Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví ti, kteří nevěří
Jan 3 : 16
16 „Neboť tak Bůh miluje [t12] svět, že dal [svého] jediného [t13] Syna, aby žádný, kdo v něho věří, [a] nezahynul, ale měl život věčný.
Efezským 2 : 8 – 10
8 Neboť jste zachráněni milostí skrze víru; [a] a ta záchrana není z vás — je to Boží dar; [b]
9 není (na základě) [t6] skutků, [a] aby se nikdo nechlubil. [b]
10 Vždyť jsme jeho dílo, stvořeni [a] v Kristu Ježíši k dobrým skutkům, [b] které [c]Bůh předem připravil, [c] abychom v nich žili. [t1]
Jan 20 : 19 – 23
19 Když byl večer téhož dne, prvního v týdnu, a učedníci byli ze strachu [a] před Židy shromážděni za zavřenými dveřmi, přišel Ježíš, postavil se doprostřed a řekl jim: „Pokoj vám.“ [b]
20 Když to řekl, ukázal jim ruce a bok. [a] I zaradovali [b] se učedníci, když uviděli Pána.
21 [Ježíš] jim opět řekl: „Pokoj vám. Jako mne poslal Otec, i já posílám vás.“ [a]
22 Po těchto slovech (na ně dechl) [v5] a řekl jim: „Přijměte [a] Ducha Svatého.
23 Komu odpustíte hříchy, tomu jsou odpuštěny, komu je zadržíte, tomu jsou zadrženy. [a]“
Jan 6 : 50 – 71
50 Toto je chléb, který sestupuje z nebe, aby ten, kdo z něho jí, nezemřel.
51 Já jsem ten živý chléb, který sestoupil z nebe. Kdo jí z tohoto chleba, bude žít (na věčnost). [t17] A chléb, který já dám za život světa, je mé tělo.“
52 Židé se hádali [a] mezi sebou a říkali: „Jak nám tento člověk může dát k jídlu [své] tělo?“
53 Ježíš jim tedy řekl: „Amen, amen, pravím vám, nebudete-li jíst tělo Syna člověka [a] a nebudete-li pít jeho krev, nebudete mít v sobě život.
54 Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den. [a]
55 Neboť mé tělo je pravý [t18] pokrm a má krev je pravý [t18] nápoj.
56 Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně [a] a já v něm.
57 Jako mne poslal [a] živý [b] Otec [c] a já žiji skrze Otce, tak i ten, kdo mne jí, bude žít skrze mne.
58 Toto je ten chléb, který sestoupil z nebe; ne jako vaši otcové jedli manu, a zemřeli. Kdo jí tento chléb, bude žít (na věčnost). [t17]“
59 Toto řekl, když vyučoval v synagoze [a] v Kafarnaum. [b]
60 Mnozí z jeho učedníků, když to uslyšeli, řekli: „To je tvrdá řeč. Kdo to může poslouchat?“
61 Ježíš v sobě věděl, že jeho učedníci na to reptají, a řekl jim: „To vás pohoršuje? [a]
62 Což tedy, kdybyste viděli Syna člověka vystupovat tam, kde byl dříve? [a]
63 Duch je ten, který obživuje, [a] tělo nic neznamená. [t19] Slova, která jsem vám pověděl já, jsou duch a jsou život.
64 Ale jsou někteří z vás, kteří nevěří.“ Ježíš totiž od počátku věděl, kteří jsou nevěřící a kdo je ten, který ho vydá. [t20]
65 A říkal: „Proto jsem vám řekl, že nikdo ke mně nemůže přijít, [a] pokud mu to není dáno [b] od Otce.“
66 (Z toho důvodu) [t21] mnozí z jeho učedníků odešli zpět a už s ním nechodili.
67 Ježíš řekl Dvanácti: [a] „I vy chcete odejít?“
68 Šimon Petr mu odpověděl: „Pane, ke komu půjdeme? Máš slova věčného života [a]
69 a my jsme uvěřili [a] a poznali, že ty jsi (Kristus, ten Svatý [b] Boží). [t22]“
70 Ježíš jim odpověděl: „Nevyvolil [t23] jsem si vás Dvanáct? Ale jeden z vás je ďábel.“ [a]
71 To řekl o Judovi, synu Šimona Iškariotského, [a] neboť ten ho měl zradit, [t24] jeden z Dvanácti.
Římanům 11 : 19 – 22
19 Řekneš tedy: Větve byly vylomeny, abych já byl naroubován.
20 Dobře. Nevěrou [a] byly vylomeny, ty však stojíš [b] vírou. Nepovyšuj se, [c] ale boj se! [d]
21 Jestliže Bůh neušetřil přirozených větví, ani tebe [nijak] neušetří.
22 Považ tedy dobrotu [a] i přísnost Boží: přísnost k těm, kteří padli, avšak dobrotu Boží k tobě, budeš-li se jeho dobroty držet; jinak budeš vyťat i ty.
Jan 6 : 60 – 64
60 Mnozí z jeho učedníků, když to uslyšeli, řekli: „To je tvrdá řeč. Kdo to může poslouchat?“
61 Ježíš v sobě věděl, že jeho učedníci na to reptají, a řekl jim: „To vás pohoršuje? [a]
62 Což tedy, kdybyste viděli Syna člověka vystupovat tam, kde byl dříve? [a]
63 Duch je ten, který obživuje, [a] tělo nic neznamená. [t19] Slova, která jsem vám pověděl já, jsou duch a jsou život.
64 Ale jsou někteří z vás, kteří nevěří.“ Ježíš totiž od počátku věděl, kteří jsou nevěřící a kdo je ten, který ho vydá. [t20]
1. Petrův 3 : 18 – 22
18 Vždyť i Kristus jednou provždy [a] trpěl [t17] za hříchy, spravedlivý za nespravedlivé, aby vás [t18] přivedl k [c]Bohu. [b] V těle [c] byl sice usmrcen, ale v Duchu obživen. [d]
19 V něm také přišel a vyhlásil [a] zvěst duchům ve vězení,
20 kteří kdysi neuposlechli, když [c]Boží trpělivost [a] ve dnech Noemových [b] vyčkávala, zatímco byl stavěn [t19] koráb, [c] v němž jen několik, to jest osm [d] duší, [e] bylo zachráněno skrze vodu.
21 Naplnění tohoto předobrazu [t20] — křest — i vás nyní zachraňuje, ne jako odložení tělesné špíny, [a] nýbrž jako (odpověď dobrého svědomí Bohu), [t21] skrze zmrtvýchvstání Ježíše Krista,
22 jenž přišel do nebe, [a] byli mu podřízeni andělé, vlády a moci, a je na pravici Boží. [b]
1. Timoteovi 3 : 14 – 15
14 Tyto věci ti píšu (v naději), [t16] že k tobě brzo přijdu. [a]
15 Kdybych se však opozdil, chci, abys věděl, jak je třeba se chovat v domě [a] Božím, jímž je církev [b] Boha živého, [c] sloup [d] a opora [c]pravdy.
Jakubův 2 : 20 – 24
20 Chceš však poznat, ó nerozumný [t16] člověče, [a] že víra bez skutků je neúčinná? [t17]
21 Cožpak náš otec Abraham [a] nebyl ospravedlněn ze skutků, když na oltáři obětoval svého syna Izáka? [b]
22 Vidíš, že víra (působila spolu s jeho skutky) [t18] a že v těch [t19] skutcích se stala víra dokonalou. [a]
23 I naplnilo se Písmo, [a] které praví: ‚Uvěřil Abraham [c]Bohu, a bylo mu to počteno za spravedlnost‘ [b] a byl nazván Božím přítelem. [c]
24 Vidíte, že ze skutků je člověk ospravedlňován, a ne jen z víry.
Matouš 7 : 15
15 „Mějte se na pozoru před falešnými proroky, [a] kteří k vám přicházejí v rouchu ovčím, ale uvnitř jsou draví vlci. [b]
Jakubův 2 : 24
24 Vidíte, že ze skutků je člověk ospravedlňován, a ne jen z víry.
Efezským 2 : 8
8 Neboť jste zachráněni milostí skrze víru; [a] a ta záchrana není z vás — je to Boží dar; [b]
1. Korintským 11 : 1 – 2
1 (Napodobujte mě), [a] jako i já napodobuji Krista.
2 Chválím [a] vás, [bratři,] že ve všem na mne pamatujete a držíte [b] se (mých pokynů), [t1] jak jsem vám je předal.
Jan 6 : 67 – 71
67 Ježíš řekl Dvanácti: [a] „I vy chcete odejít?“
68 Šimon Petr mu odpověděl: „Pane, ke komu půjdeme? Máš slova věčného života [a]
69 a my jsme uvěřili [a] a poznali, že ty jsi (Kristus, ten Svatý [b] Boží). [t22]“
70 Ježíš jim odpověděl: „Nevyvolil [t23] jsem si vás Dvanáct? Ale jeden z vás je ďábel.“ [a]
71 To řekl o Judovi, synu Šimona Iškariotského, [a] neboť ten ho měl zradit, [t24] jeden z Dvanácti.
2. Tessalonicenským 3 : 6
6 Přikazujeme vám, bratři, ve jménu [našeho] Pána Ježíše Krista, [a] abyste se stranili [b] každého bratra, (který žije) [t5] neukázněně, [c] a ne podle (toho, co) [t6] jste od nás převzali.
Lukáš 1 : 47 – 49
47 „Má [v34] duše [a] velebí Pána a můj duch se rozveselil v Bohu, mém Zachránci, [b]
48 že pohlédl na ponížení [a] své otrokyně. Hle, vždyť od této chvíle mě budou blahoslavit [b] všechna pokolení,
49 protože mi Mocný [a] učinil veliké věci. Svaté je jeho jméno
1. Korintským 7 : 10 – 11
10 Manželům však nařizuji [a] — ne já, ale Pán — aby žena od muže neodcházela. [t4]
11 Když by však přece odešla, [a] ať zůstává nevdaná nebo ať se s mužem smíří. Také muž ať neopouští ženu.
Jan 6 : 55 – 59
55 Neboť mé tělo je pravý [t18] pokrm a má krev je pravý [t18] nápoj.
56 Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně [a] a já v něm.
57 Jako mne poslal [a] živý [b] Otec [c] a já žiji skrze Otce, tak i ten, kdo mne jí, bude žít skrze mne.
58 Toto je ten chléb, který sestoupil z nebe; ne jako vaši otcové jedli manu, a zemřeli. Kdo jí tento chléb, bude žít (na věčnost). [t17]“
59 Toto řekl, když vyučoval v synagoze [a] v Kafarnaum. [b]
2. Timoteovi 3 : 1 – 232
1 Toto však věz, že v posledních dnech [a] nastanou těžké [b] časy.
2 Lidé budou sobečtí, [t1] chtiví peněz, [t2] chlubiví, [a] domýšliví, rouhaví, [b] rodičů neposlušní, nevděční, [c] nesvatí, [t3]
3 bezcitní, [a] nesmířliví, pomlouvační, [b] nevázaní, hrubí, [t4] nepřátelští k dobrému, [t5]
4 zrádní, [a] lehkomyslní, [t6] nadutí, [b] milující rozkoš [c] spíše než milující Boha.
5 Budou mít vnější formu zbožnosti, [a] ale její moc (jim bude cizí). [t7] Od takových se odvracej. [b]
6 (K nim patří) [t8] ti, kteří vnikají do domů [t9] a podmaňují si lehkověrné [t10] ženy, které jsou obtížené hříchy a hnané rozličnými žádostmi, [a]
7 které se stále učí, a nikdy nemohou přijít k poznání pravdy. [a]
8 Jako se (Jannés a Jambrés) [t11] postavili [a] proti Mojžíšovi, tak se i tito lidé stavějí proti pravdě. Jsou to lidé se zvrácenou myslí, [b] neosvědčení [t12] ve víře.
9 Ale dále nepostoupí, neboť jejich nerozum [a] bude všem zřejmý, jako byl i nerozum oněch dvou.
10 Ty však jsi sledoval [a] mé učení, můj způsob života, můj úmysl, mou víru, trpělivost, [b] lásku, [c] vytrvalost,
11 pronásledování [a] a utrpení, [b] jaká (mne stihla) [t13] v Antiochii, [c] v Ikoniu [d] a v Lystře. [e] Jaká pronásledování jsem přestál, a ze všech mě Pán vysvobodil! [f]
12 Všichni, kdo chtějí zbožně [a] žít v Kristu Ježíši, budou pronásledováni. [b]
13 Ale zlí lidé a podvodníci [t14] budou postupovat [a] stále k horšímu; budou svádět [b] jiné a sami budou sváděni.
14 Ty však zůstávej v tom, čemu ses naučil [a] a o čem jsi byl plně přesvědčen, věda, od koho ses to naučil;
15 od dětství [a] přece znáš svatá Písma, [t15] jež ti mohou dát moudrost [b] k záchraně [c] skrze víru, [d] která je v Kristu Ježíši.
16 Veškeré Písmo [a] je (vdechnuté Bohem) [t16] a je užitečné [b] k učení, k usvědčování, [c] k napravování, k výchově ve spravedlnosti,
17 aby Boží člověk [a] byl (takový, jaký má být), [t17] důkladně vystrojený ke každému dobrému skutku. [b]
Leave a Reply