Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví uctívání modly
Exodus 20 : 1 – 15
1 Potom Bůh vyhlásil (všechna tato slova.) [a] Řekl:
2 Já [t1] (Hospodin jsem tvůj Bůh,) [t2] který jsem tě vyvedl [a] z egyptské země, z domu otroctví. [b]
3 Nebudeš mít jiné bohy vedle [t3] mne.
4 Neuděláš si tesanou modlu ani jakékoliv zpodobení toho, co je nahoře na nebi nebo dole na zemi či ve vodě pod zemí.
5 Nebudeš se jim klanět a nebudeš jim otročit, neboť já Hospodin, tvůj Bůh, jsem Bůh žárlivý, který s trestem navštěvuji vinu otců na synech i [t4] na třetí a na čtvrté generaci těch, kdo mě nenávidí,
6 ale prokazuji milosrdenství tisícům těch, kdo mne milují a zachovávají mé příkazy.
7 Nebudeš brát jméno Hospodina, svého Boha, nadarmo, protože Hospodin nenechá bez trestu toho, kdo bere jeho jméno nadarmo.
8 Pamatuj [t5] na sobotní den, abys ho posvětil.
9 Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci,
10 ale sedmý den je sobota patřící Hospodinu, tvému Bohu. Nebudeš dělat žádnou práci ty ani tvůj syn ani tvá dcera, tvůj otrok ani tvá otrokyně, tvé zvíře ani tvůj příchozí, který je ve tvých branách,
11 protože šest dní Hospodin dělal nebesa a zemi, moře a všechno, co je v nich, a sedmý den odpočinul. Proto Hospodin požehnal sobotní den a posvětil ho. [a]
12 Cti [a] svého otce a svou matku, aby se prodloužily tvé dny [t6] na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh.
13 Nebudeš vraždit! [a]
14 Nebudeš cizoložit! [a]
15 Nebudeš krást! [a]
Exodus 20 : 1 – 10
1 Potom Bůh vyhlásil (všechna tato slova.) [a] Řekl:
2 Já [t1] (Hospodin jsem tvůj Bůh,) [t2] který jsem tě vyvedl [a] z egyptské země, z domu otroctví. [b]
3 Nebudeš mít jiné bohy vedle [t3] mne.
4 Neuděláš si tesanou modlu ani jakékoliv zpodobení toho, co je nahoře na nebi nebo dole na zemi či ve vodě pod zemí.
5 Nebudeš se jim klanět a nebudeš jim otročit, neboť já Hospodin, tvůj Bůh, jsem Bůh žárlivý, který s trestem navštěvuji vinu otců na synech i [t4] na třetí a na čtvrté generaci těch, kdo mě nenávidí,
6 ale prokazuji milosrdenství tisícům těch, kdo mne milují a zachovávají mé příkazy.
7 Nebudeš brát jméno Hospodina, svého Boha, nadarmo, protože Hospodin nenechá bez trestu toho, kdo bere jeho jméno nadarmo.
8 Pamatuj [t5] na sobotní den, abys ho posvětil.
9 Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci,
10 ale sedmý den je sobota patřící Hospodinu, tvému Bohu. Nebudeš dělat žádnou práci ty ani tvůj syn ani tvá dcera, tvůj otrok ani tvá otrokyně, tvé zvíře ani tvůj příchozí, který je ve tvých branách,
Římanům 1 : 25
25 vyměnili [c]Boží [c]pravdu za lež, [a] kořili se a sloužili [b] tvorstvu více než Stvořiteli, [c] jenž je požehnaný na věky. [d] Amen. [e]
1. Korintským 10 : 20 – 21
20 Ne, ale říkám, že to, co [pohané] obětují, obětují démonům, [a] a ne Bohu. [b] A já nechci, abyste byli účastníky démonů.
21 Nemůžete pít Pánův kalich i kalich démonů; nemůžete mít podíl na Pánově stolu i na stolu démonů. [a]
Exodus 20 : 5
5 Nebudeš se jim klanět a nebudeš jim otročit, neboť já Hospodin, tvůj Bůh, jsem Bůh žárlivý, který s trestem navštěvuji vinu otců na synech i [t4] na třetí a na čtvrté generaci těch, kdo mě nenávidí,
Matouš 4 : 8 – 10
8 Pak ho Ďábel vzal na velmi vysokou horu a ukázal mu všechna království světa [a] a jejich slávu.
9 A řekl mu: „Toto všechno ti dám, jestliže padneš na zem a pokloníš se mi.“
10 Tu mu Ježíš řekl: „Odejdi, [a] Satane. [b] Vždyť je napsáno: ‚Pánu, svému [c]Bohu, se budeš klanět [c] a jeho jediného uctívat.‘ [d]“
Jan 4 : 23
23 Ale přichází hodina, a již je zde, kdy praví ctitelé se budou klanět Otci v duchu [t12] a pravdě; vždyť sám Otec hledá takové ctitele.
Leviticus 26 : 1
1 Nedělejte si nicotnosti [t1] ani tesané modly, [a] nestavte si posvátné sloupy [b] ani si nepokládejte ve své zemi (kamenné obrazy,) [v2] abyste se jim [t3] klaněli. [c] Neboť já Hospodin jsem váš Bůh.
Zjevení 9 : 20 – 21
20 Ale ostatní lidé, kteří nebyli těmito ranami zabiti, se neodvrátili [a] od skutků svých rukou: nepřestali se klanět [b] démonům [c] a modlám ze zlata, stříbra, mědi, kamene i dřeva, [d] které nemohou ani vidět ani slyšet ani chodit; [e]
21 neodvrátili [a] se od svých vražd ani od svých čárů, [t14] od svého smilstva ani od svých krádeží.
Izaiáš 44 : 6 – 20
6 Toto praví Hospodin, král [a] Izraele a jeho vykupitel, [b] Hospodin zástupů: Já jsem první a já jsem poslední; [c] kromě [d] mne není žádný Bůh.
7 (Kdo jako já to může vyhlásit a oznámit?) [t4] Ať to přede mnou seřadí od doby, kdy jsem postavil lid dávný! [t5] A věci přicházející, [a] které teprve přijdou, ať jim oznámí.
8 Nestrachujte se a nebuďte ochromeni! Což ti to odedávna nezvěstuji a neoznamuji? Vy jste mými svědky. [a] Cožpak je Bůh kromě mne? Není jiná skála, [b] o žádné nevím.
9 Ti, kdo vytvářejí tesané modly, [a] jsou všichni marnost [b] a jejich vzácnosti [t6] jim neprospějí. [c] Jsou jejich svědky: Nic nevidí ani nevědí — jsou jim k zahanbení.
10 Kdo by formoval boha nebo odlil modlu, když mu to nijak neprospěje?
11 Hle, všichni jeho [t7] společníci se budou stydět. Řemeslníci [a] jsou jen lidé. Ať se všichni shromáždí, ať se postaví. (Budou se bát a stydět spolu.
12 Kovář (dělá sekeru, [a] pracuje s uhlím a formuje ji kladivy. Dělá to) [t8] svou silnou paží, navíc hladoví, až je vysílený, [t9] nepije vodu a je unavený.
13 Tesař roztáhl míru, vyznačuje modlu [t10] rudkou, upravuje ji dláty a kružidly ji vyznačuje. Zhotoví ji jako napodobeninu [a] muže, jako krásného člověka, aby ji usadil v domě.
14 Pokácel si cedry nebo vzal cypřiš [a] či dub, [v11] který si (nechal vyrůst) [t12] mezi lesními stromy. Vysadil vavřín [t13] a déšť mu dá vzrůst.
15 Pak to je člověku k topení — vzal z toho, aby se zahřál, také zatopí a napeče chléb; také udělá boha a bude se klanět: Zhotovil si tesanou modlu, aby se před ní rozprostíral tváří k zemi. [a]
16 Polovinu toho spálil v ohni: Tedy na polovině upeče maso, sní pečeni a nasytí se. Také se zahřeje a řekne: Výborně, zahřál jsem se a (užil jsem si tepla!) [t14]
17 A z toho, co zbylo, udělal boha, svoji tesanou modlu. Bude se před ní rozprostírat tváří k zemi, klanět se [a] a modlit se k ní: Vysvoboď [b] mě, protože jsi můj bůh! [c]
18 Nic nevědí a ničemu nerozumějí, protože zalepil [a] jejich oči, aby neviděli, a jejich srdce, aby nerozuměli. [b]
19 (Nepřijde mu to na mysl,) [t15] nemá poznání ani rozum, aby si řekl: Polovinu toho jsem spálil v ohni, také jsem napekl na řeřavém uhlí chléb. Upeču maso a sním ho, ze zbytku mám zhotovit ohavnost [a] a před dřevěným špalkem se mám rozprostírat tváří k zemi?
20 Sytí [t16] se popelem, svedená mysl ho odklání stranou. Nevysvobodí svou duši ani si neřekne: Není to, co je v mé pravici, falešné?
Žalmy 115 : 4 – 8
4 Jejich modlářské zpodobeniny [t3] jsou stříbro a zlato, [a] dílo lidských rukou. [b]
5 Mají ústa, a nemluví, [t4] mají oči, a nevidí,
6 mají uši, a neslyší, [a] mají nos, a necítí, [b]
7 mají ruce, [t5] a nehmatají, mají nohy, [t6] a nechodí, hrdlem ani nehlesnou. [v7]
8 Ti, kdo je zhotovují, budou jako ony, všichni, kdo v ně doufají. [a]
Izaiáš 46 : 6 – 10
6 Vytřásají z měšce zlato a na vahadle váží stříbro. Najmou zlatníka, aby z toho udělal boha, a pak se rozprostírají tváří k zemi a klaní se.
7 Zvednou ho na ramena, nesou ho a položí ho na místo. Zůstane stát, ze svého místa [a] se neodebere. I když k němu bude někdo úpěnlivě volat, on neodpoví, [b] z jeho soužení ho nezachrání.
8 (Pamatujte na to) [t5] a buďte pevní, [t6] vezměte si to k srdci, vzpurníci!
9 Pamatujte na ty první věci odedávna, [t7] protože já jsem Bůh [a] (a jiného není, Bůh, a) [t8] není nikdo jako já.
10 Od počátku oznamuji budoucnost [t9] a od dávnověku, co se ještě nestalo. Říkám: Můj plán se [a] naplní a každé své přání vykonám.
Izaiáš 46 : 5
5 Ke komu mne připodobníte [a] a komu mne postavíte na roveň, ke komu mne přirovnáte, abychom si byli podobni?
Daniel 3 : 18
18 Ale i kdyby ne, známo buď tobě, králi, že tvé bohy uctívat nebudeme a té zlaté soše, kterou jsi dal postavit, se nebudeme klanět. [a]
1. Korintským 12 : 2
2 Víte, že když jste byli pohané, [a] bývali jste neodolatelně vlečeni k němým [b] modlám. [c]
Deuteronomium 32 : 17
17 Obětovali [a] démonům, [b] (kteří nejsou Bohem,) [t30] bohům, jež neznali, novým, kteří nedávno přišli, o nichž vaši otcové nic nevěděli. [t31]
Jeremiáš 10 : 1 – 25
1 Slyšte slovo, které k vám promluvil Hospodin, dome izraelský.
2 Toto praví Hospodin: Neučte se cestě [v1] pohanských národů a nebeských znamení [v2] se neděste, ačkoliv se jich děsí pohanské národy.
3 Vždyť náboženské zvyklosti [t3] národů jsou nicotnost. [a] (Vezmou třeba) [t4] kus pokáceného stromu z lesa, dílo řemeslníkovy ruky zhotovené sekerou. [b]
4 Okrášlí ho stříbrem a zlatem, hřebíky a kladivy ho [t5] upevní, aby se nekymácelo.
5 Jejich bohové jsou jako (strašák v okurkovém poli;) [t6] nemluví, [t7] musejí se nosit, protože neumějí chodit. Nebojte se jich, protože (nic zlého nedělají a ani dobro konat nemohou.) [t8]
6 Není nikdo jako ty, [t9] Hospodine. Jsi velký, [a] (velké a mocné je tvé jméno.) [t10]
7 Kdo by se tě nebál, králi národů, [a] protože tobě to náleží. Vždyť mezi všemi mudrci národů a ve všech jejich královstvích není nikdo jako ty. [t9]
8 Vespolek jsou hloupí a blázniví, (naučení nicotných model [a] je jen dřevo.) [t11]
9 Tepané stříbro, dovezené z Taršíše [v12] a zlato z Úfázu; [v13] je to dílo řemeslníka [a] a zlatníkových rukou. Jejich oděv je modrý a purpurový, [v14] všechno je to dílo zručných [t15] mužů.
10 Ale Hospodin je pravý [t16] Bůh, on je živý [a] Bůh a věčný [t17] král. Před jeho hněvem se třese [b] země, národy nevydrží jeho rozhořčení. [c]
11 Toto jim řekněte: Bohové, kteří nebesa [a] a zemi neučinili, zmizí ze země a zpod těchto nebes. [v18]
12 Svou [a] silou Hospodin [t19] učinil zemi, svou moudrostí [b] založil [c] svět a svou rozumností roztáhl [d] nebesa.
13 Když (vydá hlas,) [t20] bouří [t21] se voda v nebesích, dává vystupovat mlze [t22] z končin země, působí blesky s deštěm, [a] ze svých skladů [b] vyvádí vítr.
14 (Všichni lidé jsou) [t23] hloupí a bez poznání, [a] (všichni zlatníci jsou) [t24] zahanbeni svými modlami, [t25] protože jejich modly [t26] jsou falešné, není v nich duch.
15 Jsou nicotností, směšným dílem, v čase svého navštívení [a] zahynou.
16 Podíl [v27] Jákobův jim není podobný, neboť on je Tvůrcem [a] všeho a Izrael je jeho dědičným kmenem; jeho jméno je Hospodin zástupů.
17 (Seber ze země své zavazadlo,) [t28] ty, která zůstáváš v obležení, [t29]
18 neboť toto praví Hospodin: Hle, tentokrát vyvrhnu obyvatele této země a způsobím jim soužení, [a] aby to pocítili. [t30]
19 Běda [a] mi pro mou zkázu, moje rána je nevyléčitelná. [t31] Řekl jsem: Ovšem, je to utrpení, [t32] které unesu. [t33]
20 Můj stan je zničen, [a] všechna má lana [b] jsou zpřetrhána. Moji synové mi odešli, a už zde nejsou. Není, kdo by mi znovu postavil stan a upevnil mi stanové plachty.
21 Vždyť pastýři [t34] byli hloupí a nehledali Hospodina, proto nejednali rozumně [a] a celé jejich stádo bylo rozptýleno.
22 Slyš! [t35] Hle, [a] přichází zpráva a hřmot [t36] ze severní země, aby judská města učinil zcela opuštěnými místy, doupětem [b] šakalů.
23 Vím, Hospodine, že (člověk nemá svou cestu ve své moci a že ten, kdo chodí, neurčuje svoje kroky.) [t37]
24 Naprav [t38] mě, Hospodine, jen podle práva, ne ve svém hněvu, jinak (mě vyhladíš.) [t39]
25 Vylej [a] svou zlobu na národy, které tě neznají a na čeledě, které nevzývají tvé jméno, [b] protože pohltily Jákoba, [v40] pohltily jej a zničily, zpustošily jeho bydliště.
Žalmy 31 : 6
6 Do tvých rukou poroučím [t5] svého ducha. [a] Ty jsi mě vykoupil, [b] Hospodine, Bože pravý. [v6]
1. Tessalonicenským 1 : 9
9 Oni sami totiž o nás vypravují, jaký (byl náš příchod) [t7] k vám a jak jste se obrátili [a] od model [b] k [c]Bohu, abyste sloužili živému [c] a pravému Bohu
Leave a Reply