očí [b] a (prázdná chlouba života) [t9] — není z Otce, ale ze světa. [c]
17 A svět pomíjí [a] i jeho žádost; kdo však činí vůli [c]Boží, [b] zůstává (na věčnost). [c]
18 Dítky, je poslední hodina; [a] a jak jste slyšeli, že přichází Antikrist, [b] tak se nyní již objevilo mnoho antikristů; podle toho poznáváme, že je poslední hodina.
19 Vyšli z nás, [a] ale nebyli z nás. Kdyby byli z nás, zůstali by s námi. Ale to se stalo, aby (vyšlo najevo), [t10] že nejsou všichni z nás. [b]
20 Vy však máte pomazání [a] od toho Svatého [b] a (víte to všichni). [t11]
21 Nenapsal [a] jsem vám proto, že neznáte [c]pravdu, ale proto, že ji znáte a víte, [b] že žádná lež není z [c]pravdy. [c]
22 Kdo je lhář, ne-li ten, kdo popírá, že Ježíš je Kristus? [a] To je ten antikrist, [b] který popírá Otce i Syna.
23 Každý, kdo popírá Syna, nemá ani Otce. Kdo vyznává Syna, má i Otce. [a]
24 Ať ve vás zůstává(, co jste slyšeli od počátku. [a] Zůstane-li ve vás to, co jste slyšeli od počátku), [t12] zůstanete také vy v Synu a v Otci. [b]
25 A toto je to zaslíbení, které nám on zaslíbil: věčný život. [a]
26 Toto jsem vám napsal [a] o těch, kteří vás svádějí. [b]
27 Ve vás však zůstává pomazání, [a] které jste od něho přijali, a nepotřebujete, aby vás někdo učil; [v13] jeho [t14] pomazání vás učí [b] všemu a je pravdivé a neklame; [t15] jak vás vyučilo, tak zůstávejte [c] v něm.
28 Nyní tedy, dítky, zůstávejte v něm, abychom nabyli radostné důvěry, [a] až se zjeví, a nebyli jím zahanbeni při [t16] jeho příchodu. [t17]
29 Víte-li, že je spravedlivý, [a] vězte, [t18] že také každý, kdo činí spravedlnost, [b] je z něho zrozen. [c]
Numeri 23 : 19
19 Bůh není člověk, [a] aby lhal, [b] ani syn člověka, aby litoval. [c] Což by on řekl a neučinil, promluvil a nenaplnil [d] to?
Izaiáš 45 : 7
7 Formuji světlo a tvořím tmu, činím pokoj [t10] a tvořím zlé; [a] já, Hospodin, činím toto všechno.
1. Petrův 2 : 1 – 25
1 Odložte [a] tedy každou špatnost [b] a každou lest, [c] pokrytectví, [d] závist [e] a každou pomluvu [f]
2 a jako novorozené děti mějte touhu po nefalšovaném [t1] (mléku [a] Božího slova), [t2] abyste jím [t3] vyrostli [b] [k záchraně],
3 jestliže jste [vskutku] okusili, že Pán je dobrý. [a]
4 (Když přicházíte) [t4] k němu, kameni živému, jenž byl od lidí zavržen, ale před Bohem je vyvolený, [a] vzácný,
5 i vy sami jako živé kameny jste budováni [t5] jako duchovní dům [a] ve svaté kněžstvo, [b] abyste přinášeli [t6] duchovní oběti, [c] příjemné [c]Bohu skrze Ježíše Krista.
6 Proto stojí v Písmu: ‚Hle, kladu na Siónu kámen úhelný, vyvolený, vzácný; kdo v něj věří, jistě nebude zahanben.‘ [a]
7 Vám tedy, kteří věříte, je vzácností, [t7] ale nevěřícím je to ‚kámen, který stavitelé zavrhli; ten se stal (kamenem úhelným) [t8]‘
8 a ‚kamenem úrazu a skálou pohoršení‘. [a] Ti (narážejí, protože jsou neposlušni [b]slova; k tomu také byli určeni). [t9]
9 Vy však jste ‚rod vyvolený, [a] královské kněžstvo, národ svatý, lid určený k Božímu vlastnictví, [b] abyste rozhlásili [c] (mocné skutky) [t10]‘ [d] toho, jenž vás povolal [e] ze tmy do svého podivuhodného světla. [f]
10 Vy, kdysi [a] ‚Ne-lid‘, [b] jste nyní lid Boží; vy, kdysi ‚Ne-slitovaní‘, jste však nyní došli slitování.
11 Milovaní, [a] prosím [t11] vás jako cizince [b] a příchozí: zdržujte se tělesných žádostí, [c] které vedou boj [d] proti duši;
12 veďte [t12] dobrý způsob života [a] mezi pohany, [t13] aby v tom, v čem vás pomlouvají jako zločince, (uviděli vaše dobré skutky [b] a oslavili [c]Boha) [t14] v den navštívení. [c]
13 Kvůli Pánu se podřiďte [a] každému lidskému zřízení: [t15] ať králi [b] jako svrchovanému vládci,
14 ať místodržícím jako těm, kteří jsou od něho posíláni k tomu, aby trestali [a] zločince a uznávali ty, kdo jednají dobře;
15 neboť taková [t16] je vůle [c]Boží, [a] abyste dobrým jednáním [b] umlčovali neznalost nerozumných [c] lidí;
16 jako svobodní, [a] a ne jako ti, kteří mají svobodu [b] za plášť špatnosti, [c] nýbrž jako otroci [d] Boží.
17 Všechny ctěte, [a] bratrstvo [b] milujte, [c] [c]Boha se bojte, [d] krále [t17] mějte v úctě. [e]
18 Sluhové, [t18] podřizujte se ve vší bázni [a] pánům, [b] nejen dobrým a mírným, nýbrž i zlým. [t19]
19 Je to totiž milost, snáší-li někdo bolesti kvůli svědomí [a] před Bohem [t20] a trpí [b] nespravedlivě. [c]
20 Neboť jaká to bude sláva, [t21] budete-li snášet rány [a] za to, že hřešíte? Ale budete-li snášet utrpení, ač jednáte dobře, to je milost [t22] před Bohem.
21 K tomu jste přece byli povoláni, [a] neboť i Kristus trpěl [b] za vás [t23] a zanechal vám příklad, [c] abyste šli [t24] v jeho šlépějích. [d]
22 On ‚se nedopustil hříchu, ani lest nebyla nalezena v jeho ústech‘. [a]
23 Když mu spílali, neodplácel spíláním, když trpěl, nehrozil, ale předával vše tomu, jenž soudí spravedlivě.
24 On sám ve svém těle vynesl naše hříchy na dřevo [a] kříže, abychom zemřeli hříchům [b] a byli živi spravedlnosti. [c] Jeho zraněním [t25] jste byli uzdraveni. [d]
25 Neboť jste bloudili jako ovce, [a] ale nyní (jste se obrátili) [t26] k pastýři a strážci [t27] svých duší.
1. Janův 1 : 9
9 Jestliže své hříchy vyznáváme, [a] on je věrný [t3] a spravedlivý, [b] aby nám hříchy odpustil [c] a očistil nás od každé nepravosti. [t4]
1. Timoteovi 2 : 1 – 15
1 Především tedy prosím, [t1] aby se konaly prosby, [t2] modlitby, přímluvy [a] a děkování [t3] za všechny lidi,
2 za krále [a]a za všechny ty, kdo jsou ve vysokém postavení, abychom mohli vést tichý a pokojný [b] život ve vší zbožnosti [t4] a důstojnosti. [t5]
3 To je dobré a milé [a] před Bohem, naším Zachráncem, [b]
4 který chce, [a] aby byli všichni [b] lidé zachráněni [c] a přišli k poznání pravdy. [d]
5 Je totiž jeden [a] Bůh, jeden je také prostředník [b] mezi Bohem a lidmi, člověk [c] Kristus Ježíš,
6 který dal [a] sám sebe jako výkupné [b] za všechny, jako svědectví [c] ve svůj čas. [d]
7 K tomu jsem byl ustanoven [a] hlasatelem [b] a apoštolem [c]– mluvím pravdu [v Kristu], nelžu [d] –, učitelem národů [t6] ve víře a v pravdě.
8 Chci [a] tedy, aby se muži modlili na každém místě, [b] pozvedajíce [c] svaté ruce [d] bez hněvu a sváru. [t7]
9 Stejně i ženy ať se v slušném [a] oděvu zdobí [b] počestně a střízlivě, ne účesy [c] a zlatem, perlami nebo drahými šaty, [d]
10 nýbrž dobrými skutky, [a] jak se sluší na ženy, které se přiznávají k zbožnosti. [t8]
11 Žena (ať se učí) [t9] v tichosti [t10] a (s veškerou podřízeností). [t11]
12 Nedovoluji, aby žena učila [a] nebo měla moc nad mužem, nýbrž má být v tichosti.
13 Neboť první byl utvořen [t12] Adam, potom Eva. [a]
14 A nebyl sveden Adam; žena [t13] byla zcela svedena [a] a upadla do přestoupení.
15 Bude však zachráněna skrze rození; [t14] ženy jsou zachráněny, setrvají-li ve víře, lásce [a] a v posvěcení spolu se střízlivostí. [t15]
Jan 14 : 26
26 Ale Zastánce, [a] Duch Svatý, kterého Otec pošle [t9] v mém jménu, ten vás naučí všemu a připomene vám všechno, co jsem vám řekl.
2. Paralipomenon 19 : 7
7 Ať na vás nyní padne strach z Hospodina. [a] Dbejte (na to, jak jednáte,) [t5] neboť u Hospodina, našeho Boha, není zvrácenosti, [b] (braní ohledů) [t6] ani braní úplatků. [c]
Žalmy 92 : 15
15 I v šedinách [a] budou plodní, budou zdatní [t13] a svěží,
2. Petrův 1 : 17
17 On přijal od Boha Otce čest a slávu, když k němu z velebné slávy zazněl takovýto hlas: ‚Toto je můj milovaný Syn, [a] v němž jsem nalezl zalíbení.‘
Jakubův 3 : 1 – 18
1 Nebuďte mnozí učiteli, [a] moji bratři; víte, že (budeme souzeni [b] přísněji). [t1]
2 Neboť všichni (často chybujeme. [a] Kdo nechybuje) [t2] ve slově, ten je dokonalý [b] muž, schopný držet na uzdě [c] i celé tělo.
3 (Dáváme-li koňům [a] do huby udidlo, aby nás poslouchali, řídíme tím) [t3] celé jejich tělo.
4 Hle i lodi, ačkoliv jsou tak veliké a bývají hnány prudkými větry, [a] jsou řízeny maličkým kormidlem podle vůle toho, kdo je řídí.
5 Tak i jazyk je malý úd, ale honosí [a] se velkými věcmi. Hle, jak malý oheň, [b] a jak velký les zapálí!
6 I jazyk je oheň, [a] svět nepravosti; jazyk je mezi našimi údy ten, který poskvrňuje [b] celé tělo, zapaluje (běh našeho života) [t4] a sám je zapalován Gehennou. [t5]
7 Každý druh zvířat a ptáků, plazů a mořských živočichů bývá krocen a je zkrocen druhem lidským,
8 ale jazyk neumí zkrotit nikdo z lidí. Je to nepokojné zlo, plné smrtonosného jedu. [a]
9 Jím dobrořečíme [t6] Pánu a Otci, a jím také zlořečíme [a] lidem, učiněným podle Boží podoby. [b]
10 Z týchž úst vychází žehnání i zlořečení. Moji bratři, tak to nemá být!
11 Cožpak chrlí pramen z téhož otvoru vodu sladkou i hořkou? [a]
12 Moji bratři, může fíkovník nést olivy nebo réva fíky? [a] [Tak] ani slaný pramen nevydá sladkou vodu.
13 Kdo je mezi vámi moudrý [a]a rozumný? Ať ukáže [b] dobrým způsobem života [c] své skutky v moudré tichosti. [d]
14 Máte-li však v srdci hořkou závist a soupeření, nechlubte se a nelžete [a] proti pravdě. [b]
15 To není moudrost sestupující shůry, [a] ale pozemská, [b] duševní, [c] démonská. [d]
16 Vždyť kde je závist a soupeření, [a] tam je zmatek [b] a kdejaká [t7] špatná věc. [c]
17 Moudrost shůry je především čistá, [a] potom pokojná, [b] mírná, [c] poddajná, plná milosrdenství [d] a dobrého ovoce, nepochybující, [t8] bez přetvářky. [e]
18 Ovoce spravedlnosti [a] je v pokoji zaséváno těm, kdo působí pokoj. [b]
1. Korintským 2 : 1 – 16
1 Také já, bratři, když jsem přišel k vám, [a] nepřišel jsem vám hlásat Boží tajemství [t1] vznešenými slovy nebo moudrostí.
2 Rozhodl jsem se, že nechci mezi vámi znát nic než Ježíše Krista, a to toho ukřižovaného. [a]
3 A byl jsem u vás ve slabosti, [a] v bázni a v mnohém chvění.
4 Mé [c]slovo a má zvěst [a] nespočívaly v přesvědčivých slovech [lidské] moudrosti, ale v ukázání [t2] Ducha [b] a moci, [c]
5 aby vaše víra [a] nebyla (založena na lidské moudrosti, ale na Boží moci). [t3]
6 O moudrosti mluvíme mezi zralými, [t4] ne ovšem o moudrosti tohoto věku [a] ani o moudrosti vládců tohoto věku, kteří zanikají,
7 nýbrž o Boží moudrosti, skryté [a] v tajemství, [b] kterou [c]Bůh před věky předurčil [c] k naší slávě.
8 Tu nikdo z vládců tohoto věku nepoznal. Neboť kdyby ji poznali, nebyli by ukřižovali Pána slávy. [a]
9 Ale jak je napsáno: ‚Co [t5] oko nevidělo a ucho neslyšelo a na lidské srdce nevstoupilo, to [t5] Bůh připravil těm, kdo ho milují.‘ [a]
10 Nám to Bůh zjevil [a] skrze [svého] Ducha; neboť Duch zkoumá všechno, i Boží hlubiny. [b]
11 Vždyť kdo z lidí ví, co je v člověku, než duch člověka, který je v něm? [a] Tak ani Boží věci nezná nikdo, jen Duch Boží.
12 A my jsme nepřijali [c]ducha [a] světa, ale [c]Ducha, [b] který je z [c]Boha, abychom věděli, co [t5] nám [c]Bůh daroval. [c]
13 O tom také mluvíme — ne však slovy, kterým vyučuje lidská moudrost, [a] ale těmi, jimž vyučuje [b] Duch svatý; duchovní věci vysvětlujeme duchovními [t6] slovy.
14 Duševní [a] člověk však nepřijímá [b] věci [c]Ducha [ [c]Božího], neboť jsou mu bláznovstvím [c] a nemůže je poznat, protože mají být posuzovány duchovně.
15 Duchovní [a] člověk však posuzuje všechno [t7] a sám není od nikoho posuzován.
16 Neboť kdo poznal Pánovu mysl(, která [t8] mu dá porozumět)? [t9] My máme mysl Kristovu. [a]
2. Tessalonicenským 1 : 1 – 12
1 Pavel, Silvanus [a] a Timoteus [b] církvi Tesaloničanů [c] v (Bohu, našem Otci,) [t1] a v Pánu Ježíši Kristu:
2 Milost vám a pokoj od Boha, [našeho] Otce, a Pána Ježíše Krista.
3 Bratři, [a] jsme zavázáni [t2] stále za vás Bohu vzdávat díky, jak je to správné, protože převelice roste vaše víra a rozhojňuje se láska [b] všech vás k sobě navzájem.
4 I my sami se tedy vámi chlubíme [a] v církvích [c]Božích [b] pro vaši vytrvalost [c] a víru [t3] ve všech vašich pronásledováních a souženích, [d] která snášíte. [e]
5 Je to jistým znamením [a] spravedlivého soudu [b] [c]Božího, abyste byli uznáni hodnými [c] [c]Božího království, pro něž také trpíte,
6 pokud je spravedlivé [a] u Boha to, aby těm, kteří vás sužují, odplatil [b] soužením,
7 a vám, kteří jste v soužení, úlevou spolu s námi, (až se zjeví) [t4] z nebe Pán Ježíš (se svými mocnými anděly [a]
8 a v plameni ohně [a] bude trestat [t5] ty,) [t6] kteří neuznávají [t7] Boha, a ty, kteří nejsou poslušni [b] evangelia našeho Pána Ježíše.
9 Ti ponesou trest, věčnou zkázu [a] v odloučení od Pánovy tváře [b] a od slávy [c] jeho síly, [d]
10 když přijde, aby v onen den [a] byl oslaven [b] ve [t8] svých svatých a aby se stal předmětem obdivu ve [t8] všech těch, kdo uvěřili, neboť naše svědectví došlo u vás víry.
11 Proto se za vás také stále modlíme, [a] aby vás náš [c]Bůh učinil hodnými [b] svého povolání [c] a v moci naplnil každý dobrý úmysl [d] a skutek víry, [e]
12 aby tak bylo oslaveno jméno našeho Pána Ježíše ve vás a vy v něm podle milosti našeho Boha a Pána Ježíše Krista.
Leave a Reply