Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví transformace
Římanům 12 : 2
2 A nepřipodobňujte [a] se tomuto věku, [b] nýbrž proměňujte [c] se obnovou [d] [své] mysli, [e] abyste mohli zkoumat, [t4] co je ( [c]Boží vůle, [f] co je dobré, přijatelné [g] a dokonalé). [t5]
2. Korintským 5 : 17
17 Proto je-li kdo v Kristu, je nové stvoření. [a] Staré věci pominuly, hle, je tu [všechno] nové. [b]
2. Korintským 3 : 18
18 A my všichni, spatřujíce s odhalenou tváří Pánovu slávu [a] jako v zrcadle, jsme proměňováni [b] v týž obraz, od slávy k slávě, jako od Pána Ducha.
Galatským 2 : 20
20 Nežiji už já, ale žije ve mně Kristus. [a] Život, který nyní žiji v těle, žiji ve víře v (Syna [c]Božího), [t21] který si mne zamiloval [b] a vydal sebe samého za mne. [c]
Římanům 5 : 1 – 21
1 Když jsme tedy byli ospravedlněni [a] z víry, [b] máme [t1] pokoj [c] s [c]Bohem skrze našeho Pána Ježíše Krista.
2 Skrze něho jsme [vírou] získali přístup [a] k [t2] této milosti, [b] v níž stojíme [c] a chlubíme se nadějí [t3] [c]Boží slávy. [d]
3 A nejen to, chlubíme se také souženími, [t4] neboť víme, [a] že soužení působí vytrvalost, [b]
4 vytrvalost osvědčenost [a] a osvědčenost naději.
5 A naděje nezahanbuje, [a] neboť [c]Boží láska [b] je vylita v našich srdcích [c] skrze Ducha svatého, který nám byl dán. [d]
6 Vždyť když jsme ještě byli bezmocní, [t5] zemřel Kristus v určený čas [a] za bezbožné. [b]
7 Sotva kdo podstoupí smrt za spravedlivého, i když za dobrého by se snad někdo i odvážil zemřít. [a]
8 Bůh však projevuje svou lásku [a] k nám tím, že Kristus za nás zemřel, když jsme ještě byli hříšní.
9 Tím spíše tedy nyní, když jsme byli ospravedlněni jeho [t6] krví, [a] budeme skrze něho zachráněni od Božího hněvu. [b]
10 Jestliže jsme jako nepřátelé [a] byli usmířeni [b] [c]s Bohem smrtí [t7] jeho Syna, tím spíše (jako usmíření) [t8] budeme zachráněni [c] (jeho životem). [t9]
11 A nejen to, chlubíme se také Bohem [t10] skrze našeho Pána Ježíše Krista, skrze něhož jsme nyní přijali usmíření. [a]
12 Proto jako skrze jednoho člověka [a] vešel do světa hřích [b] a skrze hřích smrt, [c] tak se také smrt rozšířila na všechny lidi, protože všichni zhřešili. [d]
13 Do Zákona hřích byl ve světě, ale [t11] nezapočítává se, když není Zákon. [a]
14 Přesto smrt vládla od Adama až po Mojžíše i nad těmi, kdo nezhřešili podobným přestoupením jako Adam; [a] ten je předobrazem toho budoucího.
15 Avšak s darem milosti tomu není tak jako s proviněním. Jestliže proviněním jednoho člověka mnozí zemřeli, mnohem více se na mnohé rozhojnila [a] ( [c]Boží milost) [b] a dar spravedlnosti v milosti [c] toho jednoho člověka, Ježíše Krista.
16 A s darem tomu není tak jako s tím, co přišlo skrze jednoho člověka, který zhřešil. Rozsudek nad [t12] jedním proviněním přinesl odsouzení, [a] kdežto dar milosti z mnohých provinění vedl k ospravedlnění.
17 Jestliže proviněním jednoho člověka smrt vládla skrze toho jednoho, tím spíše ti, kteří přijímají [a] hojnost milosti [b] a dar spravedlnosti, [c] budou vládnout [d] v životě skrze toho jednoho, Ježíše Krista.
18 A tak tedy: jako skrze provinění jednoho člověka přišlo na všechny lidi odsouzení, tak i skrze spravedlivý čin jednoho člověka přišlo na všechny lidi (ospravedlnění k životu). [t13]
19 Jako se skrze neposlušnost [a] jednoho člověka mnozí stali hříšnými, tak se také skrze poslušnost [b] jednoho stanou mnozí spravedlivými. [c]
20 Do toho vstoupil Zákon, [a] aby [t14] se provinění rozhojnilo. A kde se rozhojnil hřích, tam se nadmíru rozhojnila milost,
21 aby tak, jako vládl hřích ve [t15] smrti, i milost vládla skrze spravedlnost k životu věčnému [a] skrze Ježíše Krista, našeho Pána.
1. Janův 1 : 9
9 Jestliže své hříchy vyznáváme, [a] on je věrný [t3] a spravedlivý, [b] aby nám hříchy odpustil [c] a očistil nás od každé nepravosti. [t4]
1. Janův 3 : 2 – 3
2 Milovaní, [a] nyní jsme děti Boží; a ještě se neukázalo, [b] co budeme. Víme [c] však, že až se zjeví, [d] budeme mu podobni, [e] protože ho uvidíme takového, jaký je. [f]
3 A každý, kdo v něm má tuto naději, [a] očišťuje [b] se, tak jako on je čistý.
Žalmy 51 : 10 – 12
10 Dej, ať uslyším (veselí a radost,) [a] ať se zaradují kosti, [b] kterés zdeptal. [c]
11 (Skryj svou tvář) [v13] před mými hříchy a všechna má provinění vymaž. [a]
12 Stvoř [a] mi čisté srdce, [b] ó Bože! Obnov [c] v mém nitru pevného [d] ducha! [e]
Galatským 5 : 19 – 26
19 Skutky těla jsou zřejmé, jsou to [cizoložstvo,] [a] smilstvo, [b] nečistota, [c] bezuzdnost, [d]
20 modloslužba, [a] čarování, [b] nepřátelství, (svár, [c] žárlivost), [t12] hněvy, soupeření, [t13] rozdělení, sekty, [t14]
21 závisti, [vraždy,] opilství, [a] hýření a podobné věci. To vám předpovídám, jak jsem již dříve řekl, že ti, kdo takové věci dělají, neobdrží dědičně [b] Boží království.
22 Ovocem [a] [c]Ducha je však láska, [b] radost, pokoj, [c] trpělivost, laskavost, [d] dobrota, [e] věrnost, [t15]
23 mírnost, [a] sebeovládání. [b] Proti takovým není žádný zákon.
24 Ti, kdo patří Kristu [Ježíši], ukřižovali [a] tělo s jeho vášněmi [b] a žádostmi. [c]
25 (Jsme-li Duchem živi), [t16] Ducha také následujme. [t17]
26 (Nehledejme marnou slávu), [t18] navzájem se neprovokujme a jedni druhým nezáviďme.
Efezským 4 : 29
29 Z vašich úst ať nevychází žádné špatné [t29] slovo, [a] nýbrž (jen takové, které je) [t30] dobré k potřebnému budování, [b] aby dalo milost [c] těm, kdo je slyší.
Římanům 12 : 1
1 Vybízím [a] vás tedy, bratři, [b] skrze milosrdenství [t1] [c]Boží, abyste vydali [c] svá těla [d] v oběť živou, svatou [e] a příjemnou [t2] [c]Bohu; to je vaše rozumná [t3] služba [f] Bohu.
Matouš 5 : 16
16 Tak ať vaše světlo září [t9] před lidmi, aby uviděli vaše dobré skutky [a] a vzdali slávu [b] vašemu Otci, který je v nebesích.“
Matouš 5 : 13 – 16
13 „Vy jste sůl [a] země. Jestliže sůl ztratí chuť, čím bude osolena? [b] Nehodí se již k ničemu, než aby ji vyhodili a lidé po ní šlapali.
14 Vy jste světlo světa. [a] Nemůže být ukryto město ležící na hoře. [t8]
15 A když rozsvítí lampu, [a] nekladou ji pod nádobu, ale na stojan; a svítí všem, kteří jsou v domě.
16 Tak ať vaše světlo září [t9] před lidmi, aby uviděli vaše dobré skutky [a] a vzdali slávu [b] vašemu Otci, který je v nebesích.“
Filipenským 1 : 6
6 Jsem si jist [a] právě tím, že ten, který ve vás začal dobré dílo, dovede je až do dne [b] Krista Ježíše.
Lukáš 15 : 7
7 Pravím vám, že tak bude v nebi větší radost nad jedním hříšníkem, který činí pokání, než nad devadesáti devíti spravedlivými, [a] kteří pokání nepotřebují.“
Jan 3 : 16
16 „Neboť tak Bůh miluje [t12] svět, že dal [svého] jediného [t13] Syna, aby žádný, kdo v něho věří, [a] nezahynul, ale měl život věčný.
2. Timoteovi 2 : 15
15 Horlivě usiluj, [a] aby ses před [c]Boha postavil jako člověk osvědčený, [b] pracovník, který se nemusí stydět a který správně rozděluje [c]slovo [c]pravdy. [c]
Efezským 6 : 10 – 13
10 Nakonec, [moji bratři,] posilujte [a] se v Pánu a v převaze [b] jeho síly.
11 Oblečte [a] si celou výzbroj [c]Boží, abyste se mohli postavit proti Ďáblovým [b] nástrahám. [c]
12 Neboť náš [t11] zápas [t12] není proti krvi a tělu, [a] ale proti vládám, proti autoritám, [b] proti světovládcům [c] této temnoty, [d] proti duchovním mocnostem zla v nebeských oblastech. [e]
13 Proto vezměte na sebe celou Boží zbroj, abyste se mohli v den zlý [a] vzepřít, [b] všechno vykonat a zůstat stát.
Jan 3 : 1 – 36
1 Mezi [t1] farizeji byl člověk jménem Nikodém, [a] přední muž [t2] mezi Židy.
2 Ten přišel (k Ježíšovi) [t3] v noci a řekl mu: „Rabbi, [a] víme, že jsi přišel [b] od Boha [c] jako učitel, [d] neboť nikdo nemůže činit ta znamení, [e] která činíš ty, není-li s ním [c]Bůh.“ [f]
3 Ježíš mu odpověděl: „Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li [a] se kdo znovu, [t4] nemůže spatřit Boží království. [t5]“
4 Nikodém mu řekl: „Jak se může člověk narodit, když je starý? Nemůže podruhé vstoupit do lůna [t6] své matky a narodit se.“
5 Ježíš odpověděl: „Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo z vody [a] a Ducha, [t7] nemůže vstoupit do Božího království. [b]
6 Co se narodilo z těla, [a] je tělo, a co se narodilo z Ducha, [t7] je duch.
7 Nediv se, že jsem ti řekl: Musíte se narodit znovu. [t4]
8 Vítr [t8] vane, kam chce, a slyšíš jeho zvuk, [t9] ale nevíš, odkud přichází a kam jde. Tak je to s každým, kdo se narodil z Ducha. [t7]“
9 Nikodém mu odpověděl: „Jak [a] se to může stát?“
10 Ježíš mu odpověděl: „Ty jsi učitel [a] Izraele, a toto nevíš?
11 Amen, amen, pravím tobě, že mluvíme, co víme, a svědčíme [a] o tom, co jsme viděli, a vy naše svědectví [b] nepřijímáte.
12 Když jsem vám pověděl věci pozemské, [a] a nevěříte, jak uvěříte, povím-li vám věci nebeské? [b]
13 Nikdo nevystoupil [a] do nebe kromě toho, který sestoupil z nebe, [b] Syna člověka, [c] [který je v nebi].
14 A jako Mojžíš vyvýšil hada v pustině, [a] tak musí být vyvýšen [b] Syn člověka,
15 aby každý, (kdo v něho věří, [t10] měl život) [t11] věčný.“ [a]
16 „Neboť tak Bůh miluje [t12] svět, že dal [svého] jediného [t13] Syna, aby žádný, kdo v něho věří, [a] nezahynul, ale měl život věčný.
17 Vždyť [c]Bůh neposlal [a] [svého] Syna na svět, aby svět odsoudil, [b] ale aby byl svět skrze něj zachráněn. [c]
18 Kdo v něho věří, není souzen, kdo však nevěří, již je odsouzen, protože neuvěřil ve jméno jediného [t13] Syna Božího.
19 Toto je ten soud, že světlo [a] přišlo na svět, ale lidé si zamilovali více tmu než světlo, protože jejich skutky byly zlé. [b]
20 Neboť každý, kdo jedná zle, nenávidí světlo a nepřichází ke světlu, aby jeho skutky [a] nebyly odhaleny. [t14]
21 Kdo však činí pravdu, [a] přichází ke světlu, aby se ukázalo, že jeho skutky jsou vykonány v Bohu.“
22 Potom [v15] přišel Ježíš i jeho učedníci do judské země; tam s nimi pobýval a křtil. [a]
23 Také Jan křtil v Ainon, [v16] blízko Salim, protože tam bylo hodně vody; a lidé přicházeli a byli křtěni.
24 Jan totiž ještě nebyl uvržen do vězení. [a]
25 Mezi některými z Janových učedníků a jedním Židem [t17] nastal spor o očišťování. [a]
26 Přišli k Janovi a řekli mu: „Rabbi, [a] ten, který byl s tebou za Jordánem [b] a o němž jsi vydal svědectví, [c] hle, ten křtí a všichni přicházejí k němu.“
27 Jan odpověděl: „Člověk si nemůže vzít nic, není-li mu to dáno [a] z nebe. [b]
28 Vy sami jste [mi] svědky, že jsem řekl: ‚Já nejsem Mesiáš,‘ [a] ale ‚Jsem poslán [b] před ním.‘ [c]
29 Ženich [a] je ten, kdo má nevěstu. Přítel ženicha, který stojí a slyší ho, velmi [t18] se raduje z ženichova hlasu. Tato má radost je tedy naplněna. [b]
30 On musí růst, já však se menšit.“
31 „Kdo přichází shůry, [a] je nade všechny. Kdo je ze země, [b] je pozemský [t19] a mluví pozemsky. Kdo přichází z nebe, [je nade všechny a]
32 svědčí o tom, co viděl a slyšel, ale jeho svědectví [a] nikdo nepřijímá.
33 Kdo přijal jeho svědectví, zpečetil, [a] že Bůh je pravdivý. [b]
34 Ten, koho poslal [t20] Bůh, mluví slova Boží, neboť Bůh dává Ducha bez odměřování.
35 Otec miluje Syna a všechno dal [a] do jeho rukou.
36 Kdo věří v Syna, má věčný život; [a] kdo však Syna odmítá, nespatří život, ale zůstává na něm Boží hněv.“ [b]
Leave a Reply